16. 12. 2012
Past
143.
Matt se ráno protáhne a ihned se mu vybaví včerejší myšlenka. Tucson. Musí se optat na to Drewa. Je možné, že by Charlotta usilovala o banku? Ale jaký by mohla mít důvod? San Francisco je velmi vzdálen od Tucsonu, ale peníze dokážou s lidmi udělat divy. Zajímalo by ho, zda si toho všiml i Zack.
Zatraceně, chybí mu tu. Už aby začali žít trochu normálně, ale podle toho co mají v plánu, tak nejdřív musí pomoct Robinovi. Zack nebude nadšený, ale nějak ho přesvědčí. Potom ten pokerový dýchánek, nechápe, proč tam chce jet. Pak jeho závod a na závěr musí odjet do svého rodného města. Taky nechápe, proč to chce udělat, ale co by pro něj neudělal. Jen mu ukáže dům, školu a ehm co?
Zírá před sebe, když si vlastně uvědomuje, že jeho domov už je dávno na ranči. S rodiči se nestýká, se sourozenci taky ne, tak co tam má vlastně pohledávat? Otočí se na bok, když si vzpomene na facku a odsouzení rodičů. Odjeli tehdy hodně ve spěchu a dědečka se nikdy neptal, co se dělo po jeho odchodu. Měl to možná zkusit nějak urovnat, ale jak? Hloupost. Otec by to nikdy nepřijal, ale proč děda ano? Čekal by to obráceně.
„Snídaně!“
Matt protočí panenky, vstane, když do pokoje vejde Zack. „Dobré ráno.“
„Vstávám.“
„Jo, to vidím. Hezké,“ řekne lakonicky na rozcuchané hnědé vlasy.
Jde k němu a políbí ho. Matt překvapeně se na něj podívá. „Stalo se něco?“
„Nic. Včera se zmínil Drew o Tucsonu.“
Matt chvilku mlčí, jak se snaží přeskočit na jiné téma. No, když to bere Zack normálně, bude taky. „V noci mě to taky napadlo. Myslíš, že Charlotta opět zaúřadovala?“ odhodí pokrývku, vstane a oplatí mu polibek. „Musím se jít umýt. Necítím se dobře.“
„Něco zlého jsi snědl?“
„Od Mary? Něco špatného? Ne. Co chceš dělat?“ Bez rozpaků se začne oblékat.
„O tom si promluvíme později, ale rozhodně ji nechci v San Francisku. To město mám rád.“
„Jen kvůli tomu?“ Zack k němu jde a zapne mu knoflíčky. Mattovi je fajn, i když by bylo ještě lepší, kdyby se na to vrhli, ale za chvilku Mary zavolá opět k snídani. Nechce, aby někdo přišel na jejich vztah, i když věří, že by to přijali, ale osud nebude pokoušet. „Dneska se chováš jinak.“
„Jinak? Uvažoval jsem, nic víc. Možná, ale hádám, že jsi mě chtěl přesvědčit, abych těm dvěma otrapům pomohl.“ Jde k oknu, odhrne závěsy. Do pokoje proniknou sluneční paprsky.
„No chtěl. Uděláš to?“
„Kvůli těm dvěma? Ani náhodou.“
Matt k němu přistoupí. „Copak bych měl udělat, abys mi pomohl?“
„Nic.“
„No tak.“
„Udělám to kvůli Charlottě.“
Matt se rozesměje. Na chvilku se mu zdálo, že se Zack změnil, ale kdepak. Je stále stejný.
„Chytej!“ hodí mu bundu. Matt ji zachytí. Za chvilku už scházejí k snídani. Matt, když vidí, že Mary se točí ještě kolem sporáku, zajde do koupelny a narychlo se oholí. Prohlédne se. Nevypadá špatně a ten ranní polibek nebo zapínání košile byly fajn. Klidně by ho takhle mohl strojit každý den. Ovšem spíš vypadá, že než se dostanou k tomu a do postele, zase uběhne nějaká doba. Začíná si myslet, že se jeho život dělí na dva úseky. Honičky, kdy nejsou sami a mezi tím přestávky, kdy pak to dělají jak nadržení hřebci. Brr, pomyslí si.
