Shounen - ai povídky

Noční pečovatelka

Zack sedí za stolem, ujídá opečené brambory a nějaké plátky mletého masa. Začíná poznávat lépe jídla, ale je to výborné. Vedle něj sedí Simply a něco hučí do Mary. Neposlouchá je.

Dovnitř vejde Šedý vlk. Všichni, kromě Jacoba, zvednou hlavu.

„Máš?“

„Ano. Poslední zbytky. Nechápu jak je to možné. Budu muset nasušit novou zásobu. Mary to vypadá lákavě.“

„Ano. Po tvém jídle se mi stýskalo,“ přidá se Dakota.

Mary zčervená. „Děkuji. Zas něco udělám dobrého. Jen, aby se Matt brzy uzdravil.“

„Má tuhý kořínek.“

Zackův zrak se opět přesune na prázdné místo. Chybí mu a to docela silně. Jeho úsměv… celý, ale pravda má ho ve své posteli. V duchu potřese hlavou.

„A co vy dva?“ optá se jemně Mary Narcissy, která zrudne. Na Dakotu se nepodívá. Trhne ramenem, jako by chtěla říct. Co je ti potom.

„Ještě jsem s Narcissou a se svým otcem nemluvil.“ Mary spadne brada na stůl. Tohle se rovná zásnubám. Další. Rosie, ona a teď Narcissa. Ale je to jenom dobře. Jenom chudák Matt… Je jí ho líto.

„Dakoto, později, ano.“

„Jistě. Promiň.“ Šedý vlk si povzdechne. Rozhodl se. Není rád, ale udělá vše proto, aby byli spokojení.

„Půjdu.“

„Dobře, a kdyby něco, zavolej mě.“

Zack už má na jazyku, že je doktor, ale nakonec to spolkne. Jak jednou řekl, je zubním ne praktickým, ale horečku umí zvládnout. Taky pár střel z těla vytáhl. Vezme lék, spaří ho. Mary ho pozoruje. Neví, co si o něm myslet. Kdyby ho neměl trochu rád, nestaral by se o něj. Nebo ano? Je příliš uzavřený, pomyslí si.

„Mary, těším se na svatbu. Co budeš vše zařizovat?“ optá se Simply, který si ještě přidal maso.

„No. Například šaty. To musí Rosie přijet. Chceme dát ušít něco speciálního. Myslím, že to bude u naší švadleny, ale zajedeme i do Denveru nakoupit různé doplňky, pokud je tu neseženeme. Taky rozešleme pozvánky.“

„K čemu?“ nechápe Simply. „Městečko je malé. Stačí vyvěsit oznámení.“

„Já vím, ale chceme to udělat elegantním způsobem. Jako ve městě. Musíme hodně napéct, pomohu mi dámy ze spolku a navařit. Pozveme celé město. Chce to objednat pivo. N obřadu bude hrát slečna Hansen. Prý nám zahraje, co budeme chtít.“

Zack se podívá na bledého Simplyho.

„To…To…Hudba,“ napadne ho spásná myšlenka.

„Určitě. Před kostelem je velké prostranství. Reverendovi nebude to vadit. Myslím, že ho můžeme použít. Bude se hrát až do rána.“

„To bude velká událost.“

„Nespokojím se s ničím menším. Moje sestra se vdává.“ Utře si cípem zástěry oči. Simply ji ohladí po ruce.

„To bude dobrý.“

„Já vím.“ Vysmrká se velkého kapesníku. Zack stojí a dívá se. Velká slavnost. Do jejího konce se musí rozhodnout, jinak z něj bude mrtvola. Rád by tu nějakou chvilku ještě byl.

„Zacku - na tácu máš připraveny chleby a pro Matta taky.“

„Myslíš, že bude mít hlad?“

„Určitě. Může dostat hlad. Nic nejedl – jak dlouho?“

Zack vzpomíná. „Nevím. Děkuji. Tak hotovo.“ Opatrně slije nápoj do džbánu. „Dobrou noc.“

„Dobrou noc.“ Vyjde ze dveří.

