Jdi na obsah Jdi na menu
 


Grizzly a Rosie

4. 7. 2010

Grizzly a Rosie

Matt s Hardym zajdou do saloonu. Všichni zmlknou, když je spatří. Charlee jim pokyne, jako by se nic nestalo.

„Jak dopadlo stíhání?“

Hardy skoro zaskřípe zuby. V místnosti visí očekávání, co se stane. Matt zachmuřeně se dívá na Charleeho. Nejraději by ho odpráskl, na druhé straně obdivuje jeho drzost. Hardy pomalu přistoupí k dlouhému léty poškrábanému pultu. Místnosti zní pouze cinkot ostruh a jemné vrzání podlahy. Někteří se tiše zvednou a odplíží se z případné dráhy střel. Uvědomují se, že šerif je v zlé náladě a už se rozneslo, že Charleemu vyhrožoval Matt.

„Jak asi Charlee? Co myslíš? Jak dopadl vrah Diany?“

Charlee ho pozoruje. „Nevím, proto se ptám.“

Matt se postaví o kousek dál. Nechce mu bránit, kdyby chtěl ho zabít. Otočí se a ruku si položí vedle zbraně. Všichni ihned zpozorují toto gesto a ruce vyletí na stoly. Někteří vědí, že Matt umí rychle tasit.

„Unikl, Charleeee,“ protáhne měkce jeho jméno. „Ale vím, kdo za to může!“ najednou se napřáhne a zasáhne ho důkladnou ránou do brady. Charlee jak to nečekal, vypoulí oči a, zavrávorá a dopadne dozadu. Snaží se něčeho zachytit, ale nic poblíž není. Skleněné láhve se za ním roztříšti a místnosti zavoní ostrý pach rozlitého alkoholu. Matt vytáhne revolver, když si povšimne cuknutí pár těl a uhnutí oči. Usměje se. Konečně může něco udělat.

„Co blázníš, šerife?“

„Já? Blázen?“

Výstřel. Charlee se sebere ze země, ale šerif klidně stojí dál, jako by se nic nestalo. Ostatní sebou trhnou. Matt se podívá do kouta. Jen škoda, že je to jenom rameno. Kdyby našel toho zmetka, který Clayovi dovedl koně. Jistě může za to Charlee, ale i ten druhý.

„Doktor jistě za chvilku přijde. Jestli se někdo hne, schytá to. Hardy můžeš pokračovat!“

Charlee stojí a opatrně sleduje Hardyho. Horečnatě zvažuje, jak z té pekelné situace ven.

„Představ si jaké bylo naše překvapení, když jsme u Johnyho Kampfera našli tvého oblíbeného koně,“ napřáhne se a uhodí ho opět. „Opravdu jsem nečekal, že jeden z předních obyvatel města tohle provede. Byl úplně zchvácený, sotva stál. Kdopak ho asi použil? Co myslíš, Charleee?“

„Ukradli mi ho!“

„Ale, opravduuu!“

„Jasně!“ Sedí uprostřed alkoholu a nemá odvahu se dotknout brady. Svinsky ho bolí. Že kdy Claye přijímal pod střechou, ale dohody se musí ctít a neměl na vybranou.

Hardy si povzdechne, natáhne ruku a seber jednu láhve. „Matte, jdeme, dělá se mi z něj špatně! Prašivý skunk má více cti v těle!“ Odplivne si, čeká na reakci, ale ta nepřichází, proto zamíří pryč. Matt opatrně za ním. Místnost vydechne a Charlee s nadávkami se zvedá. Tolik škody nepřinese ani sobotní rvačka. Jemně se dotkne brady.

 

„Měl jsi ho zabít.“

„Vyklouzl, ale budu si ho pořádně hlídat, to se neboj. Na.“ Podá mu láhev a Matt si pořádně přihne. „Mám zástupce. Leslieho.“

„Fajn chlap a umí střílet.“

„Jo jdu za tím vězněm. A co ty?“

Matt si přihne. „Já? Zajedu pro Grizzlyho s Rosie. Musí se jim ušít obleky.“

„Nezávidím ti to a sakra.“ Oba stojí a dívají se, jak v dálce se objeví průvod a hudba.

