Shounen - ai povídky

Čtení  - 2

„Dobré ráno, Mary!“ Matt k ní přistoupí a políbí na tvář.

„Ó - čím jsem si to zasloužila? Máš hlad.“

„Nemohu ti popřát dobré ráno?“ Usadí se za stůl. Hýří dobrou náladou. Pobrukuje si výraznou melodii. Mary ho zamračeně pozoruje. Tohle je Matt, který přivezl Zacka na ranč. Byla by raději, kdyby natáhl brka. V duchu se pokřižuje nad rouhačskou myšlenkou. Ale je pravda, že… Otočí se k peci. Vytáhne chleba. Je perfektní, ale pár myšlenek pořád vězí u Matta a Zacka.

Zack se uzdravil. Uzdravuje. Bohužel. Ne, že by chtěla mrtvého doma. Museli by volat kněze. Tedy nemuseli, ale Matt by určitě pro něj jel. Potom hrob. V téhle zimě něco vykopat, i když zpozorovala, že sníh už tvrdne, je děsivé. Šedý vlk povídal, že brzy sejde. Doufá, že ano, protože nemá ráda sníh, ale horko taky ne.

Mohl by se neuzdravit.

Opět se pokřižuje tentokrát doopravdy. Matt se v té chvílí otočí. „Mary, proč se křižuješ?“

„Kvůli chlebu, bezbožníku,“ zavrčí, omlouvá se. „Děkuji pánu za tento dar. Měl bys taky.“

„Ehm no ano. Zack se uzdravuje.“

„Jo,“ zavrčí znechuceně. Do pekla s ním. Celých čtrnáct dní, skoro tři týdny se točí jenom kolem něj. První co ráno slyší… Zack se pohnul – pouze prst! Večer Mattovi musí dělat obložené chleby, protože ho musí hlídat. K čemu? Je snad dítě? Kdyby byl, pochopila by to. Jenže ten starý morous je naštvaný a ona neví proč. Mít takovou péči, když je člověk nemocný. Ale ne. Nanejvýš se k ní zajdou zeptat, kdy se uzdraví, protože nemají, co dát do žaludku.

„Včera už sám uzvedl lžící.“

Uzvedl by ji před týdnem. „Uzvedl by jí před týdnem, kdybys mu to dovolil. Matte,“ nadechne se, aby řekla, co si myslí na téma Zack a Mattova péče.

Matt se k ní bezstarostně otočí. V očích velkou otázku, co mu chce. V kuchyni ještě nikdo není, protože byl celu noc u Zacka a četl mu. Pravda v půlce mu usnul a nedostal se ke konci, ale dnes mu to dopoví.

Mary, když vidí jeho výraz totální pitomosti, mávne rukou. To je jako hučet do Simplyho, že psi do kuchyně nepatří. Nechápe to ani on, ani ta zablešená psiska.

„Já vím, ale chci, aby se uzdravil, a mně nevadí ho krmit.“

Mary si pomyslí, že Zackovi to vadí. Aspoň něco. „Zajímalo by mě, kdy vstane.“ Pořád mu nosí jídlo do postele. Jako by byl král. Místo toho je to jen nebezpečný tuberák. Kruci a příště si dojde pro jídlo sám, rozhodne se v duchu.

„Možná by rád si sednul ke stolu s námi.“

Matt ožije. „To není špatný nápad. Řekl bych, že i přes naši snahu se nudí.“

Mary si pomyslí, že tohle je špatná úvaha. Zack tam doslova nudou vyje. Každou chvilku mu nosí knihy. Ale Matt se Šedým vlkem a Narcissou se jakoby spikli a drží ho tam. Šedý vlk ho vždy zkontroluje a suše řekne. „Ještě zůstat v posteli.“ Jakoby neuměl anglicky. Je tedy pravdou, že vypadá jako by ho přejelo stádo bizonů, ale kvůli tomu se nemusí kolem něj skákat a hlídat ho.