„Snídaně nebo to vyhodím psům!“
„Raději snídaně,“ pronese do zrcadla Matt. Opět začarovaný kruh. Protrhne se to někdy a bude tím starým Mattem? Co mu tehdy kromě přítele chybělo? Nic. Byl rančerem, jakých je v Státech spoustu, ale najednou má po boku někoho tak slavného, ale snad to ustojí. Musí.
„Dobrý den.“
Všichni pozdraví. Matt, se hned otočí k Drewovi. Vypadá, že moc toho nenaspal, což je zvláštní, protože by řekl, že večer padal únavou. Robin taky vypadá, jako by ho vytáhli z rybníku. Podivné nebo, že by oni dva… Bylo by to možné, že by dělali to, co on nedělal se Zackem?
„Drewe, ta banka z Tucsonu, víš o ní něco bližšího?“
„Moc toho nevím, jen vím, že se právě zajímá o první Sanfranciskou. Nechápu proč.“
„Možná proto, že je bez majitele a tím je zranitelná?“
„Opravdu nevím. Proč se ptáš?“ I Robin na Matta pohlédne. Neptal by se jen tak. Zadívá se na Zacka. Ti dva jsou jak dvojčata. Jestli Matt se ptá, potom je za tím Zack.
„Tucson. S tou bankou měla spojení Charlotta, což je banditka, která usilovala o zlato.“
„Tahle? K čertu! Jsi si jistý?“
Zack zavrtí hlavou. „Právě že ne, ale rozhodně nechci dopustit, aby dál prováděla své nekalé pikle.“
Matt v duchu si pomyslí, že spíš mu jde o pomstu, že je převezla, ale popravdě i on, by ji rád vymáchal v řece za to, co jim provedla. Zlato nedostala, ale prohnala je důkladně a k tomu zničila vězení. „Zničila Hardymu vězení.“
„Tahle?!“ zvolá Simply. „Neuvěřitelné. Ženská a banka, kam to svět spěje!“
„Tak nějak,“ přikývnou oba. „Robin zůstane doma. Musíme vypátrat, zda je tu někdo cizí.“
„Po dostizích jich spousta odjede, ale spousta zůstane,“ podotkne Zack. „Jak chceš tu vypátrat někoho se špatnými úmysly?“ ušklíbne se.
„Matte, okamžitě toho nech. Nebudeš se hnát do nebezpečí,“ spustí Mary. „Tvůj dědeček s babičkou by se v hrobě obrátili, kdyby viděli, co děláš.“
A to ví jen o polovině z nich, pomyslí si Matt. „Ale Mary, jde o Robina,“ namítne. „Nebudu se pouštět do žádných divočin. Slibuji.“ Snad ji to uklidní. Ví, že se o něj bojí…
„A ty Zacku ho v tom jen podporuješ.“
Zack vytřeští oči, Matt se zachechtá. Mary je v ráži a to jde přes mrtvoly. To pak v jejich sítích skončí i fakt nevinní, i když Zack nevinný? „Co já s tím mám společného? Je to Mattův nápad jim pomoci. Já bych nic neudělal.“
„To zrovna. Já tě znám. Jen přivedeš Matt na scestí. Neschováš se za tím nevinným kukučem!“
Šedý vlk se prudce zvedne a odejde. I ostatní mají co dělat, aby její prohlášení ustáli. Zack se nečitelně dívá na hospodyni. Jak přišla, že má nevinný kukuč, nechápe. Vůbec nějak to celé postrádá smysl.
„Mary, co tím chceš říct?“ optá se opatrně.
„Co? No abyste se zbytečně nevydávali do nebezpečí! Kdo pak vás má kurýrovat?!“
„Aha.“ To je snad první osoba, kromě Matta, která se o něj bojí. Je to hřejivé, je to milé, ale trochu zbytečné. Takový starý tuberák už prostě má smrt v zádech. Vlastně je jeho sestrou.
„A tady máš mléko!“
„Mléko?“ optá se pro jistotu Drew, který netuší, jak má reagovat.
