Shounen - ai povídky

Žhavé tapety Karibiku

„Tak už ses probudil?“ řekne Chev a podívá se od notebooku na Shana, který stojí v bermudách na palubě jachty a zívá. Vlasy mu strčí do všech stran  a on se je marně snaží uhladit do přijatelného tvaru.

„Jo“ řekne mrzutě. „Půjdu si dát sprchu anebo bych mohl skočit rovnou do moře.“ Se zájmem se podívá do křišťálové modré vody a skočí. S prskáním se vynoří a zakřičí. „Ty Cheve jsou tu žraloci?“ Chev vzhlédne od psaní.

„Nevím, ale ti jsou všude.“ Zvažuje jestli se nemá přidat k Shanovi a taky si zaplavat. Nakonec se vrátí k poznámkám o fúzí dvou podniku. Měl by tady slavit svátek a zatím pracuje. První svátek zamilovaných, protože on Shana miluje. Rozhodl se trochu nenádále a teď tady sedí nahý na sluníčku v Karibském moři s kloboukem na hlavě a píše poznámky místo, aby skočil za Shanem do vody.

Za chvilku uslyší jak se vrací a zvedne hlavu. Otočí ji k zádi a dívá se jak jde nahoru po schůdkách. Hrudník a svalnaté, ale štíhlé nohy a ty mokré bermudy toho opravdu moc nezakrývají. Lačně se dívá na tělo i na jeho. Dívá se jak si utírá vlasy ručníkem  a jde k němu.

„Pracuješ?“

„Snažím se. Bohužel mi někdo překáží.“

„Hmm už mlčím“ řekne Shane a sedne si na lehátko vedle. Chev po něm pokukuje a přemýšlí, že půjde do kajuty. Půjčil si tuhle jachtu od přítele, protože je malá a nepotřebuje kromě jich dvou žádnou posádku. Začne přemýšlet jak odůvodnit to, že ho chce mít jen tak bez ničeho. Bermudy jsou moc hezké, ale ...

„Víš Shane mokré bermudy nejsou dobré na zdraví. Nechceš si je sundat?“ řekne nezúčastněným tónem a dál se věnuje práci jako by nic, ale napětím zadržuje dech.

„Myslíš?“

„Jasně. Nedávno jsem o tom četl studii. Proto taky nic na sobě nemám.“ Nadzvedne notebook a ručník. Shane mrkne. Je vzrušený, ale přesto sedí a pracuje.

„Hmm je fakt, že mně trochu studí, ale je takové horko.“ Chev mlčí. Jestli by řekl ještě něco dalšího nejspíš by Shane došel ulovit medvěda a zabalil by se do jeho krvavé kožešiny. Shane mlčí a pak se maličko usměje. Nemá rád, když si ho Chev nevšímá a on to teď dělá důkladně. Zvedne se dojde pro velkou osušku. Rozloží ji přímo před Chevem a ten zvedne hlavu. Co chce dělat? Dívá se jak se mu svaly pod těmi pohyby napínají. Je jako zjizvený vlk, ale jemu to nevadí a tím spíš je pro něho přitažlivý. Zasní se jak si vzpomene jak ty jizvy líbá a hladí. Polkne a cítí jak se vzruší a ještě víc, když doslova před očima uvidí jeho ohnutá záda a vystrčený zadek na kterém se lepí polouschlé plavky.

On snad mně provokuje a svádí s ohromením zjišťuje Chev. Cítí jak notebbok i přes ručník ho tlačí do mužství. Musím pracovat a ne se dívat na jeho dokonalou křivku zad, na jeho svalnatá stehna, na jeho hrudník a když zahlédne olej na opalování v duchu zaúpí. Ošije se a poposedne. Jen doufá, že si nesundá ty bermudy.

Shane nenápadně se podívá směrem k Chevovi, který se dívá vpřed a jeho ruce něco zuřivě mačkají. Vsadí se, že je to enter. To chce ještě zajít dál. Jeho malá pomstička za ten únos sem do karibského ráje. Modrý ráj na zemi, zelené palmy, bílý písek a žhavé slunce, tak nějak lákájí všechny reklamy v studeném Londýně.

