Shounen - ai povídky

Poslední snídaně

Kdo měl ten hnusný nápad a do Ameriky přitáhnul slepice a tím pádem kohouty. Vím, že slepice bez kohouta nemůže být, ale někdo by mu mohl už zavřít zobák. Chce se mi ještě spát, pomyslí si zoufale Matt v posteli v hotelu, kde se včera ubytovali společně s Wyattem Earpem. Ten by se taky nemusel nikdy zde objevit. A k tomu včera nic nezjistil co se stalo  u Wyatta. Jen ví, že tam Zack byl s nim a mluvil. Místo toho musel ven a pak už nezjistil nic.

Přetočí se na druhý bok a pak se s klením posadí. Rukou se poškrábe na hrudníku a pak odkopne pokrývku. Obleče se a nakonec si připne pouzdro s pisoli na útlé boky. Zívne si a pak vyjde ven. Probudí Zacka a pojedou domu. Tam patří. Zaklepe na dveře a když slyší dále, vejde. Zack v kalhotech stojí u mísy s vodou a myje se.

„Stalo se něco Matte?" ručníkem si přetře oholený obličej.

"Nic. Co bys říkal společné snídani?"

"Hned jak se Wyatt probudí. Měl těžkou cestu včera a..." Matt se u toho kysele zatváří. Jeho zrovna u té snídaně nemusí mít. Žárlím, ohromeně si přizná. Já žárlím a nemám důvod. Nic se Zackem nás nespojuje kromě ranče.

"Dobře počkám dole v jídelně. Dnes by měly být proslavené palačinky Kathyiny maminky. Moc se na ně těším." Zack přestane si utírat obličej a přemýšlí proč najednou je Matt takový smutný a prostě jiný. Nedokáže tu proměnu plně popsat, ale jakoby si něco uvědomil nebo ztratil a má pochybnosti nebo co, ale čert to vem.

Wyatt potřebuje pomoc a to proti Allovi. Musí se soustředit na budoucí souboj a ne na Matta a jeho imáginární pocity. Moc uvažuji, ale to je tím, že jsem začal vést jiný život. Matt už dávno zmizel a zanechal Zacka myšlenkám. Zack se rychle obleče a zrovna si připína pistole, když dovnitř vejde Wyatt.

"Jsi stejně rychlý jako dřív?" optá se vahávě. Zack bleskurychle vytasí zbraně.

"Tak co myslíš?" Wyatt nic neřekne a stojí ve dveřích s palci zaháknutými za opasek.

"Půjdeme?"

"Jistě, ale nejdřív mám některé věci na ranči... ne pojedeme rovnou." Otočí se od Wyatta. Nepojede na ranč. Mohl by tam zůstat a Wyatt je možná jeho jediný přítel. Byl jim po celou dobu co je na Západě a pro Matta to bude lepší. I pro něho. A peníze čert vem. Stačí se posadit k hracímu stolku a hned jich bude mít hromadu. Kolikrát takhle vyhrál a zas ztratil tisíce dolarů?

Má tu všechno co potřebuje. Vezme si kabát a vyjde z pokoje. Jde za Wyattem dolu do restaurace, která voní jídlem až se člověku sbíhají sliny. Sedne si vedle Matta s Wyattem, kteří sedí a dokonale se ignorují.

"Tak co to bude, pánové?"přispěchá k nim vesele Kathy.

"Pro mně palačinky," řekne Matt.

"Pro mně taky,"souhlasí Zack a Matt se rozzáří. Zack si ho nevšímá a dumá jak mu to oznámit, že odjiždí a neví kdy se vrátí. Ne o tom, že se nevrátí bude mlčet. Bude to tak lepší.

"Pro mně vajíčka, šunku a chleba," objedná si Wyatt. "Jak vám to na tom ranči jde?" optá se zdvořile.

"Výborně."

