Shounen - ai povídky

5.

PS: Hledá se páníček!

„Proč jsem tu?“ když se dívá jak ti dva hlídají ovce nebo co to je. Zívne si. Kein je rozhodně zajímavější než tihle dva. Je i hezčí. Vlastně má štěstí ... ach bože zas  ta ruka. Bože Nik je sexuální maniak. Proč musí člověka pořád osahávat? Připadá si jako nějaký patnáctiletý kluk, který je na první schůzce s o dost starší dívkou, která trvala na tom, že vzadu kina bude lépe vidět. Kolikrát jsem už tu ruku odsunul ze svého klína? Má pocit, že ten páreček za chvilku praskne smíchem jak odolává tomu pokušení. Jenže když si představí, že by mu rozepnul zip... ne že by to nezažil. Vlastně to byla příjemná zkušenost, jenže to taky koupil lístky na propadák. V sále tehdy byly tři babičky důchodkyně a jeden pár z kterého viděl jen nohy. Byli rozhodně lepší podívanou než ten film a možná proto je uvaděčka nechala.

Užil si to. Byl zkušená a udělala mu dobře. Bohužel to skončilo s filmem. Řekla, že je přilíš mladý. Jako by to nevěděla, když s nim do toho kina šla. Dodnes neví co vlastně po něm chtěla. Pokud sex na zadním sedadle kina měla to říct. Jo ženy. Nikdy nevědí co chtějí. To s Keinem je to jiné.

Zip! Ne. Tak to rozhodně ne. Nechce, aby mu to udělal tady. Nechce to vůbec. Tedy chce, ale chce mít tu Keina a chce postel a nechce, aby ti vepředu viděli jak sedadlo vrže i když je asi dost měkké. Mysleli už na to projektanti předem?

„Niku nech toho!“

„Nic nedělám,“ odpoví šeptem.

„Ticho vy dva!“ zašeptá líbající pár před nimi. Brett zmlkne a Nik se culí a opře si hlavu o Brettovo rameno.

Doufám, že jeho hlava nesklouzne ještě níž. O čem ten film vůbec je? Zauvažuje a podívá se na hodinky. Teprve dvacet minut. Jak dlouho ještě bude trvat ta šílenost? Ani to neví. Co ho to napadlo jít do kina. Vždyť doma si  mohli pustit  dvd, a mohli se mít lépe, a nemuseli být okukování dalšímí dvěstě lidmi. Fajn méně. Ti dole je nevidí. To je pravda. Uch, když ucítí hlavu v klíně. To už přestává všechno.

Nik zatím se dívá jak postupuje Clarence s Keinem a nakonec si ho přestane všímat. Má chuť to udělat tady před těmi kovboji na plátně. Chce, aby viděli jak se to dělá a touží ulevit páníčkovi. Prostě chce být s ním. Pohladí ho po stehně. Když ho pleskne přes ruku rozechvěje se až k patám rozkoší z toho pokarání.

Co je na tom zle, že myslí jen na sex. Na ten nemyslí pouze lidi do pěti let. Možná méně. I důchodci si rádi zavzpomínají jak byli v mládí bujaři. A on je mladý vitální člověk s určitými chutěmi. Sex je vedlejší jistě, důležitý, ale vedlejší. Ne blbost. Všechno se řídí kolem něho. Bez něho jsme už dávno ohrožený druh v rezervaci a vládnou nám veverky.

Tak a teď mám hlavu v jeho klíně. Tak mužně voní a je tak vzrušený. Mám dobré účinky na svého páníčka. Podle jeho předpokladů a dle příruček vojenské taktiky v stati Jak nepřítel bude reagovat, by se měl zvednout a vypadnout. Načež on poletí za ním, skočí mu kolem krku a pořádně políbí ho. Pokud synchronizace dopadne tak jak má tak hned po něm Clarence vypadne a nastane divadlo, vedle kterého je Zkrocená hora a drama Othello jako slabý čajíček anglických dam o páté. Jen doufá, že vynechají to škrcení. Rád by měl páníčka živého a doma a ne v nemocnici. Nemá špitály rád, i když zas by tam o něho mohl pečovat. Rád si hraje na doktora a sestřičku. Rád si vůbec hraje na cokoliv. A naučí to páníčka. I když myslí si, že páníček si taky rád hraje.

Tak další fáze. Zip. Pomaloučku.

