Shounen - ai povídky

Muži v restauraci

Matt se probudí s pocitem, že něco není v pořádku. Diana a potom Zack. Není tu. Schoulí se klubíčka, chvilku zírá na stěnu hotelového pokoje. Není tu a bude si muset zvyknout. Odpoledne zajde za Hansem Danzem. Odmítne jeho nabídku ke koupi domu. Moc se mu nechce, protože je to pěkný dům. Jenže k čemu by mu byl? Většinou je na ranči, ale kdyby tu byla Zack, vždy by se mohl tady stavit, odpočinout když by přijeli na mši nebo na nákupy. Mohli by tu bydlet.

Posadí se s rukama volně položenýma na stehnech a se sklopenou hlavou. Byl moc dotěrný. Byl moc hrubý a neměl si s ním začínat, ale popravdě chtěl. Nechtěl před Zackem vypadat jako naprostý ťulpas. Měl dost těch jeho špiček o nezkušenosti. Proč šel do bordelu? Nic by se nestalo.

Obleče se, když si uvědomí, že je ještě tma. Proč vstával? Ale dobře ví, že by už neusnul. Vyjde ven, když si vzpomene na svoje předsevzetí ohledně Irvinga. Co kdyby to zjistil teď? Ale jak to zjistit? Šedý vlk nic nikdy bez důvodu nepovídá. Zamyšleně stojí nahoře u zábradlí a přemýšlí co udělat. Jak by to mohl zjistit? Vtrhnout dveřmi a zařvat hoří? Ne. Možná by se mohl podívat oknem. Toho hodně uvidí. Nejspíš jen obrysy. Pochybuje, že budou mít rozsvícené lampičky. Sestra a bratr. Hrozné. Jak mohou?

Sejde potichu a vynechá předposlední schod, o kterém ví, že vrže. Možná by mohl naslouchat. Přitiskne ucho ke dveřím. Připadá si pitomě, ale co má jiného dělat?

Ticho.

Mohl si myslet, že v pět hodin ráno sotva co uslyší. Tak a co teď? Posadí se do křesla u velkých hodin a přemýšlí. Cítí se osamoceně. Neměl tak brzy vstávat. Sedí v tichu haly, naslouchá tikotu hodin a neví co s časem. Spát se mu nechce, do saloonu toho podrazáka Charleeho se mu taky nechce. Madam má zavřeno. Taky co by tam dělal?

Najednou zvedne hlavu. Grizzly? Pokyne mu hlavou. Grizzly si vezme druhou židli a posadí se vedle Matta. Oba sedí, naslouchají tikotu hodin a naprosto nevědí co říct.

„Nemohl jsi spát?“ optá se po dobrých deseti minut Matt.

Grizzly zabručí něco nezřetelného.

Matt si povzdechne. On Grizzly nikdy nebyl zvlášť výmluvný. Co by taky měl říkat.

„Dnes je ta zkouška.“

Matt nechápavě se na něj podívá. Zkouška? „Zkouška?“

„Jo. Šaty.“ Podívá se na sebe. Matt pokrčí rameny. Co by měl jako dělat? Grizzly najednou zvedne hlavu a podívá se ke dveřím bytu, který obývala Esmeralda. Teď tam bydlí Irving se sestrou.

„Děje se něco?“

Grizzly zavrtí hlavou a očima bloudí po místnosti. Matt nechápe. Co mu je?

„Jdeme, za chvilku Marie otevírá restauraci.“

Grizzly se zvedne. „Hele, kdo tam bydlí?“

„Irving se sestrou.“ Udělá krok, když je stržen Grizzlym, který ho nechápavě drží za ruku. „Pusť, medvěde.“

„Nepřipomínej mi to, laskavě,“ zařve zničehonic Grizzly. Matt skoro nadskočí, když se dveře otevřou a oni zahlédnou nahého Irvinga a za ním Danielu stejně tak oděnou. S otevřenými ústy zírají, jak se dveře s prásknutím zavřou. Matt ohromeně si přizná, že by ho to nikdy nenapadlo. Podívají se na sebe.

