Noční výlety
148.
„Být to doma na ranči, tak nás Mary už žene do postele,“ řekne s postranním úmyslem Matt. Tak nějak doufá, že Zackovi dojde, že by mohli jít spát. Rozhodně spát nemá v úmyslu, tedy až za hodnou chvíli.
„To máš pravdu, ale nejsme doma.“
Matt v duchu zaúpí. Copak může být Zack tak natvrdlý? To mu nedošlo, že by se chtěl milovat?
„Měli bychom jít spát. Zítra to nebude jednoduché,“pokračuje tvrdohlavě. Přece se nevzdá!
„To máš pravdu. Tak trochu se bojím,“ přizná nerad Drew, ale i jemu vyhovuje Mattův náznak. Mohli by jít a on má tak blízko k Robinovi. Milovat se, mít sex. Kruci, jestli na to bude ještě chvíli myslet, tak nevstane.
„Budeme tam,“ zabručí Robin. V hlavě se mu rojí plno starosti. Hlavně ta, aby ho nikdo nepoznal.
„Já vím, ale i tak tam nejspíš padnu tisíckrát mrtev. Rodina nebude nadšená.“
„Zpacifikovat… Sakra, co to má být?“ Zack udiveně hledí na procesí, které k nim přichází. V čele tři velkých dobrmanů, jde z nich hrůza, jde velký černý kocour. Nikdo nepochybuje, že těm psům velí. „Ehm, to je…“
„To je pan Profesor Mew.“
„Co to je?“
„Profesor Mew III.“
Matt kouká v rozpacích na podivné procesí a pak se rozesměje.
„Nesmějte se. Počkejte.“ Drew hvízdne. Kolonka k němu přiběhne. „Přátelé.“ Psi ihned hosty očichají. Profesor Mew si líže tlapku. Pak zamňouká. Psi se odpojí a poslušně sednou.
„Hele, není to pes?“
„Není, bohužel. Vládne tu. V noci, i když psi si vás očichali, raději nechoďte ven. Jsou vycvičení, aby napadli každého, kdo se sem pokusí vlézt. Pobíhají po pozemcích naprosto volně.“
„Samozřejmě.“ Mattovi se udělá nevolno, když si představí psi zuby v zadku. To by rozhodně nechtěl a pak byl měl jizvy. Zackovi by se to nemuselo líbit.
Drew se protáhne. Psi s kocourem černým jako noc zmizí. „Myslím, že půjdeme spát, ne?“
„Určitě. Jsem unavený,“ řekne nadšeně. Konečně přichází ta velká noc N. Už se nemůže dočkat. Solidní postel a v ní On a On. Je něco hezčího, než se stulit do Zackovy náruče? Není.
Zack se podiví z čeho, ale nechá to být. Je fakt, že si taky nechá líbit voňavou postel, kde se pořádně vyspí.
„Pane, pokoje jsou připraveny.“
„Výborně, pane Whiste. Prosím, odveďte mé hosty nahoru.“
„Ano, pane Warnere. Mají pokoje hned vedle vás. Vaše koupel je připravena.“
Drew ztuhne. Hned vedle nich? Potom si vybaví, že nařídil to pro Robina, ale pro Matta se Zackem nikoliv. Zdá se, majordomus usoudil, že se to týká všech. Tohle je zapeklitá věc. No nic, až všichni usnou, tak se k Robinovi proplíží.
„Tak pojďte. Máte ty nejlepší pokoje v domě.“
Mattovi je to jedno. Klidně by to mohl být kumbál, ale mohl by mít širokou pohodlnou postel, do které se vejdou dva. Zamyslí se, zda stejně uvažuje i Zack. Po očku se na něj mrkne, ale ten se rozhlíží po domě s klidem španělského kavalíra. Vzrušuje ho jeho klid. Nemůže se dočkat, až ho svlékne, vlastně už bude svlečen. Hm, možná ne. Nebo by ho mohl obléct a zase svléknout. Mají na to celou noc. Zasní se.