„Půjdu spát.“

„Matte, s těmi nočními hlídkami, proč to děláš? A neříkej mi, že se bojíš, že mu něco bude! Šedý vlk povídal, že je na nejlepší cestě se uzdravit.“

„Nevím. Budu raději, když na něj dohlédnu. Přece jenom, co když nastanou komplikace?“

„Má pokoj naproti tvému. Zavolá si.“

Matt se zachmuří. Možná má pravdu, ale nechce přijít o noční čtení. Tvář se mu rozjasní. Cítí, že se rozhodl. „Dokud nevstane, budu ho raději hlídat. Zvládáme to perfektně.“

Mary usoudí, že je to zbytečné. I ti hafani jsou chytřejší než Matt. „Tady máš!“ podá mu tenounké placky plněné masovou a fazolovou směsí.

„Díky.“ Olízne se. Výborné. „Š…ku.“

„Dobré ráno, Mary, Matte.“

„Dobré ráno, Šedý vlku. Jak je na tom Zack?“ Už aby byl pryč. Cítí, že až odejde, na ranči bude lépe. Zamračí se, když si vzpomene na Mattovu skleslost během jeho nepřítomností. Možná to nebylo kvůli Zackovi. V duchu zavrtí hlavou. Bylo. Cítí to uvnitř.

„Ještě jsem u něj nebyl, ale myslím, že koncem týdne bude na nohou. Tortilly?“

„Něco na ten způsob. Máš je rád?“

„Ano. Pikantní.“

Mary zakroutí hlavou. Šedý vlk se dnes ráno nějak rozpovídal. „A kde je Dakota?“

Šedý vlk klidně přežvykuje. V noci se vytratil ze stanu. Určitě šel za Narcissou. „Nejspíš u koní,“ odpoví uvážlivě. „Určitě za chvíli přijdou.“

„Přijdou?“ podiví se.

Šedý vlk si málem ukousne jazyk. Že by Mary nic netušila? Ne, tuší to stejně jako on, že ti dva hoří jak prérie.

„Chápu,“ dodá. Šedý vlk je rád, že nemusí nic vysvětlovat. Mary je moudrá žena.

„Děje se něco?“

„Nic,“ ozve se dvojhlasně. Matt se zamračí. Mary a Šedý vlk mají tajemství? Co když to souvisí se Zackem? Ale to je hloupost. Šedý vlk by mu to řekl. Dojí a zamračeně vyjde ven.

Šedý vlk se za ním dívá. Co se stalo Mattovi? Vypadal jako by ho pokousal Simplyho pes Bosy.

„Toho si nevšímej.“

Šedý vlk se tázavě zadívá na Mary, potom na místa, kde sedávají Narcissa, Jacob a Dakota. Kde jen mohou být?

„Něco mu přeletělo přes nos. Dakota…,“ přestane, když uvidí zamítavý pohled Šedého vlka. Od něj se nic nedozví. Možná něco bude vědět Simply, ale toho by museli praštit přes nos, aby si něčeho všiml.

„Mary, sluníčko, dobré ráno.“ Bez rozpaku k ní přistoupí, trochu se povytáhne a dá ji pusu. „Mám hlad jak vlk.“

„Vy chlapi!“ řekne pobaveně Mary. Matt, Zack i Dakota se ji vykouřili z hlavy.

„Co se to tu děje?“ zabručí nervózně Matt. Jde do stáje, aby se přesvědčil, že je vše v pořádku. Do stáje vpadne jako velká voda.

„Lucy!“ Hvízdne. Jde dál, když zaslechne šramot. Připraví si a vynadá, že nechal pistoli doma. Od té doby, co otrávili koně, denně cvičí a nevychází beze zbraně, stejně jako ostatní. Musel být rozrušený. Opatrně se přemisťuje směrem k hluku. Na koně to nevypadá.

„To jsem já!“ Dakota vstane s rozhalenou košili. Matt si uvědomí, že nikdy ho neviděl, než oblečeného. Nebo si toho nevšímal? Uvědomí si snědou pokožku, bradavky, hladký hrudník. Polkne. Proč si toho nevšiml dřív?