„Diana. Půjdeme.“

„Jo, vězeň počká.“ Oba se připojí do průvodu. V čele jde reverend a předříkává pasáže z Bible. Za ním povoz kočírovaný samotným hrobníkem Krankem, který vypadá jako vždy smutně. Černý vůz zdobený květinami a věnci a na něm položená nejlepší rakev z Krankovy nabídky. Za nimi jdou v černých závojích její přítelkyně z nevěstince a madam Josefina. Podpírají se navzájem a pláčou. Za nimi všichni, kteří ji znali. Dojdou na místní hřbitov. Obstoupí vykopanou díru s připraveným křížem a dívají se, jak ukládají rakev. Je ticho kromě vzlyků od skupinky žen, kterých tu výjimečně není mnoho.

Matt stojí vedle Hardyho s kloboukem v ruce. Zachmuřeně přemýšlí o Clayovi i o tom, kdo vlastně střílel.  Přistoupí k hrobu a hodí dovnitř hrst hlíny. Poodstoupí, nasadí klobouk. „Hardy.“

„Co je? Mám chuť se opít do němoty.“

„Kdo vlastně střílel? Zjistilo se to?“

„Nevíme.“

„Ty… ty za to můžeš! Šerife…“

„Josefino…“

„Chci vraha. Vypisujeme na něj odměnu.“

„Dobře.“

„Padesát tisíc dolarů! A rozešlete to všude. I myší díra pro něj bude malá.“

Šerifovi a ostatním se protáhnou obličeje, zatímco skupinka žen pyšně odkráčí. Za ty prachy by leckterý utopil i štěně.

„Má to spočítaný.“

„Jo má. Za ty prachy… Jdu za vězněm a zatykače rozešlu.“

„Já pojedu. Měj se zatím. Ježíši!“ neslušně vyhrkne, když zaslechne.

„Matte, ty pomalá kryso!“ Oba se otočí k Mary, která k nim rázuje, skoro běží. „Kde jsou? Matte, kde jsou? Slíbil jsi mi, že tu budou. Nikde je nevidím. Co mi na to řekneš?“

„Mary, ale jsme na hřbitově.“ Snad ji to zarazí.

„Já vím a zem ji buď lehká, ale měli tu být. Proč tu ještě stojíš?!“ Matt se podívá na šerifa a raději se rozeběhne k nájemné stáji.

Hardy se usměje.

„Ach ti chlapi. Šerife? Šerife?“ otočí se, ale ten už je pryč. Když už neuslyší své jméno, oddechne si. Mary je v ráži. Tou by nepohnulo ani zemětřesení.

 

„Billy, osedlej mi Bílou Lucy.“

„Jasňačka. Smutný co?“

„Jo.“

Taková milá holka a jak uměla chlapa rozrajcovat. Moc hodná na tenhle všivej svět.“ Odplivne si. „No jo. Tak malá jdeme,“ mluví ke koni, zatímco se s ní šourá. „Kam jedeš?“

„Za Grizzlym a Rosie.“

„Pozdravuj je.“

„Přivedu je.“

„Mucho suerte, amigo!“ zazubí se a potom se posadí na malou židličku. Do vrásčitých rukou vezme uzdu a jde ji spravovat. Matt vyrazí na Lucy jako fúrie honící se za pachatelem. Pomyslí na Zacka. Chtěl, aby jeli spolu a potom by spolu objeli kraj. Ukázal by mu nádheru lesa a nejkrásnější kouty, i když podle něj ranč je nejkrásnější. Potom ještě hory. Zatřepe hlavou a přitáhne Lucy uzdu. Ta zpomalí do klusu. Matt sedí a uvědomuje si, že je mu smutno. Kdyby tu byl Zack mohli by se bavit.

„Rychle sis zvykl, že nejsi sám,“ říká sám sobě. Nikdy mu nevadila samota. Myslel si, že si zvykl. „A k tomu se bavíš sám se sebou. Možná bys mohl zajet na ranč, pohladit hříbátka, dát jim jméno…,“ Podívá se na ruce, které poklidně spočívají na hrušce sedla. Uvědomí si, že je smutno, že chce, aby tu Zack byl. Kéž by nikdy Irving… Měl Šedý vlk pravdu? Jenže proč by si to vymýšlel? V tom případě, ale by to znamenalo, že se dopustili toho nejhoršího zločinu. Ale proč tedy s ním spal? Proč?

Prásk!

Matt ztuhne a Lucy zůstane stát. Už jsem tu. Ani si nevšiml, jak při střídavých myšlenkách na Irvinga, Zacka i zločinu, dojel ke Grizzlymu. Proč sakra střílí? Rosie by mu to měla vymlátit z hlavy.

„Hej, Grizzly, proč střílíš?“ zahaleká na plné kolo.

