Shounen - ai povídky

7.

PS: Hledá se páníček!

„Bože jsem nervózní jako bych měl rodit!“ vykřikne zoufale Nik a upraví si orchidej na klopě obleku.

„Mně povídej. Víc nemohu být. Ježíši od rána jsem nic nesnědl. Nemohl jsem polknout ani sousto. Není to krásné, že nám Kein s Brettem dovolili si vzít ty nové obojky?  Skoro ani tak nevypadají, že.“

„To je pravda. Jsou božské. A měkkoučke. Bylo to od nich krásné, že nám je koupili kvůli této přiležitosti. Stejně nevím asi se zblázním z toho. Svatba. Klepu se jak pouliční ratlík před čistokrevným pittbulem. Nedokážu pochopit jak mohou být tak klidní.“

„No my musíme trpět za ně. Kdo jiný by to měl udělat? Ale je to krásné. Nechápu jak nějaká pitomá ženská mohla přijít na něco co my ne.“

„Hele za chvilku budeme patřit do té rodiny tak raději mlč. Musím si dát panáka!“

„Mně nalij taky.“

„Tak Niku, Clarence jak to jde?“ do místnosti s květinami vejde Christina.

„Christino jsem nervózní jako bych to dělal poprvé.“

„O bože jen to trochu zabolí a bude to hezké,“ řekne Christina. „Vypadáte skvělé a bude vám to slušet.“

„Díky, jsi tak mila a díky za radu.“

„Ale to nic nebylo. Přece tvoříme jednu velkou šťastnou firmu no ne?“

„Jasně, že ano. Kde jsou?“

„No ani nevím, myslím, že jeli ještě něco zařidít.“

„Christino nedorazilo šamapňské,“ vykřikne někdo a prudce otevře dveře.

„Lucindo tak je objednej, ne?“

„A asi kde? Bez něho svatba nemůže být.“

„Bože tohle je nejhorší noční můra.“

„Není. Reverend řekl, že je nebude oddávat!“ dovnitř vejde Kathy. „Ahoj Niku a Clarenci? Nervózní?“

„Neptej se nebo nebudu schopen vyjít ze dveří.“

„Fajn za chvilku si na to zvyknete!“

„Já nemám rád svatby. Jsou to jen žrouti peněz a z celé slávy je pár fotografii, které většinou skonči po rozvodu na dně  šuplíku a pak v kamnech pokud nějakou jsou.“

„Nebuď takový pesimista, Niku. Sluší vám to a moc,“ snaží se je uklidnit Kathy. Chybí tu Brett se svou znalosti lidi a uklidňujicím výrazem. Tomu by stačilo zařvat a byl by klid. Jenže ona když křiči, tak Nik s Clarencem se ještě víc smrsknou. Nechápe proč na ně jen funguje hlas Keina nebo Bretta.

„Šampaňské, reverend, co to bude dál?“

„Nevím, ale hned od začátku jsem věděla, že to bude propadák!“

„Jenže i propadák se dá prodat a já mám už v deníčku další dvě svatby.“

„Úspěch. To je moc dobře, aspoň děti nebudou žebrat na ulicich a já se prodávat,“ poznamená Lucinda.

„Nestraš chudáky. Mají v očích strach!“

„Ti? Kdepak a stejně jen poslouchají ty dva mizery. Dnes se mně jedna obstarožní madam ptala jestli Kein taky poskytuje psychologické rady když se někdo zhroutí. Půjdou na dračku naši chlapci.“

„Se divíš? Já bych taky se zhroutila a žádala rady od Keina. Nejlépe v soukromí.“

Clarence s Nikem vyjeveně hledí na Brettovy sestry. Asi je musí poznat ještě lépe, protože vypadá, že některé jejich vlastnosti jsou pečlivě ukryty před světem..

„Vypadá až moc dobře,“  souhlasí Lucinda. „Jenže co s tím reverendem?“

„Co ho opít?“

„Raději ne, ještě by obřad nebyl platný. A kdyby spletl formulaci, tak bych ho byla schopna zabít. Zkazit tak důležitou svatbu to je prostě hřích.“

„Tak ho něčím vydírejte. Každý má nějakou slabost. Víno, ženy, zpěv... cokoliv. Možná v mládí byl na kluky, nebo má někde manželku a devět dětí nebo se rád někde obnažuje! Je to fuk, ale tahle svatba bude i kdyby hrom do mně bacil!“

„Drahoušku nerozčiluj se.“ Kathy zamyšleně hledí na svého manžela, který opět strčil do pokoje hlavu a znepokojeně hledí jak jeho milovaná ženuška se rozpálila do červená.

„Thomasi...“

„Ano miláčku?“

„Tys chodil s reverendem Hollym do školy, že.“

„Jistě. Byl to takový kluk, kterého byste minuli i kdyby byl oblečený do žluté barvy. Jendoduše šedá myš, která je teď oblečená jinak než tehdy, ale i tak jsem ho skoro minul. Kdyby se mi nevrhnul kolem krku, nepoznal bych ho.“

„Thomasi a měl nějaké neřesti nebo perverzní choutky? Co takhle okukování v dívčích sprchách?“

„Neřesti on? Jedině sbírání zápalek. Ne... jeje nějaký problém s ním?“

„No dalo by se říct. Nechce oddávat.“ Thomas se pomalu usměje a zašveholí.

„Měla jsi to říct. Hned mu napravím hlavu. Víš hodně jsi mně naučila a hned tu budu....“

„Thomas je výborný manžel,“ pokrčí rameny Kathy, když se dveře zavřou.

Clarence se nakloní k Nikovi. „Přestávám být nervózní a začínám mít zaječí úmysly.“

„Si jako myslíš, že jim zdrhneš?“ napůl úst odvětí Nik. Clarence si uvolní motýlka, když to zahlédne Lucinda.

„Nenene takhle nemůžete tam jít. Musíte být perfektní! Jako vystřižení z módního magazínu!“

„Ale my nejsme perfektní. Brett s Keinem jsou....“

„Nebojte budete. To vám slibuji jako, že se Lucinda jmenuji. Trochu našeho školení a nepoznáte se. Tak jdeme se podívat jak to pokračuje.“ Všechny tři odejdou.

„Nejsem nervózní mám strach!“

„Já taky. Začínám Keina s Brettem obdivovat.“

„Ty taky?“

„Jo,“ řekne Clarence.

„Jsou milé jen pokud nepatříš k rodině nebo firmě. Pokud ano tak je konec. Kein je odvážný a Brett úžasný. Musíme to dokázat, že stojíme za to.“

„Ano. Mám strach, Niku.“

„Já taky Clarenci, ale doufám, že to nebude zas tak hrozné. Jen pár hodin Lucindina školení. Víc nic.“ Oba se na sebe skepticky podívají a pak  na rosolovitých  nohou vykročí ke dveřím. Otevřou je a vejdou do haly. Přivitá je potlesk.

„Zajímalo by mně kde je Kein s Brettem?“

„Užívají si to, co jiného?“ Jdou k hostům a začnou konverzovat. Koutkem oka se dívají jak Kathy, Thomas a klepající reverend mizí v jednom z pokojů pro hosty.

„Užasné!“ a drcne do Clarence Nik, když je vidí vycházet o deset  minut později ven s reverendem značně  pobledlým.

„Niku všechno v pořádku?“

„Jasně Chris a co šampaňské? Reverend je zpacifikovaný  jak se tak dívám.“

„No ano. Ten je fakt vyřízený. Pro jistotu jsme zavolali sanitku na konec obřadu pro případ, že by se zbláznil a láhve s pitím za chvilku přijedou. Kathy myslím přemluvila známého, aby jim je poslal. No zas další úspěch rodiny Calaghanových. Ale vy za chvilku budete patřit k nám. Je mamka! To bude tornádo.“

„Mami tak jsi přijela?“

„Nebudu zde přece chybět no ne. Musí to být úspěch!“

„Spíš propadák.“

„Nevadí i propadák se dá dobře zpeněžit, když víš jak na to a kde jsou kluci?“

„Tady!“ nesměle se ozvou Nik a Clarence s rukama přihlášenýma jako v mateřské školce.

