Shounen - ai povídky

                                               Čertovo kvítko

  „Co tady dělám?“ ozve se Matt rozpačitě. Doufal, že se mu povede dostat z postele Zacka... tedy prarodičů, ne Zacka, včas. Ma v tom pomalu zmatek. Teď, aby...

  „Víš kočka Izabel.“

  „Kočka? Jaka kočka? Neviděl jsem žádnou kočku?“ Řekne podezřívavě Zack. Rozhlédne se po pokoji. Nikdo kromě jich dvou tady není.

  „Je děsivě plachá. A ještě spi. Musíš se šetřit.“ Přejde k němu  a chce mu uhladit peřinu.

  „Dobrý. To je v pořádku Matte“ řekne zoufale Zack. Matt se zarazí. Že by..

  „Ta kočka Isabel, Matte...“

  „Zacku? Máš něco proti kočkám? Vklouzla do domu a nechtěl jsem, aby ji Mary viděla. Nemá ráda doma zvířata. Chtěl jsem ji chytit, ale víš je moc rychlá. Dalo by se říct, že kromě mně ji nikdo neviděl. No uvidíme se u snídaně.“ Zavře dveře. Tak z toho snad vyklouzl dostatečně rychle. Zack ze posadí. Na téhle historce je něco divného. Jen ji chtěl chytnout? Otočí hlavu.

  „Matte!“ zařve, když si všimne pomačkané peřiny a důlku na polštáři. Ten lhář. Jen počkej z té kočky se tak snadno nevykroutíš. Lehne si. Snídaně ještě není a on, zívne, ale že se mu v noci dobře spalo.

  „Mary, dobré ráno!“ Přijde  a  dívá se co bude.

  „Matte! Nějak brzy ne.“

  „No jo chci zkusit podojit Čertovo kvítko. Víš Mary určitě při tom budeš šikovnější.“

  „S tím nepočítej. Přece jsem ti uz včera řekla, že s ní nechci mít nic společného. Je to ďábel, ne Čertovo kvítko. Babička ji měla ráda, ale podle mne je to splozenkyně Satana.“ Pokřižuje se. „Promiň, že jsem tak hrubá. Ale hodně štěstí. Připravím ti tvé oblíbené sušenky.“ Matt se na ni podezřívavě podívá. Ty mu přece  pekla, když se stalo něco významného.

  „No jsem nadšeny a co tak najednou?“

  „No jestli doneseš sem aspoň hrnek mléka, budu ti je dělat celý týden. A teď běž. Na  to potřebuješ dost času. Ten klobouk....“

  „Hezký že.“ Vezme ho do ruky a zálibně po něm přejede. „Koupil jsem si ho až v Denveru. Stejně jsem potřeboval nový.“

  „No víš. Možná bys ho neměl brát a schovat na lepší události“ řekne starostlivým tónem. „A jeje chleba!“ Rychle ho začne vytahovat z kamen nevšímajic si už Matta. Ten vypadne. Vyjde na verandu a rozhlédene se po probouzejícím ranči. Je tady nádherně. Miluje ho. A od jisté doby je ještě lepší. Sebere připravené vědro a vyrazí do stodoly, kde včera přivázal Čertovo kvítko. Jde a píská si veselou melodii. Nemůže být tak těžké podojit krávu. Když byl mladší tak mu to babička ukazovala. A častokrát se na ni díval.

  Mary zaslechne otevřeným oknem písničku a vyhlédne. Potom se spokojeně usměje. Jen počkej ona tě ta veselost přejde. Musí mu připravit ty sušenky už za snahu. Vzpomene si jak ho uviděla poprvé. Byl to takový vysoký hubený mladík a teď? Měl by si najít děvče a mít děti. Zavrtí hlavou. To není její starost. Ona je šťastná, že je zde daleko od Denveru a k tomu ma blízko Rosie. Dluží jeho babičce hodně. Už nic nemůže pro ni udělat, ale o jejiho vnuka se postaraá No rozhodně to po souboji s Čertovým kvítkem bude potřebovat.

  Podiva se na chleba v košíčcku, který udělal Šedý vlk. Tak ještě máslo a další věci a může se pustit do přípravy sušenek. I ostatní si je určitě dají. Melodie zmlkla. Aha to už je u Kvítku.

