Jdi na obsah Jdi na menu
 


Izabel

5. 12. 2007

                                                     Izabel

 

„Zacku co je ti je? Nechutná ti to?“ Matt před něj postaví hrnek mléka. Zack si povzdechne. Co má říct? Že se všichni proti němu spikli a obvzlášť Mary? Vaří speciálně pro něho, jenže to jídlo by nežral ani pes. Zkusil to na  Storym a Bosym. Oba stáhli ocasy a hnali se jako by za nimi hořelo. Ani nepřičichli k tomu jídlu. Což o to vypadá dobře, ale jednou je to spálené, podruhé se jen to tváří jako jídlo, ale něco v tom chybí a nejčastěji je zvolená technika přesolení. A doktor mu to zakázal pokud si dobře vzpomíná. Jediné co je poživatelné je ovoce a to mléko, kvůli kterému tohle všechno vzniklo. Omyl mlékem to jen pokračovalo.

„Ne je to opravdu vynikající“ podívá se zpřímá na Matta a pak na Mary. Ta klidně s vařečkou v ruce mu opětuje pohled Ty víš proč!  Zack zaslechne uchichtnutí od Simplyho. Jediný, který mu občas něco podsune něco poživatelného jinak by už dávno byl mrtvola. Ze začátku s ním ještě mluvil, ale hned druhý den za ním přišel.

„Promiň Zacku, ale víš mám rád jídlo.“ Řekl tehdy rozpačitě a Zackovi to došlo. Kdokoliv s ním projeví sympatie skončí hladový. Jako on. Statečně donese další kousek masa, který se tváří jako maso, ale je tvrdý jako podešev. Žvýká a přemýšlí jak tohoto výsledku dosáhla. Jejich Mary je opravdu v kuchyni umělec.

Nějak poslední dobou pohubnul a málo jí, pomyslí si zoufale Matt. Jeho noha už se zahojila a on .. no nějakou dobu se moc zlobil za ten žertík, ale pak to přijal. Když si pomyslí, že sem táhli ctihodného reverenda Canfielda, tak se mu ježí vlasy na hlavě. No jo žertík to byl fakt dobrý, i když jak kouká na ostatní, tak ani moc snim nemluví. Dosud jedl u sebe a noha se léčila pod bedlivým dohledem Šedého vlka. Dnes je to poprvé po dlouhé době co sedí s ostatnimi u stolu a pak ho něco napadne.

Snad by ho..., ale jak na to přijít. Všichni už dojedli a na taliří Zacka je pořád velký kus masa s chlebem. Přimhouří oči a podívá se na jeho hubenou postavu. Jistě byl hubený už dřív, ale teď na něm všechno oblečení tak nějak plandá.

„Myslím, že mi to stačí“ řekne Zack a odsune talíř. Už dál nemůže vzít do úst to maso tvářící se jako maso. Nejspíš by si zničil ještě ty zuby které má. Vstane a trochu se zapotácí. Nejvyšší čas odjet. Matt se zamračí, když se za nim dívá. Mary zatím začne uklízet a vezme zackův  talíř.

„Počkej!“ řekne Matt a přisune si zackův talíř k sobě. Mary ztuhne a neví kudy kam. Všichni už dávno odešli. Matt vezme příbor a snaží se zabodnou vidličku do masa.

„Mary??!!!“ ozve se výhružně.

„To je za to jak nás vyděsil. Ostatní mu možná prominou, ale já ne. Tvoje babička, když umírala, nechť je ji zem lehká, mi přikázala, že na tebe mám dohlížet. To byl...“

„Žertík.“ Klidně pronese Matt.

„Neměl bys ho bránit Matte!“ zabručí Mary a sedne si vedle něho. „Pastor Canfield kvůli němu jel takovou dálku...“

„A nakonec se smál!“

„Simply a Šedý vlk s Dakotou rozdělali oheň a dokonce vytáhli slavnostní oblečení.“ Mary vzlykne. „Já se bála Matte. Opravdu. Nevím co bych si počala bez ranče. Nedokážu si představit...“ Matt ji lehce obejme kolem ramen.