„Matte, není ti něco?“
„Co?“
„Stojíš před svým pokojem.“
„Ach, ano. Zamyslel jsem se nad zítřejškem.“
„To se nedivím. Napadlo mě, že bychom mohli jít s tebou, Drewe?“
„Určitě. Prostě budete mí strážci. Rodina hned pochopí proč strážce. Nic viditelně neudělají.“
Robin se dotkne Drewovy ruky. „Budu tě chránit, ale kdyby něco, přiznám barvu, tvůj život za nějakou banku, to nestojí.“
„Charlotta by řekla něco jiného,“ zabručí Zack, poodejde, otevře dveře, pak se zarazí. Ví, jak Matt má rád formality. „Dobrou noc, Matte.“
„Dobrou noc. Vám taky.“ Vejde dovnitř. Nezkoumá přepychové prostředí, rovnou si to zamíří k druhým dveřím. Opře se o rám dveří a spokojeně si prohlíží na postel opravdu krásných rozměru. Vešli by se tam dva půl. Tu půlku nemusí. Stačí mu v ní svlečený Zack. Opravdu luxusní pokoj. Tak teď čekat. Rozhlédne se, jak si ukrátit čas. Malá knihovna. Skvělé. Vybere si namátkově knihu, usadí se, pak vyskočí a svleče si kabát, kazajku, boty. Ideální.
Zack si hned sundává kabát, rozepne si košili a pak shodí boty. Natáhne se na postel, když jeho zrak padne na stolek. Plná karafa, jistě dobré whisky a vedle ní povědomá krabička z vyřezávaného dřeva. Zvedne se. Matt tu není. Tak to si může užít. Otevře víko, nadšeně se zadívá na vyrovnaný poklad v podobě doutníku. Jeden vezme, promne mezi prsty, potom přičichne. Ach, Matte, máš to marný, pomyslí si. Seřízne špičku a zapálí si. Vtáhne kouř. Paráda. Pak se zarazí, otevře dveře od balkonu. Do křišťálové skleničky nalije whisky. Posadí se, dívá se ven a vychutnává poklid, o kterém tuší, že bude krátký. Zítra se to rozjede. Největší starosti mu dělá Charlotta, ne ta Warnerovic smečka. Jak ji chytit? Jak, aby ochránil Matta? Nechce ho vystavovat nebezpečí.
Upije. Výborná. Nedivil by se, kdyby se dovážela přímo ze Skotska. K tomu všemu je Matt nějaký divný. Cítí to. Jako by nebyl ve své kůži. Normálně by řekl, že to bude nadcházejícím závodem o Modrou vlajku, ale nějak o tom pochybuje. Bude si s ním muset o tom promluvit a to dřív, než on zasedne k hráčskému stolu a Matt pojede závod. Vlastně dneska je příhodná chvilka. Zajde za ním. Určitě si čte, jak má to ve zvyku. Ale nejdřív si vykouří ten báječný doutník a dopije skvělou whisky.
Drew by nejraději hned Robina zatáhl do pokoje, ale je tu lidi jak na náměstí. Chvilku počká. Bude to oběť, ale čert to vem. Vykoupe se a bude si představovat, jak pomalu stahuje z Robina oděv kousek po kousku. A potom postel. Oh bože, konečně se jeho sny naplní úplně. A další dny… Zblázní se z toho, že ještě nejsou, že musí čekat. Otravná rodinka, že musí takhle to tutlat, ale na druhou stranu má to příchuť dobrodružství. Nic nezjistí. Robin bude jen strážce. Nic víc. Osobní strážce plně k dispozici pánu domu.
Zní to dokonale. Osobní. Olízne si rty. Představy jsou nebezpečná věc, usoudí, když se zadívá na vztyčený úd, který touží být hlazen Robinovou rukou, držen v zajetí jeho teplých úst a pronikat do jeho pevného zadku.
„Tak prozatím se spokojíš s mou rukou. Musíš chvilku počkat.“ Začne si přejíždět vzrušený úd. Dělá to skoro bolestivě, ale ne dlouho, protože stačí pár necudných myšlenek a vyvrcholí. Je opřen o stěnu a zrychleně dýchá. Jako když ti bylo patnáct, pomyslí si. A to stačilo jen si představit pár věciček. Co bude, až ho dostane do svých spárů? Zasměje se a vstoupí do vany. Uvelebí se v ní. Slast.