„Jistě. Je to zdravé!“ Zack varuje očima Drewa, že jestli jen mrkne, je z něj mrtvý muž Matt ne Matt. Podle jeho výrazu zřejmě to velmi rychle pochopil.
Matt nehnutě se dívá na Drewa. Jak těm dvěma pomoci? Jak dostat střelce z úkrytu? Sakra je to toho moc. Má požádat o pomoc Hardyho? Určitě by to pro něj udělal, ale co s tím? Nejdřív musí zjistit, kdo usiluje o Robinův život. Potom vyřeší tu banku. Není nad plán. Čím jednodušší tím lepší, jenže žádný nemá. Ale jak to provést? Zas to tak málo není.
Něco plánuje. Zná ten pohled, když se ho snažil svést. Jak s tím začne, je konec. Jen doufá, že to zas nebude něco divokého, kde bude riskovat život. Jak se jedná o něj, o přátele, roztrhl by se vejpůl. Pomůže mu, co mu zbývá. Bez něj by nevyšel zdravý. Nechce zažít Mary opravdu v ráži, protože sice přežil všechno, ale jí by nemusel. Je nebezpečnější než ta přestřelka u OK corralu.
Co kdybych, možná… Ano. Ten plán není dokonalý, ale lepší stejně neušijí. Musí do toho zatáhnout Drewa, což není rád, taky Zacka, což taky není rád, ale věří, že mu pomůže. Hned jak skončí snídaně… „Au!“
„Jídlo. Tady.“ Třísk. Na stůl s ohlušujícím rámusem přistane talíř s jídlem.
„Promiň, Mary. Zamyslel jsem se.“ Zack se ušklíbne. Vytočit Mary se nevyplatí, ale odmítat její jídlo, to už musí být vážný důvod. Určitě plán domyslel. Až ho uslyší, nejspíš ho schvátí opravdová mrtvice, protože on by nikdy nic tak šíleného nevymyslel.
„Dobrá. Dojez to. Co chtěl tu doktor?“
„Ech nic.“ Musí mluvit s Katty. Sice slíbil, že nebude, ale koho jiného by se optal? Katty bude vědět, zda má doktor šanci nebo ne. Na stará kolena ještě bude dělat Amora. Zavrtí hlavou,očima spočine na Zackovi. Místo, aby se staral o něj a sebe, tak se stará o všechny kolem. Měl by s tím přestat, jenže Zack je podobný. Až přijede Wyatt, nechá všeho a pojede s ním. Povzdechne si. Musí ho od toho uchránit, jinak věčně nebude doma. Měl by Wyattovi nějak říct, že je Zack nemocný a nemůže ho přetěžovat, protože pravdu mu říct nemůže. Nějak pochybuje, že by na to přišel sám a přijal to.
Po snídani si vezme stranou Drewa. Jak to uvidí Zack, zaškaredí se, stejně jako Robin. Včerejší noc byla zlá, protože rád by zůstal s Drewem. Za ty týdny v poušti, co Drew byl v městečku, on jezdil a sháněl informace a pomoc, si zvykl, že ho má u sebe. Dokonce víc než to, ale přiznat mu to nemůže. Musí být volný. Jako dědic jednoho z nejkrásnějších domů v San Francisku by si mohl mezi místní smetánkou vybírat.
On je jenom pokřivený hrbáč s mizernou minulostí a ještě horší budoucnosti. Vůbec neuvažuje, že se zařadil mezi smetánku a peněz má snad víc než celá rodina. Chce jenom Drewa uchránit chyb, kterých se on sám dopustil. Nechce, aby se musel někde plahočit za pár drobných.
„Co potřebuješ?“ optá se ho Drew.
„Mám plán, jak to vyřídit.“
„Rád bych ho slyšel,“ řekne bez ostychu Zack. Přece ho nenechá s ním samotného! Nejdřív Robin, potom tenhle zelenáč. Ne, ten ho neohrožuje, ale Robin se svým vtipem, inteligencí je jiná kombinace. Matt dá víc na to, než na nějaký vzhled, protože jinak by si nic nezačínal s vychrtlým tuberákem.