Včera přistal v Londýně naprosto vyčerpaný a unavený a těšil se na postel a klid. Tentokrát byl dva týdny bez Cheva na Kamčatce a nebylo to zrovna procházka růžovým sadem. Všude sníh a zima, že psům mrzly ehm... ocasy. Vysedl z letadla a šel jako vždy do agentury se nahlásit. A tam nikdo. Mrtvo. Uviděl Aiko s něčím bílým plyšovým a srdcem, které podle něho bylo červené jako kečup, ale to je každého věc vkusu. A pak si vzpomněl na Valentýna a na Cheva a jeho manii všechny svátky oslavit jak se patří. Neboli večeře pro nejméně třicet lidi. No přehání to, ale dobrá večeře, láhev výborného vína, které pil určitě už Julius Ceaser a pak celonoční hrátky v posteli, po kterých se cítil jako přejetý parní lokomotivou a bagrem dohromady. Ráno vždy se někam snažil zašít, ale jako na potvoru vždy po tom svátku vyvstal nějaký neodkladný úkol po kterém většinou naštěstí vypadal lépe než po svátku, který slavil s Chevem.

V agentuře bylo jen pár vytrvalců, kteří raději byli sami než se trápit s nějakým svátkem a pár workoholiků pro které peníze jsou drogou a výsledky euforii pro, kterou jedině žiji. Nevěřícně kroutil nad tím, že tam nikdo není, když ho odchytil Chev s nádherným úsměvem u kterého se mu podlomily nohy a zabušilo srdce.

„Ahoj miláčku“ řekl s úsměvem, který nic dobrého nevěstil. „Šéf a Andrea tu nejsou a tak jsem si dovolil něco zařidít. To víš když myši jsou pryč, tak kočky mají svátek.“

„Cheve už zase svátek? Nemohli bychom jen...“ vždy vykouzlil odněkud nějaký svátek.

„Kdepak kdepak.“ Za chvilku seděl v limuzíně s batohem u nohou a snažil na prázdný žaludek vstřebat šampaňské. Byl odvezen domu tam mu dal do ruky  sbalenou tašku a na to byl odvezen na letiště a naložen do letadla Cheva. Za celé dvě hodiny přesunu stačil říct jen dvě věty. Chev zřejmě ho chtěl umlčet a tak mluvil a mluvil a v letadle přestal mluvit. Podle něho s průhledným záměrem se k němu naklonil a zašeptal.

„Moc jsi mi chyběl.“ Držel jsem se jak se dalo, ale nedal na výmluvy únavy a další dvě hodiny se snažil dokázat jak mu moje maličkost chyběla. Což o to chyběl mu taky a bylo to krásné a vášnivé a to, že tam seděl pilot bylo i vzrušující.

Pak usnul naprosto vyčerpaný. Jen si pamatuje jak byl přykryt dekou a pak si už jen pamatuje na to jak ho Chev oblékl. Probudil se v horkém slunci, v šatech, které rozhodně nikdy neviděl a jel někam kde to neznal. Skončil v jakési houpající jachtě a byl šťastný, že Chev musel řidít a nechal ho vyspat.

Pak už jen se probudil a vyšel si zplavat a Chev jasně mizera jeden se mu teď nechce věnovat.

„Cheve budeš hodně dlouho pracovat?“ Dívá se na něho a má pocit, že právě vidí slintajícího přivázáneho buldoka kterému mávají před nosem kostičkou a on na ni nedosáhne.

„Až to do dělám“ řekne Chev chraptivým hlasem a snaží se ponořit opět do grafů a tabulek.

„Hmm Cheve čím jsi podplatil šéfa, aby zmizel z agentury a tebe nechal provést můj únos?“ Chev zvedne oči a zahledí se na bermudy, které vidí dost nízko. Málem by řekl, že nebýt jeho mužství jsou už dole. „Ani jsem mu nestihl dát tu dvojmo kopii.“

„Ničím. Nevím proč mně pořád podezříváš, že ho uplácím.“ Shane zapřemýšlí.

„Cheve komu co jsi dal? Doufám, že jsi... ne to bys neudělal.“

„A co Shane?“ řekne mrzutě. Zdá se mu to nebo ne, že ty bermudy jsou stále níž a níž?

„Únos. Tys ho dal unést.“

„Shane máš bujnou fantazii. Proč bych unášel šéfa?“ Tohle je moc, když zahlédne rýhu zadku Shana. Shane ho zvědavě pozoruje. Možná by ho neměl provokovat, ale nemá pracovat, když je s ním. Nejsou na nějaké akci.

„Tak co je v tom? Šéf nebyl z kanceláře no nepamatuji se kdy. A Andrea taky.“ Chev se dohřeje. „A proč? Protože ti překážel. Možná jsi ho zabil.“

„Neblbni. Jen jsem dal něco And...“

„Ne, tys uplatil neuplatitelnou nepodplatitelnou Andreu?“ otáže se tak obdivně, že Chev se zatetelí blahem. Jo když se něco umí tak se umí. „A čím? Jachtou?“

„Zkoušel jsem to. Trvalo mi to dva týdny než jsme na to přišel,“ řekne pyšně. „Půjčil jsem ji svoji španělskou vilu. Proto jsme teď tady na jac..ch..tě“ mu uvízne jachta v krku a jen se dívá jak Shane si pomalu stahuje bermudy a lehne si na osušku

„To je rozhodně husarský kousek.“ Dívá se na modrou oblohu. „Ty Cheve nejsou tady lidi že ne.“

„Ne“ zachraptí Chev a klouže zrakem po křivce páteře až dolu ke křiži. Vychutnává si linii zad a prohlubeň kříže.