„No tak bude dobře. Vidíš nic mi není a budeš tu dlouho“ šeptá a hladí ji po zádech. „A Zack je taky majitelem ranče. Sice tichým, ale zachránil nám ranč, Mary“ ji jemně připomene. Mary popotáhne a vytáhne velký kapesník ze zástěry.  „Já vím... ach jo, tak dobře.“ Vstane a vytáhne kus chleba. „Dones mu to“ a přidá uzenou šunku na chleba. „Víš stejně je to uličník. Kdybych se tak nebála...“ začina se chichotat. „Víš když tam tak ležel na tom koberci a nemohl vstát a výraz pastora Canfielda na ten tvůj obvaz.... Ten byl k nezaplacení. Jen nevím co má Zack pořád s tou kočkou.“ Vstane a začne uklízet. „Neboj se. Jídlo bude už vpořádku a nohla bych udělat jablkový koláč. Co ty na to? Myslíš, že ho sní?“ Podepře si rukama boky.

„Po dnešku bych se bál dát cokoliv do úst.“ Rychle vstane a s chlebem vyběhne ven. Noha ho trochu pobolívá, ale jinak je v pořádku. Na chvilku se zastaví a přivoní k domácímu chlebu. Sám by si ho dal.  Jen nevím čím to maso rozřezal, zadumá se, ale když ho uvidí stát u ohrady s koňmi tak přijde k Zackovi.

Ten uvažuje jestli vůbec má tolik síly, aby dojel do města se aspoň najíst. Přece jen nechce, aby Matt zjistil jak tu jeho malou pomstu ostatní vzali.

„Tohle ti posílá Mary“ řekne Matt a podá mu šátek s chlebem. Zack ho opatrně převezme a Matt s úsměvem pozoruje jak ho zmačkne jestli je měkký a není to cihla.

„Co tak najednou?“ otáže se Zack s plnou pusou jídla. Tohle je něco jiného. Vypadá, že jeho nedobrovolný půst právě skončil.

„Mě jsi mi to říct dříve Zacku“ řekne Matt a pohladí Appleho po nose. K Applemu pomalu přitančí Večernice s Červeným plamenem, který ji ostražitě pozoruje. Zack dojí a spokojeně se opře o břevna. Je tady ještě jedna věc.

„Ty Matte pořád jsi mně nepředstavil Izabel.“ Pronese s nebezpečným úsměvem a jiskřičkami v očích.

„Izabel? Kdo je...“ zarazí se a přemýšlí kdo je proboha Izabel. Zack ho s úsměškem pozoruje. Už si zřejmě nepamatuje nebo ano, když si všimne jeho náhle bledosti.

„Ach ty myslíš Izabel“ chápavě se Matt usměje. Běž k čertu s tvoji paměti, Zacku v duchu zavrčí. „Poslední dobou jsem ji vůbec neviděl.“

„Miluji kočky a když jsi tehdy ráno říkal, že je tady... myslím Matte, že je na čase se s ni seznámit. Stejně jako s ostatnimi obyvateli ranče.“ Tak to jsem zvědav jak z toho se vyvlečeš. Zack si v duchu zamne rukama nad dobrým nápadem jak se mu pomstit za všechno to mléko i jídlo. Zhubnul, že by ho Waytt nepoznal. No bez té bradky už vůbec ne a málem by na ni zapomněl. Tu taky musí Mattovi připočítat na vrub.

Mysli Matte. No tak mysli. Přece musí z té pasti být cesta ven. Měl raději zemřít rovnou v té posteli. Být přistižen u lži a zrovna Zackem to je tak.. ostudné. Mysli, myslí, přece nějaká kočka...

„Jistě Zacku. Bude ti stačit, když ti ji představím večer?“  Tak a máš to, když vidí jak se Zackovi prodlouží tvář.