„Tak dobrá. Půjdeme do pracovny, ne? Byl bych nerad, kdyby to Robin slyšel.“
„Takže to není zrovna bezpečné, co?“
„Zacku, ty máš co zrovna říkat.“ Jde do pracovny, kde byl včera doktor. Zajímalo by ho, jak si vede. Je jasné, že se to v městečku neutají, ale podle něj má šanci. Zůstane stát, protože tu jsou jen dvě křesla.
„Takže?“ podívá se na Drewa, potom do šedých Zackových očí.
„Budu hrát Robina. Počkejte, než začnete namítat. Zná ho někdo důkladně? Tebe ano, ale Robina ne. Jestli někoho najali, pak bude znát tebe, ale Robina ne. Jestliže s někým budeš a budeš se s ním důvěrně bavit, usoudí, že je to Robin.“
„Ehm, no má to mezery.“
„Jaké? Být tvou rodinou, myslel bych si, že jsi utekl k Robinovi. Proč bys jinak utíkal z domů, který máš rád a který jsi právě dostal?“
„To je pravda.“
„Je to nebezpečné,“ namítne Zack.
Matt se široce usměje. „Právě proto chci, abys mě, nás hlídal, a toho vraha dostal. Takhle zjistíme něco víc o nepříteli. Nejdřív vyeliminujeme tuhle hrozbu a potom rodinu!“ bouchne pěsti do dlaně.
Zack přemýšlí. Logiku to má. Dokonce by řekl, že ho tím překvapil, ale co když to nezvládne? Jde tu o Mattův život. Zachránil jeho, tak má za něj odpovědnost. Dosud se vždy snažil, aby to nebezpečí co nejvíc eliminoval. Tady nebude moci, protože právě Matt bude ve středu samého dění.
„Co když se nikdo neukáže? Možná jsem si to jenom představoval.“
„Pak se nic nestane a pojedeme do San Franciska. Zacku, byl jsi tam někdy?“
„Jistě. Párkrát a několikrát projížděl. Velké město. Nelíbí se mi to.“
„Tak požádáme Hardyho. Udělá to…“
„Je nemocný.“
„To je pravda.“ Usměje se. „Budeš to muset zvládnout. Věřím ti.“
Zack nerad přikývne. „A co s tou bankou?“
„Přemýšlel jsem, že by mohl tebe ustanovit jako správce,“ otočí se k Drewovi.
„Má ji převzít? To neudělá! Nebyl by tam šťastný,“ zavrtí hlavou. „Miluje poušť, svobodu. Nechci ho tam vidět a pak rodina se k němu chová jako k psu.“
Jako ke mně. Taky mě vyhnali a nebýt prarodičů, pak bych možná dopadl jako Zack. Nebo hůř. Mohl by být už mrtvý. Pokud by ho samozřejmě rodina nezavřela do nějakého toho sanatoria. Otecm jako doktor, má hodně známosti. Najednou si uvědomí, že i to mohl být důvod, proč ho děda sebral a jel tak daleko. Mohli skončit někde blíž, ale on ho odvezl přes půlku států. Naslepo jeli jen s penězi a nejnutnějšími věcmi. Bylo to tak? Měl skončit v nějaké cele ve svěrací kazajce? Otřese se.
„Je ti něco?“ optá se starostlivě Zack. Matt je bledý jako stěna.
„Ne, je to v pořádku. Promiň. Jen jsem si vzpomněl na dědečka. Uděláme to. Robin nikdy neskončí ve svěrací kazajce.“ Možná se ale plete.
„V čem?“
„To je jedno. Tak co?“
„Dobrá,“ souhlasí Drew. Zack taky, ale nerad. Ti dva si vůbec neuvědomují, do čeho se ženou. Jsou to blázni a on s nimi. Kdyby tu měl aspoň Wyatta, který by hlídal s ním, ale požádá o tu službu Šedého vlka. Umí se i v městě ztratit jako stín.
„Dobrá, začneme hned teď. Jdu za Katty, tak mě doprovodíš.“
„Proč za ní?“ podiví se Zack.