„A co satelity? Mohly by nás zachytit.“

„Přestaň tady kecat báchorky“ tiše zavře notebook a očima sklouzne k nohám a pohladí jejich štíhlost a pak se zvedne dál až k rýze zadku. Má sucho v puse a polkne. Shane zmlkne a leží. Cítí jak ho hřeje sluníčko do zad a je mu tak příjemně. Uvolní se. Dobře si uvědomuje žádostivý pohled Cheva jak mu přejíždí po těle. Zatrne mu a přemýšlí co dál. Pozornost Chve a už má, ale chce v tom opravdu pokračovat? Trochu rozevře nohy a zavrní. Je mu neskutečně dobře. Sluníčko, nic nedělání a obdivný pohled Cheva, který ho rozpaluje. Trochu rychleji dýchá a je zvědavý co na to Chev. Ten už dávno odložil notebook a přikryl ho ručníkem. Rukou se hladí po penisu a nic nedělá jen žádostivě pozoruje jak se vyhřívá. Nakonec vstane a klekne si k Shanovi. Shane jen čeká co Chev provede..

Chev pomalu mu rukou přejíždí po těle. Je tak nádherné. Skloní hlavu a polibi ho na krk. Uslyší slabý nadechnutí.

„Svádíš mně agente MI5?“

„Já? Blázníš? Vždyť to neumím.“

„Jde ti to moc dobře Můj sladký andílku. Jen tě trochu rozmazlím, když je ten svátek. Budeš se mít jak v ráji“

„Cheve nemusíš se tak namáhat,“ ale když ucítí vůní oleje jen polkne. Teď by ho od toho záměru neodtáhl ani Bill Gates s nabídkou akcii Microsoftu za jednu euro. Vyvolal v něm ďábla a on v něm vyvolá ohňstroj. Úžasný ohňostroj pocitů a dozvuku z jeho náruče. Už se nemůže dočkat těch všech uchvacujících pocitů, které ho čekají. Nepatrně se pohne a cítí jak v něm narůstá napětí. Proč pořád nic nedělá? Stočí hlavu k Chevovi. Ten si tře prsty a pozoruje ho se směsi chtivosti i něžnosti. Udělá pro něho cokoliv. Nakloní se k němu.

„Nejdříve si tě vezmu a potom tě namažu. Vzrušuješ mně. Jen se podívej.“ Shane sklouzne očima na chevův penis a pak do jeho oči. Jsou zastřené a toužebné.

„Kdybys přestal mluvit“ a dívá se jak si olejem maže úd a hladí ho. Shane se zavrtí jak je mu už delší dobu nepohodlná pozice v které leží. Ucítí chevovu ruku na hýždích a zasténá jak ho dotek vzruší. Hladí ho a už cítí uvnitř sebe prst jak klouže sem a tam. Kousne se do rtů, aby nekřičel. Proč to protahuje? Chce ho hned, ale zřejmě má jiný úmysl, když se chce nadzvednout.

„Trpělivost můj andílku“ řekne ochraptělým hlasem a olízne si rty. Miluje tu chvilku když ho připravuje na to jak se s ním bude milovat. Shane zavrčí, ale v hloubce Chev slyší jemné hluboké vrnění. Líbá ho na krk i na záda a polibky sklouzává dolu na zadek. Těší se z jeho nedostatků. Jemně mu naznačí, že se má nadzvednou. Shane poslechne a prohne se v zádech. Už nechce čekat.

Chev se vzrušeně nadechne a pomalu do něho pronikne. Je mu tak krásně, když cítí jak je v něm hluboko a jak ho svírá. Začne se pohybovat s přivřenýma očima a drží ho pevně za boky. Shane se opře o ruce a přijímá jeho přírazy. Je mu dobře a zasténá, když ho cítí jak je hluboko. Pohne se a vyjde mu vstříc.

Chev zrychlí. Teď už mu ani nejde o ukojení Shane. Jen se chce uvolnit a začít znovu. Chce se mít dobře, ještě dva přírazy a vnikne jak nejvíc může. Lehne si mu na záda a oddechuje. Rukou vkkouzne mezi jejich těla a sevře jeho varlata, chvilku je drží a hraje s nima. Potom vezme mu úd  do ruky.

