Shounen - ai povídky

Mattův večer

Dávej si pozor. Och, ten jeho ohromený pohled, myslí si Matt cestou k reverendovi. Vzpomene si na Izabel. Jak se asi ta zrzavá potvora má? Tehdy to byl hrubý omyl myslet si, že ta kočka je kocour, ale sehnal ji a dodeť je pyšný, že ji chytil. Bože, má stejně ostré drápy jako reverend jazyk. Musí se optat na to datum. Nechápe, že mu vypadlo. Shánět Mary nemá cenu. Ta litá po Popleru jako fúrie. Ani by se nedivil, kdyby u toho zhubla.

Zajímalo by ho, kdy přijede Grizzly. Nedokáže si ho představit u oltáře. Jak asi vypadá bez vousů? Nebo si je nechá­­? Když ho napadnou vousy, vrátí se k Zackovi a jeho roztomilé ozdobě. Pořád se nemůže rozhodnout, zda mu ten knírek sluší nebo ne.

„Matte.“

„Reverende, jak se daří?“

„Skvěle. Posaď se. Co potřebuješ? Nebo chceš taky složit ohlášky?“

„Já?“ vyděsí se. „Ne. Jdu se optat, kdy má Grizzly svatbu. Já na to nějak zapomněl.“

„Nedivím se, i když je to ostuda,“ pokárá ho. „Zapomenout tak důležitý den, pro tvého přítele.“

„Omlouvám se.“

„Za dva týdny v sobotu.“

„Ne!“ zasténá.

Reverend s šálkem čaje studuje oblohu. „Ale ano“

Matt neví, zda je škodolibý nebo to řekl, že řekl. „Nechápu, že si myslí, že to stihne. Není nic ušitého a pozvánky a květiny aaa…“

„Ano,“ odtuší lehce.

„Zbláznila se.“

„Kdo ví. Bůh jí pomůže. Musíme tomu věřit.“

„Ano, ale co naše nervy?“ Matt sedí sklesle v křesle. Pozoruje ruch městečka. Je tu tak poklidně. Jinak než, když městečko navštíví honáci v sobotu… Sobota. „Sobota, rančeři, honáci.“

„Bůh nad námi bude bdít.“

Matt si pomyslí svoje. Bůh nebude bdít nad nikým, tím méně v sobotu. „Ano reverende a děkuji. Musím najít Mary.“

„Hodně štěstí synu.“

„Děkuji,“ zamumlá. Půjde do hotelu. Co jiného má dělat?

„Matte!“

„Mary! Stalo se něco?

Zadýchaná Mary před ním zastaví. „Okamžitě dojedeš pro Grizzlyho!“

„Je už večer. Zajedu zítra ráno. Proč?“

„Švadlena povídala, že to nestihne.“

Matt v duchu přikývne. Být na jejím místě, taky není nijak nadšen tak rychlou objednávkou. „Zaplať ji víc.“

„Už jsem to udělala. Prostě prý nestíhá. Rosie má přijet za tři dny.“

Matt se neptá, odkud to ví. Možná se domluvili na podzim.

„Povídala, jestli tu budou zítra, stihne to. Prý je tu nějaký tábor přistěhovalců, co si tu chtějí odpočinout před další cestou. Najme odtamtud ženy, ale musí tu být kvůli mírám. Moje prý nechce. Matte, je to důležité.“

„Já to chápu. Zítra tu budou coby dup. Vyjedu brzy ráno. Uvidíš, vše stihneš…“ A je pryč. Zavrtí hlavou. Teď v noci se mu nechce nikam jet. Zahlédne Irvinga s Katty před Liho prádelnou. Vsadí se, že i u něho Mary byla. Usmívá se, když mine Charleeho sallon. Vsadí se, že tam sedí Zack. Půjde do hotelu. Vůbec neví, co by měl dělat. Vezme si nějakou knihu a bude to.

Vstoupí do hotelu.

„Dobrý den,“ pozdraví Irving. Přesně tohle potřebuje.