„Eh jasně.“ V hlavě mu víří, že je zajímavý. K tomu rozpuštěné vlasy, do kterých by mohl zabořit prsty, prohrábnout je… Šílím nebo co? Proč tu tak je?

„Jak se mají koně?“ Zaslechne šramot. Rozhlédne se. „Někdo tu je.“

Polonahá Narcissa v seně si povzdechne. Je to zbytečné. Matt je natvrdlý, ale je pravda, že je celé dny u Zacka, takže o nich neví. Nebo nechce vědět?

„Není.“

„Dobře. Mary podává snídani. Jestli nepřijdeš včas, nejspíš ti ji hodí na hlavu. Podává tortilly s pikantní masovou směsí.“

Dakota se obléká. Za sebou cítí Narcissu. Vynadá si, že byl neopatrný, ale večer se tu setkali, když sháněla Jacoba. Najednou se neovládli. Stačilo, aby se dotkl jejich vlasů, rozmotal cop, držel ho a potom skončili tu. Vůbec toho nelituje, ale co bude dál? Nemá vůbec tušení, ale bylo to nádherné.

„Matte, můžeš prosím tě odejít?“

Matt se zarazí, napne smysly. Ničemu chápe, ale odejde. Dakota ví, že bude stát za dveřmi.

„Oblečeš se?“

„Jistě,“ řekne trochu chladně nazlobená Narcissa, že je Matt vyrušil. Rychle si zapne košili a tak schová prsa. Dakota se upraví, vlasy stáhne gumičkou. Políbí Narcissu na rty. Měl pravdu. Matt opřený o zeď stáje se dívá na ranní úsvit. Nemusel by nic říkat, ale bude lepší, když to bude vědět.

„Byla tam Narcissa.“

Matt nic neřekne, sklopí hlavu, chvilku studuje boty. Vykročí pryč k hlavní budově. Je mu nějak smutno. Proč jenom on pořád nemůže nikoho najít?

Dakota se za ním dívá.

„Stalo se něco?“ Optá se Narcissa. Ruku položí na Dakotovy záda. Ten se otočí.

„Nevím, ale najednou byl smutný. Půjdeme?“

„Ano.“ Nic neříká. Je na Dakotovi, co bude dál. Až přijde čas, jistě ji to řekne, ale tak dobře se už necítila hodně dlouho.

Matt mine kuchyní, zaslechne hlas Simplyho. Něčemu se směje. Vzápětí na to zaslechne Mary. Šťastní, šťastní! Proč nejsem já?! Závidím ji, přizná se. Šíleně jim závidím. Chtěl bych se taky s někým smát, někoho držet v náručí, dotknout se aniž bych musel bojovat o každý ždibec projevu lásky. Fantazírovat, co může být. Chce to mít.

Vejde do svého pokoje, tiše zavře dveře, sesune se podél nich. Sedí, skrčené kolena, civí na okno, v hlavě mu víří spokojený hlas Dakoty, šťastný smích Mary a Simplyho. On nemá nic. Bouchne do podlahy.

„Závidím.“ Po tváři mu sklouzne slza. Zarazí se, setře ji, ale objeví se další. Vstane, přesune se do postele, přitáhne si polštář do náruče. V hlavě si sumíruje, že Zackovi řekne, že může odejít. To bude nejlepší. Přece nebude pořád čekat. Jednou narazí na někoho, kdo ho bude mít rád a nebude muset prosit. Oči se mu zalijí slzami, vytáhne z kapsy kapesník a vysmrká se. Bude to nejlepší. Je z toho unavený. Takhle bude opět žít pro své miláčky. Nebude muset myslet na to, že ho bude mít vedle sebe. A jednou přijde někdo hezčí, milejší. Někdo moc hezký… Popotáhne a usne.

„Mary, kde je Matt? Vždy byl přítomný.“

Zack v obličeji vyhublý víc než dřív, zamumlá. „Aspoň jednou.“

„Zacku, nebýt jeho, nejspíš tu natáhneš bačkory! Mám tě akorát.“

Zack na ní přemýšlivě hledí. Zkrášluje jeho jednotvárný život v posteli ostrý jazykem a netajenou nechutí, ale je pravdou, že chce pryč. Chce jít ven, najíst se u stolu. Ale ti dva – Matt se Šedým vlkem – ho tu doslova přikovali. Je pravda, že se necítí nejlépe, ale nemají právo ho tu držet!