„Je nějakej jinej,“ prohodí Simply.

„Taky sis všiml?“ nadšeně spustí Mary. Konečně někdo s kým si bude moci o té situaci promluvit.

„Jo. Častěji se usmívá.“ Mary by ho nejraději něčím přetáhla. Ti chlapi. Vstane, sebere nádobí. Ještě připraví na ráno chleba a na hmm vdolky. Otočí se, aby jim oznámila, co hodlá udělat, ale místnost je prázdná. Svraští brvy, ale potom mávne rukou. Je to jedno, ale stejně – Dakota se rozhoupal. Neřekla by, že požádá Narcissu o ruku. Copak o to, vypadají vedle sebe báječně. Jen jestli zvládnou lidské řeči. Ale už to není tak jako dřív, i když nejvíc jim asi způsobí problémy, že běloška si vzala indiána. Opačně, to není zas tak katastrofa. I když… kdo ví. A taky je tu Jacob.

Odměří mouku, vyndá kvasnice a další přísady.

„Matte, jsem tu.“ Nic. Postaví na noční stolek džbán a hrnek. Podívá se na něj. Rozhodně nemíní být celou noc vzhůru. Začne se svlékat, když Matt něco zamumlá. Zack se nad ním skloní. Nic. Zvědavě se dotkne jeho vlasů. Jsou hrubší, ale není to nepříjemné. Sklouzne na čelo, víčka až k bradě a strništi. Vypadá jak nějaký rabiát.

Svleče se úplně a nechá si jenom spodky. Vzpomene si na rozkoš, kterou mu poskytl. Vzruší se. Znechuceně si pomyslí, že tohle je opravdu už k vzteku. Odhrne pokrývku. Je nahý. Sakra. To nevadí, usoudí a lehne si vedle něj.

Matt opět něco zamumlá.

Zack se nad ním skloní a dotkne čela. Je chladné. Po horečce ani stopy.

„Zacku! Pozor!“ vykřikne. Posadí se. „Zacku?“ promluví jemnějším tónem.

„Klid, lehni si. Byl jsi postřelen, pamatuješ?“

Matt si lehne. „Jo, ale co tu dělám?“

„Starám se o tebe.“

Matt se usměje a lehne si. Hrudník nechá odkrytý.

„Není ti zima?“ prohodí Zack a dotkne se jeho těla.

Matt nic neříká. „Spíš vedro.“

„Jasně.“ Podívám se ti na obvaz.“ Matt čeká, že vstane, ale ten se jen natáhne přes jeho tělo a dívá se na obvaz. Drží, když sebou trhne pod polibkem na šíji.

„Chceš se mnou spát?“

„A kdyby?“

„Smůla, nemohu, ale jestli chceš, něco zvládnu…“ Zack zrudne, když mu to dojde. Odsune se z něj a lehne si.

„Mám taky ruce.“ 

Matt se rozesměje, ale smích přejde v kašel. Zavře oči. „Jsem nějak unavený.“ Pohladí ho po tváři. „Děkuji.“

„To je tou ztrátou krve.  Budeš v pořádku.“ Ruka klesne na pokrývku. Spí, uvědomí si. Byla příjemná, když se ho dotýkala. Nic po něm nechtěl, jen se dotýkat. Milé. Přetáhne přes něj pokrývku. Na lokti ho chvilku pozoruje, potom zívne. S úsměvem si vzpomene na noc, kdy nemohl usnout. Opravdu zřejmě potřebuje někoho mít u sebe. Je to příjemně. Položí ruku přes Matta.

Kdyby něco… budu vědět, pomyslí si a usne. Matt uprostřed noci otevře oči. Něco ho tíží. Odsune ruku a překvapeně zírá na hlavu vedle sebe. Jemný dech mu zahřívá ucho. Položí se na bok a nemocnou ruku položí na pokrývku. Vezme do ruky Zackovu dlaň. Silná, křehká, ruka hráče a pistolníka. Jemu se líbí. Sevře ji.

