Shounen - ai povídky

Polehčující okolnost

„Nikdy bych nevěřil, že to bude žena,“ prohodí neutrálně Zack. Je ráno a zima. Oba se choulí v kabátech a čekají na první vlak, který by je dostal z městečka. „Jak jsi to věděl?“

„Jak?“ zadumá se Matt a pohlédne směrem, odkud má přijet vlak, ale ten se neobjevuje. „To znásilnění, ale musím přiznat, že hlavně tím úklidem chaty.“

„Chata? Mohl to uklidit muž.“

„Muž nikdy nevytře prach na skříni. Nebo ty bys ho utřel?“

„Ty si ho utíráš.“

„Ale, zkoumal jsi moji skříň?“ optá se pobaveně Matt. „To proto, že babička to tak chtěla, naučila mě to a vžilo se mi to do krve. Co jsi tam chtěl?“

„Ve skříni? Maličkost. Myslím provaz nebo něco podobného. Bylo to dávno. Nepamatuji si to,“ pokrčí rameny.

Matt posmutní a obrátí se ke kolejím. „Za chvilku je tu.“

„Ale vysvětlíš mi, jak jsi poznal, že vrahem je žena a jak víš, že je to nehoda.“

„Dobře. Pod jednou podmínkou.“

„Jakou?“

„Že zůstaneš se mnou,“ ale slova zaniknou v skřípotu kol vlaku. Nasednou do první třídy a vyhradí si kupé sami pro sebe. Další zájemce odrazují pouhým pohledem. Vysvlečou kabáty a Matt obdivuje štíhlou vysokou postavu Zacka. Chce, aby zůstal, chce se s ním milovat, chce ho hýčkat.

Vlak se pohne a oni se usadí pohodlněji.

„Chci vysvětlení, jak ji mohla uškrtit. Liana nebyla žádné tintítko, jestli mi dobře rozumíš. Určitě se bránila. To dokazujou rozhozené ruce, vyhrnuté spodničky.“

„Zacku, musí vždy vyhrnuté spodničky znamenat násilí?“

Zack přivře oči a potom klidně přikývne. „Byla uškrcena. Pak ano. Jedině, že by ji někdo donutil k sexu. A potom ji v záchvatu žárlivosti uškrtila. Zní to divně.“

„Vedle jak ta jedle,“ prohodí Matt a rozesměje se.

Zack se zaškaredí. „Tak to prozraď ty, děde vševěde.“

„Hele, nejsem starý.“

„To já vím.“

„Dobře, ale nepřerušuj mě. Je to jedna z historek mého pohnutého života.“

Zack se usměje. Tohle vypadá zajímavě.

Matt chvilku uvažuje, kde začít. „Když jsme se zabydleli na ranči, dědeček se rozhodl, že bych měl poznat přece jen radost z milování. Jelikož nevěděl, jak to zařídit, rozhodl se pro jednoduchou alternativu. Vzal mě do Denveru do jednoho z nevěstinců. Trochu jsme museli hledat, kde by měli muže pro muže jako společníka. Chlapec, kterého mi ukázali, se mi nelíbil. Víš, starším mužům se líbí chlapci, jenže to není můj případ. Madam byla velmi znala a chovala se velmi mile. Vůbec nebyla nad naší žádosti zaražena. Vzala si nás na starost a přivedla toho chlapce. Děda hned věděl, že to nepůjde.“

Matt vykoukne ven a zadívá se na svoje ruce.

„Ptal se předtím, kdo se mi líbí a podobně. Nemohu pochopit, že to vzal tak klidně. Byl jediným člověkem, s kterým jsem mohl o tom klidně mluvit.“

To já taky ne, pomyslí si Zack, ale nepřerušuje Matta.

„Zdvořile jsme odmítli a chtěli odejít, ale byla velmi okouzlující a chvilku jsme tam u skleničky seděli a povídali.“ Na Mattových rtech rozkvete pobavený úsměv. „Nabízela dědečkovi rozkošnou blondýnku s opravdu bujnými vnady. Byla zahalena do průsvitného negližé a člověk viděl vše. Takové průhledné nic. Krása. Dědeček galantně odmítl a já se zatím díval po zákaznicích a ženách, které nabízeli svoje služby. Bylo mi jich líto, ale věděl jsem, že se tu mají lépe, než na ulici.“

„A vzal si ji?“

„Ne,“ zavrtí hlavou. „Myslím, že měl, až moc rád babičku. Navrhla nám ulice nebo jiný podnik. Ale do ulic se nám nechtělo.“

