Shounen - ai povídky

Vysvětlení

„Ten muž je obžalován, vydán na něj zatykač a odjede se mnou, abychom ho odsoudili. Uhněte.“

„Ale, opravdu? Mohu vidět zatykač?“

„Kdo je to?“ obrátí se na Hardyho šerif Gábor Kot.

„To je Matt, majitel ranče Oak little.“

„Tak to je jasné. Ta šílená hospodyně je od vás. Jdeme!“

„Ale nepůjdete,“ líně protáhne Matt. „Ne, dokud mi neřeknete z čeho je obžalován.“

Nádraží ztichne a dokonce i lidé z vlaku se vykloní, aby viděli, co se děje. Někteří se zlobí, protože vlak má hodinu zpoždění, někteří ze zvědavosti.

Zack je zvědavý, jak daleko chce Matt zajít v obraně Dakoty. Sám by rád věděl, o co se jedná a toho šerifa nezná.

„Šerife Hardy, nebyl jste mi v dopadení zločince vůbec nápomocný, doufám, že tentokrát mi pomůžete. Já teď ho vezmu, odvezu a vy si to s tímto zelenáčem vyřiďte.“

Matt ani nehne brvou.

„NO, víte, šerife Kote, můj rajón je městečko a Dakotu nikdy jsem v městečku neviděl.“

Zack překvapeně zamrká a pohlédne na Šedého vlka. Zdá se, že všichni něco tušili, ale nikoho to nijak zvlášť netrápilo. Začíná ho zajímat, co bude dál.

„Pánové, vlak musí odjet.“

„Už nastupuji. Pohni se,“ strčí do Dakoty, až zavrávorá. „A vy konečně konejte svoji práci.“

Šerif Hardy se nehne.

„Nebudete?“ údiv v Gáborově hlase se nedá přehlednout a někteří se pobaveně ušklíbnou.

Davem projede vzrušení a otáčejí se směrem od vlaku. Opět dělají uličku, protentokrát korpulentní ženě v černém s velkým deštníkem.

„Matte, konečně jsi tady!“ křičí a udýchaně zastaví na peróně. Vysvětlí tomuhle šerifovi, že Dakota nic neudělal… Božíčku, to jsem sem hnala.“

Gábor sebou trhne pod pohledem Mary, ale cítí, že ten den je jeho. Ten mladík nic neznamená.

Šerife Hardy…“

„Víte, mám rád práci a chci tu ještě nějaký rok dělat zástupce šerifa. Můžete si to zkusit sám.“

„Nasedáte nebo ne?“ pronese netrpělivě průvodčí a zamračí se.

„Ne.“

„Ano.“

„Tak pánové, rozhodněte se, už tak máme zpoždění.“

Zack automaticky si uvolní zbraň a vyčkává. Zdá se, že přece jenom dojde k násilí.

„Šerife Kote, dokud se nedozvím obvinění, nehnu se odtud a neprojdete přese mne.“ Zaváhá, jestli má využít Zacka. Proč ne.  „Ne, přes nás dva,“ doplní. Zack určitě bude Dakotu bránit. Nevidí dozadu, ale zná ho. Patrně čeká jako velká šelma připravena zasáhnout.

Šerif Gábor Kot zatěká očima po Mattovi a tomu vzadu. Cítí z nich auru síly. Polkne. „Můžete jet,“ řekne průvodčímu a ten odběhne. Za chvilku se vyvalí pára a vlak se pohne. Dav zajásá a šerifovi dojde, že nebude lehké odvézt vězně z městečka. Zamračí se.

„Doufám, že vaše vězení mi bude k dispozici.“

„Jistě.“ Raději bych byl v tomto momentě na rybách nebo honil bandity, i když jsem tvrdil, že to není moje práce. Cokoliv, jen nebýt tady s celou rodinou z ranče. Stojí za svým a městečko těšíc se na svatbu, bude zajedno s Darmontovými. Stále si pamatují Mattova dědečka s babičkou, kteří toho udělali pro Poplar hodně.

Nasupený šerif Kot vede zajatce k vězení uličkou obyvatel městečka Popleru. Stále nechápe, že lidé, kteří si ještě pamatujou nájezdy indiánů, stojí za rudochem. Něco v tom musí být podivného, ale od té doby, co zavřel Dakotu, nikdo z městečka se s ním nechce bavit a nebýt restaurace, zemřel by hlady. Takhle aspoň přežívá o mizerném jídle. Popleru chybí dobrá restaurace s kuchařem.