„Podívám se po něm.“ Mary rezignuje, vejde do Mattova pokoje, pohlédne na postel, tiše zavře dveře. „Psss!“ složí ruce a dá si je k hlavě naznačujíc spánek.

Mám zařvat? Ne, ještě by mi četl. Pobledne z té představy. Jakmile bude fit, uteče. Už nechce dál poslouchat nějaké podivné hrátky s šejkem, který je nápadně podobný Mattovi. Šedý vlk se zachmuří, Mary zapřemýšlí, že možná se přece jen neuzdravuje.

„Spí,“ řekne úplně zbytečné.

Zack se dívá, jak ho opouštějí. Zírá do prázdného pokoje. Sákryš, to už by byla lepší Mattova přítomnost, než ten tichý pokoj. Vezme sklenici s odporným čajem, napije se. Je pravdou, že je slabý jako moucha. Najít ho supi, už z něj není ani kostička. Kolikrát mu bude vděčný za život? Nemá rád dluhy, nemá rád, když je někomu vděčný. Vždy se sám o sebe postaral.

Kolem poledního usne.

„Aaa ch!“ zívne si Matt. Nerad otevře oči. V tom si vzpomene, co se stalo. Dakota s Narcissou na seně. Usměje se. Muselo je to píchat, i když možná si dali pod sebe pokrývku. Posadí si, když si uvědomí, že Zack odejde. Měl divnej nápad ho poslat pryč. Nejspíš se zbláznil. Ne, dokud bude dýchat. Půjde o něj pečovat. Taky musí pogratulovat Dakotovi k volbě, ale co když ji nemá rád? Laškování? Netipoval by na to Dakotu ani Narcissu, ale dobře ví, že samotnému je smutno. Zvlášť v zimě.

Spustí z postele nohy, protáhne si tělo. Za krkem mu křupne. Podívá se na hodinky. Hm brzy bude večeře. Neposlušné vlasy uhladí v malém zrcadle s ozdobným rámem. Musí před Zackem vypadat dobře.

„Zacku?“ zašeptá, zatímco po špičkách se k němu blíží. Už se neodvažuje ho líbat jako na začátku. Rysy mu změknou, zelené oči se láskyplně dívají do starší tváře.

Zack předstírá, že spí. Jak se těšil na jeho návštěvu, teď by ho nejraději vykopl. Ucítí ruku na tváři. Lehounký dotek prstů. Přeběhnou mu jiskřivé pramínky po těle. V duchu zakleje. Kdy se tohle stalo? Kdy začal cítit tyhle podivností a hlavně, kdy si je uvědomil?

Dřív to naprosto ignoroval.

„Přinesu ti něco k jídlu,“ zaslechne Matta. Ach jo, bude se muset probudit. Jak to dělala Suzann, když něco chtěla?

„Matte?“ jemně zavrní. Připadá si divně.

„Jsi vzhůru?“

Zack nerad otevře šedé oči. Zapomene dýchat pod jeho pohledem. Je tak čirý průzračný a hlavně šťastný. Nevzpomíná si, kdy viděl takový pohled. Snad děti…

„Hned jsem nazpět.“

Vyvádí mě z míry.

Začne se smát. Wyatte, ty pacholku starej, kdybys mě viděl. Mám se tu jako paša. Je to bláznivé. Dokonale, nezapomenutelně bláznivé. Rád bych ti to vyprávěl, ale nemusí vědět vše. Cítí se dobře. Jako by smích ho osvobodil od něčeho těžkého.

„Jsem rád, že je ti lépe.“

„Chystám se zdrhnout, Šedý vlku.“

Šedý vlk se na něj zadívá. „Potom jsi zcela zdráv.“

„Jupí!“ radostně vykřikne.