„Matte, seš to ty?“

„Ne, lední medvěd!“

„Co je lední medvěd?“

Matt zvedne oči k obloze. „Je to bílý medvěd!“

„Fakt?“

„Jedu!“ zařve na plné kolo. Takhle by se mohl s ním vybavovat ještě hodiny. Lucy jako by věděla, že nebezpečí pominulo, se pohne. Za chvilku stojí u verandy.

„Matte! Ten zarostlý medvěd, mě nechtěl pustit!“ žaluje mu mohutná žena, která je kopii jeho hospodyně. „Jak se máš? Co sestra a co tu děláš? Měla jsem přijet až za týden! Nevím proč a skloň tu pušku nebo ještě někomu skutečně ublížíš. Pojď dál a vyprávěj. Mám tu dobrý koláč s borůvkami. Tak povídej nebo jsi oněměl?“

„A já nedostanu?“

„Až po Mattovi, protože jinak bys ji snědl celou. Tak povídej.“

Matt polkne první sousto. Jsou skvělé kuchařky obě dvě. Opravdové poklady. Grizzly a Simply mají štěstí, ale on…

„Tak Matte, co je?“

„Musíte okamžitě přijet, jinak Mary ze mě udělá kus šťavnatého masa pro Šedého vlka. Bez přílohy.“

„Nechápu. Proč?“

Matt mlčí a láduje se koláčem. Naschvál mlčí, ale když vidí, že Rosie se stále víc mračí, poví: „Svatební šaty!“

„Cože? Ale…“

„Ne.“

„Jo.“

„Ne!“ odmítne Grizzly. Matt ho do určité míry chápe, ale… „Potom odjedu a řeknu to Mary, že jsi nechtěl přijet.“ Naoko začne vstávat.

„Dobře jedeme. Richie, balíme!“

Matt skoro vyvalí oči. Nikdy neslyšel jiné jméno než Grizzly. V šoku se posadí a zapomene jíst, čehož využije Grizzly.

„Rosie, musím?“

„Samozřejmě. Nesmíme zklamat Mary.“

„Zabalíš?“

„Jistě.“ Matt s Grizzlym osamí.

„Jinak co nového? Co Zack a ostatní?“

„Dakota s Narcissou se budou zřejmě brát, Zack odjel stíhat Claye Allisona a Diana, ta malá zrzka s pěkným hlasem od madam Josefiny byla zavražděná. Jinak nic.“

„Hodně se toho stalo. Ty, Matte, nejde to nějak zrušit?“

„Svatba?!“

„Ne ty šaty a asi budu muset k holiči, že.“

Matt se začne smát. „Jo, ale ber to tak, že je to jednou v životě.“ Grizzly se rozzáří.

„Máš recht. Že mě to nenapadlo.“ Matt už chápe, proč pohubl a měl takové vrásky na čele.

„Proč jsi vlastně střílel?“

„Ale někdo se mi opět pokusil ukrást koně. Hnal jsem ho, jak to šlo. A v zimě se tu potulovali divní lidé. Zakouřím si.“ Vytáhne dýmku, nacpe si ji tabákem z krabičky. Párkrát zabafá.

„Už opět kouříš v kuchyni. Máme sbaleno.“

„Jen…“

„Nic takového. Když Mary řekla, spěchá to, potom to spěchá. Hni sebou!“ Grizzly si trpitelsky povzdechne, ale Matt mu vidí na očích, že Rosie miluje a že by se kvůli ní rozkrájel. Kéž by takový byl i Zack. Jenže ten zmizel. Za dvacet minut sedí na koních.

„Grizzly, kdo ti to pohlídá?“

„Nic tam není k ukradnutí a koně bereme sebou.“ Matt se otočí na naložené koně. Chudáci. Buď je Rosie rychlá jak blesk, nebo to předvídala a zabalila dopředu. Zajímalo by ho co v těch balících je.“ Kvůli nákladu jedou pomalu a on vypráví vše, co se přes zimu stalo. Jen zamlčí o Zackovi a sobě a Irvingovi. Dokud se nepřesvědčí na vlastní oči…

Půlnoc. Mary mě zabije, pomyslí si Matt. Sleze z koně u Billyho stáje. „Billy!“ Pootevře vrata, když uskočí s děsem v ruce.

„Ty padouchu, kde jsou?“

„Mary!“

„Rosie!“ Obě ženy si padnou do náruče a začne brebentění. Matt s Grizzlym na to koukají.

„Měli bychom odnosit do hotelu vaky.“

Matt přikývne a vezme za uzdu koně s nákladem. Jezdecké nechají na místě. Mary s Rosie si jich nepovšimnou. Vedou je k hotelu. Matt si prohlíží Grizlyho v klobouku, kožené kazajce a manšestrových kalhotách neurčité barvy. Musí přiznat, že si ho nedovede představit oholeného a v smokingu černé bravy. Možná bude stačit oblek.