„To je moje věc. Drewe, jdeme!“ Zack v duchu zavrtí hlavou nad tím generálským tónem. Matt vyjde ven. Venku se rozhlédne, zda uvidí někoho podezřelého, ale všechny zná. Ale cizí člověk, který ho hodlá zabít, sotva by se tu procházel jak na promenádě. Trochu se přikrčí, jako by ho bolelo břicho. Vedle něj se objeví Drew.
„Co se krčíš?“ podiví se.
„Jen mě napadlo, že bych mohl vypadat jako Robin, aspoň z dálky.“
„Eh, to nebudeš vypadat nikdy.“ Drew se zvědavě podívá po městečku. Včera toho moc nestihl, ale dneska si to vynahradí, když najednou zalapá po dechu a obdivně sleduje plavovlasou bohyní. V tu chvílí se mu Robin vykouří z hlavy. Matt se uchechtne.
„Nezírej, to je Marie, kuchařka.“
„Čím je? Děláš si legraci?!“
„Ne. Dala košem všem, kteří byli nezadaní a pár dalším, o kterých nemáme tušení. Vlastní restauraci a hotel a právě jdeme za její dcerou Katty.“
„Je úžasná.“
„To je. Nemáš šanci,“ zchladí ho, ale asi zbytečně. Však narazí sám. Popadne Drewa za ruku a táhne ho jiným směrem. Ten se po chvilce vzpamatuje.
„Jak to, že je svobodná?“
„Chceš dostat pánví po hlavě, optej se jí. Já své zdraví mám rád. A co Robin?“ optá se zvědavě.
„Co s ním?“ ale v duchu se zardí, protože má pocit, že ho zradil.
„Jen tak. Tvá rodina musí být velmi zajímavá.“
„Je strašná. Vyhodili Robina. Nechápu proč.“ Kolik asi je Drewovi a Robinovi? Ale řekl by, že asi tolik co jemu a Zackovi nebo ne? Zack je starší, ale o věku nijak nepřemýšlel.
„Hlavně musíme ochránit Robina. Nechci, aby zemřel.“
„To nechce nikdo.“ O Zackových úmyslech ho nebude referovat. Jsou scestné a nemyslí to vážně.
Zack v ten samý moment si říká, že by nebylo špatné, kdyby se ta povedená dvojice ze San Franciska se tam zase vrátila nebo na místní hřbitov. Jedinou překážkou je Matt. Má je rád, takže jediné východisko je jim pomoci a co nejrychleji je odtud vypakovat, aby tu nezacláněli
Jde to s ním s kopce, když takhle uvažuje, ale za to může Matt. Nevěnuje se mu a už o tom přemýšlel v noci. Pořád někde jsou, a když už jsou sami, tak není čas. Bylo mu lepší, když byl sám.
„Zbláznil jsem se,“ řekne si sám pro sebe. Vytáhne cigaretu a zapálí si. Očima pozoruje okolí, ale myšlenkami je u Matta. Jak se mu takhle dostal pod kůži, je záhadou.
„Napadlo tě něco s tou bankou?“
„Ne.“ Ani o tom nijak nepřemýšlel, protože uvažoval, že je idiot, když nedokáže říct Robinovi, že nechce, aby odešel. Prakticky celou noc o tom přemýšlel. Na nějakou banku si ani nevzpomněl.
„Musíme něco vymyslet. Nejjednodušší by bylo, kdyby tu banku převzal.“
„Ne. Robin by nemohl být zavřený v pracovně. Nesnesl by to tam.“
Matt přemýšlí co dál, když si uvědomí, že jsou už u restaurace. Překvapí ho cedulka zavřeno, přesto zaklepe. Objeví se Katty. Když uvidí Matta, rozzáří se. Otevře mu.
„Pojďte dál. Hned něco udělám.“ Zvědavě spočine na Drewovi. Ten se usměje, sundá klobouk.
„Dobrý den, slečno.“
„Dobrý den. Matte?“
„Drew. Přítel. Katty, chtěl bych si s tebou promluvit a Mary už nám udělala snídani, tak se netrap. Kampak šla Marie?“ optá se klidně. Drewovi pokyne k jinému stolu, ale sám jde za Katty. Která rychle pochopila, že nechce, aby Drew to slyšel.