„Půjdu večeřet. Léky ještě nějakou dobu budeš brát.“

„Rozkaz kapitáne!“

Šedý vlk nic neřekne. Úplně ho chápe. Taky nesnáší, když je nemocný a musí ležet. Vyjde z pokoje. Zajímalo by, co na to Matt. Všechno se vrátí do starých kolejí. Vyjde ven, tvář mu ozařují svítilny na verandě. Dívá se na údolí. Vzpomíná si, jak sem přišel poprvé. Byli uštvaní a Dakota zraněný. Seanova žena je vyléčila. Zůstali tu, schovávali. Teď jsou konečně volní. Mohli by odejít kamkoliv by chtěli, ale on nechce. Neví, co chce Dakota. Byl by rád, kdyby tu zůstal. Už kvůli Narcisse. Bude se muset optat na jeho úmysly, i když pochybuje, že jeho syn ví, co chce.

„Šedý vlku, jdeš dovnitř?“

„Ano, Simply. Brzy bude po sněhu.“

„Letos je to nějak krátké, že.“

„Ano.“ Světlo z luceren nakrátko ozáří chodbu, když se otevřou dveře do kuchyně. Matt s plným podnosem balancuje. Nohou šikovně zavře dveře, usměje se na oba přátele. Ti mu opětují. Dívají se, jak jde do Zackova pokoje.

„Jsem rád, že se uzdraví. Bude legrace.“

„Legrace?“

„Možná, jdeme nebo nám Mary místo jídla hodí podešev.“ Šedý vlk se pousměje. Mary je toho schopna.

„Tradá, jídlo!“ Matt odloží tác. „Dobrý večer.“ Je vyspaný a smutek je pryč. „Víš, že slzy odplavují smutek?“

Cože?“ podiví se Zack, který se povytáhl, opřel se o polštář, aby mohl jíst. Tohle je asi nejlepší na tom. Nemusí do kuchyně, i když teď by tam klidně byl. Ráno snad z toho pekla předčítání ztratí se.

„Slzy odplavují smutek. Nech to být. Máme šťouchané brambory a mleté maso. K tomu polévka. Pro tebe hrnek mléka. Pamatuj, že ti to nařídil doktor.“

„Já jsem doktor!“ vyrazí ze sebe naštvaně.

Matt přimhouří zelené oči. „Zubní. Takže otevři…“

„Ty, Matte, mohu se najíst sám.“ Má plné zuby té degradace na dítě.

Matt zaváhá. Mary má pravdu. Odloží tác. Zack s mírným údivem sleduje, jak uhlazuje mu peřinu. Najednou má jídlo před sebou. Celý šťastný vezme lžíci a pustí se do jídla.

„Když to jím sám, lépe to chutná.“

„Zajdu pro knihu.“

„Budeš číst Cyrana z Bergeracu?“ ožije. Bože, prosím aspoň jednou něco jiného. Uteču mu nebo se zblázním!

„Uvidíš. Bude se ti to líbit.“

Zack rejpne do brambor. „Líbit?“ zamumlá si pro sebe, ale i přes nechuť začíná pomalu jíst. „Vsadím se, že přinese tu červenou knihovnu,“ brumlá nespokojeně. Proč jenom musí to trpět?

„Už jsem tu.“

„Mohu nejdřív dojíst?“

„Jistě, máme na to celou noc.“

Jenom škoda, že to jídlo celou noc nevydrží, pomyslí si humorně. Bude muset brzy tvrdě usnout. Zahledí se na červenou knihu. Má pocit, že ji zná celou zpaměti. Proč ho mučí? Už jenom kvůli tomu dodržuje všechna pravidla. Nechce to poslouchat déle než bude nutné.

„Nebudeš to jíst tři hodiny, že ne.“

Prokoukl mě, pomyslí si. „Ne, kdepak, jen chci to vychutnat.“

„Začnu, i když budeš jíst. Málem bych zapomněl. Víš, co je nového?“

„Ne.“

„Narcissa a Dakota něco spolu mají.“

„A?“ nechápe Zack, proč mu to vypráví. „Chlap potřebuje ženskou a Narcissa jí je.“

„Blbe,“ ohodnotí ho Matt. „Jdu číst.“

„Hej, nejsem žádný blb!“ prudce se ohradí.