Co má za lubem? Myslí si Zack.

Chceš kočku. Máš mít kočku s pýchou pomysli Matt.

„Ech jistě. Samozřejmě, že stačí večer.“ Ne žádná kočka neexistuje o tom je přesvědčený,  ale proč tedy říká, že mu ji přivede? Není možná. Nebo ví co já nevím? Že by kočka existovala? Začíná váhat.

„Musím ještě vyjet na východní pastvinu a vrátím se až večer. Vydržíš tu beze mně?“ zašeptá mazlivým hlasem a nakloní se k němu. Zack trochu ustoupí. On to nevzdal ohromeně zjišťuje. Ne, že by nebylo nepříjemné být objektem zbožňování, ale zrovna Matta? Vypadá dobře. To ano. Je sečtělý a pozorný, milý.. snad nemá ani jedinou chybu. Ne má jedinou zásadní chybu. Je muž. Chce něco říct, ale místo, kde dřív stál Matt je prázdné. Rozhlédne se kolem sebe. Není nikde a po chvilce ho vidí jak vyjde z budovy s nějakým vakem a jde sedlat Lucy. Východní pastviny? Zakroutí hlavou, ale nechá to být a jde do kuchyně. Musí se omluvit Mary.

„Mary přijedu až večer ano nevím přesně kdy“ řekne s dobrou náladou Matt. Mary se po něm podezřívavě podívá, ale dál připravuje těsto na koláč.

„Jistě Matte. Na co bereš to mléko?“ udiveně se zeptá.

„Na maličkost.“ Pevně ho uzavře do láhve a dá do vaku. Stáhne kus šunky z talíře a přidá chleba. „A nezlob se na něho.“ Políbí ji na čelo a rošťácky se usměje.

„Je to uličník, Matte.“

„Já vím“ řekne ve dveřích a zavře za sebou. Mary přestane míchat těsto. Něco má za lubem. Nějakou lotrovinu. Určitě. Vypadá přesně stejně, jako když si vyjel v sobotu do Poplaru a v pondělí ho přivedl šerif se slovy, že je uličník a ať ho nejméně půlroku dědeček nepouští do městečka. No jo mládí a zvědavost. Tehdy jestli si dobře vzpomíná tak dědeček všechno zaplatil a smál se, až se za břicho popadal. Matt pak půlroku seděl doma a dědeček Matta, kdykoliv si na to vzpomněl se jen uchechtnul.

„Tak Lucy nesmíš mne zklamat a tady máš zálohu.“ Přistrčí ruku s jablkem k její hlavě. Lucy se dotkne svými hebkýma nozdrama ruky a chtivě jablko sní. Matt naskočí a vyrazí vpřed. Pobídne ji a ujiždí vpřed. Když tak zoufale hledal cestu k své spáse, si vzpomněl na ctihodného reverenda Canfielda a jeho mazlíčka. Pokud se neplete má doma kočku a on si ji na pár dní vypůjčí. Zack bude spokojený, on z toho vybruslí a vše bude v pořádku. Je nadšený jak krásně vše vymyslel. Jede cestou k východu z údolí. Na konci  údolí se ohlédne na svoji pýchu. Už si myslel, že takhle údolí nikdy neuvidí, ale nakonec je šťastnější než dřív kdy byl. A mezi nim a Zackem se to spraví. Určitě. Zack dostane svoji kočku i kdyby měl přitom jet do pekla.

Zatočí se s Lucy do kolečka výskne a vzpomene si na svoji poslední výpravu do města za zábavou. Protože tohle bude zábava a nesmírně se těší na výraz Zacka až uvidí tu kočku. Opět zavýskne a pobídne Lucy k cvalu. Ta natáhne krk a ukrajuje doslova míle k městečku.