Brett zrudne a zavrtí se. Tohle v plánu nebylo a jistě kina tohle netoleruji a možná ano, když vidí jak se ten pár před nimi se ocumlává. Má pocit, že je mu ta hlava povědomá, ale ježíš tak to ne. Má přece určený denní limit za který nepůjde.

„Jdeme!“

Příručky mají pravdu! rozzjařeně si pomyslí Nik a otočí se za Clarencem. Měl by si pospišít.

To hádě darebné. Ví dobře jak nemá rád to dělat na veřejnosti. Jistě univerzitní knihovna je něco jiného, ale v kině uprostřed XXX lidi to nejde. Není nějaký zoufalý puberťák, který nemá na kolejích klid a doma taky ne, protože na kolejích jsou zvědaví kamarádi a doma většinou zvědavé sestry, které přijdou v ten pravý okamžik. Má rád sex. Miluje ho, ale nemusí mít u toho třista lidi. Ale jak tak kouká Clarence ano a čím víc tím lépe.

Do čeho se to zas pustil a to chtěl ten film vidět. Jistě v intimní atmosféře s Brettem, s jídlem a mazlením se a ne, aby měl Clarencovu ruku na jednom stehně a na druhém nějakého... babička? Bože proč zrovna on přitahuje postarší dámy! Až do toho dne, kdy se rozhodl oženit měl klid. Žil pokojným společenským životem s občasnou přítelkyni, s občasným sexem a teď?

Brett v noci, ráno Clarence a ta knihovna. Kdepak tohle není život to je martyrium svatého. Ano možná bude blahořečen jako svatý umučený sexem. Svatý Kein. Měl by se smát, ale neví jak ty ruce delikátně odstranit a neranit jejich city.

Kašlu na delikátnost a city!

Odsune jednu ruku, druhou a doufá, že ten pár za nimi od kterého slyší šustění a vzdechy to nerozjedou naplno nebo z kina se stanou jedny velké orgie a tohle by kytka jeho svědomí neukonejšila. Neví jak by přišel do domu a řekl: Brette promiň, ale zrovna jsem byl v kině a rozjely se tam orgie. Nejspíš by mu hodil nejen vázu na hlavu, ale i odpadkový koš. A měl by pravdu.

Už zase. Proč to jen dělá. Copak toho nemá dost? Už to má. Najde Clarencovi nějakého inteligentního páníčka, který ho uvaže k boudě a nebude ho pouštět do práce. A on bude spokojeně žít s Brettem a častým sexem.

Jen přetrpět ty vlastně kolik minut toho filmu?

Jak přetrpět Clarence?

Jak přetrpět ty vzdechy toho páru zezadu?

Jak přetrpět ty lidi kolem sebe?

Má to. Strategický ústup generálové nevymysleli jen tak. Odejde a přeskupí svoje síly jiným směrem, rozváží si co dál a potom provede tah. Jo jo to je ono. Něco mu od otce plukovníka armády Spojených států přece jen uvízlo v paměti.

Bože je to tak báječně sedět vedle Keina, vdechovat tu jeho mužnou vůní těla, tisknout se k tomu báječnému tělu a volně ho osahavat. Miluje ho zahřívat a v zimě to bude dělat pravidelně. Tedy pokud mu to dovolí. Nemůže to skoro rozdejchat to jak sedí vedle něho. Jako by se uskutečnily všechny jeho divoké sny. Nik měl pravdu. Kein je skvělý páníček a k tomu jak božsky vypadá. Ta ruka na druhém stehně se mu nelíbí. Co si to ta drzá bába dovoluje sáhat na něho. Začne vrčet kousat a štěkat. Bože tohle nevydrží. Jestli ji Kein neodsune spáchá vraždu a od poroty dostane osvobuzující rozsudek za nepříčetnost.

Konečně. Už si myslel, že ji nacpe ten popcorn do krku a udusí jim ji. Jojo je to drzost. To by člověk neřekl, jak dnešní důchodci jsou drzí. Takhle Keina osahávat. Nemají ani krapet studu. Sklouzne rukou k jeho kalhotům. Bože je tak dokonalý a když si vzpomene jak ho měl v ústech a jak ho laskal. Nevydrží to. Jen aby ten plán vyšel.

Jenže vyjít musí. Propočítal to na čtvrtou diferenciální úroveň rovnice a zjistil, že odchylka nefungování je 0,00000019 cože je velmi přijatelné i pro něho jako matematika na přední univerzitě. Ano přesně tak se to stane. Matematika nelže. Matematika je průzračná jako Keinovy zelené oči a stejně vášnivá. Tak musí začít s plánem X. Přitulí se k němu těsněji a hodí pichlavý pohled po té babce, která jistě přemýšlí, jak se zas dostat k jeho miláčkovi. Políbí ho na krk.

