Jdi na obsah Jdi na menu
 


6 díl z cyklu PS:Hledá se páníček!

22. 5. 2008

6.

 

PS: Hledá se páníček!

 

„Zvorali jsme to!“ hlesne Clarence u kávy. Sedí  s Nikem v kavárně La mamba a poslouchají veselou muziku, která jim drásá duši i uši.

„Ne neudělali. Jen jsem v té příručce něco přehlédl.“

„Přehlédl? To já ne. V matematice nejde nic přehlédnout. Prostě těch mizerných 0,00000005 sehrálo větší roli než jsem tušil. A to jsem si myslel, že ta odchylka není zas tak velká. Jenže byla velká. Asi jako sto metrů dolu na vozovku z mostu,“ pochmurně dodá. Nik pomalu přikývne.

„Měl jsem naplánováno všechno. Ti co psali tu příručku zřejmě nepočítali s .. nevím s čím. Přece jsou to odborníci přes chování nepřítele. Takže by měli vědět jak zareaguje nepřítel. Něco je špatně jenže co?“

Oba se ponoří do hloubkového skenu svých mysli co se událo po tom osudném kině..

Brett i Kein byli rozzuřeni. Do běla. Doslova. Brett šel spát k sestře Kathy, která ho přijala s otevřenou náručí a Kein odešel k své matce, která byla nadšena jak hladový kajman, jelikož ji přerušil její pravidelný dýchanek v pokru. Jenže po deseti minutách převládly mateřské pudy nad pokrem a vystrnadila své přítelkyně z devátého patra paneláku a začala utěšovat  svého malého chlapečka slovy: Vidíš to se s Carolinou stát nemohlo. Načež ji Kein dal za pravdu.

Brett, když uložil své synovce do postele sešel dolu, kde mu Kathy přednesla krátkou hodinovou přednášku on a firma, ony a firma a děti ala firma. Načež ji práskl před očima dveřmi a vyběhl do koupelny kde si pustil studenou sprchu. Začal přemýšlet kde je Nik, netušíc, že sedí dole a baví se Thomasem o nejnovějším vývoji počítačového softwaru pro střih krátkotonážních filmů.

Nakonec vyšel z koupelny tak zakaboněný, že Nik, raději si lehl na pohovku než k němu. Totéž udělal i Clarence, který matce Keina začal tvrdit, že je doprovod, který jejího syna dovedl domu, když málem spadl pod auto na hlavní třídě, kde nejezdí auta.

Jelikož matka viděl synův stav odkývla mu i to, že nemá kde přespat a jestli by si nemohl ustlat na pohovce. Přece jen mít sex s Keinem pod jednou střechou kde bydlí jeho matka se neodvážil. Co kdyby k němu zaujala negativní postoj a tím si zkazil přijetí postavení coby rodinného mazlíčka.

Druhý den ráno, začali tušit, že šmelinářství a pikle se nevyplácejí v každé podobě.

Nik to zjistil poté co mu Brett ze zavřeného okna v třináctém patře, vyhodil na chodník všechny dvd a nakázal mu, aby si vzal na sebe oblek. Načež na něj Nik koukal asi patnáct minut, než zjistil, že už dávno v jeho kanceláři Brett není a je pryč a on neví kde.

Clarence, který nabídl své ranní služby Keinovi, zjistil, že je to Keinova matka, kterou omylem v té tmě spletl s Keinem a dost pracně vysvětloval co tím chtěl říct, a tak se vymluvil na kávu, kterou mu jako kolega na univerzitě každé ráno nosí. Maminka ho pochválila a dala mu polibek na čelo se slovy, že Kein odešel někam kolem páté ráno a ještě se nevrátil. Skončila se slovy, že je milý a hodný a že může tady s ní zůstat dokud se Kein nevrátí a jestli náhodou nehraje poker. Načež on dopověděl, že je matematik a bylo by to jako kdyby hrála s Doc Hollidayem, načež strávili den perného přesvědčování, kdo je lepší v blufování. Po několika hodinách a asi sto litrech kávy vyhrál o prsa a získal nehynoucí obdiv maminky Keina což byl velmi rád, kdyby...

Kein se vrátil. Policie ho přinesla, že na náměstí Svobody vyřvával něco o sexu a naprosté otročině. Jelikož se znali s policajtem z dřívějška, jo školní kamarádi jsou kamarádi, tak místo záchytky skončil doma u maminky. Adresu z něho vypáčil poté co pohrozil, že ho strčí do kanálu s krysama.