„Za Tvrďasem Harrym. Nepřišla objednávka.“
„Chudák.“
Katty se rozpustile ušklíbne. „Jeho chyba. Co potřebuješ?“ Matt sleduje, jak připravuje těsto. Netuší, co to bude, ale určitě něco báječného.
„Nevím, jak začít, ale tvá maminka, myslíš, že no…“
Katty přestane sypat ingredience a upře na něj pohled. „Ano? Ne, počkej, ani náhodou.“
„Cože?“
„Nejsi nějak mladý?“
Matt udiveně se na ní zadívá, potom se rozesměje. Katty se zamračí. „Já ne, někdo jiný.“
„Aha, tak kdo?“ optá se zvědavě. Ruce utře do utěrky.
Matt váhá, ale potom se rozhodne říct pravdu. Doktor je mu velmi sympatický, takže ti dva by byli pěkný pár. „Jeden známý. Chci se optat, zda by měl nějakou šanci.“ Katty se posadí na malou židličku.
„Netuším. Maminka je v tomhle hodně uzavřená. Kdo je to?“
„Doktor.“
„Doktor?!“ udiveně zvolá. „Je mladší než maminka, ale je hezký. Vždy mě pozdraví.“
„To je. Tak co myslíš? Nechce být pro smích celému městu, že to zkouší opět, ale já si myslím, že by měl dostat šanci, ale taky nechce, aby si ho vzala jen, že podlehne jeho šarmu,“ mírně se ušklíbne.
Katty užasne. „No tedy! Fakt nevím, ale zkusím to vyzvědět. Maminka říká, že nám dvěma,“ píchne se do hrudi, „je samotným lépe. Že nikoho nepotřebujeme, ale co mám Kaarla, nemyslím si to. Provdám se a co maminka? Najednou bude sama. Už jsem o tom uvažovala, ale doktor by mě nenapadl. Víš, nechci, aby skončila sama. Sice budu tady, ale může se stát cokoliv a já s ní nebudu moci být. Co si potom počne?“ řekne zachmuřeně.
„Samotný ženský je těžko,“ přikývne Matt, protože si vzpomene na babičku, i když ta měla dědečka, ale i tak.
„Jo. Maminka hodně obětovala, aby tohle všechno vybudovala, ale já zkusím něco vyzvědět. Je milej, že?“
„Je,“ potvrdí. „Pěknej taky.“ Katty přikývne.
„To je všechno?“
„Tak nějak. Zřejmě se jí začne dvořit, ale jak říká, pokud ho skutečně nebude mít ráda, tak je to k ničemu a dobře víme, že lásce si člověk neporučí.“ Vybaví si Zacka. Skoro hned věděl, že by to mohl být někdo, s kým by mohl trávit na ranči zimy.
„To máš pravdu. A co ty?“
Matt pokrčí rameny. „Mám koně.“
Katty protočí oči, pak ho praští utěrkou. „Běž nebo tě přetáhnu důkladněji.“ Zasměje se. „Chci vidět, jak budeš šílet, až se objeví ta pravá.“
Matt se usměje. „Díky moc.“ Dovolí si ji dát pusu na tvář. Potom vyjde. Drew k němu zvedne oči. „Vyřízeno?“
„Jo, jdeme lovit medvědy.“
„Zacka jsem nikde neviděl. Ty, Matte má něco proti mně a Robinovi?“
„Nic. Jeho problémem jsem já, ne vy,“ řekne jen tak, aniž tuší, nakolik se trefil. „Tak jak to vyřešíme?“
„Nemám tušení,“ řekne těžce. „Celou dobu jsem o tom přemýšlel, až jsem prostě musel odjet a říct to Robinovi. Mohlo by se stát, že by ho nakonec vypátrali.“
„A nechceš, aby odjel s tebou domů?“
Drew se zastaví. „Vždyť by okamžitě zjistili, kým je. Odmítám.“
„Jako sluha nebo podobně ne. Víš, jak jsem ti říkal, že lidé vidí, jen to chtějí? Viděli by tvého nového sluhu nebo strážce, co já vím? Viděli by hrbatého strážce, ne bohatého chlapa.“
„Strážce?“ zadumá se. „Jenže to neřeší převzetí banky. Nikdo nechce, aby ji dostal někdo jiný. Ani Robin, ale kam to jdeme?“
„Pozdravit pár přátel, představit tě a hlavně, aby nás spolu lidé viděli. Myslíš, že se ten zabiják bude vyptávat, kdo jsem? Já si myslím, že ne. Možná jen dostal rozkaz, aby zlikvidoval všechny muže, kteří s tebou budou mluvit. Vida, mohl by se převléknout za ženu. To už vůbec by ho nepodezřívali. Půl roku u tebe, půl roku na poušti. Nejsem dokonalý?“ nakloní se, když ztuhne, jak kolem něj proletí kulka. Vrhne se na zem a s ním Drew.