Ale ta noc za všechny potíže stala. Když si vzpomene na jeho vůni a jak ho k sobě tiskl... „Jupííí“ a mávne starým kloboukem. „Lucy jedeme má krásná paní.“ Zažertuje a pohladí ji po krku. Po poledni už jsou u městečka. Matt zvolní a přemýšlí nad strategii ´Vypůjčení kočky od pastora, aby to nevěděl´.

Je dobře, že reverend Canfield nebydlí v centru. Krokem dojede poblíž  domu reverenda a sesedne z Lucy. Pustí otěže na zem a Lucy zůstane stát. První bod máme za sebou. Dorazit do městečka. Přichází bod číslo dvě. Připlížit se k domu reverenda a nalézt kočku. Tiše jak mu to jen vysoké boty dovolují jde k domu. Nadává na ně jak špaček, ale snaží se být neviditelnější než stín. Ano je tady a teď kočka. Je doma reverend nebo není? Zaposlouchá se, ale nic neslyší. Najít kočku. Co taková kočka asi dělá? Začne si vzpomínat na svůj předchozí život v Memphisu.

Některé dívky měli kočky. Byly chlupaté a povalovaly se všude možně. Nejčastěji na divanech a křeslech. Takže se musí dostat domu. Musí najít gauč a na něm musí být kočka.

Obezřetně jde k domu a zadnimi dveřmi vejde do domu. Poslouchá jestli tam někdo není. Není. Dům je prázdný a zamne si rukama. Po špičkách jde vrzající podlahou se vydává do přijímacího pokoje. Už párkrát tady byl, takže se trochu vyzná. Tam stojí gauč. Nakoukne. Kočka nikde.

„K čertu!“ zakleje. Co teď? Kočka tady není. Zkusí ostatní gauče. Nic nic. A přece tady je, když zvedne chloupky z jednoho křesla a přibliží je k očím. Černá s rezatou.

Takže co ještě ty kočky dělaly kromě spaní? Asi jí a to znamená kuchyň. No jo a skoro se plácne do čela. Psi Simplyho taky první po čem jdou je po jídle v kuchyni. Vyrazí do míst kde tuší kuchyni. Nakoukne a pak vleze tam celý. Hmm miska vody a jídlo. Kočka tu je. Jenže není v kuchyni. Co do pekla ještě dělá kočka? Dobře ještě loví myši. To může hledat dlouho a on už.. .podívá se ven. Moc času nemá. Slunce se už posunulo hezky kupředu a za chvilku bude zapadat  a on večer slibil Zackovi ukázat kočku Izabel. A on sliby drží. Vyjde na zahradu a rozhlédne se. Nikdo nikde, ale bliží se hodina večeře a reverend se vrátí.

„Mňau!“ zaslechne a Matt se začne rozhlížet odkud to slyší. Nikde nic. Přece se mu to nezdálo a pak zvedne oči.

„K čertu!“ zakleje znovu, když ji uvidí se vyhřívat na domě. Je tam malá stříška tak akorát pro jednu vyhřivající kočku. Zapomněl, že kočky mají rádi teplo a paprsky sluníčka ji krásně osvětluji. Rozhlédne se po žebříku. On na své zahradě žebřík má, takže reverend.. a tam je. Jde pro něj a opatrně ho přistaví k domu. Vyzkouší váhu a začne po něm šplhat.

„Tak a budeš moje kočičko. Víš oteď na ten nějaký týden budeš Izabel.“ Natáhne ruku a chce ji odtamtud vzít. „Auuu!“ vykřikne a ztuhne jak se mu do ruky zaryjou drápky. Rychle se začne otáčet jestli ho někdo neslyšel. Výborně. Nikdo. Podívá se a vidí jak ho naježená kočka upřeně pozoruje svýma jantarovýma očima.