„Prosím“ zašpetá Shane a dívá se jak ho uspokojuje rukou. Sténá, ale nemůže odtrhnout oči od jeho ruky jak ho svírá a pak vykřikne jak z něho proudí na osušku semeno. Je mu to jedno a lehne si jak je unavený. Pořád cítí Cheva v sobě a chtěl, aby to tak trvalo věčně.

„Nádherné dokonale. Ty jsi dokonalý. Můj malý agent...“

„Myslel jsem, že jsem andílek.“ Uslyší smích. Hluboký sexy smích hodící se do ložnice a který v něm probouzí chuť si to zopakovat. Ucítí jak z něho vystoupí.

„Anděl s ďáblem v těle“ zašeptá mazlivě a políbí ho. Líbají se a Chev si lehne vedle něho.

„S tebou nikdo neni v bezpečí. Cítím se tak dobře“ protáhne se a překulí se na záda. Protáhne se a Chev obdivně pozoruje jak se rozvaluje na osušce jako velká spokojená kočka, která se právě namlsala smetany. Políbí ho a hladí ho po hrudi. „Přestaň nebo se na tebe vrhnu jako na ostružinový dortík.“

„Jsem dortík. Poklona pro mně“ zašeptá se smíchem. „Mám nápad. V kuchyni je šlehačka. Vím je to ohrané, ale med nemám a bude ti stačit šlehačka, sluníčko?“

„Sluníčko? Jak příjemné. No budu se s ní muset smiřít. Když nic jiného nemáš“ povzdechne si naoko zklamaně. „A je ji dost pro oba?“ mlsně se olízne. Jak tam leží na sluníčku a nemusí nic dělat má chuť Cheva provokovat.

„Lituji toho. Z mého andílka se vyklubal sexuální nenasyta.“

„Ty jsi sexuální maniak a víš musím dohnat ztracená léta.“ Nadzvedne se na jedním lokti a rukou mu přejíždí hruď a laská jeho tělo. Nechápe proč zrovna on a nechápe jak k tomu celému mohlo dojít. Nikdy by neřekl, že může milovat muže. Jenže asi jo a je to zatraceně vzrušující. Chev ho políbí na nos.

„O čem přemýšlíš?“

„O ničem jen tak. Víš, že jsi krásný.“ Chev se rozesměje. Neslyší moc pochval od Shana. Jsou vzácné jako šafrán, ale o to cennější.

Shane se zamračí. „Neslyšíš něco?“

„Momentálně vnímám jen tebe. Kdo by se zabýval...máš pravdu. To bude nějaká rybářská loď nebo DEA. Nevšímej si jich. Nejdřív tady děláš všechno proto,abych si tě všímal a ... jsou blízko.“ Shane se zvedne. Chňapne po bermudách a rychle si je natáhne. Chev se zvedne, rychle otevře notebbok a nacvaká tam nějaké věcí. Shane si letmo všimne jak půlka souboru zmizí. Jde dolu pro, když zaslechne.

„Alto!“ Shane s Chevem, který si stihl dát ručník kolem boku a drží ho, zůstanou stát. Otočí se k lodi. Zbraně a no DEA ani pobřežní stráž to není, takže zřejmě piráti.

„Donde esta seňor Emanuel Rodriguez?“

„Cheve kdo je to?“

„Nemluvíme španělsky!“ pronese Chev. „Není tady. Jen jsem si od něho půjčili jachtu.“ Dívají se jak se na druhé lodi rozproudí konverzace.

„Manueli není tady. Byli jsme si tak jisti“ pronese muž v natělníku už notně opraném a s cigaretou v puse.

„Vím Pablo. Pojedeme. Joder!“ zakleje.

„Ale tihle musí být bohatí, když znají dona Emanuela.“ Manuel přikývne. „Dostaneme loď i výkupne. Dobrý nápad Pablo!“ poklepe mu na rameno. „Jdeme k vám na palubu tak nedělejte nesmysly.

„Leo dávej na ty bastardy pozor a kdyby něco střílej. Předveď jim to!“ Leo se zazubí a obnaží zčernalé zuby. Skloní se ke kulometu a rozstřílí vlajku na zádi jachty.

„Jakou máme šanci?“

„Proti kulometu nezmůžu ani já nic.“ Chev pokrčí rameny a na půl úst poznamená.

„Nic si z toho nedělej. Nikdo není dokonalý. Pro mně jsi a nevadí, že to nezvládneš. Stejně tě mám rád“ Shane zavrčí. Má pocit, že tohle je přesně jak má být. Bez nějaké katastrofy prostě nemohou být. Jestli jednou někam pojedou a přežijou to ve zdraví tak začne věřit na zázraky.