„Dobrej. Už jsme se zdravili. Jak se vám líbí v našem městě? Vám a vaší sestře.“

„Je to kouzelné městečko a jsme velmi vděčný paní Marii, že nám dovolila zůstat. Konečně jsme našli koutek, kde můžeme v klidu žít.“

Matt se tomu podiví. Mluví, jako by ho někdo stíhal. „To jsem rád. Za čtrnáct dní tu bude velká slavnost. Mary chystá své sestře svatbu. Velká událost. Doufám, že přijdete.“ Mary stejně všechny pozve.

„Víme, budou tržby. Božíčku, musím se přiznat, že tady chybí nějaká pořádná událost. Nebo nedělní tancovačky. Prostě kulturní pořady. Charlee povídal, že sem veze nové piano se zpěvačkou, jméno jsem zapomněl…ó něco se slavící.  Jenže rád bych chodil do nějakého spolku, nebo shlédl divadlo. Potom se mi stýská, a když člověk pracuje, do Denveru se nedostane. Máte rád divadlo?“ optá se zvědavě a klouže po Mattově postavě. Pravda není nijak elegantní, ale v tomhle zapadákově, co by taky čekal.

„Marie by určitě vám dala dovolenou a vaše sestra určitě si na vzrušení nemůže stěžovat. Je krásná.“

Že bych se pletl? Ne. Určitě se mu líbí muži. „Ano. Ale chce si odpočinout. Zatím se jí nikdo nelíbí.“ Ještě aby. „Jinak já jsem Irving.“

„Můžeš mi říkat, Matt.“ Podá mu ruku a Irving ji stiskne. Pomalu ji z ruky pouští. Matt je zmatený tím chováním. V duchu zatřese hlavou. Zvláštní člověk.

„Jasně.“

„Tohle neříkejte Marii.“ Vstane, vejde do místnosti za ním a nechá ji otevřenou. Vyjde ven s láhví a skleničkami v rukou. Nalije. „Na zdraví.“ Ťukne do skleničky. Matt ji do sebe hodí. Výborná.

„Samozřejmě, že nic neřeknu. Bydlíš tu?“ Vzpomene si na pokoj, jak tam byl naposled. Šustivé spodničky, zelené šaty, sošná postava Esmeraldy. Zack. Posmutní.

„Jistě. Co se děje?“

„Oh, vzpomněl jsem si na dřívější majitelku.“

„Aha. Paní Esmeralda. Prý byla krásná.“

„Máme za ní krásnější náhradu.“

Je na muže nebo není? Něco mu říká, že jo, ale nechová se tak. Divné. Přece mu dal dost jasný signál… Zřejmě je to vesnický buran. No nic. Položí mu ruku na ruku. Pohladí ji. „Zřejmě ti chybí.“

Matt fascinovaně na ní zírá. Něco se v něm vzedme. Touha po mužském objetí, polibku. Podívá se mu do očí. „Ani ne.“

„To jsem rád,“ řekne tiše s očima upřenýma do Mattových. Ruku nestahuje. Ví, jak působí na lidi a dlouho se to učil. Jen ta potvora Katty odolává. Jenže jak to? Jemnými pochyby ji hladí.

Matt je jak na trní. Po tomhle celou dobu toužil. Po pozornostech. Tolik, tolik po tom toužil. Po doteku jiného muže. Stáhne ji s rozjitřenými nervy a myšlenkami.

„Ehm ano. No já půjdu nahoru. Dobrou noc.“ Uvědomuje si, že je to útěk. Irving se za ním dívá. Že by nikoho neměl? Ale co Zack? Nespí snad s ním? Nebo ano? Je to celé divné. Vezme láhev a vrátí se do pokoje.

„Tak co?“ Z pohovky zvedne hlavu Daniela. Překrásná Irvingova sestra. Irving k ní přijde a políbí na čelo. „

„V pořádku. Pomstím se tomu parchantovi.“

Daniela nakrčí obočí. „Nemám ráda, když to děláš. Musíš? Co Katty?“

„Je odolná, miláčku.“ Přisedne si k ní a políbí na rty. „A potom ty jsi nejkouzelnější osůbka na celém světě.“ Daniele zahoří v očích a vráska zmizí.

„Ty mizero.“

Irving si pomyslí, že je někdy až moc dětinská. Za to Zack vůbec není nebo Katty a Matt? Ten už je jeho. S ním si bude mávat, jak bude chtít.

„Půjdeš za ním?“ vyruší ho z myšlenek Daniela.