"To ano. Podařilo se nám se Zackem chytit Červený plamen a jeho klisnu. Je to koňský ranč a mám nejlepší koně v celém kraji. Plánujeme, že chov rozšiříme a Víla čeká s Hnědákem hříbátko. Hnědák je... byl nejrychlejším koněm na dvěstě kilometrů daleko." Zack přemýšlí o tom, že tohle už neuvidí. Neuvidí zrození hříbátka Víly a Hnědáka, kterého musel zastřelit. Nebude u toho jak Simply... k čertu se sentimentalitou. K čertu s tím vším a k čertu s Mattem a jeho očima. Pořád ho sleduji a on chce mít klid.

"Odjíždím," přeruší Matta. Ten ztuhne, když u něho přistane talíř s pěti palačinkama.

"Ne!" vykřikne Matt a rukou mávne až talíř s palačinkama odletí na podlahu. "To kvůli němu?" a ukáže ne Wyatta. Zack si vynadá. Měl to tušit a říct mu to v soukromí. Jenže tak trochu se bojí co by mohl Matt udělat.

"Ano." Promiň mi to Matte, ale nemohu ti dát co chceš, jenže to mu neřekne a klidně se na Matta dívá. Rukou zadrží Wyatta, který se nadzvedl, pohlédne na Doca a pak si klidně sedne. Není to jeho věc.  Matt si unaveně sedne. Neví co dělat.

"Matte chceš přinést nové palačinky?" řekne Kathy a snaží se posbírat střepy talíře a palačinky.

"Ne .. já ano prosím Kathy a omlouvám se." Sedí a ničemu nerozumí. Vždyť ještě před chvilku chtěli jet domu. Bylo vidět na Zackovi, že se těší na lov i dokonce na Vánoce. Tolik se pletl? Myslel, že je na ranči spokojený a snad trochu i štastný. Jenže není tomu tak. Pletl se ve všem. No pustí ho. Co jiného může dělat?

Bude se snažit žít tak jak žil a Zacka nemůže ho držet. Neví ani jak. Sakra v duchu zakleje, proč musel jet vrátit tu kočku reverendu? Proč museli ho potkat? Proč museli potkat Zackova přítele? Možná to tak bude lépe. Možná...

"Vrátíš se?" optá se tichounce. Zack mlčí a Matt si povzdechne. Rozumí tomu dokonale. "Jsi můj tichý partner. Na ranči budeš mít vždy místo a budeš vítán. Měl bys dávat na sebe pozor...děkuji Kathy," zamumlá, když před ním Kathy položí talíř s novými palačinkama a před Zackem a Wyattem jejich snídaní. K tomu donese vodu.

"Neboj se. Přece víš kým jsem." A tohle mi dělá největší starosti, přizná si Matt.  Právě, že ví kým je a co dělal. Je tak snadné se k tomu vrátit. Zamračí se.

"Hlavně nezapomeň na mléko. Každý..." oba uslyší smích a pohlédnou na Wyatta, který tiše sleduje jejich podivnou konverzaci. Snaží se udržet kamennou tvář.

"Omlouvám se. Musím na čerstvý vzduch." Vyjde ven a začne se šíleně smát až zastavuje obyvatelé Popleru. Bože Doc Holliday a mléko.

"Nemusel jsi to říkat," ztuhle řekne Zack. Jestli tohle dá Wyatt někde k dobru, bude muset odejít hodně hluboko do pouště. Zahrabat se.

"Zacku víš, že ti to nakázal doktor. Nejsi zdravý a asi nikdy nebudeš  uplně, ale starat se trochu o sebe můžeš a já tam nebudu, abych na to dohlédl. Co je na tom divného, že si dělám o tebe starost?" Zamračí se a napíchne kus palačinky. Ani si je dnes nedovede vychutnat. "Vím, že mléko nemáš rád..." Nenávidím je, pomyslí si Zack..." a že kvůli tom všechno to vzniklo. Slib mi, že dáš na sebe pozor."