Maminka mu šla ukuchtit dryák, který si pravidelně bere v neděli ráno po malé večeři s kamarádkami z pokru. Tvrdila, že funkčnost nápoje je sto procentní. Clarence zatím zavolal Nikovi co on.

Jedno slovo „Katastrofa!“ a zavěšení telefonu mu řeklo, že i Nik má potíže. Začal mít podezření, že jeho výpočet diferenciální rovnice byl chybný. Začal hledat chybu a hledá ji do teď.

Po telefonu Clarence z jehož hlasu Nik poznal, že všechno se zhroutilo asi jako hrad z písku, který si postavil na pobřeží Tichého oceánu, přišel uvolněný a veselý Brett v takovém stavu, že by byl raději, kdyby byl mrzutý jako zemědělec, kterému sběrači očesali pole máku a to nebylo ještě zrale. Jenže on byl v takové náladě jako když kudlanka schramstne po zásnubách a opojných líbánkách svého mužíčka. Něco katastrofálního. Měl pocit, že Země se rozpadá a on s ní. Statečně mu donesl kávu a pokusil se ho ukonejšit čímž málem vyfasoval jednu do brady. Naštěstí jeho reflexy byly rychlejší než Brettovy a pěst šla mimo něho jen mu ovanula dokonalý účes.

Z toho poznal, že by měl zmizet z jeho zorného pole pokud možno na zbytek dne. Jenže z jeho zorného pole bohužel musel zmizet na celý týden.

 

„Celý týden jsem ho sotva zahlédl koutkem oka,“ si postěžuje Clarence, složí hlavu na stůl a vzlykne.

„Celý týden jsem mu dal jen dopisy a neodvážil se ani pípnout. Udělali jsme chybu.“

„Velkou. Jenže já ho chci. Je tak dokonalý.“

„Copak je dokonalého pánové? Sedíte tu, že jste odradili všechny zákázníky!“ řekne Christina a složí svoji kostru do nepohodlné židle. „Je to jediná kavárna v okolí kde jsem schopna se zvednout ze židle a nežádat přítomné o pomoc. Pomalu si musí myslet, že jsem malomocná nebo prašivá,“ posteskne si a pohledem přivolá číšníka.

„Pomerančový džus. Pravý,“ dodá. „Tak co tu vyvádíte?“

„Kein.“

„Brett.“

„Aha. Můžete mi říct co jste to spískali? Víte jaké máme ztráty kvůli těm dvěma? Jsou naprosto pro firmu  nepoužitelní. Měli bychom vám to naúčtovat.“ Spokojeně se napije džusu.

„Hledali jsme si pro sebe pá... partnera,“ rychle dořekne za Nika Clarence.

„Ano partnery. Víš jsme sami a tak jsme chtěli zažít to co Brett s Keinem.“

„Aha. Takže v rámci Hledání ´partnera´jste je rozeštvali, osočili a jednoduše je donutili myslet, že nejsou pro sebe stvořeni.“

„No ehm ... asi tak nějak.“

„Takže proč to nefunguje?“

„Nevíme, pořád se pokouším to dočíst v té příručce pro zelené mozky a Clarence počítá až má zavařený mozek.“

„Náhodu vím, že kecáte až tiskne. Jak by vám vyhovoval krásný páníček?“

„Jo moc...“

„Ty pitomče,“ řekne Clarence pohrdlivě a zaťuká si na čelo jak malý kluk. Nik schlípné. „Oni jsou džentlmani mezi páníčky, víš Chris. Vždyť jsem je dával dohromady, ale musíš uznat, že je přednější košile než kabát a já chci pro sebe Bretta jako páníčka.“

„Vy pitomci.“

„Nemusíš být na nás tak ošklivá. Víš jak je to těžké?“ Chris chvilku přemýšlí. Nik je výnosná sekretářka a jeho přehled ve světě softwaru je velký, co se dozvěděla od Thomase. A Clarence je výborný matematik. Možná by jim mohl pomoci snižít náklady ve firmě.

„Proč to nedáte dohromady jako čtyřka?“ s klidem řekne a uznale se dívá jak se ti dva nadechli a přestali dýchat. Jejich oči se rozšiřuji a rozšiřuji.... raději vytáhnu mobil, a začne šátrat v kabelce.