„Zaslouží si to nejlepší. Chci, aby byla šťastná. Zajímalo by mě co má v těch zavazadlech.“

„Mě se neptej, nebalil jsem to, ale potřebovali bychom spíš nějakou místnost. V hotelu sotva ji budou mít a uvažuji o koupi domu.“

„K čemu?“

„Máš pravdu. K čemu.“ Zack je pryč. K čemu potom dům, když nebudou tajné dostaveníčka přes chodbu. Povzdechne si a vyhekne pod jedním balíkem. Vejdou dovnitř. Rozhlédnou se. Nikdo tu není. Jen lampa měkce hoří žlutým světlem. Matt se zarazí, ale potom si řekne, že zřejmě spí. Poslední vlak přijel, kdo by… Přistoupí k zvonku a praští do něj. Zakymácí se pod nákladem.

Čeká. Grizzly ho nechápavě pozoruje.

Irving se přetočí na druhou stranu a potom mu dojde ten zvuk. Někdo chce ubytovat, zakleje, odsune polonahé Danielino tělo a vyjde ven.

„Matte, co potřebuješ?“ udiveně zírá na něj a na toho zarostlého zálesáka. Kdo to je?“

„Dva pokoje. Jeden pro Grizzlyho a druhý pro Rosie. Je tady nějaká místnost, kam bychom mohli složit balíky?“

„Jistě. Hned to bude.“ Ve spodkách a županu jde nahoru a otevře jim maličkou místnost. Matt s Grizzlym vděčně sundají balík z ramen.

„Bude toho o hodně víc.“

„Jinak pokoje jsou připraveny. Paní Mary je dala připravit. Dvanáct a čtrnáct.“

Matt se mimoděk usměje. Esmeralda byla velmi pověrčivá, co se týče čísel. Třináctku v jejím hotelu by člověk nenašel.

„Jsou to největší a nejlepší pokoje, jaké máme.“

„Díky. Za chvilku přijdou. Nanosíme to sem sami.“

„Jistě.“ Seběhnou dolu pro další várku. Irving osamí. Něco se muselo stát, protože Matt je najednou úplně jiný. Ignoruje ho a to se mu vůbec nelíbí. Moc si dovoluje. Uhne se před další várkou. Ten Grizzly, pokud to nejsou šutry, musí být bohatý muž. Ne, on se pokusí o Katty. Je dědičkou. Sejde schody, rád, že nemusí dřít. V posteli se přitiskne k teplému tělu. Není nad to být s někým.

 

„Hotovo!“ Grizzly zavře pokojík na klíč a vesele s ním pohodí. Už jsou tu. Nahnou se nad zábradlím. Zavrtí hlavou. Stále ještě mluví. Jedna přes druhou.

„Snad dnes usnu,“ zašeptá Matt. „Dobrou.“

„Zbabělče!“ zaslechne a zazubí se. Klidně. Zavře dveře a lehne si. Opět sám - bez Zacka. Zesmutní. Proč se to muselo stát? S myšlenkami na něj usne. Ráno se probudí a protáhne si, když si uvědomí kručení žaludku. Na to je jen jedna léčba. Výborná snídaně od Marie. Těší se jako malý, když se myje a obléká. Seběhne schody, venku na verandě smekne klobouk před Mirell a potom vyrazí k restauraci. „Katty, zdravím.“

„Matte, vítej. Už jsem slyšela o příjezdu páru. Tedy jsem zvědava na šaty a bude mít klobouk nebo závoj a květiny… Vsadím se, že všichni změknou. Mary s Jane to tají, jako by to bylo bankovní tajemství. Nevíš něco?“

„Dovolíš? Bohužel. Jsem poslední, který se něco dozví.“ Vezme ji košík se zeleninou.  Nic moc, usoudí.

„Nic moc, co, ale už jsme se rozhodli brát to od toho nového osadníka, počkej, Filemon Zachary se jmenuje. Jdeš na snídani? Jsou tousty s masovou směsi a kukuřici, doporučují ti je.“

„Kukuřici? Teď? Odkud?“

„Dovážejí odněkud z jihu. Tedy pokud je budeš chtít.“ Usměje se v zelených kostičkovaných kartounových šatech. Vlasy má hezky spletené a vyčesané s tmavě zelenou stuhou.