„Ano. Dnes tu nebudu.“

„Dávej si pozor na pana Greye. Je nebezpečný.“

„Neboj se. Vím to, ale nic mi nemůže udělat.“ Vstane a přejde k velkému zrcadlu, které tu nechala Esmeralda. Upraví si oblek, i když s úšklebem si pomyslí, že stejně bude zmuchlaný.

„Postaráš se o hotel?“ Daniela pečlivě zavře knihu, spustí nohy z pohovky a vstane. Přejde k Irvingovi a obejme ho. Políbí na krk.

„Nerada vidím, když tě má někdo jiný. Postarám se.“

„Nikdo kromě tebe neexistuje.“

„Já vím, ale nelíbí se mi to. Byla bych raději…“

„Zatím ještě ne. Jednou ti dám velký krásný dům se spoustou služebnictva. Nic jiného si nezasloužíš. Uvidíš, dokážu ti to.“

„Věřím. Běž.“

„Nemrač se.“ Políbí ji na čelo. Irving vyjde. Daniela za ním hledí. Proč musí za nimi chodit? Nesnáší to a muže obzvlášť, ale ví, že jedná část v Irvingovi po nich touží. Nechápe tomu, ale pokud ho chce mít, a ona ho chce, potom musela se s tím smířit. Snaží se to nedat najevo, ale dráždí ji to. Ví, co tam bude dělat, oškliví se jí to. Jednou ho sledovala, když si toho druhého bral zezadu. Vadilo ji, že potom přišel za ní a udělal to stejně jako s tím boháčem. Sakra, proč nemají peníze? Už by to nemusel dělat. Povzdechne si. Bude to dělat dál. I když ji miluje, potom potřebuje ty druhé.

Vyjde k recepci. Za chvilku přijede vlak z Denveru, poslední, ale musí tu být. Co kdyby někdo přijel. Posadí se a zírá na dveře. Občas pohlédne nahoru k pokojům. Nevnímá, jak svírá a rozevírá ruce. Kdy sejde dolu? Kdy? Proč to s nimi trvá tak dlouho?

Irving se vzrušenými myšlenkami jde nahoru. Jen doufá, že to nebude buran. Už dlouho nebyl s mužem a Daniela v tomto směru je dokonala, protože dělá vše, co chce. Bohužel mu nedokáže nahradit úplně to vzrušení a potěšení z mužského objetí. Je rád, že to vzala a nedělá mu scény, i když má pocit, že občas by ho něčím přetáhla. Proto s ní nejspíš zůstávám, pomyslí si. Upraví si sako a zaklepe.

Matt otevře a překvapeně zamrká. Irving?

Irving si ho zkoumavě přejede. To je tedy kus, pomyslí si, když vidí pevné svaly, hladký hrudník. Bude potěšením s ním spát a přitom se pomsti tomu zmetkovi. Pravda mohl by být mladší, ale nevybírá si. Až bude bohatý, bude si vybírat, zatím…

„Stalo se něco?“

„Ne. Jenom… Mohu dál?“ Podívá se mu do očí a nepatrně udělá ještě krok.

„J… Jistě!“ vykoktá.

Roztomilý, jak je zmatený. Tohle bude třešnička na tomto pobytu zde. Zavře dveře a opře se o ně.

Matt si ho zmateně prohlíží. Co tu chce? V tu chvílí vůbec nepřemýšlí o tom, do jaké situace se dostal.

Irving k němu přistoupí a políbí na rty. v duchu se jeho překvapenému výrazu usměje. „Líbíš se mi.“ Tady kašle na nějaké svádění. Stejně tady o nic jiného nejde než o chtíč a on zrovna potřebuje sex.

„Já…“

„O nic nejde. Jenom ti udělám dobře,“ šeptá Irving a rukou klouže po zádech k zadku.

Matt si povzdechne. Neví, co má dělat. Irving se mu líbí, ale co Zack? Zarazí se, ale v tu chvílí Irving se k němu přitiskne. Matt ucítí jeho vzrušení. Oh bože! Kašle na vše. Chce vědět, o co přichází. Chce se milovat. Chce to vědět, protože až Zack… On to chce vědět. Nechce slyšet jeho posměšky, že nic neví. Od teď bude vědět. Přitiskne se k Irvingovi a políbí ho.

