Shounen - ai povídky

4.

Agentura Prsten a růže

„Vím to určitě, že jsem se zbláznil!“ když vede na vodítku Nika do klubu Blue aqua, který je hned vedle klubu Blue love, kde Nik zpívá. Je to už půl měsíce co se seznámili a za tu dobu, jeho obtěžování přerostlo v sexuální terror Bretta Calaghana. Vždy si myslel, že je v sexu vytrvalý, ale Nik je zřejmně nezničitelný. Jeho sexuálení apetit přesahuje i snad možnosti chovného býka nadupaného steroidy a viagrou.

Od té doby pravidelně ho laská ráno, odpoledne a před odchodem z práce a on bezmocně tomu přihliží. Stal se na jeho ústech závislým, jako na heroinu nebo dvanáctileté whisky. Když k němu přišel s malilinkatým problémem ve svém klubu, tak neochotně souhlasil.

Dostal instrukce jak se má obléci. Když si to přečetl a vzal na sebe oblečení, měl pocit, že jde na trh s otroky a ne do klubu. Ovšem to ještě netušil co ho čeká dál, ale smiříl se s kalhotami a tílkem v kterém se objevila, to musí připustit, jeho postava a sako. Prý tam bude horko mu řekl Nik a on to odsouhlasil. V klubu nebyl od té doby co ho tam vytáhli jeho spolužáci a on skončil pod nějakým stolem a musel čihat... ehm minulost je hnusná... ponožky dotyčných pánů a dívat se na oloupaný lak na nechtech přítomných slečen. Jasně neví jak se tam dostal, ale tohle si pamatuje kupodivu důkladně.

„Niku víš necítím se moc dobře.“ Nik za ním na vodítku zamyšleně zvedne hlavu.

„Neboj se těch pár nabídek snad zvládneš, ne?“

„Počkej jakých nabídek?“ a přitáhne si ho za vodítko. Šikovná věc.

„No k hrátkám. Ve třech nebo menší orgie nebo dole ve sklepení menší soulož...nebo ehmm je ti něco? Já věděl, že ti nemám říkat, že jsem submisivní typ a musím  mít nad sebou páníčka. Jenže chci tam moc a neodvážím se...“ hořekuje Nik.

„Je mi fuk jaký jsi typ!“ zařve a některé páry se po nich podívají. Páníček a otrok. Jejich věc a nic netušící, že spíš Brett je závislý na otrokovi než opačně. „Vyklop s těmi nabídkami. Nechci být obtěžovaný a vůbec proč ten dlouhý kabát?“ Podezřívavě si ho prohlédne. Nik pokrčí rameny.

„Půjdeme nebo se dostaneme  do problému.“ Brett zafuní a odevzdaně si vede svého mazlíčka ze sebou.

„Čau Pet. Máš nového páníčka?“

„Ahoj Zlatíčko. Jojo to víš samotnému není dobře a obvzlášť někomu jako mně. Pustíš nás dovnitř? Fouká mi pod kabát!“

„Tebe vždy a ten tvůj nový páníček je krasavec. Musíš na každého poctivě vrčet!“

„Neboj zuby mám ještě v pořádku.“ Nik vycení zuby a Zlatíčko dvoumetrový holohlavý obr jim otevře dveře. Brett pomalu vycouvá, když na něho dolehne hudba, která mu jen říká to, že přijde o bubínky. Nik ho vede k šatně, odebere mu sako a sundá svůj kabát. Podá je šatnářovi a Brett zírá na holý zadek v kožených kalhotech přímo vystrčený na něho. Rychle k němu přejde a přitiskne se k němu Bože to nemůže být pravda. Takhle tam nemůže.

„Je nedočkavý,“ spiklenecky pošeptá Nik šatnářovi a ten se zazubí. Otočí se a Nik se pokochá pohledem na nahé obliny šatnáře. Brett s úžasem se dívá jak kolem něho pochoduji podobně odění muži do kůže méně nebo více zahaleni. Polkne a odtáhne Nika od šatny.

„Niku co je to za klub?“

„No vidíš ne!“ snaží se vycouvat z toho.

„To tedy vidím. Jdu domu.“ Nik se kolem něho ovine jako kolem stěny réva a nehtíky se na něho upíná. „No tak udělám ti to, zůstaneme ne. Jen se podívej jak si tě mlsně prohlížejí.“

„To je důvod vypadnout.“

„Cukroušci nechcete se k nám  připojit?“ ozve se muž celý v černém a bičíkem švihne do dlaně. Je rozkročený jako domina, co jednou viděl na netu. Od té doby se těm stránkám vyhýbá. Jen měla delší bič.