Překvapeně si uvědomí, že mu jeho sevření oplatila.

„Jsi v pořádku?“ optá se ho ochraptělý hlas se stopou spánku v hlase. „Počkej, podívám se, zda máš horečku.“

„Nemám. Proč si hraješ na samaritána?“

Zack na to nedbá. „Mary mi řekla, že máš být šťastný. Jednou se o tebe mohu postarat já. Tamto… Víš, já opravdu jsem nechtěl.“

Matt se pousměje. „Tak mě polib a je to smazáno.“

„Opravdu?“ Matt otevře oči. Málem se vyděsí jak je Zack blízko. Může sledovat jeho šedé oči do nejmenších detailů. Je v nich něco neurčitého, skoro se bojí to nazvat. Nebýt to Zack, řekl by, že je touha. Ale to je hloupost. On po něm netouží.

„J… Jistě,“ vykoktá a zrudne. Snad to připíše horečce, zadoufá.

„Potom bychom to měli vyzkoušet.“ Skloní se nad něj ještě víc. Matt se doslova vsákne do postele. Je nervózní z toho, co chce udělat. Ovane ho dech. Je příjemný. Uhne hlavou a polibek dopadne na strniště.

„Píchá to. Musím to zkusit ještě jednou.“

Matt fascinovaně se mu podívá do očí. Nemůže do nich odtrhnout oči. Pootevře rty, když ucítí Zackovy teplé. Prodlévají. Umí líbat. Ovine si kolem jeho krku ruce a přitáhne si ho k sobě. Uvolní se. Tohle musí být sen. Tohle není nijaký krátký polibek na přivítanou, na dobrou noc, k svátku, narozeninám, náhodné příležitosti… To je polibek s velkým P.

Je mu vše jedno, jen touží ho držet do nekonečna.

Zack úmyslně prodlužuje polibek. V prvním momentě je překvapený, že se mu to líbí a nechce skončit. Vklouzne do jeho úst.

Matt se zajíkne, když ucítí jeho jazyk na svém. Hraje si s ním. Nevadí mi to, rozpaluje mě to. Chci víc, chci, aby trval dlouho.

„Odpustil jsi mi?“ dívá se do Mattových překvapených toužebných i rozhodných očí.

„Rozmyslím si. Možná ještě jeden polibek,“ zaškemrá. Úplně zapomněl, že ho chtěl nechat odejít. „Jsme nemocný. Taky jsem o tebe pečoval. Oh…“ nemyslí to, že ne, když odhalí jeho tělo. Ruce volně putují po těle. „Zacku, ne.“

„Dobře.“ Přikryje ho. Dotkne se citlivých rtů a opět je pohltí. Jak je to dlouho, co jsem někoho líbal? Dlouho, připustí si a s Mattem, je to krásné, i když mu vadí ten pichlavý porost. Vadí mu i knírek?

„A spát.“

„Ano,“ poslušně odpoví Matt. „Budu moc hodný.“ Zavře oči a stulí se směrem k Zackovi. Chce, aby první co viděl, když vstane, byl jeho obličej.

Zack ho hladí po vlasech. Přemítá nad svými pocity. Uvědomuje si, že spadá do toho víc a víc. S každým pohlazením, s každým polibkem chce se dozvědět víc. Kdyby mu to někdo řekl před měsícem, týdnem, vysmál by se mu.

Sex.

Není na to ještě připravený. Matt ano, ale on potřebuje čas. Ale dokdy ho dostane a chce ho dostat? Neprotahuje to jenom proto, aby potom měl čisté svědomí. Já to nebyl, to on, kdo řekl ne? Nechce se mu spát. Je to vzrušující, když takhle spolu leží. Líbí se mi to, ale jsem Doc Holliday. Ten to by nikdy neudělal. Nebo ano? Ale tady jsem Zack Grey. Někdo jiný. On ve mně vidí někoho jiného. Ne, pistolníka, který byl u O. K. corralu. Vidí ve mně někoho jiného. Možná by měl zkusit, jaké to je.