Robin netečně se posadí do křesla. Zavře oči. Je unavený. Matt měl pravdu, když navrhl spánek. Měl obavy, jak se tu bude cítit, ale musí uznat, že je tu jako doma. Vždyť taky tu byl víc doma než v rodném domě. A ta fontána! Tak ta je božská. Nahé děvy… Nahý Drew. Únava z něj spadne jako kouzlem. Nikdy by do něj neřekl, že je na chlapy. Popravdě o sobě si to taky nemyslel, ale s Drewem je to jiné. Nehnusí se mu jeho postava. Spíš naopak. Ale i tak by neměli riskovat. Služebnictvo má oči všude. Může to donést rodině a ta když se semkne… Nechtěl by být jejím zájmem. Dokud budou rozdělení a sledovat své vlastní zájmy, tak je nechají na pokoji. Problém nastane, když se spojí. Tím důvodem by právě mohlo být jeho zájem o osobního strážce.
Osobní. Mohli by noc co noc být spolu. Všude ho doprovázet. Zní to lákavě, ale nepřitáhne to pozornost rodiny? K tomu ta fúze. Chápe Zacka s Mattem, že tu ženskou chtějí dostat. On taky, ale ne za cenu Drewova života. Zajde hned teď za Drewem. Ožije, protože si vzpomene, že právě teď bere koupel. Vidět ho nahého, to by byl určitě pěkný pohled. Mohl by se přidat. Nevadilo by mu to?
Zvedne se a jde ke dveřím. Přitiskne ucho ke dveřím. Zdá se, že je klid. Zavrtí hlavou. Proč by nebyl klid? Chová se jako vetřelec. Klidně otevře, když si uvědomí jedno. Světlo na chodbách a dveře, které se taktéž otevírají. Urychleně zavře. Počká.
Kniha je nuda. Jistě vše je nudné až na nahého Zacka. Matt rázně sklapne knihu. Kniha počká, Zack ne. Klidně přejde ke dveřím. Podle něj už dávno všichni spí, a pokud ne… Otevře dveře, když si ihned uvědomí, že se otevírají jiné dveře. Jeho předpoklad, že všichni spí, je mylný. Zack by nebyl nadšený, kdyby se o nich dozvěděli. Stačí Mary. Při těch myšlenkách dveře zavře. Počká. Čas ještě má a Zack tak rychle neusne. Určitě provádí nekale věcí, které by neměl při svém zdravotním stavu dělat. Ušklíbne se.
Zack odloží sklenku. Je čas na návštěvu. Potřebuji si promluvit a nejen to. Sáhne na kliku a ruka mu ztuhne. Šramot? Hloupost. Všichni spí. Možná by za Mattem neměl jít. Říkal, že je unavený. Půjde jen na krátko. Pootevře dveře, aby vzápětí si uvědomil, že se otevírají i jiné, rychle je zabouchne. Snad si nikdo nevšiml, že chtěl jít pryč. Zamračí se. Chová se bláznivě. Nejlépe bude, když zaleze do postele. Obrátí se, ale po dvou krocích se zarazí. Je Doc Holliday a ten si vždy dělal, co chtěl. Žádná překážka nebyla dost vysoká, aby ji nepřekonal. Mimo tuberkulózy a Matta. Obrátí se, otevře a vyjde ven. Nikdo nikde. Udělá krok, když si uvědomí, že se otevírají další dveře. Vrátit se? Rychle zapadne k velkému květináči s prostorovou kytkou. Na druhé straně stojí měkká židle.
Robin vykoukne. Chodba je prázdná? Vypadá to, ale Zackovy dveře jsou otevřeny. Hm, že by někam šel? K Mattovi? Proč by ale je nezavřel? Rychle k nim přeběhne. Zack se málem nevtiskne do stěny, ale Robin ho mine. Co teď? Rychle přeběhne k pokoji Robina. Zavře za sebou.