"Dám," nakonec slíbí Zack. Tohle mohu udělat, když už nic jiného. Vlastně jsem mu ani nepoděkoval. "Děkuji."

"Za co?"

"Za život v tamtěch horách. Měl jsem..."

"Dost už," ho zlobně přeruší Matt a a odvrátí zrak. "Dojez to a rozloučíme se nebo pojedeš na ranč?"

"Nepojedu."

"Nějak jsem to vytušil, že nepojedeš. Chceš někam poslat věci?" Jeho poslední záchrana. Zatají dech.

Zack váhá. "Ne nemusíš." Neví proč to udělal. Měl říct ano, ale něco ho zadrželo. Nechce se mu zpřetrhat všechno co zažil, ale nevrátí se. Nemůže dát Mattovi po čem touží. Měl by si najít někoho jiného

"Vystydlo ti to Wyatte," řekne obrátivš se k příchozímu. Ten pokrčí rameny, ale pořád se ještě usmívá a v klidu dojí snídani. I Matt už mlčí a jí už studené palačinky.

"Chutnalo?“ otáže se Kathy.

"Výborné Kathy, jako vždy. Poděkuj matce a nějakou dobu se tu zřejmě neukážu," odpoví Zack. Kathy posmutní a sevře v rukou dřevěný tác. Má ráda Matta. Jako jeden z mala ji má rád a promluví si s ni nejen o tom jak pracuje, a že by mohla dát každému co si řekne.

"To je mi líto, ale budeš tu vítán, aspoň námi."

"Neboj přijedu."

"Děkujeme slečno Kathy. Ty palačinky byly divné, ale nechutnalo to špatně." Kathy se rozzáří.

"Maminka bude moc ráda. Přijďte zase." Všichni tři se zvednou od stolu. Vykročí na prašnou ulici. Matt si upraví klobouk a zahledí se směrem k nájemné stáji, kde zanechal Appleho s Bílou Lucy. Měl velké plány s hřebcem Zacka, ale to ví jen on a Šedý vlk. No budou muset najít náhradu a možná se konečně pokusí osedlat Červeného plamene, i když chtěl to nechat na jaro.

"Jedete vlakem nebo dostavníkem?" Mám ho vyprovodit nebo ne? Ne ještě by se rozplakal a udělal by ze sebe idiota. Ne, ale vyprovodí ho. Chce ještě zůstat v přítomnosti někoho koho si zamiloval a na koho spoléhal. Nebude s nima, ale zůstane s nim jako by vždy u něho byl.

"Vlakem. Musíme do Denveru něco vyřidít a nevíme jak dlouho tam pobudeme. Nebo to Wyatte víš?"

"Nevím. Ale nemyslím, že to dlouho bude trvat," neřekne co, ale Matt ztuhne. Střílečky a podobné věci sem patří den co den. Jenže on má najednou strach o někoho kdo je mu blízký. Bojí se, že Zackovi se něco stane a on už ho neuvidí. Jenže i kdyby nejel, viděl by ho někdy? Vždy tušil, že na ranči nebude dlouho. Přece jen je to Doc Holliday,  nejslavnější karbaník Divokého Západu. Sice říkají, že se Západ civilizuje, ale jsou to jen výmysly těch politků. Dědeček říkal, že zůstane tak dlouho divokým dokud muži nepřestanou hledat dobrodružství. A to prý nepřestanou hledat nikdy. On pod vlivem dědečka zůstal jiným. Jeho snem je získat nádhernou farmu a koně, kteří budou nejlepší v kraji. Ano a odvážil se snít o tom, že by se to mohlo stát po boku Zacka. Sen zůstal snem, ale jak se říká naděje umírá poslední a on bude doufat.

Vlaková stanice. Ani si nevšiml jak se sem dostali. Měl by sem přivést Appleho.

"Zacku a co Apple?" Zack na něho pohlédne.