Podívá se na Matta. Ruka váhá, srdce váhá, i rozum. Chceš to doopravdy? Co chceš? Milovat se? Jestli ano, cesty zpět není. To chceš? Nebo snad zkusit utéci?

„Možná,“ zašeptá neslyšitelně. Nechce ho probudit. Zítra nebo pozítří odjedou do Popleru. Budou tam obklopení lidmi, ale i on se musí rozhodnout. Fascinovaně zírá na ruku, která klouže z vlasů dolu, na strniště, dotkne se krku. Putuje dál, až vklouzne pod pokrývku. Váhá, touží, zkoumá. Dotkne se bradavky. Tolikrát měl v rukou ženskou, ale nikdy ne mužskou. Fascinuje ho to. Stejná, přitom jiná. Nikdy nezkoumal své tělo. Druhou rukou se pohladí po hrudi. Laská obě dvě. Svou i Mattovou. Reagují stejně. Je to vzrušující, usoudí. Olízne si suché rty.

Uvědomí si, že nemůže přestat. Něco ho žene kupředu. Zakloní hlavu. Nechá ji být a putuje dál. Vzpomene si na rozkoš, kterou mu poskytl. Jaké by bylo ho ochutnat? Jaké?

Zasténání. Přetočil se. Sáhne jednou rukou, volnou na jeho čelo. Je chladné. Nemá horečku. Druhou rukou klouže ještě níž. V duchu se zajíkne, když se dotkne údu. Je vzrušený. Nakloní se k němu a pozoruje. Spí?

„Matte?“

Nic. Spí. Uvědomí si, že ruka samovolně laská Mattův úd. Odhrne pokrývku. Pustí ho. Dívá se, jak stojí. Polkne a vezme ho do rukou. Nemá odvahu se ho dotknout rty.

Zasténání a on se dívá, jak vyvrcholí.

„Zacku,“ hlesne Matt. Rychle se na něj podívá. Spí. Možná sen. O něm… Naplní ho pýcha. Zdá se mu o něm? Co asi? Zavrtěl se. Spí dál. Je rád. Vklouzne do podvlékaček. Po chvilce snažení vyvrcholí a jeho sémě se smísí s Mattovým. Vstane, utře se do velkého šátku. Vleze zpět do postele a přitiskne se k Mattovi. Zívne si a usne.

Ráno se Matt vzbudí. Cítí se skvělé. Otočí hlavu. Zack, vedle něj, objímá ho. Nechce ho budit. Pohne rukou a zaúpí.

„Matte?“ Zack se zvedne, přejede vlasy. Oči ještě rozespalé.

„Neměl bys být ihned čerstvý jak rybička?“

„Nemusím. Jsme v bezpečí. Podívám se.“ Sáhne mu na čelo, překontroluje obvaz. „Večer se podívám, jak na tom jsi, ale dnes žádné cestování.“ Vstane, protáhne se. Skvělá noc. Mohlo by být takových víc a stačí udělat jen jedno. Kývnout.

Matt se zalíbením ho pozoruje. „Půjdu do své postele.“

„Ani náhodou! Musíš se šetřit. Tady pro tebe bude to nejlepší.“

„Dobře. Jen jsem chtěl, abys měl své pohodlí.“

Zack se na něj podezřívavě podívá. „Donesu snídani.“

„Mám hlad. Díky.“ Zack odejde a on se posadí. Najednou si uvědomí, že ho něco škrábe na podbřišku. Poškrábá se a odhrne pokrývku. Zrudne, když si uvědomí, co to je.

„Matte, co chceš…Oh…“ pro změnu zrudne Zack, když si uvědomí, kam se Matt dívá. „Přijdu později.“

„Jasně.“ Musel jsem se udělat, ale jak? Podívá se na zavřené dveře. Zack? Hloupost. Ale políbil ho. Vášnivě a dlouho. Bylo to úžasné. Výskne si. To byl polibek hodný králů.