„Zacku? Nemáš ná…“ Vzápětí si uvědomí, že zde Zack není. Nakoukne do ložnice. Taky tam není. Pak je u Matta nebo sešel dolů? Ale to může zazvonit na noční službu. Zvláštní. Při přemýšlení, kde je Zack se otevřou dveře a Drew jen v županu přeběhne k Robinovým dveřím. Otevře, vpadne a rychle zavře.
„Robine?“
Zack ztuhne. „Asi sis spletl pokoj.“
„Sakra!“ Drew si uvědomí, jak vypadá. Přisahal by, že tohle je Robinův pokoj.
„Robinův pokoj je vedle.“
„Divné, měl být vedle mého.“
Zack se široce usměje. „To nic. Ty dveře vypadají všechny stejně.“
„Jistě. Jen jsem se chtěl poradit o něčem na zítra,“ dostane ze sebe. „Dobrou noc.“
„Dobrou noc.“ Zack si oddechne, když mu padne zrak na židli. Tohle patří Robinovi. Udělá krok a zakryje klobouk a kabát. „Tak já jdu.“ Rozhlédne se. Divné. Otevře dveře, když uslyší opět dveře. Málem, že je nepřibouchne, ale vyjde ven. Nahlas zavře dveře.
Matt opět zaleze dovnitř. Už toho má dost. Tady je živo jak u nich o tancovačce. Tak to ne! Prostě nedovolí ostatním, aby mu rušili jeho plány. Plány jsou, aby se hroutily, ale ne jeho! Otevře dveře od balkonu. Vykloní se. Bingo. Když to nejde oknem, půjde to dveřmi. Vyhoupne se na zábradlí. Uculí se. Výborně, Zack má otevřeno.
Zamračený Robin si uvědomí, že tu mlátí prázdnou slámu. Co s prázdným pokojem? Chce, aby v tom pokoji byl Drew, a ten tu není. Jde pryč, když si uvědomí, že něco slyší. Rychle vypadne. Na chodbě otevře dveře. Kam jít? Do svého pokoje. Stiskne kliku.
Zack si uvědomí, že někdo jde. Možná dokonce Robin. Otevře dveře a vyjde na balkon.
Matt se odhodlává k dalšímu kroku a jedině vidina sexu se Zackem mu dodává sil, aby to udělal a nemyslel, že dolů stačí jeden chybný krok.
Robin si uvědomí otevřené okno. Je si jistý, že je neotevíral. Někdo tu byl. Začichá. Vůně mýdla, vůně koupele. Drew tu byl. Zřejmě to on otevřel balkonové dveře, a když ho tu nenašel, tak šel do svého pokoje. Hledal ho tu, chce se s ním vidět. Zavře balkon a vyjde ven.
Zack v duchu jadrně zakleje. Je zamčený. Dolů je daleko a jsou tam tři psi. Mít jejich zuby v zadku netouží. Najednou otočí hlavu. Sousední balkon. Jeho balkon, který je vzdálený tak jako měsíc na obloze a tam… Matt! Ten šílenec! Otevře pusu, že ho zadrží, ale hned si uvědomí, že by ho to mohlo rozhodit a spadnout. Trne, když kouká, jak k němu přelézá.
„Matte!“ zašeptá.
Matt šťastný, že to dokázal, zmizí v Zackově pokoji.
Tak a co teď? On na balkoně, Matt v jeho pokoji, už ví, proč říkal, že je unavený. Přenocovat pod širým nebem? Rozhodně by to byla nová zkušenost. Nocoval už snad všade. Na balkoně domu, ne. Tak tohle je ironie. Jenom proto, že nechtěl, aby kdokoliv věděl o jeho vztahu s Mattem.
Matt obhlédne pokoj. Je zmatený, protože vše je na místě, kromě Zacka. K tomu pil a kouřil. Musí mu důrazně říct, že to doktor nedoporučuje. Povzdechne si. Byl tu tak před pěti minutami, ale kde je teď? Možná šel do kuchyně. Počká tu. Posadí se do křesla, spokojený, že se dostal na místo určení. Zívne, zavrtí se v měkkém křesle a pohodlně se usadí. Počká, až se vrátí.