Za šerifem Kotem jde Matt s ostatními. Průvod uzavírá Zack s koňmi a Mary.

„Co se tu stalo, Mary?“

„Co? Představ si, že ten tupý šerif Hardy nechal toho šerifa jednat jako doma a nic Dakotovi nedal. Ještě dobře, že jsem to vytušila a přijela, jinak by snad zemřel hlady. Samozřejmě jsem tu chybu, co se jí šerif dopustil, napravila, ale opravdu nechápu, že mohou tak strašnou věc mu přisoudit. Věřím, že Dakota je nevinný a Zacku, nesmíte dovolit, aby ho odvezli. Vím, jak by to dopadlo. Bude se soudit u nás doma. Tady aspoň bude mít spravedlivý soud a nepověsí ho.“

„Nikam ho nedovezou.“ Jen doufá, že to obvinění není vážné. Matt opravdu by klidně střílel, aby zabránil Dakotově odvozu a spoléhal se na něj a nevynechal ho. Je to dobrý pocit, že ještě nepatří do starého železa a někdo mu věří.

Šerif Kot šoupne Dakotu i s železy dovnitř, když mu dopadne ruka na rameno.

„Byl bych rád, kdybyste s ním zacházel opatrně. Nemám rád neslušné zacházení a není jisto, že je vinný a teď bych rád slyšel, co tak hrozného provedl.“

Šerif Gábor Kot vytáhne zatykač a přisune ho k Mattovi. „Tady. Tisíc dolarů odměny.“

„Slušné, a co udělal? Vyloupil banku?“

„Znásilnil a zabil ženu.“

Matt stejně jako Zack zamrká a pohlédnou na sedícího Dakotu se sklopenou hlavou. Tohle je už opravdu vážné obvinění.

„Tohle je vážné obvinění, proto doufám, že máte svědky.“

„Jistěže mám. Viděli ho na místě činu ve chvíli, kdy ji uškrtil. Chytili jsme ho, ale někdo mu dopomohl k útěku a ztratil se nám. Po pěti letech jsem ho konečně dopadl a předám spravedlnosti!“

Matt odolá se podívat na Šedého vlka. Dal by kůži za to, že to byl on, kdo pomohl Dakotovi z cely, ale zeptat se ho nemůže.

„Myslím, že Dakota toho není schopen. Samozřejmě jste se pokusili zjistit i jiné možné viníky, že ano.“

„Cože?“ zalapá po dechu šerif Kot.

„Takže ne?“ vmísí se Zack.

„A tohle je zase kdo?“

„Spolumajitel ranče Oak Little,“ vysvětli klidně Matt.

Bojím se ho víc než toho mladíčka. Je vidět, že už něco zažil, napadne Gábora a ošije se pod ledovým pohledem Doca. Od té doby, co zašil svého podezřelého a Lianu konečně pomstí, nic nejde po jeho. Všechno se hroutí jako domeček z karet. Už od příjezdu Mary, která doslova převzala vládu nad vězením. Vězeň se měl lépe než on. A teď ti dva. Cítí, že mu situace proklouzává pod rukama a on přestává být pánem. Rozhodně se nevzdá!

„Vy jste se nepokusil zjistit motiv nebo jiného podezřelého?“ Hraje udiveného Matt, ale uvnitř kypí vztekem. No jo, vidí někoho s mrtvou a hned je podezřelý a obzvláště, že podezřelým je indián. Hned zajistit a pověsit. Takhle vypadá americká spravedlnost, ale on s pomoci Zacka to nedopustí.

„Hele, nemluvte tu jako nějaký zatracený právník, jo. Klečel, s rukama na těle mrtvé a viděl ho svědek. Mimochodem, velmi vážený muž městečka. Není důvod tomu nevěřit a pak je to špinavý indián. Komu by na někom takovém záleželo!“

„Možná nám. Víte, šerife Kote, vy vlastně žádného viníka nehledáte. Jste spokojený, že nějakého máte a ten pravý zatím běhá po svobodě a směje se vám, jaký jste osel.“

„Co si to dovolujte?!“

„Tak dost!“ zařve šerif Hardy. „Tohle je moje městečko, můj rajón a bude tu ticho.“