„Ale ale jak tak koukám tak jste to rozjeli ve vší parádě“ poznamená posměšně Manuel, který je přejede od shora dolu. „Jmenuji se Manuel. Můžete mi říkat pane Manueli, ano a teď vaše!“ už vyštěkne.

„On je Shane Draven a já jsem Chevalier Varenne.“

„Pěkný, moc pěkný. Jsou to evropané!“ křikne a rozesměje  se. Ostatní zahalekají. „Jak jste spokojení s pohostinnosti Karibiku?“

„Moc velký provoz na můj vkus“ zazubí se Chev.

„To víte hodně děti a nějak se živit musíme.“

„Jistě to každý, že Shane?“

„Ale ano. Chápeme co a mohu se optat co máte v úmyslu?“ Manuel se zasměje.

„Chlapci on se ptá co máme v úmyslu!“ řechot. Shane jemně pokrčí rameny a Chev zdvihne oči k nebi. „Pobavili jste nás. Samozřejmě, že výkupné. Život jak jsem říkal je velmi nákladný. Neskutečně. Mohl bych vám vyprávět, ale přejděme k důležitějším věcem. Pablo svaž jim ruce.“ Pablo sevře ruce Cheva a zkroutí je dozadu. Ručník spadne a on bolestí zasykne. Manuel se zatím pase na jejich výrazech. Z lodi se ozve hvízdot. Manuel zvedne ruku.

„No tak co si o náš naši hostielé pomyslí. Klid.“ Shane ho zamračeně pozoruje. Sice je žoviální a pořád se usmívá, ale pod tím je hodně nebezpečný. „Pablo vezmi je dolu a někam je dej.“

„Jistě Manueli.“ Vytáhne pistoli a popostrčí je. Shane s Chevem sestoupí dolu a jsou usazení na pohovku.

„Ani jsme ji nestihli vyzkoušet“ poznamená Chev.

„Já spíš myslím co na to šéf. Přetrhne nás jako hada.“

„Hlavně nic nezkoušej. Raději jim ty peníze dám.“

„To jsme rádi, že jste tak rozumní. Ale ale copak to je?“ řekne Pablo, který poslouchá jejich konverzaci a vytáhne z tašky Glock. Tiše hvízdne. Chev se zamračí a koukne po  Shanovi. On je fakt nepoučitelný. Proč ji sem bral? Shane pozoruje muže se zbrani. „Manueli pojď sem dolu!“ křikne na něho a ten se objeví v otvoru.

„Co je Pablo?“

„Podívej se“ a mávne mu zbrani před tváři. Ten ji vezme.

„Čí je to?“

„Moje“ přizná hned Shane. Ten se na něho dívá a směv mu mizí z tváře.

„Vstaň!“ Shane vstane a ten si ho prohliží. Úsměv se mu ztrací z tváře. Ty jizvy nejsou jen po plastických operacích. „Na co to máš?“ ovládne se, ale ostře ho pozoruje.

„Na žraloky. Chev mi povídal, že je jich tady mraky.“

„To je pravda. Povídal mi to Rodriguez.“

„Glock na žraloky?! Přestaňte si se mnou hrát!“ zařve Manuel a rozpřáhne se. Pablo mu zadrží ruku a Manuel vydechne. „No nic uvidíme kdo jste. Stačí pár telefonatů a nejdůležitější je ze zde nepřítomným hostitelem.“

„Nemám rád, když někdo nemá humor“ prohodí k Chevovi Shane.

„Taky a už jsem si myslel...“ mohutně si povzdechne, když mu jedna přiletí.

 „Byl bych rád, kdybyste zavřeli zobáky. Mám rád klid.“ Chev pokrčí rameny a Shane se na něho zuřivě podívá. Zaplatí tu ránu. „Tak jen si někam zavolám a hned budu tady. Nahoře jsem viděl notebook. Možná tam něco bude. Ať se Harry na to mrkne.“ Vyjde ven a oni jen zaslechnou vyzváněcí tón. Ticho. Sedí na pohovce a dívají se na Pabla, který je upřeně pozoruje. Ticho začíná být dusné a šéf nikde.

„Cheve kolik myslíš, že budou chtít?“

„Kolik budete chtít za nás oba?“ Pablo otevře rty a nakonec zařve.

„Kolik za ně chceš, Manueli?“

„Dvěstě!“ křikne.

„Dvěstě tisíc to bych unesl.“ Smích od Pabla a od Manuela.

„Dvěstě miliónu sluníčko.“ Chev pokrčí rameny.

„Nevím kde žijete, ale nejsem baron Rotschild.“

„Nevadí. Dáme to na splátky“ zařve smíchy Pablo. Shane se podívá na Cheva. Proč je provokuje? Sedí a přemýšlí jak se ten svátek vyvrbil.