Irving překvapeně zamrká. Čekal tužší odpor, ale aspoň si užije, aniž by musel dlouhou přemlouvat nebo ho přemoci. Usměje se a podívá se do jeho tváře.

Matt se nemůže nabažit toho neznámého pocitu.

Kéž by Zack byly stejný, ale možná jednou… pomyslí si zoufale, když hladově putuje po pevném těle. Tak to je ono. Celou dobu po tomto toužil. Irving mu stáhne kostkovanou košili. Matt blaženě zavzdychá. Ano to je ono. Za chvilku svršky lítají všemi směry. Irving si pomyslí, že je nedočkavý. Zřejmě ho Zack důkladně zanedbává, ale co by jiného čekal od toho studeného pistolníka. Matt potřebuje někoho horkokrevného… jako je on. Budou si tu užívat celou dobu, co tady bude. Bude mu tu skvělé, a když svede Katty, bude ještě lépe. Peníze, bude mít vše.

Lehnou si na postel.

Matt se těší na to, že konečně vše zjisti. Na chvilku zalituje, že to není se Zackem, ale popravdě je frustrovaný z celé situace. Když ho pohltí Irvingova ústa… Krása a ta slast! Zasténá a vzepne se bedry proti jeho hlavě. Chce víc.

Nedočkavý jako mladý hřebec, pomyslí si Irving. Však on mu dopřeje dost. Poznamená ho tak, že na nějakého Zacka nebude mít pomyšlení a potom to Zackovi řekne. S kým jeho miláček spí. Pomsta bude dokonalá, ale nejdřív si s ním pěkně užije. Hezky si ho osedlá. 

Matt se přetočí na břicho. Všechno se v něm sevře a přemýšlí, jaké to bude. Nepříjemné usoudí, i když ty pocity předtím, když ho hladil, byly skvělé. Zatne zuby a drží. Po chvilce je to lepší a uvolní se.

Irving spokojeně přiráží. Není nad to si osedlat pěkného hřebečka a udělat se do něj. A tenhle ho svírá tak těsně. Jo, to je jízda. Výskne.

Matt si pomyslí, že by to konečně udělal.

Irving vykřikne a postříká Mattovo tělo. S pýchou na něj hledí, když se Matt zvedne a povalí ho. Irving přimhouří oči, ale uvolní se. Jen počkej, já ti dám za to ponížení. Vzpomene si, že to vydržel předtím, vydrží to teď, i když to nesnáší.

Matt se mu věnuje a zkoumá, co má dělat, aby to bylo příjemné. Když se Zackem budou poprvé milovat, musí to být příjemné.

Je mi skvěle. Jako nikdy předtím. Pronikne dovnitř. Tak takové to je. Nádhera, když vklouzne a vyklouzne.

„Bolí to?“

Irving nic neřekne. „Ne,“ řekne nakonec, když pochopí, že se dál nepohne. Je to blázen, ale on se mu pomstí za tu urážku. On pod ním! Kdyby z toho něco měl, proč ne, ale takhle… jenže musí předstírat, že ho chce. On chce, ale ještě víc touží se pomstit. Bude mu líčit, jak si to s ním užíval. Jak si on Matta osedlal a potom on jeho a jak se mu to líbilo. Bude mu líčit každý jeho výkřik slasti. Tou představou pookřeje.

Matt vykřikne a udělá totéž co Irving. Lehne si vedle něj a přitiskne se k němu. Irving se odsune, ale rychle si uvědomí chybu a přitáhne se k němu. „Líbilo se mi to. Krásné. Víš, že mě vzrušuješ?“

„Já… ty mě taky.“

Samozřejmě. „To jsem rád. Mohu tu zůstat? Prosím.“

„Jistě.“ Matt si vzpomene na všechny obrázky v knize. Bude si je moci vyzkoušet a potom se před Zackem brilantně předvede.