„Sestra? Víš to určitě?“

Matt vztekle přemítá, jak se nechal napálit. „Jo.“

„Nevím, ale já jsem svou sestru takhle nikdy neviděl.“

„Já taky ne. Myslím, že jsem jednou viděl jako malý kluk nohy, když bylo horko. Jak bylo včera na zkouškách?“ Neví, proč se ptá, protože stále ohromeně zírá na zavřené dveře. Potom mu vše dojde. Proč s ním spal? Kvůli čemu, ale potom se uklidní. Vždyť on ho taky využil, jsou si kvit.

„Jdeš na snídani? Řeknu ti to tam.“

„Jasně.“ Nebyl u toho a ani se tam nedostal. Katty, když říkala, že je to tajnější než samotné bankovní tajemství, měla pravdu. Jenže Grizzly stejně mu to vyštěbetá. „Stejně nechápu… Hele, ty máš sestru?“ Zastaví se uprostřed chodníku. Je ještě tma a jen občas je slyšet nějaké zvíře nebo opilce.

„Měl jsem. Elizabeth je po smrti. Kvůli ní jsem utekl z domu.“

„Netušil jsem to. Ještě je zavřeno.“ Cedulka se otočí a za skleněnými dveřmi se objeví milý obličej Katty.

Musím ji varovat! Pomyslí si Matt.

„Vítejte u nás. Snídaně?“

„Večeře, Katty, miláčku. Víš, že jste nejlepší ženské pod sluncem?“ Matt s ní zatočí dokolečka. Katty ho bouchá do ramen. „Přestaň, ušatý osle!“ volá na prázdný sál. Z kuchyně vykoukne Marie. Zavrtí hlavou nad jejich škádlením a potom sklouzne po mohutné Grizzlyho postavě. To bude trojitá porce vajíček.

„No dovol?“ naoko se urazí, ale postaví ji na zem. „Dej sem hodně jídla pro dva ubohé hladové osamělé vlky.“

„Jo pořádnou porci,“ zabručí Grizzly s úsměvem v očích.

„Už se to nese.“ Matt se posadí dozadu k oblíbenému stolu. Naposled tu seděli se Zackem. Objednal si mléko…

„Bylo to strašné.“

„Co?“

„To zkoušení šatů. Nechápu to. Vědět to dřív, tak se nežením. Musel jsem si vše sundat. Chápeš?“

„Jako vše?“ optá se pobaveně.

Grizzly se ošije. „Spodky jsem uchránil.“ Matt se rozesměje, zatímco Grizzly se zamračí. „Potom ke mně přikládali černé látky. Copak jdu na funus? Nemohu mít ty šaty, které mám na sobě? Tamty se ihned zničí. Vezmu si je jednou a už vím, že budou na padrť.“

„Grizzly, ty šaty si vezmeš pouze na svatbu.“

„Cože? Jako vážně?“

„Jistě.“

„Víš, nikdy jsem na žádné nebyl. No na jedné, ale tam měl každý to, v čem zrovna byl. Taky se mi ten kněz nezdál, protože si pořád pletl slova, ale fakt jen jednou?“

„Jo, možná ještě tak na pohřeb.“

„To bych ušetřil…“

„A na Maryinu svatbu!“ vmísí se do toho Katty s košíčkem chleba, který před ně položí.

„Cože?“ Grizzly zapomene na chleba, který má v ruce a udiveně sleduje Katty. Potom se podívá na Matta, který se culí.

„To jsi nevěděl?“ Katty položí ruku na jeho rameno. „Simply se vyjádřil a tak je samozřejmostí, že bude další svatba. Musím se přiznat, že od Mary i Simplyho je hezké, že chce vám dopřát svatbu jen pro vás.“

„Netušil jsem. Takže ten oblek fakt potřebuji?“ Na konci věty zazní nejistý otazník.