„Je ti něco, Matte?“

„Ne. Cítím se skvěle.“ Zack si ho podezřívavě prohlédne. Vzpomíná si na noc?

„Ehm ten polibek…“

Matt hned k němu našpulí rty. Zack se rozesměje. „Rozmazlujete mě. Budu častěji nemocný. Budeš mi číst?“ V hlavě mu vytane červená kniha.

„Pokud to nebude tvoje speciální kniha potom ano.“

Mattovi se protáhne tvář. „Já doufal, že…“

„Ne. Koho chceš číst?“

„To je jedno,“ začne trucovat.

„Jsi jak dítě. Něco donesu. Jinak na ranči jde všechno, jak má jít. Dakota požádal Narcissu o ruku.“

„A sakra!“

Zack si sedne. „Nelíbí se mi to.“

„Netušil jsem, že jsi proti tomu.“

Zack zavrtí hlavou. „Jde o to, že běloška si bere rudocha.“

„Oh. Chápu. Pomohu jim a ty snad taky.“

Zack se ošije. „Pomohu.“

„Nesnáším rasismus nebo homofobii.“

Zack ho pozoruje.

„Zažil jsem to. Ztratil jsem vše, jenom proto, že jsem krapet jiný.“ Zack si uvědomí, že i po těch létech ho to stále bolí. Skloní se k němu a políbí. „Ber to jako útěchu,“ zabručí a vyhne se okouzleným zeleným očím. 

„Mohu nadávat ještě chvilku.“ Usmívá se, ale v hlavě mu zní otázka: Proč tak najednou? Co tím sleduje? Nevěří, že se do něj zamiloval.

„Nač myslíš?“

„Na hlouposti. Raději se neptej. Snědeno,“ ale pořád si hraje s příborem. Unavený z toho všeho. „Jsem z toho všeho unavený. Chtěl bych mít jasno. Miluješ mě? Miluji já tebe? Už nevím, zda je noc nebo den.“

„Ztráta krve. Prospi se.“

„Ano, snad bude zítra lépe. Děkuji, Zacku.“ Zack vezme nádobí a tiše zavře.

„Spí,“ vysvětlí Maryinu otázku v očích. „Je unavený, ale je to tou ztrátou krve.“

„Potřebuje spát. Zacku, jestli bude nespokojený…“

„Mary, prosím.“

Mary kývne hlavou. „Začnu balit. Jak znám Matta, zítra ho neudržíme v posteli ani párem koní.“

„Dobře. Myslím, že Šedý vlk, Narcissa a Dakota tu zůstanou. Nebo budeš potřebovat Narcissu?“

„Ne. Zatím ne. Je šťastná.“

Zack přikývne. Na jak dlouho? „Půjdu ke koním a potom mu budu číst. Bude se nudit, ale neměl by ještě rukou hýbat.“

„Dobře.“

Zack vyjde na verandu. Uvědomí si teplo a přírodu, která se probouzí. Kdy měl čas zastavit se a obdivovat krásy světa? Většinou je obdivoval na karetním stolku.

Těším se na večer. Těším se na polibek, těším se na jeho zelený tázavý, toužebný a trochu smutný pohled. Těším se, až se k němu přitisknu a usnu, ale co dál.

Bojím se neznámého. Uvědomí si, že dobrých deset minut civí na corral s koňmi.

„Hej, Zacku jak je Mattovi!?“ zvolá Simply v bobří čepici a kazajce neurčité barvy. Kostkovaná košile a frajersky žlutý velký šátek kolem krku. Oči se usmívají stejně jako rty. „Všechnu legraci jste si přivlastnili.“

„Je OK. Věř mi ty chvíle na ranči, byly vše, jenom ne legrace. Bylo to smutné.“

„Chápu. Promiň. Podívej se. Angela je poprvé venku. Je zvědava jako dítě.“ Oba se zadívají na první hříbě na ranči. Zrovna důkladně vyhodilo zadníma a rozeběhlo se. Zastavilo se a s nataženým krkem pozoruje něco na zemi.