Robin, jak nejrychleji svede, vpadne do Drewova pokoje. Má to. Dokázal to.
„Robine?“
Robin se otočí. Drew v županu jen s páskem kolem štíhlého pasu, vypadá nádherně. Jen je škoda, že ho nestihl ve vaně. „Drewe. No…“ Zasekne se. Netuší, jak pokračovat. Je blbý říct, že přišel za sexem.
„Byl jsem u tebe, ale byl tam Zack, jsem rád, že jsi přišel.“ Jde k němu, obejme. Robin vdechne Drewovu vůní.
„A já doufal, že ještě se budeš koupat,“ vyklouzne z něj.
„Jindy.“ Blízkost těla, po kterém touží, se začíná projevovat. „Zdá se mi, že jsi nějak moc oblečený. Na návštěvy se chodí buď formálně, nebo ne.“
„A jak budu chodit já?“
„Pokud možno bez ničeho.“ Začne z něj stahovat oblečení.
„Nevypadám zrovna jako Matt nebo Zack,“ řekne zoufale. Moc dobře ví, jak jeho záda vypadají.
„Zack je moc hubený a Matt mě nezajímá. Zajímáš mě jen ty. Klidně ti to budu opakovat do konce života. Hm, vypadáš nádherně.“ Bez rozpaku před ním klesne na kolena. Do rukou sevře mu úd. Robin zavře pusu. Nechává se unášet rukama a o krapet později Drewovými rty. Tu slast je skoro nemožné unést.
Zack humorně přemýšlí, jak se mohl dostat do tak prekérní situace. Jediná možnost je vytlouct sklo nebo jít dolu. Ti psi… Nadechne se a seskočí. Na okamžik má pocit, že se už nezvedne, ale pocit nebezpečí, které mu zježí chlupy na krku, ho donutí se zvednout a rozeběhnou se ke dveřím. Jen doufá, že nejsou zamčené. S pocitem, že za zády má tři dobrmany, utíká jako nikdy v životě. U dveří, doufá, že nejsou zavřené, nebyly, se otočí. Psi tam nejsou. Udýchaný se zastaví za dveřmi. Tak teď rychle do svého pokoje. Vypraví se do druhého patra, spokojený, že to nakonec zvládl. Mattovi vynadá, že riskoval. Takhle se dostávat do cizích pokojů.
U svých dveří ztuhne. Světlo. Rychle se rozhodne pro schovku. Zaleze ke květináči, kde už jednou unikl. Snad ho ta osoba s lampou nespatří. Zakopne o židli a posadí se do ní.
„Áááá!“ zařve tak mohutně, že vše co zrovna nespí v domě, ztuhne.
Drew s plnou pusou semene, ospalý Matt se v křesle narovná a postava s lampou se rozklepe nad nelidským výkřikem. Zack s očima plných slz se snaží zbavit se vetřelce, který mu visí na zádech. „Áááá!“ zařve ještě jednou, když zjistí původce svého neštěstí. Vztekle pohlédne na pyšně kráčejícího kocoura. Mít tu zbraň, tak mu napere broky do kožichu.
„Zacku!“ Drew vykřikne, zároveň Robina zatlačí dovnitř, když si uvědomí, že chodba je plná lidi a hlavně pana Whista s lampou v ruce. „Co se stalo?“
„Zacku!“ Matt rozčileně vyběhne ze Zackova pokoje. „Co je?!“
Zack si odfrkne. Záda mu hoří v plamenech, jak na nich visel ten idiotský kocour. Kdyby ten kocour nevážil patnáct liber, potom by to bylo něco jiného. Ucítí krev.
„Pane, něco jsem slyšel.“
„My víme. Můžete jít.“
„Pane… Ano, pane. Mohu nějak pomoci?“
Matt mezitím si prohlíží Zacka. „Potřebujeme alkohol a obvazy. Máš záda na cucky.“
„Tak snad tak hrozné není?“ Psí zuby v zadku nemá, ale kočičí škrábance ano. Byly by mu milejší od Matta.