„Budeš muset. Jen se podívej tvoje svatba, Maryina svatba, tvůj pohřeb…“

„Dost! Stačí. Ty nevíš, ale já mám pocit, že ty drobné věcí - jehly cítím ještě teď.“

„Špendlíky a co Rosie? Jaké bude mít šaty?“

„Co já vím? Něco ji tam zkoušeli. Já dával pozor, aby mi nespadly ty podvlékačky.“ Matt s Katty se rozesmějí, až jim tečou slzy.

„Nechte toho. To nebyla žádná sranda. Měl jsem pocit, že ty ruce mám všude.“

„Je tu veselo!“ ozve se ode dveří.

„Hardy, přisedni. Jak jde? Vrátili jste se, koukám.“

„Jo vězeň sedí za katrem. Představte si, že Zack chytil pravou ruku Černého Jacka. To je bandita. Tady se nijak neprojevuje, spíš na jihu, ale je na něj vypsaná tučná suma.“

„Tak to by ses měl radovat ne?“

„Ani ne. Ingrid mi dala košem. Nenávidí mě!“ Sedí celý schlíplý. Grizzly s Mattem na něj překvapeně hledí. Jistě tušili, že šerif pálí za slečnou učitelkou, ale to, že se vyjádří a dostane košem, to by neřekl ani jeden. Ani jeden neví, co říct. I Katty je zřetelně udivená, ale další host ji vyruší. Jen si v duchu poznamená, že to musí říct mamce a objednat snídani pro Hardyho.

 „A řekla ti, proč tě nenávidí?“

„Jo.“ Narovná se. Musí to vzít normálně. Nějak se z toho vylíže.

Grizzly s Mattem čekají na další vyjádření, ale nic nepřichází. Zdá se, že šerif si to chce ponechat pro sebe. Nediví se.

„Budeme mlčet.“

„Díky. Mám hlad a Leslie je správný.“

„To je paráda, takže máme nového zástupce šerifa. Ještě pořád se snaží Bricknera obměkčit ve věci Heleny?“

„Co vy dva jste tady vlastně tak brzy?“ zajímá se Hardy a přihladí si vlasy. Na tvářích má čerstvé strniště. Matt si pomyslí, že je vlastně přitažlivý. Zajímalo by ho kolik mu je. „A jo. Přimluvím se, i když se mi svěřil, že když už má práci, nebude to žádný problém.“

„Další svatba!“ vpadne do toho Katty. „To ej vítaná zpráva. Mám je raději než pohřby.“

„Nesnáším slovo svatba!“ vpadnou jí všichni tři najednou do řeči. Podívají se na sebe a potom usmějí.

„Jak jdou svatební přípravy a vajíčka se slaninou, čerstvý chleba. Marie ví, co má chlap rád!“

„To Katty taky,“ nadhodí nevinně Matt.

Hardy se na něj nechápavě dívá. „Ehm a co?“

Matt zavrtí hlavou nad naprostou šerifovou tupostí. Nakloní se k němu. „Je vhodná na vdávání!“

Hardy zrudne. „Co blbneš, Matte?“ Matt v klidu s trochou melancholie jí kupu vajíček. Vzpomene si na Zacka. Miluje ho, tak proč nemohou být spolu? Vadí jenom to, že je muž nebo něco jiného? Poslední dobou si tak perfektně rozuměli. I přes divný pocit katastrofy, který měl, byl u vytržení, když ho mohl hladit, líbat. Byl jak u vytržení.

„Věk nikdy nevadil.“

„Cože?“

„Katty, vadil by ti starší manžel?“

Katty ohrne nosíkem. „Promiň, Matte, ale vadil. Kdo by chtěl mít vedle sebe starce?“

„Nemyslím starce, ale dejme tomu ty a Hardy?“

„My dva?!“ Rozesměje se a se smíchem jde do kuchyně. Hardy celý rudý svírá vidličkou.