„Katty, líbí se ti Irvnig?“

„Proč? Je hezký, to jo.“

Matt se na ni podívá. Sláva! Zamilovaná není, to by se tvářila jinak. Díky bohu. Ale dnešní noci zjistí co a jak. Otevře dveře od restaurace, cinkne zvonek. Plno. Potom zpozoruje Hardyho.

„Mohu přisednout, šerife?“

„Sedej a nebuď tak zdvořilý.“

„Co je? Kousla tě snad blecha?“

„Ani se neptej. Vzpomínáš si na toho vězně?“

„Jistě. Tak tousty s masovou směsi a vajíčka.“ Vzpomene si na Zacka  a jeho hrnek s mlékem. Stravuje se pravidelně a má mléko? Co když se mu něco stane? Měl by dodržovat lékařovy rady, ale on ne. Musí honit nějakého banditu, čert ví kde. Proč?

„Máš hlad, koukám.“

„Jo mám. Včera jsem přivedl Grizzlyho a Rosie. Celou noc jsme tahali balíky a potom jsem nemohl usnout a celý hotel se mnou. Ta snad přestěhovala do hotelu dům.“

„Copak?“ optá se zvědavě Hardy.

„Mary s Rosie. Ony…“ Pokrčí rameny, ale usmívá se.

Hardy se rozesměje a potom zvážní. Musí vyřešit otázku vězně. Nejde o to, že je hladový, ale kým je. Jenže jak to vyřešit? Rozhlédne se. Musí najít řešení. Kvůli sobě a Ingrid. Sakra, copak musí být takové komplikace?

„Šerife!“

„Co je Leslie?“

„Ehm asi přestřelka.“

„Nech je být, anebo… Matte, musím jít. Služba volá!“ řekne s úšklebkem, vezme klobouk, nandá si ho a vyjde ven. Všichni se po něm otočí. Matt pomyslí na dotyčné chudáky. Má vražednou náladu. Zajímalo by ho, co se šerifovi stalo.

„Tak dobrou chuť.“

„Díky. Voní to báječně a vdolky k tomu. Myslíš, že si mě vezme za muže?“

„To tedy nevím. Máš Mary, ne?“

„Jo mám, ale teď momentálně je mimo. Co myslíš, mám si tu koupit dům?“

„K čemu? Nestačí ti náš hotel?“

„Máš pravdu. Stačí. Promiň a děkuji.“

„Josephe, nech toho nebo tě něčím přitáhnu! Nemůžeš toho nechat?“ obrátí se rozzlobeně k vedlejšímu stolu. Zvykla si na tyhle pozorností, ale občas musí je utnout, jinak si začnou dovolovat až moc.

Joseph se zazubí. „Miláčku, staneš se mou ženou? Budu tě nosit na rukou!“ Od vedlejšího stolu se na ní směje vysoký zrzavý muž.

„Mám to říct Sibyll?“

Joseph se uklidní a jeho společníci se u stolu rozesmějí. Katty taky. Jde vyřídit další objednávku. Matt se pustí do jídla.

Venku třeskne výstřel a dvě ruce spustí zbraně.

„Myslel jsem, že je tu zákaz nošení zbraní, nebo neumíte číst? Jdeme! No tak hejbněte sebou!“ Oba muži poslušně jdou před šerifem. Hardyho nezajímají. Koutkem oka zpozoruje zachmuřenou slečnu Ingrid. Povzdechne si. Bude muset s ní promluvit a netěší se na to. Vůbec ne.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Smaria!

(Saia, 2. 8. 2010 16:49)

Mary by bola dobra ako general...vsetkych by dostala do pozoru.

jo hura juhaha

(sisi, 7. 7. 2010 20:50)

natesena na dalsi dil !!!!!!!!!!!!!!!!!

....:-)

(marwin, 6. 7. 2010 9:44)

úchvatné

.....

(Chiky, 5. 7. 2010 17:08)

Konečně dostal Charlee přes ksicht XD na to sem se těšila...už si taky přeju at je svatba protože mi Mary leze na nervy čím dál víc XD ta musí schodit pěkných pár kil tím běháním...Dostala sem hroznou chut na kukuřici jen škoda že došla...ARIGATOO

...

(Profesor, 5. 7. 2010 9:20)

Zajímavé a komplikované.
Irving se zdá být pěkným hajzlem a Mary je pedant.

:-)

(Lachim, 5. 7. 2010 7:57)

Nádhera. Doufám, že zack dorazí včas na svatbu.

:-)

(Davida666, 5. 7. 2010 1:02)

Už jsem ani nedoufala, že něco přibude. Už se těším jak to bude pokračovat :-)