  Matt se postaví do otevřených dveří stodoly, kde je kráva. Tak a je to. Z rohu stodoly vezme malou stoličku.

  „Tak jdeme na to. Budeš hodná“ promluví na ni. Čertovo kvítko černa jako noc otočí k němu hlavu s velkýma krásnýma očima. Z huby ji trčí hrst slámy.

  „Buuuuu!“ zabučí zřetelně. Otočí se ke stěně a nevšímavě skloní hlavu k senu. Matt spokojeně ji popláca po hřbetu.Už je to tak dávno co se dotýkal krávy. Zajímalo by ho jestli Zack někdy pracoval na ranči. Nejspíš ne, ale kdo ví? Jenže tady nemusí. Je tady hostem a bude tak dlouho jak bude chtít. On by raději, kdyby nebyl jen hostem, ale to je jenom na něm. Přišoupne k ni stoličku a rozpačitě se podívá na vemeno. Posune si dozadu klobouk. Jak to tehdy babička dělala? Poškrabé se na hlavě a pak se mu obličej rozjasní. No tahala za ně. No snad to zvládne. Tahat za struky to nemůže být těžké, ne. Takže...  skloní hlavu. Ne to nepůjde, když kloboukem narazí na bok krávy.

 Sundá si ho a položí vedle sebe. Čertovo kvítko otočí hlavu a vypouli zájmem oči až se ji objeví bělmo. Pak si všimne něčeho zajímavého. Nechá otočenou hlavu a pozoruje to divné zvíře co to u ni dělá.

  „No fuj“ řekne Matt když vidi a hlavně ucítí jak zvedne ocas a vypustí mohutné větry. Vyskočí a zmizí ze stodoly.

  „Ahoj Matte. O co se tady pokoušíš?“ zeptá se Simply. Pod nohama  se mu plete obrovský černý pes Bossy.

  „O nic. Dnes bude hezky, že.“

  „Jo na podzim je moc pěkné počasí. Jdu za Mary jestli nechce s něčím pomoci.“

  „Nevím posledně se ji málem spálil chleba. Určitě tě ráda uvidí.“

  „Myslíš, Matte? Jak vypadám?“ Matt si ho prohlédne. Mokasíny, kalhoty, kostkovaná košile a kožená vesta s třásněmi. Na krku červený šátek frajersky uvázaný na jednu stranu.

  „Výborně Simply. Každé děvče by tě chtělo.“

  „Díky Matte. Bossy k noze jdeme na návštěvu.“ Matt  bezmocně zvedne ruku, jak mu chce říct, aby tam nebral psa. Za chvilku vidi Bossyho celého schlíplého jak se vleče na verandu. Lehne si a na přední packy si položí svoji mohutnou hlavu. No jo. Mary nemá ráda psy v kuchyni. Pak se otočí ke stodole. Snad se tam uz vyvětralo. Vejde a všimne si, že jak stolička tak vědro jsou povalené.

  „Tak to ne, Čertovo kvítko. To jsme si špatně rozuměli. Potřebuji nutně to mléko. Nehonil jsem te jen pro zábavu. Takže.. „ vykasá si rukávy a odhodlaně zvedne stoličku, přistrčí ji k boku Kvítka a vědro postaví pod vemeno. Sáhne na ne.

  „Mary máte tady kočku jménem Izabel?“

  „Kočku? Jakou kočku? Byla by dobrá, ale žádnou nemáme. Proč se ptáš Zacku?“

  „Nic jen jsem měl pocit, že jsem ji viděl.“

  „Aha. No snídaně bude za půlhodinky. Můžeš dělat zatím spoleřnost Simplymu a tomu jeho nevycválanému psu.“ Zack zavře tiše dveře. Dnes i když je obyčejny den se něco moc dobrého peče podle té báječné vůně.

  „Tak vidíš jak to dobře jde „ řekne supící Matt a snažicí se podojit Čertovo kvítko. Ta udělá krok dozadu. Matt zakleje jak mu vemeno vyklouzne z ruky. Přenda židličku a posune vědro. Otře si čelo. Nevěřil by že je to taková dřina. Když babička dojila vypadalo to tak snadně. Narovná si hřbet a zadívá se na ni. V pohodě skloní hlavu, když se najednou Čertovo kvítko ožene ocasem. Tvrdé zkroucené žíně se rovnou trefí do mattova obličeje.