"Je tvůj."

"Nemohu je cenný a je tvůj. I koně miluji člověka a tebe má hodně rád. Je rád v tvé společnosti. Zacku proč?"

"Vytvoř s nim linii, která vyhraje Denverský závod. Nepatří do města, víš. On si zaslouží něco víc," jednoduchým pohybem si přejede krempu klobouku a klidně se na něho zadívá.

Matt se nadechne k protestu..."Bude tu na tebe čekat." Snad Zack pochopí, že i on bude čekat. Jednou sem možná přijde, ale to už z dálky slyší hvízdot vlaku. Na nástupišti uhnou trochu dál pánové v oblecích, kovbojové se sedly přes rameno a vaky v kterých nosí svůj majetek, obchodní cestující i ženy s módnimi i méně módnimi šaty. Ti všichni čekají na vlak do Denveru. Město, které se rozrůstá šíleným tempem. Všichni na nástupišti se mimoděk otočí k supící lokomotivě. Ta s hvízdotem zastaví před nimi. Z vagónu začnou vystupovat muži i ženy. Občas některá vede dítě, ale moc jich nevystypuje. Cestující nasednou a na peroně s plácačkou na to se dívá zřízenec drah.

Matt si povzdechne.

"Sbohem, příteli," zašeptá. Právě ztrácí to co nikdy neměl. Zack zatím nastoupí do vlaku a rozpráví o tom co ho čeká s Wyattem nevšímajíc si Matta.

Díky, pomyslí si Zack a už cítí jak lokomotiva trhne, uslyší zvuk a zvonek a když pohlédne ven, tak krajina se kolem něho míhá. Za chvilku jsou z městečka pryč. Je to lepší pro všechny. Jeho tělem projede vyrušení z toho co ho čeká.

Matt se otočí o stanice a jde k nájemné stáji s Billem. Pozdraví ho.

"Jdu pro Lucy a Appleho."

"Zack tu není? Slyšel jsi, že se kocour reverenda vrátil. To bych nečekal. Myslel jsem, že si ho nějaké zvíře dá k večeři. "

"Zack odjel do Denveru," ignorujíc slovo kocour. Nechce už o kočkách slyšet do konce života. Bože je mi mizerně. Musím se z toho vzpamatovat. Kruci, chtěl jsem ani nevím co. Chtěl jsme trochu snít. Copak nemohu? Jenže nic z toho neřekne.

"Postarám se, aby byl v pořádku až se vrátí." Matt ztuhne.

"Už se nevrátí."

"Aha. Škoda. Vypadal slušně," neřekne co tím vlastně myslí, ale dnešní mládež to už není co za jeho dob a Zack vypadal jako, že se umí poprat se životem. Nějak si ho už spojil s rančem Little oak. Jo ani Matt není to co bejvávalo, ale jeho dědeček to je něco jiného. Ten byl skutečným džentlmanem a správným chlapem. Uměl se o vše postarat, ale snad Matt to dokáže taky. No koním rozumí a to se u něho počítá. Nic není důležitější než chlap, který se vyzná v koních.

Matt vejde do stáje a za chvilku vyvádí Bílou Lucy s Applem, hřebcem černým jako půlnoční tma a stříbrným odleskem paprsků měsíce. Rve mu to duši, když vidí jak se Apple zmateně otáčí. I on by se nejraději otočil a usmál se na Zacka, který musí tady být. Někde poblíž bude stát s kloboukem stáhnutým do čela. Sakra proč museli narazit na Earpa. Kéž by ho pohltilo peklo!

Nasedne plynulým pohybem na Lucy a vzpomene jak včera s Izabel vyráželi do městečka ji vrátit. Nakonec z celé věci bylo to, že se vrací zpět. Uslyší jemné odfrknutí Appleho. Neohlédne se na něho. Nechce se mu říct, že Zack už není.