„Doneste lékárničku.“
„Ano, pane Warnere.“
Matt sundává Zackovi košili. Najednou si uvědomí Drewa v županu. „To zvládnu, opravdu.“
„Jistě, tak já tedy půjdu.“
„Ano a Robin? Asi už spí.“ Drew zrozpačití. „Divné. Ten výkřik by probudil mrtvého. Musíme to sundat. No tak.“
„Já vím. Jdu do pokoje.“ Humorně si pomyslí, že neměl z bezpečného pokoje odcházet. Mohl si tam užívat s Mattem. Takto si bude houby užívat.
„Pane, lékárnička.“
„Můžeš jít spát.“
„Ano, pane Warnere.“
„Zvládnete to?“ Blahopřeje si, že měl aspoň župan a stihl Robina ukrýt.
„Jistě, díky.“
Drew kouká na dveře. Nedává mu to smysl. Jestliže je to Zackův pokoj, proč z něj vyběhl Matt? Uvědomí si, že stojí v prázdné chodbě. Otočí se, zahlédne pootevřené dveře. Robin! Rychle do nich zapadne. Nelibě zaznamená, že Robin je opět oblečený. „Zackovi na zádech přistál kocour. Jen nechápu, proč se chtěl v noci posadit ke květináči. Je to Profesorovo oblíbené místo, odkud má přehled, co se na chodbě děje. Tak a můžeš si to stáhnout znova.“ Popostrčí ho směrem k pokoji s postelí. Rozváže si župan a nechá ho sklouznout na zem. Mlsně se po něm podívá. „Tentokrát nás nevyruší ani ďábel!“
Robin se usměje. „Klidně ať nás ruší.“ Pomáhá Drewovi se svlékáním. Pohladí ho po nahém těle. Vzrušuje ho to. Obejme, aby cítil jeho tělo na svém. Dobře si uvědomuje, jak vypadá, ale zdá se, že Drewovi to nevadí. Neví, zda má být vděčný nebo ne. Políbí ho.
Drew s trochou úžasu ho objímá. Je to skvělý pocit, když ho drží v náručí. Nemůže se dočkat, až opět ho vezme do úst. Najednou ho Robinovy ruce opustí a jeho úd je cele v Robinově péči. Zakloní hlavu, ruce vklouznou do vlasů milence. Zasténá slasti. Ještě trochu, ještě kousínek a bude. Zasténá ještě víc a mimoděk přitiskne Robinovu hlavu ke svému klínu.
Ten sebou trhne, jak na to není zvyklý. Zvedne se mu žaludek. Tohle asi nezvládne. Odtrhne se od Drewa. Otře si pusu. Cítí jak se mu žaludek bouří. „Nějak…“
„Nevadí, omlouvám se,“ řekne kajícně Drew. Klekne si k němu a políbí. „Lepší?“
„Ano.“ Usměje se. „Mohli bychom konečně se dostat do té postele, co myslíš?“
„Jdeme.“
Lehnou si vedle sebe. Drew má takový divný pocit a potom mu to dojde. Leží vedle sebe jak dva cizinci. Nechce to. Přetočí se a jeho ruce ovinou milencovo tělo. Teď je to lepší. Zívne si.
„Chceš jít spát?“
„Ne, ještě ne. Je mi tak dobře.“
Robin přemýšlí. „Jestli chceš, můžeš do mě vstoupit,“ řekne napjatě. Drew se nadzvedne, dívá se do milovaného obličeje. Netuší, co má říct na jeho nabídku, ale popravdě mu vzala zbytek rozumu. Teď už nedokáže myslet na nic jiného, jak do něj proniká, jak si ho bere. Polkne. „Chceš?“ pobídne ho opět.
„Dneska ne, zítra. Nic tu nemám.“ Drew se zasměje. „Nějak jsem nečekal. Děkuji.“ Rukou sklouzne k Robinovu klínu. Hladí ho, zkoumá a tlačí. Robin otevře nohy a prst se dostane dál, že k dírce. Zatlačí na ni. Oba dva dýchají přerývaně. Váhají, zda pokračovat, když se Drew vzpamatuje a ruku stáhne. Místo toho, vezme do úst Robinův nalitý úd. Robin povzdechne, když vykřikne, Drew doslova ho vysaje. Potom olizuje mu penis a varlata.