  „Oko! Ne moje oči!“ Zařve a vyletí ze stoličky. Zakopne a vrazí do vrat jak mu oči slzí. Po hmatu vyjde ven a strčí hlavu do žlabu s vodou. To tak bolí! Ma vůbec ještě oči? Snad jo. Přece mu je nemohla tím ocasem vyšvihnout?  Klečí s hlavou ve žlabu. Zvedne hlavu. Pomalu otevře oči.

  „Vidím!“

  „Hele co to tam Matt dělá?“ Zack zakroutí hlavou.

  „Nevím, ale podle toho co vidím tak si myje hlavu ve žlabu.“ Oba sedí v křeslech. Pohupují se  a pozorují Matta jak  se snaží dát dohromady po návštěvě čertova ocasu v očích. Ten si zatím uhladí mokré vasy. Já ji dostanu. Mně nedostane žádné zvíře natož nějaká kráva. Vejde dovnitř a první co uvidí je rozlité mléko, převracená stolička a klidně přežvykující Čertovo kvítko. Nadechne se k litanii a pak k němu otočí své velké oči. Matt mávne rukou. Nepotřebuje mnoho mléka stači jen trochu. Odvážně vezme stoličku  a vědro.  Přece nad nim nevyhraje nějaká pitomá  kráva, i když s takovým jménem. Začne ji znovu dojit.

  „Vidíš, že to jde když se chce.“ Zabručí ke krávě.

  „Buuu!“ vyrazí ze sebe tlumeně Čertovo kvítko. Matt si začne hvízdat. To je přesně ono. Tak se to ma dělat. Tak mu babička to ukázala. Střídavými, ale pravidelnými tahy  popotahuje za jeden struk a za druhý. Dívá se jak se vědro pomalu plní mlékem. No možna by to stačilo. Odstaví vědro a zvedne se.

  „AAAAA!“

  „Zacku myslíš, že ho tam někdo morduje? Neměli bychom se tam podívat?“

  „Ale ne. Matt to zvládne a tady je tak příjemně.“

  „AAAAAA!“ hlasitější a mohutnější.

  „Máš pravdu. Kdyby něco tak nás zavolá. A tady je fakt příjemně.“ Oba pozoruji jak k nim jdou oba indiáni.

  „To byl Matt?“ zeptá se zdvořile Šedý vlk.

  „Podle hlas...“

  „Snídaně!“ Všichni se zvednou a jdou dovnitř. Krásně to voní a oni mají hlad.

  „AAAAA!“ zařve potřetí Matt a před očima se mu roztančí všechny barvy od žluté po tmavě fialovou. Snaží se odstrčit krávu, která si hoví na jeho noze. To bolí! To moc bolí. To bolí hodně. Šlapnutí koně je proti těm jejim paznehtům maličkost. Určitě bude zmrzačený a Zack ho nebude chtít. Bude nadosmrti kulhat a možná nikdy už nesedne na koně.

  „Uhni se ty krávo jedna“ Bouchne ji do hřbetu. „Aaaa... skončíš v guláši pro psy přísahám jako že se Matt Darmont jmenuji. Ty...Aaaa“ vydechne ulevou. Konečně se uhla. Udělá krok a o něco zakopne.

  „Neee!“ vykřikne a dívá se jak jeho pracně nadojené mléko mizí v seně. Rychle ho zvedne. Podívá se na dno vědra. No na jeden hrnek to stačí. Vezme vědro a kulhavě odchází. Tu nohu.. jeho ubohá... bude potřebovat studený obklad a určitě dědečkovy staré holiny. Otře si čelo. Něco chybí. Klobouk. Jeho nový klobouk z Denveru kde sakra může být? Odloží vědro na bezpečné místo a kulhavým krokem se jde dívat. Přece ho položil vedle sebe. Zadívá se na Čertovo kvítko. Klidně přežvykuje.

  Ta k němu otočí svoji mohutnou hlavu s velkýma očima a s metr douhýma řasy.

  „Buuu!“ těžce ze sebe vyrazí. Matt pozoruje jak ji z huby visí dvě oslintané šňůrky. „Buuu!“ ozve se ještě jednou. Matt vidí jak jazykem podebere ty šňůrky a strčí si je do tlamy.