„My čtyři pohromadě!?“ vydechne Nik a podívá se něžnýma očima krávy na Clarence.

„Sen, který je tak dokonalý, až mně srdíčko bolí,“ rozplyne se Clarence jako máslo na pánvi. „Víš Niku co bychom mohli dělat a být spolu a ...“ Chris upije pomalu džus a začne přemýšlet o agentuře a dítěti.

„Myslíš, že se to povede?“ Chris se ošije, když vidí na sobě jejich oddaný psí pohled.

„Nevím, ale zkusit to musíte. Stejně se mají rádi. Neskutečné kdo by... a zas na mně nechali placení. Na těhotné.“ Vztekle přivolá číšníka a zaplatí. Otevře mobil.

„Kathy drahoušku mám pro tebe a Lucindu novinku jako hrom. Budeme mít do agentury další dva přírůstky. Nika s Clarencem. Znáš ho je to ten matematik na Keinově univerzitě. No jo vyplatilo se, když jsme dohodili Nika Brettovi a teď máme místo jednoho hned tři. Víš co přijďte do La mamby za hodinku. Všechno vám povyprávím.“ Spokojeně zaklapne mobil a pomyslí si jak ten malý dareba kope. Bude fotbalistou a všechny myšlenky na Bretta, jejího hezkého bratříčka se vykouří.

 

„Máš nápad!?“

„Jo mám. Klíč?“ řekne udýchaný Nik. Zastaví se před autem a nasedne.

„Jak klíč? Nechápu?“

„Jednoduše. Klíč je do místnosti, ano a my je popadneme a šoupneme k sobě a bude to“

„Niku to je prostě, tak jednoduché, že na to můžeš přijít jedině ty.“

„Že jo. Tak jedeme pro ty dva. Bretta dáme do kufru a Keina uložíme na zadní sedadlo.“ Clarence přikývne a jedou k mamince Keina.

„Ahoj Clarenci. Host na pokr?“

„Kdepak. Můžeš nám na chvilku věnovat Keina?“

„Ale klidně si ho půjčte. Jen prosím vrátit v celku,“ pustí je dovnitř.

„Získal jsem si její důvěru,“ pošeptá Clarence Nikovi, když táhnou Keinovo tělo do auta. „Raději ho připoutej a hele kde je zavřeme?“

„Do ložnice a jedeme ke Kathy.“ Nadsvětelnou rychlosti dojedou ke Kathy. Zazvoní. Otevře jim Thomas.

„Aho Niku,“ pozdraví ho Thomas. „Podle Kathy mám vám být k dispozici. Potřebujete něco?“

„Jistě, Bretta.“

„Jo něco říkala, že vám mám ho vydat pokud ho budete chtít. Už jsem ho připravil.“ Nik s Clarence dojdou do obývacího pokoje kde v pravé poledne poklimbává oblečený a oholený Brett. Popadnou ho a donesou ho do kufru. Clarence si jen pomyslí, jaké štěstí, že Nik tíhne k solidním americkým autům a a ne k šetrným japonským autíčkům.

Thomas jim zamává a jde se věnovat své práci architekta.

 

„Teď budeme čekat!“ když Nik šikovně prohledá oba pacienty a sebere jim klíče od Keinova vlastně teď už jejich společného domu. Stačí pro všechny. Svlečou je, uloží je do postele, naranžují a pro jistotu zhasnou a zatáhnou žaluzie a hlavně ložnici zamknou.

„Jak dlouho?“

„Nevím. Co myslíš, kdy vystřizlivi?“

„Bude to kruté.“

„Já vím, ale to co nadhodila Chris, to je prostě tak úžasné. Nevím proč jsme na to nepřišli my.“

„Asi ženská intuice. Možná přece jen na ni něco bude!“ Sedí vedle sebe a tisknou se k sobě jak dvě neopeřené ptáčata v rodném hnízdě. Zapomínají dýchat jíst i pít. Když zaslechnou šramot v ložnici raději si zacpou uši.

 

„Keine?“

„Brette!“ zasupí Kein a snaží se vystřizlívět. „Víš bylo mi bez tebe mizerně,“ nakonec si přizná, jelikož je mu tak svinsky, že se na víc nevzmůže.

„Mně taky. Určitě za to mohou ti dva. Jenže co teď? Nechci mít ho všude... tedy ruce. Neumím být na něho hrubý.“ Přitiskne se ke Keinovi.