„Zacku, jsi. Tak co ti budeme vyprávět?!“

„Ten příběh o šejkovi.“ Zná ho zpaměti. Má pocit, že nemá jen jednoho milence, ale rovnou celé tucty. „Matte, ten šejk má jednoho milence?“

„Ne, proč se ptáš? Mám pocit, že hodně. To je harém.“

„V harému jsou… fajn pochopil jsem,“ zarazí ho, aby nezačal to rozvádět. „Který dneska asi bude dělat společnost šejkovi? Celkově je to jedno. Všechno je to stejné. Sex, sex a do třetice sex s chlapem!

Dojí jídlo, položí se do podušek a přitáhne si k bradě květovanou peřinu. Škoda, že nemůže do ní zalézt celý.

„Je ti dnes lépe. Je to vidět.“

„Ano je.“ Už mě nebudeš zneužívat! Moc dobře si pamatuje jeho doteky, laskání.

„Nádhera!“ vezme do rukou pramen rozpuštěných vlasů. Narcissa se opře o pevné Dakotovo tělo. Je ji dobře, když ji sevře v náručí a ruce spojí na břiše. Všechno se v ní vzedme a v klíně zatepá očekáváním. Chce, aby ji položil jako včera, laskal, až nebude vědět čí je. Nebude se ptát na budoucnost. Ukradne si chvilky, kdy ona je ženou, která chce muže.

Jemný polibek na uchu ji vzruší. Přivře oči, když Dakotova ruka sjede z břicha níž. Chci víc.

„Kde jsme skončili?“

„Myslím, jak šejk zkouší toho blonďáka?“ Otrava.

Pravda. „Nevím, proč potom hned usneš. Proto budu pokračovat dál. Takže každý večer šejk chodí do harému, kde si vybírá z nejkrásnějších mužů, které si mohl dovolit koupit, ukrást nebo přivézt. Obchodníci z celého světa k němu přiváželi nejkrásnější chlapce. Měli tam vše, kromě žen. I muži byli eunuši, ale ti ho nevzrušovali.“

„Brr.“

„To ano. Je hlídali.“

„Jak se jmenuješ?“

„Karim pane. Doufám, že vám budu vychovávat, Umím vše, co si budete přát.“

„Opravdu?“ Před zraky ostatních obyvatel mu zasune umělý úd hluboko dovnitř. Karim si skousne rty. Bolí ho. „Jsi vyhovující. Těší se na noc strávenou s panovníkem?“ pošeptá mu do ucha, když ho vytáhne.

„Ano.“ Vyrazí ze sebe šťastný Karim.

Dakota mlčí, jen jeho ruce bloudí po Narcissině těle. Přes látku sevře v rukou prsa. Zmačkne je. Narcissa zavrní blahem. Božské. Otře se o Dakotovo tělo. Chce víc. Chce v sobě cítit Dakotův úd. Bude jemný a bude do ní pronikat pomalu, ale ona… Radostně ho přivitá.

Dakota ji pustí, vezme za ruku a odvádí na deky, které připravil. Narcissa si lehne. Zadívá se do jeho černých očí, které v ní vyvolávají toužebné mrazení. Chtíč jí koluje v žilách. Cítí, jak ji žilami koluje vzrušení. Touha být s mužem, těšit se z něj. Rozepne si halenku. Nemá pod ní nic, takže jsou vidět velké kulaté bílé ňadra. Zmáčkne je stejně jako před chvilkou Dakota. Olízne si rty. Je jí jedno jak se chová. Chce ho mít.

„Tohle je hloupost.“

„Cože?“ ozve se ponořený do sebe Zack. Ožije. Bude konec? Dnes nebude čtení?