„Proč?“

„Děda předpokládal, že na nich budou stejně mladí chlapci, jako tady a on asi věděl, že bych chtěl něco jiného. Zkušenějšího a někoho, kdo by se mi trochu líbil. Věděl, že k sexu bych nepotřeboval někoho, kdo se člověku líbí.“

„Tak proč ne?“

„Myslím, že chtěl, ale to je moje domněnka, aby můj první zážitek… Abych ho měl s někým, kdo se mi bude líbit. A nepřerušuj mě laskavě.“

Zack se usměje, ale je mu smutně. Mattovi by mělo být taky smutno, ale vypráví to s lehkosti. Když si vezme, že ještě s nikým nespal v jeho letech…

„Tehdy se stala taková malá epizodka.“

Zack přestane myslet o Mattovi a zpozorní.

„Nevím, jak se ta žena, spíš dívka, jmenovala. Vtrhla k baru, kde jsme seděli. Tváře uplakané a byla úplně nahá. Mezi vzlyky křičela, že ho zabila. Madam se zvedla a jednu ji vrazila. Dívka se hned uklidnila a já se díval na pěkné tělo. No možná měla trochu širší boky, ale krásná kulatá ňadra,“ připustí.

Zack by ho zaškrtil. Jeho nezajímají nějaké široké boky nebo ňadra.

„Co se stalo?“ optala se madam.

„Jak jste mi přikázala, já ho chytla pod krkem, zmáčkla a on najednou leží tam jako mrtvola. Prosím, za nic nemohu. Byla to nehoda,“ začala znovu vzlykat a klesla na zem. Byla rozcuchaná a opravdu zoufala.

„Pánové mě jistě propustí. Jediná rada, kterou vám mohu dát, jsou ulice nebo jiný podnik.“

 Na to jsme odešli. Nic zajímavého tam nebylo. Madam vzala dívku někam dozadu a já se optal dědy, co to mělo znamenat. Začal mi vysvětlovat, že někteří lidé mají rádi, když je přitom škrtí. Snáz vyvrcholí.“

„Zatraceně. Liana…“

„Přesně tak. Vzpomínáš si na obraz v Dianině obchodě.“

Zack přikývne.

„Ten obraz byl pravdou a láskou k Dianě. To řekla. Pravdivý obraz a umělec byl vynikající. Zřejmě dostal slušně zaplaceno, ale nakreslil i modřiny na krku. Ten, kdo neví nebo netuší, sotva by si jich všiml.“

„Proto ta široká sametka?“

„Ano. Zakrývala si takhle modřiny. Nechtěla se vzdát výstřihu a nosit šaty ke krku. Možná s tím přišla dokonce Diana. Udělám pro ni vše. Myslím, že se jí to nelíbilo, ale protože ji milovala…“

„Dává to smysl. Je mi jí líto. Takže žádné znásilnění, žádná vražda.“

„Ano. Nehoda při sexu. Kromě Dakoty tam ještě byla Diana. Určitě zoufalá, ale nechtěla, aby kdokoliv to vyšetřoval. Pomohla Dakotovi k útěku, protože věděla, že není vrahem a bylo jí ho líto. Zřejmě několikrát byla na ranči a Dakota se k ní choval mile.“

Zack mlčí a snaží se strávit to, co slyšel.

„Je to těžké, že. Najednou svět vypadá jinak,“ tiše začne povídat Matt. „Byl jsem tehdy vyděšený kluk. Nebýt dědečka, nevím, kde bych skončil. Možná bych se začal prodávat nebo, co já vím. Jen jsem nahlédl do světa bahna, ale nechci mít s tím nic společného.“ Smutně se usmívá. „Ženy, které milují ženy a vraždí. Muž, který miluje muže. Divoké sexuální praktiky…“

„Nejsem tak neznalý, ale spíš mě zajímá dědeček. Jak to ví? Myslím, že procestoval hodně, ale mít takové znalosti…“ vyčkává na odpověď.

„Ano měl velké znalosti,“ pousměje se Matt. Odmlčí se a prohlíží si Zacka. Zkoumá každý jeho rys. Když tehdy dědečkovi vyprávěl o svém idolu, byl to Zack. Tehdy, když ho v horách našel, netušil, že je jeho vysněným sněm. Teprve teď při tom vyprávění si vzpomněl na svůj popis dokonalého partnera. Všechno se v něm sevře. Držet ho v náručí, milovat… Slast, která vede do ráje.