„Je krásné.“

„Ano. Bude nebojácné, jako jeho matka a Narcissa.“

„Ano.“ Doc Holliday se nikdy nebál. Za ním stála vždy smrt, proč by se jí bál. Nikdy se nebál smrti. Zaplaší dotěrnou myšlenku o životě.

„Mary na večer chystá něco dobrého, ale já vím co.“

„Co?“

„Budou vdolky. Bože ta slast mít potěšení z jejího umění. Až skončí svatbu, požádám ji o ruku.“ Vážně se dívá na vzdálený les. „Myslíš, že si mě vezme?“

„Určitě. Má tě ráda.“

„Díky.“ Oba ještě chvilku pozorují hříbě při hraní. Potom přejde k matce a začne pít. Zack se usmívá. Nádherný obrázek.

„Konec.“

„Pěkný příběh.“

Zack se protáhne. Chtělo by to skleničku panáka. „Jde se spát.“

Matt sklopí zrak. „Chceš tu spát?“

„A kde jinde.“ Začne se svlékat. Matt to nevydrží a podívá se na něj. Hltá jeho účelné pohyby. Záda, hrudník si jizvami. Svrbí ho prsty touhou, aby ho mohl laskat, hladit, hýčkat.

Zack se pod jeho pohledem ošije. Musí ho tak upřeně pozorovat? Vždyť na něm nic hezkého není. Starý tuberák s jizvami. Vklouzne pod pokrývku. Zarazí ho, jak je najednou v posteli málo místa. Matt se dívá na strop. Leží uprostřed postele.

„Posuň se,“ zavrčí Zack, který je skoro na kraji.

Matt se k němu otočí. „Oh, promiň.“ Začne se přesouvat sem a tam.

„Dost! Nebo mě shodíš.“ Matt se zahuhňá a přitulí se k němu. Zack ztuhle hladí jeho vlasy. Na hrudníku mu spočívá mužská hlava. Doprdele, jak se do takové situace dostal? „Ehm, takhle moc toho nenaspíme.“

„Já vím, ale je mi jedno. Musím toho využít, než změníš názor. Víš co, je mi dnes lépe!“ odhodí pokrývku a ruku položí Zackovi do klína. Jemně mu přejede úd.

Zack se dotkne jeho ruky. „Ne…,“ nestačí doříct, že nemusí, když ho Matt políbí.  Oplatí mu ho. Rád se s ním líbám. Co dál Zacku? Zasténá, když ho Matt vezme do úst. Rozkoš. Čistá nepopsatelná rozkoš. Zažít a zemřit. Žádné vidět, nic takového. Je to lepší než snad sex. Vyjde mu vstříc a hlavu přimáčkne ještě víc ke klínu. Tohle snad stojí za to, nebo ne? Vyvrcholí a malátně se položí nazpět do podušek.

Matt si otře rty. Zack je spokojený. Miluje ho vidět, když takhle uvolněně leží. Lehne si vedle něj.

Zack otevře oči. Vnímá jak je ukojený. Měl by… měl by… odsune Matta a rukou sklouzne mu ke klínu.

„Ne…“

„Ale já chci.“ Skloní hlavu ke vzrušenému údu. Když on může… Přece není to nic divného. Snad se mi neobr… olízne špičku. Cukne sebou.

Matt zasténá a Zack se na něj podívá. Líbí se mu to. Jemu se to taky líbilo… Vezme ho opatrně do úst. Uleví se mu. Vzrušující poslouchat steny, které vycházejí z Mattových úst. Zas tak špatné to není. Je to jako se ženou. Uleví se mu, pocítí vzrušení. Po chvilce už přestane myslet jen má jediný zájem, uspokojit Matta.

Sex? Je taky tak vzrušující? Zazní v obou myslích.