„Je to prázdné hluché, jen příběh. Chci víc,“ drmolí skoro nesrozumitelně. „Chci tě cítit na sobě, chci, cítí pokožku na své. Tvoje hbité ruce na moji. Laskají mě, vzrušují a já prosím, abys mé trápení ukončil.“ Klekne si k posteli. „Laskal bych tě rukama všude po těle. Z tvých stenů bych se snažil vyčíst, co tě vzrušuje, co máš rád. A já bych ti to řekl to samé. Dobýval bych tě, ale i rozmazloval. Stejně bych dával, jako bral.“ Zvedne k němu oči. „Uspokojil bych tě.“

Dakota se začne svlékat. Košile sklouzne z hladkého těla. Rozepne si kalhoty a stáhne si je. Je vzrušený, ale copak to nejde. Je krásná svou smyslností, kterou ukrývá za šaty. Poznal to včera. Uchvátila ho svou bezprostředností i chutí se milovat. Lehne si vedle ne. Snědá ruka spočine na bílém prsu. Dívají se na ten kontrast.

„Prosím,“ zašeptá, kdy palec přejede bradavku, aby se postavila. Dakota skloní k nim rty a začne je sát, lízat a hníst. Narcissa, zavzdychá. Je vzrušená a rukou si mimoděk zajede do klína a tře se tam, když ji nahradí Dakotova ruka.

„Polibky bych poséval tvé tělo, dotýkal se tě.“ Vezme ho za ruku, jazykem ochutná pokožku. Vezme ho do úst a vsaje do sebe. Zack zrudne. Pocítí tlak v klíně. Bože, už jsem na tom bídně, ale fascinuje ho to. „Vzal bych do úst tvůj penis a laskal bych, až by ses ztratil v úchvatném ohňostroji barev.“ Odhrne deku.

„Prosím.“

Kalhotová sukně se někam ztratí a oni leží tam nazí. Dotýkají se, tápavě stále ještě zkoumají svá těla. Narcissa ho vezme do ruky. Přejede ho.

„Vezmeš si mě?“

Dakota nic neřekne, roztáhne ji stehna, pohladí po vnitřních stranách, zajede rukou do klínu a prstem pomalu zajede dovnitř. Narcissa mu stiskne ramena.

Dakota se dívá do její tváře. Mám ji rád? Napadne ho, ale to už se dotkne jejích rtů a pronikne dovnitř stejně jako prstem. Narcissa leží na dece s roztaženýma nohama, nechá se laskat v klíně, zatímco Dakotův jazyk ji plení ústa. Zavzdychá.

Dakotův ukazováček z ní vyklouzne. Slabě zakňourá, aby se vypjala, jak ji začne ještě usilovněji třít. Narcissa nechápe, co se s ní děje. Je to prostě nádherné.

„Ano.“ Nanejvýš ho pošle do háje, a když bude mít zavřené oči, snese to. Částečně chce vědět, že to prostě nemůže fungovat.

Matt nemůže uvěřit svému štěstí. Odhrne pokrývku, pohladí ho po břichu, sjede níž. Překvapeně zjišťuje, že je vzrušený. Rozechvělou rukou se dotkne jeho mužství. Přes látku spodku jemně ho tře. Potěšeně vnímá, jak narůstá. Z hlavy se mu všechno vytratí. Chce, aby byl spokojený. Skloní hlavu a políbí ho. Vadí mu trochu, že se nedívá. Nechce, aby si představoval nějakou mu neznámou ženu. Chce, aby věděl, že to on - Matt - mu přináší rozkoš.

Zack překvapeně otevře oči. Vypadá to, že je to stejné jako s ženou. Překvapil ho. Bude ho neustále překvapovat, když prsty zajede za pásek spodku. Vklouzne dovnitř, zatímco druhá ruka o něj pečuje.

„Líbí se mi to. Nemohu se dočkat, až tě uvidím. Už jsem tě viděl, ale tohle je jiné. Máš ho velkého, krásného.“

Zack pocítí pýchu. Nikdo mu to neřekl. Nerozumí tomu, ale je rád, že se mu líbí. Ucítí, že jsou spodky dole. Matt okouzleně zírá, jak tam stojí.

Ještě žádná se na mě tak nedívala, pomyslí si. Zapomene na to, že chtěl zavřít oči. Omámeně se dívá, jak Matt sklání hlavu, olízne jazykem jeho žalud. Ruka sevře jeho úd.