Zack zklamaně si povzdechne a zadívá se na krajinu venku. Pošoupne si klobouk do čela a natáhne dlouhé nohy. Zavře oči a tiše začne oddechovat.

Matt si ho prohlíží. Zacku promiň, ale o dědovi nevím vše ani já. Něco mu vyprávěl, jak byl v Anglii a kolik toho tam zažil. Byl velmi tolerantní a měl ho rád. Vzpomíná si na odjezd z Memphisu. Byl zamlklý a smutný. Když viděl babičku a jeho, s tázavými a smutnými obličeji, jen prohodil.

„Zkazil se, ale u tebe tu chybu neudělám.“

Položil mu ruku na rameno a svět byl hezčí. Teď si myslí, že zřejmě myslel jeho otce.

Mnohokrát se ptal, proč vše opustil a děda jen pokrčil rameny. Jednu chvíli si myslel, že miloval taky nějakého muže, ale potom mu řekl, že ne. Doufal, že ano. Chybí mu a zajímalo by ho, co by řekl Zackovi, ale má tušení, že by mu ho schválil.

Myšlenka přeskočí z dědečka na Zacka. Je krásný a povšimne si dlouhých nohou. Pohlédne do Zackovy tváře. Spí. Mohl by toho využít. Naposled.

Natáhne ruku a se samozřejmostí ji položí na Zackovu nohu. Zachvěje se, když mu tělem prolétne touha. Moci ho tak hladit po nahé pokožce. Bude mu muset stačit jen tenhle okamžik.

Zack skoro vyskočí, jak ho dotek probudí. Ovládne tělo. Je to Matt. Co asi chce dělat? Zavře oči, ale pořád vnímá jeho ruku.

Hladím ho, i když jen kalhoty. Těší se strukturou nohy, i jak volně jí smí hladit. Možná začínám bláznit. Jsem normální, že mě těší takové věcí?

Napjatě sleduje svůj prst, jak přejíždí po okraji holínky, jak jede výš, dotýká s kolene a odváží se ještě víc a pohladí stehno. Už je jenom malý kousek od vysněného cíle. Stáhne ruku a prudce oddechuje. Podívá se na ruku. Dotýkal se Zacka, mazlil se s ním. Jenže je to kapka v moři. Zvedne se a vyjde ven, jako by ho honily fúrie. Vnímá rozpálené tělo, které žádá víc. Proč, Zacku, mi to děláš?

Zack otevře oči a pošoupne si klobouk z očí. Hledí na nohu, na které ještě cítí Mattovy doteky. Je to tam vypálený jako cejch, nadechne se a položí si otázku.

„Proč jsi mu to dovolil?“

Zná odpověď, ale znát není totéž, jako si to přiznat. Bylo to krásné, přiznáš si to, nebo to odmítneš. Co chceš dělat Docu? CO?! V mysli zůstane jen to jediné.

„Už nespíš?“ Dveře se otevřou a dovnitř vejde uklidněný Matt.

„Budeš chtít poslat věcí nebo pro ně dojedeš?“ Optá se s jiskřičkou naděje v srdci.

Zack se nadechne k odpovědi a potom vše změní. „Co bys dělal, kdybys měl někoho, koho bys miloval?“

„Nechápu.“

„No, kdybych s tebou zůstal?“

V Mattovi se zadrhne dech a on hledí na Zacka.

„Je to jen hypotetická otázka.“

V Mattově se vše uvolní, ale ta chvilka naděje v něm ještě plápolá. „Co bych dělal? Hýčkal ho. To je samozřejmé.“

„Samozřejmé?“

„Ano. Byl by prostě jenom on. Kdyby to šlo, nosil bych ho na rukou a vše by bylo jeho. Nemusel by nic dělat, nebo naopak všechno a samozřejmě bych se s ním miloval. Dotýkal, laskal a byl u něho.“

„Popisuješ manželství.“

„To ne! Víš, jenom chci, aby byl se mnou a miloval mě. Já vlastně ani nevím. Nikdy jsem k tomu nedošel, ale chtěl bych mít takový vztah, jako měli dědeček s babičkou.“

„A co děti?“

„Děti? Nemohu je mít. Sice děda povídal, že kdybych se soustředil, ale já si myslím, že by to nefungovalo. Nebo možná ano.“

„Proč tedy buduješ ranč, když po tobě nikdo ho nepřevezme?“

„Dědeček chtěl, abych měl se k čemu upnout, kdybych nenašel lásku. Doufal, že mi nahradí milostné vzrušení i sex. Částečně měl pravdu.“

„Hodně pro tebe udělal.“

„Ano. Víc, než kterákoliv osoba na světě.“

Oba mlčí.