  „Zabiji tě!“ vytáhne kolt a namíří na ni.

  „Buuu!“ Matt schová zbraň, sebere vědro a tiše vyjde ze stodoly. Právě mu sežrala jeho nový krásný klobouk z Denveru od firmy Sevcik a syn. Vyrazí pajdavým krokem k budově. Sáhne si na pálicí obličej.

 Otevře dveře do kuchyně a namíří si to rovnou k místu kde Mary připravuje jidlo. Vyndá hrnek a pečlivě zbytek  mléka, aby ani jedna pracne získaná kapka neukapla, pšelije.

  „Matte! Co je ti? Někdo te přepadl? Byli to Bannyonovci! Určitě! Měl jsi nás zavolat!“ zvolá Simply.

  Ten se k nim otočí s hrnkem mleka.

   ´Vypadá hrozně. Zajímalo by mně kolik jich bylo. To chce tu novou bylinu. Strašne. A koupel. Měla bych nahřát vodu.´ Všichni ho pozoruji jak jde k Zackovi.

  „Tady je to mléko. Máš vypít aspoň jeden hrnek denně povídal doktor.“ Všichni ztuhnou a dívají se na Zacka.

  „Tak tohle jsem naposled pil... když mně bylo... počkejte zkusím to spočítat...“ všichni napjatě pozoruji Zacka „ pět let!“ Vyhrkne Zack. Rozpačitě se dívá na hrnek mléka. Mary už nemůže a vyletí ven. Za ni Simply uz nepokrytě se smějící.

  „Už jsem dojedl. Bylo to moc dobre, Mary, jako vždy.“ Šedý vlk se zvedne a vyjde ven. Dakota uz dávno zmizel.

  Tak dlouho jsem neviděl se smát sveho syna. Diky Matte a Zacku.

  Vyjde na verandu za ostatními, kteří míhy slzí

  „Kráa... žádní Bannyonvci.. kráva, obyčejná...“ vyrazí ze sebe Simply.

  „Neobyčejná kráva... čertovo...“ dostane ze sebe Mary.

  „Nemyslíte, že od té doby co je tady Zack je na ranči veseleji?“ Ostatní se zarazí, přikývnou a rozesměji se. Šedý vlk s jemným usměvem se dívá na ranč. Ano od té doby je tady rozhodně více smíchu.

  „Dojdu do zahrádky pro bylinky. To jeho oko a noha vypadají hrozně! Možná budu muset ji rozšiřít!“ Sejde z verandy a zamíři k zahradě. Nikdo nevidí jeho široký úsměv.

  „Hej, Šedý vlku pomůžu ti!“ zakřičí Simply a vyrazí za nim. Co jeho paměť pamatuje nikdy nezažil tolik legrace. Ani tehdy, když byl mladý a žil s komedianty.

  „Díky Matte, ale nemusel jsi. Ja nevím co říct.“

  „Nemusíš mi děkovat. Taková maličkost. Víš, že udělám pro tebe všechno. Jen to stalo: Vypíchnuté oko – skoro, zmrzačenou nohu – skoro a sežraní nového klobouku. Bohužel ten zmizel v krávě. Budu rád, když to vypiješ.“

  „Vypít?! Mléko?! Jako já?!“

  „Jistě. Doktor řekl, hrnek mléka denně, lepší víc za den. Musíš se uzdravit. Proč bych se jinak tak dřel?“ Nekompromisně pronese Matt. Zack se zoufale podívá na hrnek mléka před sebou.

  "Když myslíš, že to pomůže, tak já se obětuji." Trpitelsky vezme hrnek a podívá se na mléčně bílou tekutinu. Vypadá tak .. zavře oči a vypije. Odloží hrnek. No nebylo to nejhorší, ale pít to den co den. "No nebylo to nejhorší."

  "To jsem rád. Zkusím nadojit trochu na večer." Zack se zamysli. Večer to ne v žádnem případě jen přes jeho mrtvolu.

  "Matte ta kočka...?"

  "Ano." Přešlápne z nohu na nohu.

  "Žádnou nemáte."

  "To je lež. Je tady." Řekne zarputile.

  "Miluji kočky. Jistě mi ji chytneš." Tak to by mne zajímalo jak se z toho dostane.