Je mi dobře. Dobře. Slast, když ho vezme do úst.

Dakota si lehne mezi její stehna, Narcissa je zvedne, aby měl lepší přístup. Ucítí, jak se do ní něco velkého tlačí. Je tam, radostně v ní všechno zazpívá. Sevře milencovy rameny, obtočí kolem jeho boku nohy. Dakota se na ni podívá a potom začne se pochybovat.

„To je ono!“

Dakota v klidu dál z ní vyklouzává sem a tam. Narcissa vyvrcholí, zatne ruce do Dakotových ramen, zmalátní, přesto nepřestává savého milence dráždit. Rukama sklouzne na zadek, přitiskne ho k sobě jako by chtěla, aby do ní vrážel ještě víc.

„Víc, víc!“ šeptá bláznivě. Touží, aby vyvrcholil, aby se měl dobře, a uvědomuje si i svoje vzrušení, které opět narostlo. Začíná se proti němu pochybovat, když Dakota vykřikne, strne a potom zmalátní. Vyklouzne z ní.

„Promiň,“ zapomněl jsem se. Narcisse je to jedno. Uvědomuje si tepot klínu. Sklouzne rukou a začne se dráždit. Touha v ní zůstala, ale Dakota nahradí její ruku, svoje rty spojí s jejíma.

Proč jsem se tomu vyhýbal? Nechápe to, když sleduje, jak ho doslova pohlcuje do svého tepla. Je to kouzelník, když jeho ruce ho dráždí k nesnesení. Ucítí jak mne jeho varlata, sklouzává dál. Všechno se v něm sevře. Jaké to bude, až se ho tam dotkne? Příjemné, když prst začne jemně třít kůži okolo dírky. Líbí se mi to, když ucítí, jak svěrač povoluje. Je tam, ohromeně si přiznává. Neví jak, ale napětí v slabinách, to jak ho dráždí…

„Proč?“ neuvědomí si, že to vyslovil.

„Co?“ optá se Matt. Hledí na vztyčený pyšný úd. Na žaludu se objeví průhledná tekutina. Zack se zardí, když sleduje, jak Mattův jazyk to slízne. Nikdy si to tak neuvědomoval jako teď. Napětí, které mu koluje v žilách.

„Nic, prosím dokončí.“

„Ano. K tvým službám, kdykoliv chceš.“ Odváží se vstát a políbit ho. Ruka ho svírá, stahuje předkožku, mazlí se s ním. „Miluji tě, když ti mohu tohle udělat. Netušíš, jaká je to rozkoš tě vidět zmateného s touhou v očích. Když vyslovuješ: Udělej mi to. A já to dělám. Líbí se ti to?“

„Ano.“ Nemůže říct: Ne. Lhal by. Jeho vzrušení ej jasně vidět. Dívá se na ně. Nechce, ale něco ho nutí se dívat, jak ho bere do úst, jak mu přináší rozkoš.

„Děkuji. Budu o tebe pečovat,“ říká k penisu. „Líbí se ti to maličký?“ pohltí ho opět do víru tance jazyk a rukou.

„Lze snést více rozkoše?“ napadne Zacka v momentě, kdy vyvrcholí. Matt nechává dopadat šťávu na tělo. Přejíždí mokrou rukou po penisu. Občas ho olízne. Sen se splní. Vypadá rozkošně.

Budu! V oslepujícím záblesku se objeví přání i touha a Narcissa strne. Zmalátní, lehne si a přitulí se k milencovu pevnému tělu. Mlčí, jen rukou mu obkružuje jednu bradavku, laská ji bříškem prstu i nehtem.

„Až za chvilku.“

„Dobře.“

„Zacku?“

Zack se zvedne z podušek. Proč váhal, proč to nevyzkoušel dřív, ale ví to. Tohle byla nevinná hra, která ho vynesla navrchol, ale ten zbytek. Přesto…

„Jsi v pořádku?“

„Ano. Prosím ještě.“ Chce vědět, že to není náhoda.

„Zavřeš oči?“

„Ne.“