„Už toho nech. Na víc se asi nevzmůžu.“
„Miluji tě.“
Robin zamrká a místo odpovědi ho k sobě pevně přitáhne. Druhou rukou je přikryje. Oba mlčí a zvažuji, co bude dál.
„Zacku, kde jsi byl?“
Zack se opatrně položí na břicho. „Vypadá to hrozně? A to jsem si myslel, že budu mít spíš psí zuby v zadku. Takhle mám kocouří škrábance. Raději bych je měl od tebe… Au!“ zavyje do polštáře.
„Raději ode mě?“
„Jistě, necítím je tolik,“ uzemní ho Zack. „Buď laskavě jemný. Jsi jak slon v porcelánu, au!“
„Šel jsem za tebou a nebyl jsi v pokoji. Šel jsi do kuchyně?“
Zack už chce odkývnout. „Ne.“
„Tak?“
„Sakra, nech mě!“ Trhne ramenem, ale záda bolí, jako by po nich přejížděl kartáčem. „Tak za tebou, no. Jen jsem nechtěl, aby to věděli. Nakonec skončím tady. K čertu, dávej pozor.“ Polibek na rameno ho překvapí.
„Šel jsi za mnou? A já za tebou. Přes balkon. Strašně jsem se bál, že sletím, ale podařilo se. Tak jsme mysleli na to stejné.“
„Na stejné?“
„Na sex.“
Zack zamrká. Popravdě na sex myslel jen okrajově. Zato u Matta to byla asi hlavní myšlenka. Jak je chtěl zahnat do postele, začíná to dávat smysl. Nyní má s tím utrum. Matt jemně nanáší mast. Mělo by se ovázat.
„Můžeš spát na břiše?“
„Těžko,“ zahuhlá do polštáře. „Ovaž to.“
„Tak dobře. Po umytí se ty škrábance jeví daleko lépe.“
„To jsem rád. Myslím, že jsem viděl všechny svaté,“ zabručí a posadí se. Matt kolem něj pobíhá. Pak se pyšně zadívá na své dílo.
„Hotovo.“
„To jsem rád.“ Myšlenky na sex zřejmě Matta přešly. Osobně se nediví. Milovat se s někým, kdo má tak zřízená záda, by odradilo každého.
„Teď se svlékneme a konečně skočíme na to.“
Zack zalapá po dechu. Spletl se. Matt by myslel na sex, i kdyby byl na márách. „V tomhle stavu?“
„Miláčku, dá se dělat různé věci.“ Rychle se svleče a dotkne se Zackova opasku. Mlsně si olízne rty. Už se těší, až ho bude mít v puse. „Nemohu se dočkat, až si s tebou budu hrát.“ Zamne rukou v klíně. Zack potřese hlavou. Už je úplně zpitomělý, ale tělo reaguje tak jak má. Neboli penis se rychle zvětšuje. V tomhle stavu a sex? I přes všechny myšlenky vstane a nechá si stáhnout kalhoty. Za chvilku je nahý a donucen se posadit.
„Matte, váž…“
„Těším se na to jak malý. Hm, podívej se, jak rozkošně vypadá.“
Zack pohlédne dolů. Rozkošně? Pochybuje. Zasténá, protože hlazení Matt vymění za ústa. Přejíždí po celé délce a ruce jemně hnětou koule. Na chvilku přestane a zadívá se do Zackova obličeje. Nepřítomný pohled ho potěší a pustí se do kouření s větší vervou.
Zack hlasitě zavrčí, jak se uvolní. Hladí Mattovy vlasy. Je mu skvěle.
„Je ti lépe?“
„Daleko lépe, počkej, co to děláš?“ Matt začne znovu zpracovávat úd. Hladí ho a přejíždí, aby byl opět v plné síle. „Co chvilku… Au, to bolí.“
„Záda?“
„Jo.“ Nemůže tomu uvěřit, ale Mattova práce mu úd vzpamatovala. Matt pohladí špičkou jazyka úd, pak vstane. Dojde si pro mast. Chce ho mít v zadku. Své mužství ignoruje. Zack ho pozoruje, jak bere mast. Vsadí se, že je to stejná, jakou má na zádech. Je mu to jedno. Jenže co chce dělat? Matt si namaže otvor, trochu nechá na rukou. Rukama nanese na Zackův úd mast a potom obkročmo se posadí.