„Já taky ne. Promiň mi tamto.“

„To je fuk! Myslíš, že jsou někde tady?“

„Jo jsou. Vedle v pokoji. Bolí mně hlava.“

„Mně taky. Co to nechat na zítra?“

„Jo to bude lepší. Počkej a co je vůbec za den?“

„Nevím je tu tma. Kdo se zvedne a podívá ven?“

„Já ne. Stačí hodinky.“ Zamžourá na svítící ciferník. „Výborně. Asi šest večer. Jdeme spát.“

„Jo. Jsi tak teploučký a pojď k taťkovi.“

„Ty nestydo!“ zadrmolí Kein s úsměvem a zaúpí nad kutajícími permoníčky v hlavě. Jen doufá, že nevykutají celou uhelnou pánev z mozku. Raději zavře oči a začnou klidně oddechovat.

 

„Snídaně!“ zavolá opatrně Nik s tácem v ruce, když vkročí do temné místnosti. Za ním Clarence s koštětem. Co kdyby se při pohledu na ně zcvokli?

„Kolik je?“

„Sedm večer!“ přizná neochotně Clarence. Odloží koště jak ho uklidní rozumná otázka Keina.

„Tak proč vy holomci nám nesete snídaní! Brette zvedej se! Provinilci jsou tady!“ Nik s Clarencem očarovaně se dívají na své dva rozespalé páníčky. Sotva se ovládnou. Přijdou blíž a položí jim tác na pokrývku. Oba se na jídlo vrhnou jak by nejedlý týden, což je přesné jelikož ráno v poledne a večer se nalévali.

„Tak a teď co s váma!?“

„My budeme moc hodní, viď Clarenci. Jen nás neodhánějte. Moc nám chybí páníček!“

„No ano,“ řekne váhávě Clarence. Brett si povzdechne a nejraději by po nich něčím hodil.

„Vypadněte oba dva a tác vemte sebou!“

„Ehm....“

Vypadněte!“ oba vyskočí a raději zmizí.

„Tak my máme být jejich páníčky. Nechci pořád je mít za zadkem a přemýšlet co na nás vymyslí!“

„Já taky ne, ale zas mít je tady? Ne. Chci tě mít pro sebe!“

„Dobře, problém je, že mají za zády sestry.“

„No a?“ nechápe Kein.“

„No zkusil jsi něco odříct těhotné ženě natož sestře?“

„Ehmm .. ne.“

„Já jo a výsledkem je Nik.“ Oba se na sebe podívají smutně a rezignovaně.

„Takže je konec naší svobody?“

„Jo.“

„Jupííí!“ slyší výkřik a dovnitř vletí Nik. Vrhne se k Brettovi a začne ho líbat a tisknout se k němu absolutně ignorujíc Keina.

„Niku mazej a běž si s Clarencem hrát na doktora a sestřičku!“ vyjede vztekle Brett. Nik se odtáhne.

„Hrát na doktory s Clarencem?“

„Jasně a jestli sem vlezeš, když tady budu s Keinem v posteli, tak tě umistím do útulku pro odložené psy!“

„Ne!“ zaječí, zvedne se a vystřelí ven. Kein s Brettem se s úžasem dívají na zavřené dveře.

„Keine on po mně chce abych dělal doktora!“ vletí dovnitř Clarence a skočí Keinovi kolem krku nevšímajíc si polonahého Bretta. Kein mrkne po Brettovi.

„Padej a budeš dělat doktora a zítra se vyměníte je to jasné!“

„Rhm, ale to nejde já....“

„Clarenci švihej nebo tě něčím švihnu!“

„Aaaaa!“ zařve Clarence a vypadne ven a radosti poskočí, když slyší jak o dveře se něco roztříštilo.

„Tak to máme z krku,“ řekne Brett a zamilovaně pohledne na Keina.

„Jo. A bude to jak to bylo dřív!“

 

„No nejsou úžasní?“ řekne Nik a obleče na sebe modrobílou uniformu sestřičky. Zatočí se dokola, aby předvedl jak mu sekne. Clarence si obleče fešný bílý  plášť a kolem krku mu visí stetoskop. 

„Jo jsou. Konečně páničci co naprosto pochopili co potřebujeme. Niku tak se předkloň. Mám velkou injekci!“ Nik se zasměje a zavrtí se v bocích.

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář