Shounen - ai povídky

                               Nápoj lásky

  “Máš pro mně ten lektvar?“ zachuchňá Inuyasha staré shrbené ženě.
  “Jistěže mám. Mám teď něco na práci, ale běž dovnitř a vypij to. Je to v zelené misce.“ Inuyasha něco zahučí a kýchne. Někdo ho uřkl a on má teď ucpaný nos  a je tak svým přátelům platný jako chcíplý pes. Kdo to jen mohl být a opět kýchne. Jde dovnitř a rozhlédne se po chýši. Všude byliny, misky, roztodivné lektvary v miskách a kytlíky. Na ohni něco bublá a v koutě se protahuje černá kočka. Znechuceně se dívá na vetřelce. Vstane, protáhne si hřbet a zmizí otevřeným oknem pryč. Přejde ke stolu a tam uvidí stát dvě misky. Popadne nejbližší a vypije ji. Nic. Podívá se na misku. Modrá barva. Ta stařena přece mluvila něco o zelené barvě si vzpomene a podívá se na druhou misku. Zelená. Vezme ji a vypije do dna. Cítí jak doslova jim ten lektvar protáhne a hned se cítí lépe.
  „Co to ten Inuyasha tam dělá? Nač potřebuje tu starou čarodějnici?“
  „Díky moc.“ Babo jedna dodá pro sebe Inuyasha. Kdo ví jestli zrovna ona ho neuřkla.
  „Za chvilku budeš silnější než dřív!“ Křikne za ním babka mohutným hlasem.
  „Silnějším?!“ zastříhá Kouga ušima. Už nějakou dobu sleduje Inuyashu kam se to vypravil a teď konečně to ví. „Tak ten zbabělec Inuyasha už používá lektvary. No fuj!“ Opatrně se přiblíží k chatrči a oknem vleze dovnitř. Ze stromu ho pozoruje černá kočka. Zelené oči má přimhouřeny a zvědavě pozoruje co ten vlk tam chce. Rozhlédne se a stejně jako Inuyasha vypije obě misky. Moc toho po něm nezbylo, ale u lektvaru není důležité kolik toho je, ale jak je silný. Uslyší vzdálené kroky a oknem vyskočí ven. Rychlostí větrů se schová v lese a jde po stopě toho malamuta Inuyashi.
  „Jistě lorde Sesshoumaru. Lektvar je připraven tak jak jste si přál.“ Babka s hůlkou jde vedle statného Sesshoumaru.
  „To je dobře. Tak kde to je“ řekne znuděným tónem.
  „V chýši. Račte dál. „ Oba vstoupí dovnitř, přičemž Sesshoumaru musí sklonit hlavu. Stařenka přistoupí ke stolu a zarazí se, když uvidí obě misky prázdné.
  „Ale ne“ a začne lomit rukama.“ Musel to vypít, nešťastník jeden. Můj nápoj lásky. Kdo mi teď ho zaplatí!“ a koukne nenápadně po Sesshoumaru. Ten  klidně čeká co bude dál.
  „Takže ho nemáš. Je mi líto, ale bohužel bez lektvaru nebude nic. „
  „Nebýt tvého bratříčka tak mohl sis ho odnést!“ vyjede na něho. Kočka se protáhne oknem a skočí na stůl. Stařenka ji pohladí po hřbetu a ta zapřede. Nenávistně loupne okem po Sesshoumarovi.
  „Zajímavé. Tak ten nápoj vypil můj bratříček. No potěš tak to si nemohu nechat ujít“ otočí se.
  „Jestli chcete tak Vám připravím do zítřka nový nápoj.“
  „Tak dobře. Zítra si pro něj přijdu a chci ho tady vidět. „Odejde a babka za ním vyplázne jazyk.
  „Aby tě stará dúra spolkla ty domýšlivče!“ Nemá ho v lásce, ale je to dobrý zákazník a takové si musí udržet stůj co stůj, zvlášť s osmdesátkou na křížku. To by mně zajímalo kdo ten nápoj skutečně vypil. Zachechtá se a poškrábe kočku pod bradičkou. Její oči vše viděly a řekly. No nic musí do práce. Nápoj lásky se neuvaří za hodinu. To chce čas a trpělivost.
  
   Zatím Inuyashu rýma přešla a nadšeně si pohvizduje. Spěchá k ostatním.  Dostihne je na jedné lesní cestě jak odpočívají u velkého pařezu. Kagome vytáhla ze svého batohu různé dobroty.
  „Aaa jsem tady v pravý čas!“ mne si ruce Inuyasha a hrne se k nim. Kagome mu s úsměvem podá jeho misku s nudlemi, kterou má tolik rád.
  „Tak co jsi zdravý?“
  „Jako rybička. Ta babka je fakt šikovná“ a nadechne se.
  „Kagome lásko! Chyběla jsi mně.  Kdy opustíš to opelichané psisko a vezmeš si mně. Staneš se královnou vlků.“ Kagome zkroutí rty do rozpačitého úsměvu.
  „Kouga!“ vykřiknou čtyři různé hlasy s jinou intonací.
  „Ty prašivé vlčisko pusť Kagome ze svých špinavých pazourů a bojuj. Pokud rád nebojuješ za něčími sukněmi!“ Inuyasha tasí Tessaigu a Kouga se nafoukne. On a zbabělec? Však se uvidí.
  „Ha! Na tebe mi stačí jen moje pravá ruka ty přerostlý bernardýne. Stejně nic neumíš a jsi pomalý jak šnek!“ Kouga švihne jednu přesně kde stál Inuyasha. Ten se obratně vyhne ráně, zašklebí se a sekne Tessaigou.
  „Šnek?! Dneska je i šnek rychlejší než ty Kougo!“
  „To od mizerného polodémona sedí!“ a vykopne nohu. Ostatní mají co dělat, aby udrželi jídlo a smíchy se nezhroutili.
  „Balíme než ty dva si to vyříkají!“ křikne Kagome a ve spěchu balí.
  „Má ženuško spanilá. Musíš pryč než ten barbar ti ublíží!“ Chytne ji do náruče a odhodí s kagominým výkřikem do křoví. Inuyasha ji na poslední chvílí zachytí.
  „Jsi hrubec Kougo a než být tvou ženou raději si hodím špagát přes větev!“ oplatí mu to Inuyasha a položí Kagome na zem.
  Sango s Miroku už jsou dávno v bezpečí s jídlem a z bezpečného úkrytu je pozoruji jak si vyměňuji zdvořilosti.
  „Mají styl“ zamumlá Miroku.
  „Jo. Inuyasha se od minula hodně zlepšil. „ Oba se na sebe vědoucně podívají.
  „Rychle seky Tessaigi se střídají s rychlými kopy a rány ruky Kougy. Vzduchem létají slovní urážky nad kterými i Miroku začíná kroutit hlavou. „Sardinka na zdi, vyčpělý dědku, slintající raťafa, utřinos, nadurděný křeček, žrádlo pro červy, tlučhuba... se střídají v rychlém sledu a Miroku si pro sebe mumlá „Tak to si musím zapamatovat“ se soustředěným výrazem ve tváři .
  Ten les je tak krásný, pomyslí si Inuyasha a zadívá se do modrých očí Kougy. Ten to využije a odhodí ho do křoví. Má tak krásné oči. Proč vlastně bojujeme? Nechce se mi už bojovat. Chci něco jiného, ale co? Chci ho držet za ruku při úplňku, vyhne se automaticky kopu Kougy a automaticky sekne Tessaigou. Vytvořený vír ho odhodí ke stromům.
  Inuyasha zkamení. Co když se jeho miláčkovi něco stane? Zbytek party se diví co to tam Inuyasha dělá a proč se nehýbe.
  Kouga se zastaví hlavou o kmen stromu až to zaduní. To byl tak krásný sek. Ten Inuyasha je tak šikovný a ty stříbrné vlasy. Ne jako jeho černé svázané do ohonu. Vstane a postaví se naproti Inuyashovi s rukou za zády. Oba tam stojí proti sobě a hledí si do očí. Modrý pohled s žlutým. Oba oddechuji jak po maratonu. Inuyasha má vytasenou Tessaigu a Kouga je zarytý nohama do země. Pozorují se.
  V křoví za nimi je ticho jak po pěšině. Skoro ticho, protože jsou slyšet zvuky krmícího se stáda divé zvěře. Napětím se skoro nedá dýchat, když Kouga poklekne před Inuyashou a podá mu trs oškubaných žlutých kytek. Červená se.
  „Pro tebe. „ Říká červenající Kouga a strká mu kytku. Miroku se Sango vyprsknou jídlo a začnou se dávit. Shippo vytřeštěně pozoruje scénu a Kagome s otevřenou pusou nechce té scéně uvěřit. Protře si oči. Vidí přece dobře. Kouga právě podává Inuyashovi kytku nějakých žlutých květin a on se červená. Copak Inuyasha něco takového umí?
  „Já děkuji. To je od tebe takové milé. „ Vezme si je, přivoní a červená se. Kougovi to připadá tak roztomilé. Zvedne se a chytí Inuyashu za ruku. Ten Tessaigu schová do pochvy a nechá svoji ruku v jeho.
  „Nevím proč jsem s tebou bojoval, ale chci být s tebou napořád“ řekne rázně jak má ve zvyku a hladí jeho ruku.
  „Já taky“ řekne tiše Inuyasha. Sesshoumaru dobře schovaný za stromy špicuje uši a hltá každé slovo. „Jen se bojím co na to tvoje smečka. Vůbec mně nemusí přijmout. Co budeme dělat?“ Inuyasha k němu přistoupí a schová se do jeho náruče. Kouga ho hladí po vlasech.
  „Neboj na něco přijdeme. Budu stát na svém, uvidíš budeme spolu!“
  „Byl bych tak šťastný!“ Inuyasha se od něho odtáhne a zamilovaně se mu dívá do jeho modrých oči. V křoví si za tím ostatní protírají oči a doufají, že se brzy probudí. Inuyasha a Kouga cukrují jako dvě hrdličky, když před chvilkou se návzajem málem pozabíjeli. Sango bouchne Miroka do zad.
  „Mají styl a ne jako ty, že poplácáváš každou ženskou po zadku. A laskavě sundej tu ruku z mého pozadí, ty ty ty..chlípníku!“ vyprskne. „Jdu ke Kagome!“ řekne studeným hlasem a tónem ´Jdu k mamince´. Zvedne se a mrzutě se přišourá ke Kagome.
  „Ty Sango co to tam ty dva provádějí?“
  „Co by. Na rozdíl od Miroku umí si vyznat lásku!“ řekne trochu trpce Sango a povzdechne si.
  „To je fakt, ale stejně mi to připadá divné.“ Sango se zamyslí a potom přikývne.
  „Co kletba?“
  „Oba dva najednou? Trochu divné ne?“ Obě na sebe s pozoruměním hledí a potom se otočí zpět ke Kougovi a Inuyashovi.
  „Já taky. Jsi moje láska. Miluji tě Inuyasho“ řekne rozzářenýma očima Kouga a přitáhne si zpět Inuyashu do náruče.
  „Já tě taky miluji, Kougo!“ Kouga se při svém jménu zachvěje. Objímají se a nic je nezajímá kromě nich samotných.
  „Vím o jednom krásném místě, kde bychom mohli být úplně sami. Chci být s tebou sám. Hladit a líbat tě až do vyčerpání.“
  „Já“zaváhá Inuyasha, ale neodolá tomu modrému spalujícímu pohledu.“Tak dobře.“ Oba se rozeběhnou pryč, že ostatní jen zahlédnou prach.
  Sesshoumaru nedělá potíže sledovat jejich stopu a v duchu se těší jak to bude připomínat Inuyashovi do konce života. To Kagome s ostatníma mají problémy dokud Miroka nenapadne sledovat střípky v kougových nohách. Hned to jde lépe a všichni je sleduji. Po dvou hodinách úspěšného sledování dorazí ke skále kde uvidí stát Sesshoumaru.
  „Sesshoumaru!?“ Co ten tady dělá si říkají všichni a ostražitě ho pozorují.
  „To jste vy?“ řekne klidně a tím dá najevo, že tady není náhodou. Všichni tam stojí a podezřívavě se na sebe dívají.
  „Je tam uvnitř“ zašeptá Kagome Sango. „Sesshoumaru ty náhodou nevíš co se tady děje?“ odváží se ho zeptat Kagome.
  „Ty myslíš to milostné vyznání Inuyashi a toho vlčího démona?“
  „Ano. Jmenuje se Kouga.“ Sesshoumaru přemýšlí co jim říct.
  „Asi se napili Nápoje lásky.“
  „Ono něco takového existuje?!“ vykřikne užaslá Kagome, která o tom četla jen jako o fikci. Sesshoumaru se na ni opovržlivě podívá až Kagome zrudne.
  „Existuje, ale ne pro každého.“ Tím vyjádří, že mezi ně řadí i Kagome. Sango a Miroku odfrknou nad tou urážkou.
  „Sesshoumaru a jak o tom nápoji víš ty?“ Napadne Kagome. Sango a Miroku ji v duchu zatleskají za trefu. Sesshoumaru ji sjede arogantním pohledem a beze slova se od nich odsune. Je i tak trochu naštvaný, protože nemůže se dostat přes tu bariéru ve skále. Teď, aby někde sháněl vlka, který jako jediný mu může bariéru otevřít a do té doby lektvar vyprchá. Nemá to cenu. Vrátím se k té stařeně pro ten nápoj a uvidíme. Kagome s ostatními pozoruji jak odchází a uleví se jim. Najednou jako by se oteplilo, pomyslí si Kagome a otočí se zpět ke skále.
  „Utáboříme se tady“ rozhodne Miroku a všichni se svalí kde zrovna byli.
  “Je tady tak krásně , Kougo“ řekne nadšeně Inuyasha. A má pravdu. Jsou uvnitř jeskyně, ale nějakým způsobem je vytvořeno zde malé údolí plné květin, potok s malým vodopádem a se shůry prosvítá světlo.
  “Ne ty jsi krásný“ Kouga zvážní a přitáhne si ho do náruče. „Ještě jsem nikdy necítil to co teď k tobě. Miluji tě.“
  „Já taky. Sáhni si jak mi buší srdce.“ Inuyasha  si přitáhne kougovu ruku k srdci. Ten ji nechává a vnímá jeho zrychlený tep. Dívá se do jeho žlutých oči. Skloní hlavu a políbí ho. Zprvu trochu váhavě, ale potom s větší vášní. Inuyasha mu odpovídá. Odtrhne se od Kougy a sedne si do trávy. Kouga k němu přistoupí  a stáhne mu jeho červené kimono. Rozloží ho mlčky na trávu. Vedle kimona spadne kougův vršek. Inuyasha natáhne ruku a jemně polaská jeho tělo. Kouga si sedne naproti němu. Dívají se na sebe a prohlížejí svoje těla. Kouga roztáhne ruku a celou dlani ji přiloží na místo kde má Inuyasha srdce. Vnímá jeho srdce a teplou jeho pokožku. Zopakuje.
  „Jsi oproti mně tak krásný“
  „To není pravda. Pro mně jsi taky krásný“ a začervená se. Kouga se usměje, ale je mu tak nějak divně. Celá situace je tak trochu divná. Inuyasha taky to pocítí a zavrtí se. Co tady dělá s Kougou?
  „Inuyasha cítíš, že tady je něco zvláštního?“
  „Ano mám pocit, já nevím jsem trochu zmatený, ale začínám si vše uvědomovat. Vadí ti to celé?“ optá se zvědavě. Oba netuší, že nápoj pomalu vyprchává.
  „Ne chceš tady zůstat? Aspoň na tu chvílí?“ Inuyasha se zamyslí a potom vezme jeho hlavu do svých dlaní.“ Ano zůstanu tady pokud to chceš, ale víš, že to nebude navždy.“ Kouga přikývne, vezme jednu jeho ruku a políbí. Podívá se do klidných oči Inuyashi.
   Druhý den ráno se Inuyasha objeví v tábořišti a sedne si k ohni. Vezme Tessaigu do rukou jako štít a dívá se na své přátele. Jak asi na tu celou situaci budou ragovat? Trochu se bojí, ale ohledne se ke skále kde cítí přítomnost Kougy. Ta noc je jediná vzpomínka, kterou budou mít není...
  „Inuyasho“ ozve se Kagome. Inuyasha se otočí za jejím milým hláskem.
  „Pěkná scénka Inuyasho. Nikdy bych neřekl co se v tobě schovává“ ozve se Miroku.
  „Nechte toho. Byl jsem já nevím. Zase mně někdo uřkl a to dost nehezkým způsobem. Ještě dobře, že ten nápoj vyprchal.“
  „Fakt?!“ ozve se nedůvěřivě Miroku.
  „Jo byl to děs, když jsme to zjistil a pak no povídli jsme si se sebou.“
  „Povídali?! Vy dva?! A očem?!“ ozve  se nedůvěřívým hlasem Miroku. To tak na to by mu neskočil ani Shippo.
  „Júúú. Já věděl, že budete kamarádi.“ Ozve se Shippo s lízátkem v puse.
  „Tak skočil.“ Podívá se na holky, ale i ty tomu asi nakonec uvěří pokud to Inuyasha bude opakovat dokola. Jenže jeho neobalamutí. On vidí co ty dvě ne a zachechtá se. Doufám, že si to aspoň užil.
  „Viděl tě tvůj bratříček.“
  „Ehm Sesshoumaru??“
  „Jo. Moc ti to nevadí“ řekne Sango.
  „Ani ne.“ Všichni nechápavě zvednou obočí a pokrčí rameny. Kagome cítí přítomnost Kougy ve skále , ale nic neříká. „Půjdeme ne.“ Ostatním nic nezbývá než vyrazit za ním. Miroku pozoruje jeho trochu divnou chůzi, vzpomíná na svoje divoké mládí a potom se zahledí na zadeček Sango. Rozzostří se mu zrak. Inuyasha se nenápadně ohlédne znovu ke skále, ale nikoho tam nevidí. Už se neotočí a ví, že Kouga z jeho života navždy zmizel. Musí porazit Naraka a pořád jsou tady jeho přátele.
  
  „Tak jsem tady pro ten nápoj lásky“ ozve se Sesshoumaru.
  „A tady je. Jak jsem slíbila, lorde Sesshoumaru.“ Zvědavě se na něho dívá. Neříká proč ho chce a stařena si jen může domýšlet. Doufám, že bude spokojena a dá mi potom co chci já. Není nad výměnný obchod, že Kikyo. Sesshoumaru s lektvarem v ruce prohodí.
  „Zjistil jsem, že takový nápoj lásky může přinést nekonečný zdroj zábavy.“
  „Opravdu!?“ v hlase stařeny zazní úžas. „Víte on ten Nápoj lásky funguje jen tehdy pokud jedna osoba cítí něco k té druhé osobě. Jinak je to neškodné pití.“ Doufám, že jsem neřekla přilíš zděsí se babka.
  Tentokrát Sesshoumaru vytřeští oči. Takže, že by mezi Kougou a Inuyashou přece jen něco bylo?

Konec