Musí se postarat o ranč o koně i o oba indiány, Mary a Simplyho. Jsou na něm závisli. Narovná se v sedle  a pobídne Bílou Lucy k rychlejšímu kroku. Za ním poslušně kluše Apple.

Postarám se o něho, Zacku. Jeho hříbata budou vítězit na celém Západě. Budeš na něho pyšný, takhle přemýšlí po cestě k ranči. Musí toho tolik zařidít. Musí být stejný jako dědeček. Kvůli němu se vzdal všeho a vybudoval pro něho něco nádherného. Nesmí ten dar zahodit jako nějakou nicotnost. Zack mu bude chybět, ale snad jednou přijede a když ne, on tu bude. Pokrčí rameny  a Bílou Lucy pobídne ještě k rychlejšímu kroku. Chce být brzy doma.

Ranč Little oak bude nejlepším koňským rančem  na středozápadě a rodina at si jde k čertu. Všichni můžou jít někam. Zvládne to stejně jako dědeček, který s babičkou odešel z Anglie a pak z Memphisu. Pyšně se usměje při ústí udolí k ranči. Je to jeho celé. Jen moje. Zavýskne i přes smutek, který cítí a pobídne opět Lucy. Rozhliží se po pastvinách a přiznacích podzimu. Budou Vánoce a on je udělá takové jako babička je dělávala.

Jede sotva znatelnou stezkou k dmou. Už se stmívá a veranda je osvětlená lucernami. Domov. Útulný, zvoucí do své náruče. Ne Zack sem nepatřil a přece jeho bláhové srdce říká, že ano. Odešel. Zastaví se a jeho srdce poskočí, když zahlédne postavu na verandě. Šedý vlk.

Chce, aby ho takhle vítal Zack. Může si říkat co chce, ale s tímhle se nesmiří asi nikdy. Vždy bude čekat na Zacka.

"Šedý vlku."

"Zack odjel?"

"Ano."

"Měl to v srdci, ale vrátí se," řekne pevně. Matt zavrtí hlavou. Chtěl by mít jistotu Šedého vlka. Jenže ji nemá. Nevrátí se.

"Když to říkáš. Postaráš se o koně, prosím." Šedý vlk sejde dolu a Matt sesedne z koně. Pohladí ji po hřívě a jde domu.

"Matte nakoupil jsi?" ozve se z hloubi kuchyně aniž stihne si sundat klobouk. Matt zasténá. Promiň Zacku, ale tohle je domov.

"Omlouvám se, ale zapo..." nedořekne, když Mary rozzlobeně vykoukne z kuchyně. Matt má pocit školáka, který si zapomněl domácí ukol a slečna učitelka ho kárá. Přešlápne z nohy na nohu.

"Matte Darmonte, jak jsi mohl zapomenout na můj seznam zásob do domácnosti a kde je Zack, ten vykutálený uličník?"

"Odjel do Denveru." Nemá ji sílu říct, že navždy.

"No to je skvělé a já se tu dělám s rybou pro něho a dokonce jsem se obtěžovala a podojila Čertovo kvítko. Co s váma mám dělat? No co tady stojíš jako umučený? Jídlo stydne a nebude tu na tebe čekat věčně!" Matt rychle sundá klobouk, svlékne teplou bundu a vstoupí do vyhřáté kuchyně, kde na něho čeká Dakota se Simplym, který se tváří, jako by mu kočka snědla smetanu a hodí obviňujicí pohled po Mattovi.

"Pomodlit se a kocour se našel?" vzpomene si Mary a z mísy Mattovi naloží pořádnou porci smažených brambor. Matt vdechne oklidnou domáckou atmosféru a pak se usměje.

"Našel, Mary. Můžeme jet další víkend na mši. Všichni." Vrátí se kvůli tomuhle. Dřív nebo později, ale vrátí se. Ponoří lžící do brambor, když ho Mary přetáhne utěrkou.