Dole zatím Daniela zamračeně hledí na nástěnné hodiny. Už je tam skoro hodinu. Moc dlouho. Sevře pěsti, když zaslechne zvonek. Vlak ještě nebyl. Někdo z hostí? Zack! Vyskočí, když si sedne. Pozdě. Jak mám ho varovat? Počkat. Mají své vlastní pokoje, uklidní se. Irving nic neříkal o tom, že Matt spí se Zackem. Bude to v pořádku. Vezme knihu a začte se do ní. Ještě půlhodinu a může jít spát. Stejně je tam strašně dlouhou.

Udiveně sleduje Zacka, jak jde dolu. Zřejmě pochůzka nebo něco podobného. Nebo karty, whisky nebo děvky. Ona ji není. Zamračeně ho pozoruje, když asi patnáct minut na to seběhne dolu Zack. Udiveně si ho prohlíží. Vypadl…

„Viděl nás.“

Daniela si ho znechuceně prohlíží. Voní sexem, ale něco se v ní vzruší. Chce být na Mattově místě. Chce, aby ji pomiloval, jak bude chtít.

„Lepší pomstu jsem si nemohl přát.“ Spokojeně přemýšlí, jak je mu dobře. Udělal se a ještě se pomstil. Ten ohromený Zackův výraz… Musí se smát. Podívá se na Danielu, v jejíchž očích je touha. Bude s ní pokračovat a pěkně ji to udělá. Už se těší, až ji sevře ňadra a udělá ji to zepředu i zezadu a nakonec mu ho potěší svým mistrovským jazýčkem. Dnes jsem ve formě.

„Už se těším, až tě sevřu v náručí, lásko.“

„Já taky.“ Irving přemýšlí, že si ji vezme hned tady, ale zarazí se. Přijede vlak a nebylo by dobré, kdyby někdo zjistil jejich pravý vztah.

Matt s výčitkami svědomí vyběhne ven. Kde může být? Jen mu vysvětli, že to nic neznamenalo, že jen chtěl vědět jaké to je. Zack to pochopí. Přece to dělal i kvůli němu. Ne jen kvůli sobě a chtíči. Chtěl ho potěšit. Bál se, že to nezvládne, ale teď ví, že ano. Bude se mít krásně. Sakra! Sakra!

Zlatý nugget.

Vlítne tam. „Zack?“

„Byl tady, a proč jsi ho nezavřel do ohrady? Kazí mi kšefty. Potřebuješ panáka. Má.“ Přisune mu skleničku. Matt si ji do sebe hodí.

„Kam šel?“

„Nejsem jeho chůva. Nevím, ale tipnul bych si madam Josefínu. Nikam jinam… Hej a co platit?“

Matt neposlouchá a běží k červeným lucernám.

„Kam tam spěcháš?“ přidá se k němu šerif. „Nemohu dál… Koně! Půl Popleru za koně!“ skučí.

„Běž! Co se děje?“

„Přestřelka. Zack narazil na Claye. Zřejmě se tu schovával před pronásledovateli a přede mnou. I když nemám proti němu šanci, zkusil bych to. Vsadím se, že Charlee ho schovával.“

„Co se tu děje?“ optá se šerif Hardy s Abrahámem a Mattem v patách. Venku stojí madam s uslzenou polonahou Danielou.

„Zack tam honí Claye. Vyřizují si účty,“ řekne pochmurně madam a myslí na děvčata a podnik. Snad z něj něco zbude. „Měl vražednou náladu, když přišel.“ Trhne sebou, když uslyší řinkot. „Původně si přišel zašpásovat.“

Šerif si povzdechne. Už skoro spal, když k němu vlítnul Abrahám s divokou historkou. Tak zas divoká nebyla.

„Zack je uvnitř? Jdu tam.“ Ozve se za nimi Mattův hlas.

„Nepočítej, že toho koně dostaneš. Měl jsi ho držet na ranči!“ vyjede rozzlobeně Hardy. „Teď mi tu dělá z města chlívek!“

Matt zrudne. Cítí vinu, protože ho Zack načapal s Irvingem, ale on za nic nemůže. Jen, kdyby mu dal šanci všechno vysvětlit. Hlavně on za to může.

„Obklíčíme to tu. Bože, jsou tam děvčata!“

„Poradí si. Doufám,“ špitne madam Josefína, která drží Danielu za ramena.

„Třesk!“ Všichni zvednou hlavu k patru.

Co se tam děje? Co bude dál? Víří všem přítomným v hlavách.