„Cheve příště bych se bez toho rád obešel.“

„To já taky. Plánoval jsem romantickou plavbu se sluníčkem a žhavými chvílemi a z ničeho nic nás tady otravuji...“ zle se podívá na Pabla. Ten se na ně dívá podivným skelným pohledem a hraje si s nožem. Shana zamrazí. Tohle není zrovna situace v které by chtěl být. „Víš...“

„Mlč Cheve, ano.“

„Počkej a jak to myslíš mlč? Přece jim...“ Shane se zvedne a Chev s údivem zírá na rozpletený provaz na pohovce. Přistoupí k Pablovi, který jen stihl otevřít ústa k výkřiku a zhroutí se na podlahu s kobercem.

„Jsi děsivý Shane“ prohodí Chev. „Klidně bych zaplatil. Nechtěl jsem...“ už zase se z něj stává Lovec. Ty oči a celý je tak uvolněný, ale je v něm něco nepostřehnutelného,  neví jak to vyjádřit. Něco co z něho vyjadřuje tichou hrozbu. Kdyby ho člověk neznal dobře...

„Já vím. Promiň, ale chtěl tě zabít.“ Chev polkne.

„Jak to myslíš zabít? Vždyť tam jen stál a hrál si s nožem. Smál se.“

„To Hanibal Lecter taky, když kuchal lidi“ podotkne Shane a dívá se k otvoru. „Cítil jsem to. Měl chuť tě jednoduše zabít. Vidět tě mrtvého. Předešel jsem ho. Chev vstane a natočí k němu ruce.

„Rozvaž mně ať si taky užiji tu legraci.“

„Cheve“ řekne bezmocně Shane. „Stačím na ně ...“

„Rozvaž!“ řekne hlasitě naštvaný Chev. Shane dost nerad ho rozvaže, když Chev si ho k sobě přitáhne a políbí ho. „Děkuji moc. Mohu tě políbit můj miláčku?“ Shane se usměje. Má ho rád.

Oba si stoupnou ke schůdkům vedoucí na palubu.

„...Done Rodriguezi nerad vám to říkám, ale to zboží z minulého týdne co jste nám dodal tak to nebylo zrovna prvotřídní.“ Netrpělivě stojí u zábradlí a poslouchá.

„Mám tady vaše hosty...ajaj tak vám na nich záleží se dívám. Takže bych vám doporučoval abyste nám urychleně to dodal jinak bych musel zasáhnout a co říkáte kouskám jejich těl v igelitové tašce?“ Sklapne a zakřičí „Pablo máme vynikající úlovek. Evropského hraběte.“ Ticho. „Pablo?“ ozve se nejistě. Co zas tam dělá? Doufám, že zas nemá ten svůj záchvat. Shane s Chevem se dívají jak se odlepí od zábradlí a jde k schůdkům. Přikývnou a rychle ho vtáhnou dovnitř než se stačí zorientovat.

Shane ho pro jistotu omračí. Přece jen schody nejsou vždy spolehlivé.

„Co teď?“ zapřemýšlí Shane.

„Mám to“ uchechtne se Chev. „Ale potřebuji vědět jestli je naživu.“ Přistoupí k němu a dotkne se jeho krku. Žije.

„Ty ten Rodriguez, věděl jsi to o něm? Neměl by ses přátelit s takovými... neslušnými lidmi“

„Kdepak. Musel začít nedávno. Vím sice, že měl nějaké potíže, ale to má hodně podniků. Netušil jsem v čem jede. Budu to muset důkladně prozkoumat jestli do toho nezatáhl i mně. Nemám to vůbec rád.“ Mračí se.

„Takže co teď? Venku je loď s kulometem a za chvilku budou ho shánět.“

„Potřebujeme láhev vodky, whisky to je fuk. Probrat ho a pak ten tvůj Glock. Tu zbraň Shane proč jsi ji bral?“ Shane zrudne a ošije se.

„No víš, když no většinou všechno tak nějak končí malérem, tak jsem si řekl, že kdyby bouchla loď tak aspoň něco máme na ty žraloky.“ Chev nevěřícně poslouchá a pak se začne šíleně smát. Zalyká se a dusí to v sobě, aby to nebylo slyšet. Shane mrztuě přemýšlí co zas provedl.

 Chev se trochu uklidní a utírá si slzy v koutcích svých olivových oči, zvedne se a otevře příruční bar. Whisky, brandy, vodka...majitel zřejmě si nic neodpírá. Vybere vodku a nalije ji Manueli do krku. Shane mu drží nos. Ten se rozkašle a zvedne se. Shane hned ho sváže kusem provazu, kterým byl svázán. Ten se podívá na jednoho a pak na druhého. Koutkem oka zahlédne mrtvého Pabla a jeho oči jak strnule hledí někam za něho.