„Jsi maniak.“
„Možná, ale miluji tě. Chci tě mít v sobě. Zvládneš to?“
„Teď, když jsme oba připraveni? Budu muset.“
Matt se usměje. Zack už jiný nebude. Nadzvedne se, rukou uchopí úd a pomalu dosedá. I když si otvor promazal a rozšířil, i tak ho to bolí, ale chce ho mít v sobě. Nakonec přestane to dělat pomalu a prudčeji dosedne. Vyhekne bolesti.
„Bolelo to.“
„Trochu. Chvilku.“ Přitiskne rty na Zackovy. Líbá ho jako o závod. Koutkem mysli si uvědomuje, že bolest přestává. „To je tím, že neprovozujeme sex pravidelně. Kdyby ano, nebolelo by to.“
„Kdybys ho netoužil mít ve svém zadku, nebolelo by tě nic.“
Matt se usměje, nadzvedne a spustí se. „A teď mi řekni, že se ti to nelíbí,“ dožaduje se, zatímco dosedá. Nahoru, dolů.
„Líbí.“
„Tak vidíš,“ zasténá, protože vyvrcholí. Chvilku sedí a dívá se, jak stříká. Je to na něm, na Zackovi. Teď už jenom uspokojit Zacka. Opět se nadzvedne a spustí. Pomalu, skoro lenivě, vychutnávajíc si spojení a jízdu. Zack mu sevře boky a donutí ho zrychlit. Nelíbí se mu pomalé tempo. Chvilku jsou jen zaujatí sami sebou, a jak se Matt nadzdvihává, když Zack vykřikne, donutí Matta sedět na svých kolenou. Cítí jasně, jak z něj prýští semeno.
Matt sedí, pak si uvědomí prázdno. Už ho Zack nezaplňuje do nejmenší škvírky. Nerad z něj sesedne. Ucítí lepkavost.
Zack ho pozoruje. Evidentně je spokojený, protože si pobrukuje. „Víš, že si pobrukuješ?“
„Co? Oh, vadí ti to?“
„Ne.“ Je to dokonce hezké. Co to dělá? Najednou zrozpačití, jak se Matt otočí, v ruce ručník. Nechá se očistit. „To jsi nemusel.“
„Proč ne? Chtěl jsem to a je ti lépe. Mám tu zůstat?“ zeptá se nejistě.
Zack přikývne. Vlastně proč ne? Pak si uvědomí, že je to teprve podruhé, co spolu spí. Tentokrát nazí. Mattova tvář se rozjasní. Je rád. Vleze si na druhou polovinu postele.
„Jen je mi líto, že nespíme spolu u nás, ale tady.“
„Bude to jiné?“ když přehazuje přes ně pokrývku. Cítí se divně, ale na druhé straně i dobře. Prostě zvláštně. Matt ho šetrně obejme.
„Byl bych rád, kdybychom měli svůj vlastní pokoj, na ranči,“ dodá.
„A co ostatní?“
Matt zesmutní. Vždy tu budou ostatní. „Uvidíme,“ řekne optimisticky. „No a vždy máme dům v Popleru. Zajímali by mě, zda už je hotová sauna. Hodlám v ní provádět necudné věci.“
„Jaké?“ optá se bez přemýšlení Zack.
Matt se usměje, políbí ho. „No přece s tebou v hlavní roli.“
Zack si pomyslí, že měl pravdu. Matt bude myslet na sex i na márách. Ne, že by se mu to nelíbilo. Ve skutečnosti, docela ho ty necudnosti zajímají. Když si uvědomí, že Matt spí, povzdechne si. Zase neprobrali zítřek. Nechápe to, že Matt má tak velkou moc mu kazit plány. Na druhou stranu je spokojený a plány proberou zítra. Matt něco zabrumlá ze spánku. Zack se usměje, zívne a zavře oči.