„Ne, jdeme!“ Vykročí, když vytřeští oči a uvidí Keina. Protře si oči a Kein ihned pustí z ruky vodítko, zrudne a založí ruce za záda. Rozhlédne se kam by mohl utéci, ale za sebou má svého domácího mazlíčka a před sebou svého svatebního poradce s rukou na vodítku svého sekretáře Nika.

„Keine!“ vykřikne nadšeně Nik a letí do jeho náruče, čemuž mu zabrání krátké vodítko takže je stržen zpět do náruče páníčka Bretta a taky zavrčení muže za Keinem v černém sexy  oblečku.

„Nech ho na pokoji!“ zavřeští ten malý protivný zrzek a přitulí se ke Keinovi. Nik má pocit deja vu, když vidí jak se k němu lísá. Takhle musí vypadat on a Nik. Kein rozpačitě stojí s vodítkem, který mu do ruky vrazí jeho mazlíček Clarence. Neboli jeho kolega z práce, který k němu včera přišel a požádal ho o malou maličkost v podobě doprovodu do klubu.

Jistě rád chodí na večírky, jenže instrukce jak se má obléknout a jak chovat nečekal. Taky ho překvapil, když došli do klubu a on uviděl kolem sebe ty muže. Jenže psí oddaný pohled svého kolegy ho nenechal chladným a slitoval se čehož po pěti minutách, začal litovat a lituje do této chvíle.  

Od té doby má pocit, že je v noční můře, která se třepotá okolo světla a pálí si křidýlka aniž o tom ví. Nejenže musí tady narazit na některé lidi, které zná, ale dokonce na svého svatebního poradce, s kterým se spřátelil a oblibil, takže se scházejí den co den.

Nějaký koktejl, projíždky, tráví s nim víc času než s Caroline, která teď ječí, že se to nestihne a je ne nervy s případem. Svatba ji asi vzrušuje tolik co páchnoucí jídlo v ledničce. Prostě se to vyhodí, když se prošvihne spotřební lhůta, do smetí nebo odepíše jako poškozenou položku z daní. Šaty vybrala hned první a ani nezjistila že jsou to 48 místo 34 a odklusala dál na další pracovní schůzku. Nakonec on vybral šaty v kterých by aspoň byla vidět a neplavala v nich styl motýlek.

„Clarenci?!“ zařve a přitáhne si ho k sobě. Snad je to tak správné. Možná by se měl mrknout na ten papír s instrukcemi co dostal. Clarence zmlkne.

„Ahoj,“ nesměle pozdraví Kein Bretta.

„Ahoj. Sluší ti to,“ vyhrkne a doufá, že Kein tu červenou barvu přisoudí horku, který tady opravdu vládne. „Jsi tady na ... procházce?“

„Tak nějak. Clarence potřeboval vyvenčit ... nepůjdeme si někam sednout?“ Nik se střídavě dívá na oba dva a pak se zadívá do rozesmátých oči Clarence. Neznatelně mu pošle pusu. Brett zmámeně vykročí a jde vedle Keina a za sebou táhnou svoje mazlíčky Nika a Clarence, kteří na sebe formálně vrčí.

Usadí se do červeného boxu a teprve teď se Brett kolem sebe rozhlédne.

SEX. SEX. SEX. SEX. SEX. SEX. SEX. SEX.

Všude sex. Muži se k sobě lísají v temných zákoutích, polibky i občasné prásknutí biče. Vřava, sexistická hudba proložena pomalejšími u kterých se div po sobě nešplhají. Barmani obnaženi do půli těl  mlčky roznášejí nápoje s názy Sex Beach, Nudy, Angel and Demon, Sex in town a další s názvy jako Pecado a podobně.

„Přejete si chlapci?“ ozve se u nich hlas a všichni vzhlednou do tváře čišníka.

„Kdepak. Nám je donesou tady. Zvedejte své kostry a mazejte pro pití,“ zavrčí Keine. Brett jenom zírá. Nik se zvedne a Clarence taky. Poslušně odejdou a Kein zašátrá v kalhotech. Brett neví co chce dělat. Kein si přitáhne malou svíčku na stole a rozloží kus papíru.