„Neprobodni ho, hochu. Nestojí za to.“

„Myslíš, Grizzly?“

„Jistě. Zack by tě odpráskl jako medvěda.“

Matt si vzpomene na Zacka a medvěda a usměje se. To zrovna! Zacka a medvěd to je jako oheň a prach. Udělá jedno velké bum. „Máš pravdu, ale momentálně tady není, a když přijede, dávno budu v Luisianě. Nenajde mě.“

„Hardy, ty bys mě fakt zabil?“

„Určitě, ale nejdřív se na to najím. Jaká byla svatba, Grizzly.“

„Ještě nebyla,“ zabrumlá. „Škoda mluvit. Ty ženské do mě píchaly sem a tam. Jsem z toho grogy. Ještě teď mě bolí zadek.“

„Mou upřímnou soustrast. Taky nesnáším krejčí, ale bude to sláva. Mary prohání městečko sem a tam. Lépe by nevelel ani generál Grant. Dostal jsem vzkaz od Zacka.“

Matt strne a potom vbodne vidličku do stolu, až se ohne. „A to říkáš, až teď? Co píše?“ dychtivě se optá. Doslova visí Hardymu na rtech.

„Počkej,“ svraští čelo, zatímco v puse žvýká kus chleba. „Honím Claye. Stop. Jsem dole na jihu. Stop. Má náskok den. Stop. Chytím ho. Stop.“

„To je vše?“ Matt se zklamaně narovná.

„Jo a co bys víc chtěl? Něco jako román Jane Austenové? Na to zapomeň.“

„Ty jsi od ní něco četl?“

Hardy si je prohlédne. „Jistěže četl. Pýchu a předsudek. Hezké čtení jen nechápu, co to dělali s tím takové okolky. Ty Angličany nikdy nepochopím.“

„Jo to já taky ne. Jen dobře, že jsme se od nich odtrhli.“

„Souhlasím, ale román má hloubku. Mé sestry byly ji doslova posedlé, ale četly ji přes zákaz matky. Prý to není vhodná četba pro mladé dívky. Jistěže jsem byl zvědavý.“

Grizzly s Hardym na něj zírají. Jasně věděli, že pochází ne z obyčejné rodiny, ale tohle.

„Líbila se mi, jak dovedla vystihnout atmosféru celé knihy, prostředí a taky samozřejmě postav.“

„Jo ten Darcy mi připadal dost nechutnej, ale potom byl slušňák, tedy na Angličana,“ dodá Grizzly.

„Jojo, od té doby co dělám šerifa, si nemohu přečíst ani pořádně noviny. Už jste slyšeli, že mají tuhle neděli vyjít první vydání? Popler gazette, prej se bude jmenovat. Jsem zvědavý. Ten chlap dělá si vše sám.“

„Houby, má pomocníka. Takového zrzavého kluka co není vidět.“

„Aha. No, rozhodně tiskne to, píše články. Vsadím se, že bude tam i článek o svatbě.“

„Oh ne, nepřipomínej mi to. Katty, dušičko, nemáš tam ještě něco dobrého?“

„Zákusek?“ přitočí se k nim s úsměvem. Nechápe jak to, že chlapi tak miluji sladké. Nejdřív si dají pořádný kus masa a potom se doládujou tou ohavnou kávou, co by pes nežral a kusem koláče.

„Mám tam mrkvový koláč. Nic víc.“

„Tak sem s ním a pořádný kus a prosím tě ještě kávu.“

„Pro všechny?“ Vsadí se, že ano.

„Jistě a mě dej k tomu porci čokolády.“ Hardy s Grizzlym zavrtí hlavou.

„Že se ti chce ten koláč tak kazit.“

Matt se nahne nad stůl. „To nevíte, že je to afrodisiakum?“

„Afro… co?“ optá se Grizzly. Matt se podívá dozadu.

„No abys to mohl dělat lépe a déle!“ Oba ihned pochopí.