„Jen si tě vypůjčím na chvilku. No tak. Budeš se mít dobře“ řekne v naději, že přestane se ježit, ale spíš naopak se naježí ještě víc a Matt zoufale pozoruje vytasené drápky. Vytáhne kus šunky a poučený z předchozího případu si nejdřív natáhne rukavice. Musí ji chytit pomalu a klidně. Ne bude ji hledat podruhé. Stojí na žebříku, nedýchá a nabízí ji houpající šunku. Kočka natáhne hlavu a dotkne se ji. Zaprská a důstojně zvedne hlavu a ocas. „To není nic pro mně.“ Matt si povzdychne a přivoní k ni. Že by bylo zkažené? Ne je báječné chuti, tak proč nechce?

Dobře nejde šunka, půjde mléko. Vytáhne láhev a odendá závit. Začne lít a nic. Dotkne se ústí láhve a zarazí se. Máslo? Ale přece, když to bral v kuchyni bylo to mléko. Tak nic. Teď opravdu neví co má dělat. Šunka selhala, mléko se nějakým zázrakem proměnilo v máslo a chleba  kočky nejedí. Musí ji zkusit chytit. Má ještě čas a zkusí to. Nic taky moc dělat nemůže. Začne se zabývat láhvi, když kočku upoutá cinkavý zvuk a vletí mu do ruky až láhev vyrazí. Matt bezmocně se dívá jak láhev padá dolu. Zvedne hlavu a dívá se do ďábelských oči kočky. Ta se olízne a elegantně seskočí dolu. Sedne si a začne olizovat rozbitou láhev od másla. Matt pomalu sleze ze žebříku. Přisedne si ke kočce a pomaloučku k ni natáhne ruku. Pohladí ji.

Jeho nitro zaplaví pocit vítězství a neuvěřitelně krásného pocitu, když uslyší zřetelné vrnění a slaboučké „Mňau...“ Hladí ji po hebkém kožíšku a připitomněle se usmívá na to jak se olizuje. Pak si vzpomene na to kde je a popadne ji do náruče.

„Promiň mi to, ale takhle tě vézt nemohu.“ Lítostivě pronese a hned ji dá do vaku. Sebere zbytky láhve. Po celou dobu se rozhliží jestli není nikdo v dosahu.

„Tak bod dvě máme za sebou. Bod tři je dojet s kočkou domu“ pošeptá si a s mrskajícím pytlem v náručí jde obezřetně k Bílé Lucy. Po cestě vyhodí láhev do křoví. Snad ji tam nikdo nenajde. Nasedne na Lucy a vak dá před sebe. Pobídne Lucy a za pomalu mizejícího slunce vyjedou z Poplaru.

„Musíš rychle... jupííí“ zakřičí už venku a pobízí rozjásaně Lucy.  Má ji a Zack konečně umlkne. Zamilovaně pokukuje po už ztichlém pytli. Má ji a Zack zůstane déle s nim na ranči. Radosti by křičel, ale spíš pobízí Lucy do rychlejšího běhu.

„Dostaneš velkou mrkev a k tomu jablka“ slíbí, když zanedlouho jsou v ústí údolí. Je tady nádherně. Tak krásně. Chce, aby tady s nim zůstal navždy. Pohladí pytel a sjede dolu.

Měsíc už svítí na obloze a svými paprsky ozařuje podzimní krajinu. Občas se ozvou zvuky nočních tvorů a nebe je poseté démanty. Matt se usmívá při představě jak se Zack bude tvářit překvapeně. A on mu jen řekne. „Tak vidíš, že jsem nelhal.“ A možná ho políbí. Poslední noci se mu jen zdá o jejich polibku. Chtěl by ho držet v náručí přesně tak jako tehdy. Oči se mu rozzáří nad tou představou.

Automaticky odsedlá Bílou Lucy a vytře do suchá. Přinese ji mrkev a jablka a pak ji pustí do ohrady k ostatním koním. Zadívá se na dům. Na verandě jsou dvě rozsvícené lucerny a on sevře v náručí svůj náklad.  Domov, když otevře dveře a vidí proužek světla z knihovny. Zack čeká, pomyslí si. Sundá si boty a tiše přejde ke dveřím. Strčí do místnosti hlavu, ale nejde dovnitř.