Ničemu se nedivit.

Brett se nakloní a pak vytáhne svůj.

Nespouštět svého mazlíčka z oči. Nebezpečí ztráty.

„Mám tam cukroušek... bože musíme za nimi!“

„Počkej další odstavec je posílat je pro piti.“ Brett něco zamručí.

„Tančit? Ty Keine proč to tady máš?“ Kein něco neurčitého zabručí.

Řvát na ně pokud se chovají špatně.

Přetáhnout je pokud se chovají špatně nebo dobře.

„Nemám na to žaludek.“ Kein k němu zvedne hlavu

„Já taky ne, ale slíbil jsem to, takže když jsi v Římě chovej se jako Říman.“

„To znamená co jako? Mám se svléknout... božíčku viděl jsi to?“

„Jo a nejsi Říman. Nezírej mu na něho,“ zavrčí Kein a zírá jak kolem něho projde skoro nahý kluk. Kromě vršku a nějakých punčoch nemá nic.

„Nedá se to nezírat,“ zavrčí Brett fascinovaný, jak druhý má vodítko připevněný právě k tomu mužství svého drahouška nebo spíš otroka?

„Hele poslední věta...“

„Tak tady máte. Dvakrát Sex Beach. Snad vám to bude chutnat, viď Clarenci?“

„Jasně Niku. Dlouho jsem tě v klubu neviděl a jak se máš?“

„Mám super džob jako sekretářka. Ani nemusím zapínat počítač. Stačí pravidelně vypomáhat mému paníčkovi s jeho potížemi.“

„Závidím ti řeknu. Mně poslední vykopl, že jsem starý. V třiceti. Našel si sedmnáctku.“

„Ohavný. Za to nemůžeš.“ Nik se natáhne přes Bretta a Keina a začne ho líbat.

„Jsi milý Niku a poslouchej Queeni.“ Oba se otočí k Brettovi a Keinovi a přitisknou se k nim s rukama v jejich klíně.

„Hraji Queen.“

„No a?“ nechápou.

„Tančit, prosím, nebo...“ Oba se svezou na zem a zašátraji rukou v klínech svých páníčků. Ti vyskočí, až sletí Keinovo pití, chytnou vodítka a táhnou je na parket, kde se už pohupuje pár přítomných párů. Nik se k němu přitiskne a a našteluje Brettovu ruce přímo na své půlky. Brett má co dělat, aby nezrudl a ztuhle se nechá vést tancem. A to mám rád tanec! Zavrčí v duchu, jenže rozhodně decentní a ne tak, že je na půl vzrušený jak se o něho ten had Nik otírá... počkat kde je Nik, když zaregistruje v náručí někoho jiného a zelený pohled oči.

„Keine?“ a skoro odskočí od něho.

„Chovej se jako Mongol v Mongolsku a poslední věta zněla....“

„Chovej se nenápadně pokud možno,“ dopoví Brett ztuhle.

„Přesně tak.“ Oba jsou od sebe vzdálení deset centimetrů, když nakonec Brett rezignuje, uvolní se a položí mu hlavu na rameno. Ruce mu  sjedou na zadek jak mu to ukazal Nik. Kein ho obejme kolem krku a hladí mu nepřítomně krk. Je vzrušený z toho jak, ani neví jak, v něm Clarence vyvolal takové podivné chvění a jeho úd v něm vyvolává pocit, že větší kalhoty by nebyly na škodu. 

U baru sedí Clarence s Nikem a hrají si navzájem se svými vodítky.

„Je to zbytečné to víš!“

„Kdepak jsem vytrvalý! Na oba. Jsou perfektní no ne.“

„Jo!“ a oba si na to přiťuknou starým dobrým ginem z Bombaje.

K ránu Kein s Brettem nasáklým sexem, kouřem a neví ani čím ještě jsou u zábradlí mostu a dívají se dolu na jedoucí auta.

„Není špatná myšlenka.“

„Ani ne.“

„Mám rád sex,“ začne Kein.

„Ano taky ho mám rád. Zbožňuji ho.“

„Rovnocenný sex.“

„Pravidelný sex. Ano.“

„Dlouhý ...“

„S předehrou. Kdekoliv.“

„Tak zítra Keine a dobrou noc.“

„Ahoj. Dobrou noc.“ Oba se rozejdou a na východě právě vykoukne slunce