„Jako fakt?“

„Jasně. Doporučuje to sám Casanova a ten ví, o čem mluví.“

„Hele, a kdo je ten Casanova?

Matt se otočí k Hardymu. „To je jeden chlápek. Žil v Evropě a prej měl přes pět tisíc milenek. Nebo tak nějak.“

Hardy s Grizzlym hvízdnou.

„Tak tady.“ Grizzly ihned si ho k sobě přitáhne. „Katty, můžeš mi donést taky čokoládu?“

„Já taky!“ Matt se pustí do čokolády. Kdyby to tak fungovalo na Zacka. Dokonce i jeho intrika s Měsíčním nápojem nevyšla a Šedý vlk tvrdí, že nemá na ně bylinky. Jistě by byl účinnější než čokoláda.

Katty pobaveně sleduje dotyčné, jak se cpou její oblíbenou pochoutkou. Kdo by řekl, že ti tři budou mít stejné chutě.

„Je to sladké,“ řekne po dobrých dvou minutách Grizzly. „Víš to jistě, že to funguje?“

„Samozřejmě. Zmiňuje se i o ústřicích… Víte, tatínek měl doma takovou knihu, hodně vysoko na poličce.“

„A?“

„S dámami a pány…“

„Dál.“

„Bez oblečení.“

Grizzly přikývne. „Jo slyšel jsem, že jednu má madam Josefina.“

„Dvě.“ Grizzly s Mattem se podívají na Hardyho.

„Fakt?“

„Jo. Prohlížel jsem si ji, protože mě zaujala. Madam mi ji velmi ráda poskytla a k tomu ach jo Dianu coby učitelku. Některé věci tam byly neproveditelné dle mě.“

„Já snad tam zajdu.“

„To ne!“ vykřiknou společně Hardy s Mattem.

„Proč ne? Jen chci ji požádat o zapůjčení. No tedy, co si o mě myslíte?“

Jedno a totéž, pomyslí si Zack s Hardym.

„Možná Mary by se ráda podívala taky. Co myslíte?“

Bože, on je buď nevinnej nebo tupej pomyslí si Hardy. „A jak chceš Mary vysvětlit, odkud ji máš?“

„Tvrďas Harry?“ nejistě se optá? Matt s Hardym zavrtí hlavou. „Uch pak jsem ji koupil v Denveru.“

„A kdys tam byl naposled?“

„Na podzim. Pamatujete, poté co mě reverend donutil k vyjádření. Koupil jsem ji ten diamant. Moc se jí líbil. Kdybyste… to je moje věc.“

„A celou zimu ji neukázal?“ ironický řekne Matt a pohladí se po břiše. To bylo jídlo. Jen kdyby tu byl Zack. Jen ten chybí k dokonalosti, ale Šedý vlk tvrdí, že se vrátí. Přece musí přijet na svatbu nebo ne?“

„Mám to!“

„Ano?“ Hardy s Mattem se dívají, co z Grizzlyho vypadne.

„Půjčil jsem si ji od Matta nebo od tebe.“

„Promiň, ale tuto poctu přenechám tady Mattovi a budu muset jít. To víte povinnost.“ Rychle se zvedne a odejde.

„Na mě taky zapomeň. Nevím, jak tohle bych vysvětloval Mary.“ Grizzly už je na nohou a vytahuje Matta. Dostane ho z restaurace a vleče ho na okraj městečka.

„Prrr, tak to ne. Nezaplatil jsem!“

„Marie ti to připíše na dluh. Nech to plavat. Chci to vidět.“ Popostrčí Matta k červeným zhasnutým lucernám. Městečko se pomalu probouzí. Matt se zoufale nadechne, otočí se a utíká. Je lepší snášet hněv Grizzlyho než Mary. A pak Grizzly je daleko pomalejší. Doběhne k nájemné stáji, vytáhne Lucy z kóje a bleskově ji osedlá. Za necelou minutu uhání k ranči.

Přečká tam nejhorší.