„Ahoj Zacku“ řekne rozverně. Zack zvedne hlavu. Měl příjemný den a konečně se dosyta najedl.

„Vrátil ses docela pozdě.“

„Něco jsem ti slibil.“ Matt se uculí. Zack překvapeně zvedne obočí. Celý den přemýšel o té Izabel a nakonec došel k rozhodnutí, že Matt nemůže sehnat kočku. Ale asi ano, když vidí jeho rozzjářený pohled. Podcenil jeho schopnosti.

„Nebude vadit, když...“

„Tady!“ vejde dovnitř a strčí mu do náruče zmitající pytel. To není možné a dívá se na pyšného Matta. „Vidíš nelhal jsem ti. Byla to kočka. Pravdu je mi líto...“ Zack zatím rozevře pytel a vytáhne kočku. Vezme ji pod předníma prackama a dívá se na ni. Opravdu černorezatá kočka s přimhouřenýma jantarovýma očima. Zašklebí se a dá si ji do klína.

„Měl jsi pr....“ když se zarazí a něco si uvědomí. V očích se mu zableskne a tiše se zeptá. „Ty Matte jaké je mužská verze jména od Izabel?“ Zack se lišácky optá a zvedne Izabel  do vzduchu. Matt přistoupí a zadívá se ji mezi nohy. Zrudne, když mu to dojde. Bože! Ona to není kočka, ale kocour!

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

....

(Chiky, 30. 12. 2007 13:52)

kočička hn :D ted by moch říct že má dvě a že v tý tmě se spletl :D zajímalo by mě kde by pak sehnal druhou

kya

(Milwa, 8. 12. 2007 23:38)

V téhle povídce se mi hrozně líbil vykolejený Doc /on to nevzdal?!/ :D to se má ještě na co těšit:3

kocour..

(niorai, 6. 12. 2007 19:21)

XD... chudák Matt, ten má problémy... XD



wow ja som tak happy že je tu pokračovanie... ja tieto príbehy z Little Oak totálne zbožňujeeeeeeeeeeeem=)

heh

(Tamara, 5. 12. 2007 21:33)

tak to som necakala...rozhodne mu to neulahcujes...heh...tesim na dalsie :D :D :D

......

(mája, 5. 12. 2007 19:53)

*zvedá se ze země* Pane Bože, co mu to děláš *snaží se sklidnit* Chduáček Matt,tak tohle je na mě moc,páni...Ježíši já to asi nerozdejchám,tak to jsem zvědavá jak se z toho vykroutí,on má snad na všechno smůlu.... XD

:-)))

(jun...sss, 5. 12. 2007 18:04)

Eh..chudák Matt..Tak jsem zvědavá jak se s toho dostane..fakt skvělí díl zase jsme měla záchvaty smíchu těším se na další díl

=))))

(Lirael, 5. 12. 2007 17:00)

Teda uz sem se bala ze se dalsi kapitolky nedockam..=DD ale to cekani stato za to...tak supky s daslim dilem...=DDDD
L.

izabel...to miluju

(E..., 5. 12. 2007 16:24)

to bylo úžasný, snad ještě vtipnější než obvykle (to de??) ale s "tou" izabel mu to trochu nevyšlo (to je, jako když je micka mourek, ne? xDDDD)

Jůůůůů

(Magdata, 5. 12. 2007 14:59)

Na pokračování se čekalo dlouho, ale stálo to zato. Tak tohle překvapivý rozuzlení jsem nečekala. Děkuji za skvělou povídku a zlepšení nudného dne.

Bože! Nemůžu dýchat!!!

(Tigie, 5. 12. 2007 13:47)

To snad ne! (chichi) Takovou práci si s tím dá a stejně to zase zpacká! (už mě od smíchu bolí břicho) Jsem vážně zvědavá, jak vybruslí z tohohle!!! :-))