„Clarenci co to děláš? Jsme v kině!“ zašeptá a odtáhne krk.

„Jak co. Jen chci aby ses měl dobře. Klidně se dívej dál já ten film už viděl. Nemusíš nic dělat.“ Rukou mu začne rozepínat konoflíčky u košile a s úšklebkem pozoruje rozšířené zorničky té babky a slinu v koutku úst.

Heč babo je můj, vzkáže ji telepaticky a sjede rukou na hladký hrudník.

„Konec! Jdeme!“ Hurá diferenciální rovnice mají pravdu. Pravděpodobnost neúspěchu se snižila na 0,00000005.

Kein ho vyvleče ven za ruku. Otevře dveře a vypadne na chodbu, když zaslechnou povědomý hlas.

„Clarenci kolikrát jsem ti říkal, že...Brette!?“ Clarence se keina drží jako pijavice své oběti a Nik je na Bretta nalepený jak žvýkačka na podrážce boty.

„Keine?!“ Brett nemůže uvěřit tomu co vidí. Myslel, že je na univerzitě jak povídal a on je v kině se svým exmilencem.

„Tak tohle je klient, který chce uchystat svatbu století své vyvolené?“ řekne sžíravým hlasem Kein. Prohlédne si Brettův rozepnutý zip, neupravené vlasy a na krku bože on ho ocumlaval. Že se nestyději puberťáci.

„Hmm a tohle je tvoje univerzita? Miláčku můj, ubožátko krajta nechce jíst. Podívám se na ni a do hodinky jsem zpět,“ pitvoří se Brett.

„No a co. Ty a ten tvůj Nik. Myslel jsem, že si rozumíme a ty takhle. Tak vedle mně taková ošoupana  bokovka!“ Kein je vzteklý.

„Ha já a Nik  a co ty? Jen se podívej jak vypadáš? Rozhalená košile, cucflek velký jako Bajkalské jezero... prostě nemůžeš to vydržet bez sexu co, ty nadržený kaňoure?“

„A co ty? Ty zas vypadáš jak po orgiich v harému. Jste prostě nadržený puberťáci co si ho tahají z kalhot sotva uvidí kalhotky!“

„No tak pánové!“ se do toho vmísí nejistě Nik. Je statečný pomyslí si Clarence. Do hádky mezi kohouty by se nepletl ani náhodou. Párkrát to udělal na univerzitě  a nějakým záhadným způsobem skončil na zemi on. Od čtvrtého pokusu, kdy zasahoval mezi dívkami se rozhodl ani náhodou. Když je od sebe roztrhl jeho drahý nový oblek byl na cucky. A to nože neměly. Měl pocit, že i párkrát ho kously, ale to nemůže říct jistě. Tedy doktorka mu to nechtěla říct, ale podle jejího výrazu...

„Sklapni!“ vyjede zuřivě Kein.

„Nebuď drzý a chovej se slušně k Nikovi. Je to kamarád!“

„Jo tak kamarád, který tě oblejza co!“

„To bych mohl tvrdit i o té univerzitské pijavici.“

„Nech Clarence na pokoji. Je to kolega profesor.“

„Jo tak  kolega! A kolegové se dnes cumlají v kině na filmu pro náctileté, co?“

„Je to Mekka filmu!“ vykřiknou oba rozlobeně.

„Ticho!“ zařve jak Kein tak Brett. Nik s Clarencem umlknou.

„Jsi sexuální parazit a nechci tě už vidět a ta kytka.. jo ták!“

„Co ták?“

„Známá věc. Špatné svědomí. Já to tušil!“

„Ty máš co říkat s tou večeři. Je konec ty sexuální maniaku. Doufám, že s tou zoufalou sekretářkou si budete rozumět. Jdeme Clarenci!“

„A ty s tím profesorským lepidlem! Jen si to užijte, páni profesoři! Jdeme Niku! Kéž by chytli syfilis!“ zasyčí Brett vztekle  a rázuje pryč.

Konečně tu kachnu na rybníku trefil. Přece jen nic složitého to nebylo, pomyslí si Nik a přitulí se k rozhořčenému Brettovi

Clarence se rozzjařeně zavěsí do Keina. Konečně je počítání diferenciálních rovnic u konce a ty červené oči a pěna u úst mu brzy zmizí.