„Mierda!“ zakleje sprostě.

„Prosím angličtina“ líbezně poprosí Chev.

„Doprdele!“ zopakuje vzdorně Manuel.

„Vida jak to jde. Takže ti vysvětlím toto....“

„Manueli!“ zakřičí někdo z venku. Shane si vezme Glock. Překontroluje ho.

„Je mi líto, nestihnu ti nic vysvětlit, ale máš rád život?“ Manuel přikývne. Kdo nemá? Jedině sebevrah a to on není. „Shane zlatíčko můžeš ho vyvést na palubu. Já našim milým hostům vysvětlím co a jak.“

„Jak si přeješ“ řekně oddaně Shane a přes rty mu přelétné úšklebek. Začíná tušit co Chev vymyslel. Postaví na nohy s glockem v ruce Manuela. „Jsem rychlý.“ Manuel zaskřípe zuby. Spletl se v něm. Myslel si, že je to jen tak někdo, ale ten hraběcí mazánek musel si najmout nějakého speciála. Málokdo by dostal Pabla aniž by ten vykřikl. Poslušně vstane. V půlce schůdků rozvažuje, že by mohl něco udělat.

„Nechtěj to“ se za ním ozve ledový tón, který ho zmrazí. A to sotva na to pomyslel. Zbledne. Snad ho nechtějí zabít.

„Leo nestřílej!“ vykřikne a stoupne si na palubu. Má šanci jedině, když se přiřití tornádo. Jenže nebe je jak vymetené. Ani mráček. Leo se pohne a sevře spoušť od kulometu, ale pak se uvolní. Vzdychne si a seskočí na palubu. Harry s brýlemi na očích zvedne hlavu od notebooku.

„Máte to perfektně zašifrované,“ obdivně pronese.

„Harry?“ výhružně řekne Manuel a ten se přikrčí.

„Jsme zajatí?“

„Ano Harry. Prosím odlož tu hračku a tu paměťovou tužku taky.“ Harry zaúpí a z košile vytáhne tužku. „Všechny!“ řekne výhružně Chev „nebo tě nechám tady prohledat a věř nebude to nic příjemné. Přesně asi jak to u vás dělají ve vězeních.“ Aha už musel sedět, když se objeví dvě další tužky rychlostí světla a roztřese se strachy. „Všichni na palubu a když myslím všichni tak nemluvím do větru.“ Shane pro jistotu drží pod krkem Manuela.

„Leo, Manny vylezte. To jsou všichni.“ Oba přejdou na palubu a postupně svázáni a uložení daleko od sebe.

„Shane můžeš tu lodičku zkontrolovat?“

„Jistě“ přehoupne se na ni a jde do podpalubí. Chev drží Glock a studeně se na ně dívá.

„Překazili jste mi svatého Valentýna. Víte jaký je to neodpustitelný hřích?“ Všichni se pod tónem zarazí. To je nenapadlo. Ono je vůbec nenapadlo taková změna vývoje. „Chtěl jsem si odpočinout od práce, mít se dobře a vy tady vtrhnete se zbraněmi vyhrožujete mému miláčkovi. Co myslíte, že s vámi udělám?“ Manule se přikrčí. „Nějaké návrhy?“ líbezně pronese Chev. „Ne? Zklamali jste mně. Ano?“ když zahlédne zavrtění Lea.

„Zastřelíte nás?“ někdo zasykne a Harry se krčí na podlaze.

„Neeee! To by bylo máloooo!“ zařve vesele. „Předhodím vás žralokům. Jednoho po druhém. Uvidíme kdo vydrží nejdéle. Manuel, Leo nebo Harry?“ Otáčí se na jednotlivé z nich.

Shane se usmívá nad tím jak Chev si hezky hraje. Někdy je ještě prostě dítě, ale proč mu tu neškodnou zábavu nedopřát.

„Nejdřív hodím Pabla. Je mrtvý a žralok cítí krev na kilometry daleko. Mají drsnou kůži a ty zuby. Viděli jste čelisti ne a ten poslední dokument o žralocích. Nádhera. Pak shodím každého z vás a budu hádat kdo vydrží déle.“

„Maminko. Panenko Maria“ se pokřižje jeden se spoutanými rukama. „Zdrávas panno...“ Chev se lstivě usměje. „Ale tohle všechno je málo. Nejdřív se na vás pořádně vyřadím.“

Shane zakroutí hlavou. Chev jeho miláček se musí parádně bavit, ale opravdu neví kde to všechno vzal. Moc se dívá na televizi, když líčí jak je bude bičovat přivázáných ke stěžni až budou skučet strachy.