„Pěkný. Otočte se dokolečka.“ Mlaskne si a Clarence s Nikem si pomyslí, že je hodnotí jako hovězí na trhu. Ještě jim dát cedulku a mohou začít bučet. „Skvělé holky. Přece jen jste po mně a Brett taky. Tak kde je zbytek rodiny?“

„Někde tu lítá, ale ty je najdeš, že. Mami nechceš se taky vdát?“

„Kdepak. To by moje staré kosti nevydržely a jeho asi taky ne  a hele kdo je ten fešák? Víš lehký flirt prospívá mému zdraví. Vypadá fakt štramácky!“ Upraví si letní šaty s orchideji a  vykročí k muži se sklenkou, který znuděně prohliží květinovou výzdobu.

„To jsem si oddechla!“

„Proč Lucindo?“ zeptá se Clarence. I Nik je zvědavý.

„No nebude nás otravovat tím jak je naše rodina báječnál Budeme mít klid uspořádat svatbu, takovou jakou my chceme a ne mamka a stejně, kde jsou ti pacholci?“

„Keine víš jistě, že neděláme chybu?“

„Kdepak. Jasně že děláme,“ škytne a napije se. „Musím svoji první svatbu nějak zapít a otupit svoje smysly a tvoji rodinu taky. Je tak ...“

Klidně to řekni!“

„Despotická a tyranská jako tchýně, kterou nemám rád.“

„V pohodě taky ji nemám moc rád.“

„Ale pak proč?“

„Proč?“

„Protože je sranda!“

„Cože? Neřekl jsi mně, že jsi masochista!“ Kein je vyjevený jako tající sníh pod prvními slunečními paprsky.

„Ale nejsem. Jen se bavím jak diriguji můj život.“

„Brette jsi normální?“

„Se svou rodinou? Jsi blázen nebo úchyl? Dej mi raději loknout!“ Převezme flašku a napije se.

„Kdy to začne?“

„Za deset minut. Měli bychom tam asi být, že.“

„To asi jo. Co myslíš, budou mně mít rádi?“

„Tebe by si zamiloval i NIK!“ Začnou se smát. „Víš, nebýt mých sester a jejich plánů jak zachránit prosperující firmu, tak tě nepoznám a nezamiluji se a víš co?“

„Copak?“

„V tom smokingu ti to tak strašně sluší, že mám chuť se na tu svatbu vykašlat!“

„Víš já taky, jenže nechci mít za těmi dveřmi tvoji rodinu v čele s mým tatínkem jak se dívají na hodinky a počítají nám výdrž.“

„Tak v tom případě jdeme do jámy lvové a víš co?“

„Copak?“ přistoupí k němu, políbí ho a rukou smete Brettovi neviditelné smítko z dokonalého smokingu.

„Kathy mi slibila, že nám pohlídá Clarence a Nika!“

„Jak jsi to dokázal?“

„Jak? Neptej se, protože nevím sám co víc zapůsobilo.“ Jestli plačicí synovec, kterého uplatil nejnovější hrou na playstation  nebo oddaný psí pohled Thomase, kterého uplatil lístky na fotbal do první řady. Synovec rozhodně vyšel levněji.

„Víš Brette...“

„Copak lásko?!“

„Pro tebe bych udělal všechno, i vstoupil od té jámy lvové.“

„Keine! Jsi sebevrah víš to?“

„V tom případě sebevrah a masochista k sobě výborně pasujou.“ Oba vyjdou ze sklepení a za sebou nechávají bedny se šampaňským. Podívají se na sebe a ušklíbnou se. Sestry aspoň se nějak pobavily místo aby je hledali a zbourali jejich nový dům pro čtyři osoby. Vstoupí nahoru, když zazní skladba Růžový  panther an kterém trval Nik s Clarencem. Prý to bude šmrcovní, povídali.. Brett se zavěsí do Keina. Ten se na něho podívá a vyjdou spolu vstříc Brettově rodině  i svým mazlíčkům. Všude úsměvy, šampaňské teče proudem a potlesk a konfety kolem nich bouchají jak o závod.

Před nimi je ulička a na konci reverend Holly, který si musel pořádně přihnout po tom co se dostal do spáru rodiny Calaghanových. Jednou mu zničí kariéru. Odkašle si a s profesionálním úsměvem čeká až před něj předstoupí Brett a Kein.

Sestry Calaghanovy si přiťuknou na úspěch firmy, maminka Calaghanová svádí štramáckého tatínka Keina a mazličci? Oddaně se dívají jak jejich páničci jdou uličkou k reverendu Hollymu.

Konec