„Zacku, nechceš zůstat se mnou?“

„Víš, že by to nefungovalo.“

 „Proč ne? Umím být milý.“

Ano. Jenže chceš věcí, které já nechci. Vstane a pro změnu on vypadne. Matt za ním hledí a potom vstane. Natáhne se pro kabát a přiloží si ho k tváři. Vdechuje opojnou vůní, kterou už navždy bude mít spojenou se Zackem. Je asi blázen, ale chce být s ním, co nejdéle, i kdyby to znamenalo udělat něco nepěkného.

Zack zahlédne Matta. Je to normální tisknout si kabát k obličeji?

Prochází kolem kupé, když v jednom zahlédne ženu s mužem. Křičí na sebe. Povzdechne si a jde dál. Kolem proběhnou vřeštící děti. Život jde dál a on stojí na další křižovatce. Kdyby tu měl karty, vytáhl by je a optal se jich. Jenže poprvé v životě musí se rozhodnout bez nich. Vejde do normálního vagónu a zpozoruje hrající postarší pár. Vášnivě a soustředně hrají poker. Mohl by se přidat a potom si vzpomene na fiasko na první cestě.

„Pánové, můžete mi půjčit karty?“

„Tady!“ Jeden z nich mu hodí balíček a dál se věnují hře. Před nimi jsou položeny drobné.

„Díky,“ cvrkne do klobouku a v šedých očích se mu zableskne. „Vrátím je.“

„No jo… Dva páry, Matte. Předveď se.“

„Zacku, trojka. Prohrál jsi.“

Zack zbledne a udělá krok vzad. Ne… Jen náhodné jména, ale Zack prohrál. Prohraje i on?

„Nová partie nebo si vybereš svoji výhru?“

„Že váháš starochu. Nová partie. Vyberu si to později… Celé.“ Zack se obrátí s balíčkem karet a jde do kupé, kde ho čeká Matt. V ruce svírá balíček od neznámých se stejným jménem.

„Matte.“

„Zacku, promiň. Moc dobře se vyjadřovat neumím, co.“

Zack místo toho hodí karty na sedadlo. Matt ho zvedne a tázavě se zadívá na něj.

„Vsadíme osud do balíčku karet.“

„Cože? Nerozumím Zacku.“ Matta znepokojí Zackův podivný horečnatý výraz.

„Budeme hrát o to, jestli zůstanu na ranči, dokončíme sázku, kterou jsme začali, nebo odjedu.“

„Ne!“ odhodí karty. „Nebudu o tohle hrát.“

„Ale sázku ano.“ Otevře nový balíček a zamíchá. Karty v štíhlých rukou ožijí a Matt je fascinovaně sleduje. Zack předvádí, co se s nimi za ty léta naučil.

„Kdo vytáhne větší kartu, vyhrává.“

Osud v podobě dvou mužů nabývá na obrysech. Dvě karty, dva osudy a jeho neschopnost se rozhodnout. Už jednou svěřil osud kartám, proč ne podruhé. Uvědomuje si, že je skoro mimo, ale nemůže přestat.

Osud a dvě karty. Co si vytáhneš za kartu?

Prohra nebo výhra.

„Tahej.“ Balíček leží mezi nimi a Matt se ho bojí dotknout. Chce si zachovat iluzí, že se k němu vrátí. Bojí se prohry. Má strach, jako nikdy v životě.

„Tahej!!“

Matt natáhne ruku a vezme balíček do ruky. Ukáže kartu. Pikový král.

„Dobře. Teď já. Musí to tak být. Rozhodovat se…“ nedořekne a vytáhne kartu. Otočí jí k sobě a rozesměje. Pohodí karty, až se rozsypou po kupé. Rozesměje se. Jeho štěstí ho opustilo.

Na vrchu leží karta. Černá s piky. Matt na ní hledí. Je to ona nebo jiná?

Zack se nakloní k Mattovi. „Výhra. Chceš přece výhru, že?“ šeptá nesmyslně, ale ví, že to musí udělat. Prohrál.

Na vrchu leží piková dvojka.

„Výhru?“

„Ano. Chceš ji nebo ne?“

„Ano,“ vydechne Matt a přemýšlí, co bylo ještě za výhru. Nic a sleduje zblízka Zackův obličej. Výhra. Jaká výhra? Co chceš udělat?