„Cheve hotovo. Můžeme začít.“ Vyvleče Pabla z kaujty a Chev se radostně usměje.

„Shoď ho dolů.“ Shane pokrčí rameny a shodí ho dolů. Harry omdlí a Manuel sevře rty.

„Parchanti!“

„Co? My? Shane slyšíší to? Se svým rodokmenem sahající k...“

„Cheve prosím nenuď je.“

Chev se zamračí a pak se zasměje. „Takže kdo první oběti žraloků?“ a přechází od jednoho k druhému.

„Cheve“ zívne si Shane „prosím můžeš je už nechat být?“

„Proč?“

„Protože mně to nudí a nechci strávit celý den pohledem na jejich obličeje.“ Chev se rozzáří.

„Měl jsi to říct hned. Tak se zvedáme. Manuel, Harry, Leo a nakonec Manny.“ Jeden podruhém je donucený sestoupit do gumového člunu.

„Počkejte to jako nás tady chcete nechat?“

„Bingo“ zakřičí Chev a jde do kajuty. Shane odvaže loď.

„Je mi líto, ale nemám na něho žádný vliv“ utrousí nespolečensky Shane. „Jsou tady žraloci?“ Optá se jich se studeným svitem v očích. Jachta sebou trhne a odplouvá. Shane zámává a zavrtí hlavou. Chev je uličník a jde k němu do kajuty.

„Cheve nepřepiskli jsme to?“

„Kdepak“ zazubí se Chev. „Až přijedeme na pobřeží oznámím nehodu příslušným úřadům. Myslíš, že DEA bude nadšena?“

„Šíleně. Co kdybych to vzal na chvilku?“

„Jen vezmi a můžeš mi říct jak si představuješ Valentýna.“ Vytáhne notebook a odkryje tajnou složku ´Žhavý Shane´. Zálibně pohladí jeho fotku kde je spoře oděn. „Nechci příští rok se splést.“

Hmmm“ zvažuje to Shane. „Stačí kytka. Růže nebo nějaká malá kytička.“ Orchideje vagón - Bude stačit?, „večeře ve dvou,“ hotel nebo Dubaj a ***** kuchař jasně soukromý, ruský kaviár, lanýže..., „ potom se můžeme pomazlit nebo“ snaží se zamluvit „hory. Rád bych si vyjel na hory. Romantika...“ Himálaje, Kavkaz – ne, Skalisté hory a Andy? Zjistit to, „... krb a no něco dobrého... Cheve jak si představuješ Valentýna ty?“

„Přesně jak mi to tady říkáš. Přesně tak“ řekne nadšeně Chev. Možná celé patro Hiltonu nebo co Barcelona v hotelu od společnosti Axel nebo žhavá Brasilie? Mají tam všechno a budou vítání a soukromí zajištěno. Shane se na něho podezřívavě podívá a chce se podívat co tam Chev tak zuřivě píše. Chev rychle ho zaklapne.

„Soukromé věci“ pronese líbezně. „Dávej raději pozor na cestu.“

„Cheve jsme v Karibiku ne v Londýně. Nemáme do čeho vrazit.“

„Já vím.“ Dívá se na Shana stále v těch bermudách a dostane chuť se pomilovat. Stáhnout mu bermudy a žhavě ho polibit na jeho dokolaný zadek a pak líbat a dráždit ho a pak no...“

„Cheve kdo je tady vlastně pirát?“

„Oni Shane. My ne. Pouze napravujeme svět.“

„S tou jejich lodi za zádi?“

„Nezbytnost naše práce“ a vykoukne ven na loď připoutanou k jejich jachtě Santa Maria. Jak se asi v tom člunu mají a ucitili tu krev už ti žraloci? Sejde zpátky do kajuty a přitiskne se ze zadu k Shanovi. Pomalu stahuje bermudy a rukou vklouzne k  penisu. Zálibně ho pohladí a rty se přisaje ke krku. „Zbožňuji tě Shane.“ Ten se mírně prohne, ale dál se dívá dopředu na modrou plochu moře.

Středisko DEA, satelitní centrum

„Musíš Johne dělat  ty fotky? Jsou určitě nějakých vlivných lidi.“

„Víš to určitě?“

„Jo vím. Nechci tě strašit, ale tentokrát bych to nedělal pokud se chceš dožít  středy.“

„Ta je zítra“ vydechne. „Dobře, ale byla to pěkná akce s těmi piráty a ten zátah na ty drogy. Pěkný úlovek.“ Dívá se na velkou zvětšeninu dvou nahých mužů  na palubě. Pohladí a pak schová do souboru Žhavé tapety Karibiku.

Konec