Zack v první chvílí jen překvapeně zírá, v hlavě zmatek, že Matt přece jen měl pravdu. Pak ale léty praxe ihned vyhodnotí dráhu střely. Oklikou se tam rozeběhne, i když má minimální naději, že ho dostihne. Po cestě si uvědomí, že kdyby se zrovna nenachýlil, tak je po Mattovi, protože střela mířila jasně na hlavu. Musí to být někdo, kdo se v tom vyzná. Najednou uvidí koně. Z nějakého důvodu ho potěší, že neutíká vlakem. „Stůj!“ pro jistotu vystřelí, ale jezdec napůl visící na koni ho pobídne k většímu trysku. Zack zavrtí hlavou a vystřelí ještě jednou. Chladně se dívá, jak jezdec se hroutí na zem. Doběhne k němu.
„Střílel jsi?“ optá se.
Muž mlčí.
Zack se usměje. „Mlčení znamená ano. Jdeme!“
„Jsem zraněný!“
„Ano? Měl jsi zastavit při prvním výstřelu, pak bych nestřílel. Půjdeme k doktorovi.“
„Zacku!“
„Jsi v pořádku?“
„Jistě. To je ten střelec?“
„Mlčí, pak ano. Prosím tě zavolej doktora k Hardymu. Bude výslech nebo chceš mi vše říct zde a tady? Bude to polehčující okolnost.“ Matt se na něj obdivně zadívá, ale obrátí se a pospíchá pro doktora.
„Tak prej se tu střílelo! Zase vy?“ vyhrkne udýchaný Hardy. „Byl jsem blízko. Kdo je to?“
„Nevím, ale střílel po Mattovi. Tak bude to?“ Muž se zadívá do ledových očí. Posune se, ale pod upřeným pohledem přestane.
„Nic jsem neudělal,“ rozhodne se zapřít. „On na mě střílel! Zavřete ho. Postřelil mě.“
„Jsem zástupce šerifa,“ usměje se a ukáže mu odznak. Někdy je to k něčemu jako právě teď.
„Zatraceně.“
„Přesně. Hardy, máš volnou celu? Potom ti vše vysvětlím.“
„To očekávám, protože nechápu, jak se vše může točit kolem vás a tohle je kdo?“
„Drew. Vysvětlím ti to. Tak jdeme!“
Muž sebou škubne, když muž zavyje. „Ona mě zabije,“ zašeptá zničehonic.
Zack se rozpustile usměje. Určitě to řekl jen tak, ale on si rychle dal dohromady dva plus dva. „Děkuju, to stačí.“ Tak ho poslala Charlotta. Musí o banku velmi stát. Určitě je tu další muž, který má ji podávat zprávy. Dokonce možná ten mladík, kterého měla sebou. No, rozhodně tentokrát to přepískla, když nechala střílet po Mattovi. Ne, ten tu není, protože by jinak ho varoval, že muž vedle Drewa není Robin. Ve finále musí eliminovat jak Robinovu rodinu, tak Charlottu. Je možné, že jsou tu další zabijáci. Musí se to nějak vyřešit, protože rozhodně netouží potom, aby Matt byl mrtvý.