„To jste nějak zaspal!“ vyprskne Gábor, ale je nahlodán. Co když je to pravda? Ne, hloupost. Svědkovi věří. Zná ho od malička. „Svědkovi plně důvěřuji, protože si měl moji sestru brát a tenhle všivácký indián ji zavraždil a to mu nikdy neodpustím!“

„To není pravda!“ řekne tiše Dakota. „Já ji nezabil.“

Matt se k němu otočí. „Já ti věřím a dostaneme tě z toho. Na rozdíl od šerifa totiž nemyslíme, že bys byl schopen spáchat ten čin a vypátráme skutečného vraha.“

 „Po pěti letech? Hodně štěstí.“

„Já na rozdíl od vás, ve spravedlnost věřím.“

„Co tím chceš říct?“

„Že jste se dál napálit, šerife Kote,“ ledově pronese Zack. „Jednoduše vás ošálili.“ Trochu mi je ho líto, ale zas ne moc.

Gábor zvadne a stojí se spuštěnýma rukama podél těla. „Měl jsem ji moc rád. Byla moje sluníčko. Udělal to!“ Ale v hlase zazní nejistota.

Matt zadrží Zacka, který chce říct něco peprného. „Všichni pryč, kromě nás dvou a šerifa Hardyho. Ven!“

„Nemusíš být takový,“ zabrumlá nespokojena Mary a i ostatní, co se tísnili ve dveřích, dají najevo nespokojenost a odejdou. Není radno si hrát s Mattem, když se takhle tváří. Někteří si vzpomenou, že jim připadá, jako by viděli Seana Darmonta. Když něco chtěl, vypadal přesně jako Matt v této chvíli.

Zack zavře dveře a pohlédne na Šedého vlka. Ten už stejně všechno ví.

„Šerife Gábory, Hardy tady zajatce pohlídá a já bych chtěl, přeji si to, a myslím, že i Liana by chtěla, abyste zjistil pravdu. Pokud to doopravdy Dakota udělal, vydáme ho do vašich rukou, ale pokud ne, jak by vám bylo, kdyby vrah běhal po světě a nevinný by za to zaplatil?“ Neřekne šibenici, ale pravda je taková, že všichni vědí, co hrozí Dakotovi. „Chtěl bych, abyste jel s námi do městečka a vypátral pravdu, a pokud by byl další obviněný, důkladně prošetřil, protože mi řekněte, jaký by měl Dakota motiv? Peníze? Sex? Co?“

Gáborovi dochází, že přestřelil, ale odmítá se vzdát. Přece nemohl se mýlit. Ne, Dakota je pravý vrah.

„On ji uškrtil.“

„Ona byla už mrtvá, když jsem ji našel.“

„Dakoto, nech toho!“

„Šedý vlku, otče, já jsem nic neudělal.“

„Vím to, ale…“

„Šedý vlku, myslím, že je načase to zjistit. Nemůžete se celou dobu schovávat,“ řekne tiše Zack a položí mu ruku na rameno. „Pro některé to není špinavý indián, ale Dakota.“ 

Šedý vlk potlačí slzy a přikývne. Zapomněl, že Matt je vnukem Seana Darmonta a Zack nesdílí předsudky bělochů. „Tak to řekni.“

„Vy věříte víc indiánovi, než bělochovi?“

„Jo!“ ozve se všech stran a podívají se na sebe. V tu chvíli jsou Zack, Matt a Hardy zajedno.

„Nechápu to. Byl jsem si jistý. Musí být vrahem. Není jiný motiv.“

„Je čas vypátrat pravdu a Lianu nechat spát.“

Gábor přikývne. Mají pravdu. Už ji nikdy nevzkřísí. „Jak to bylo?“ tiše se otáže Dakoty. Poprvé v životě se ho ptá, co dělal u mrtvého těla sestry.

„Ten den jsem byl na východní straně a opravoval plot. Došly mi hřebíky a vrátil se dřív. Byl jsem tam na Ponym a dorazil brzy před obědem. Rozhodl jsem se, že plot dodělám po obědě a chtěl spravovat postroje. Hledal jsem slečnu Kot. Víte, neměla ráda, když se někdo flákal. Z dálky jsem viděl, že přijížděla a pokynul jsem jí, ale nevšimla si mě. Volal jsem ji, ale do domu jsem nevstoupil a tak šel spravovat postroje a tam ji uviděl ležet.“ Polkne. Vybavuje si to ještě po pěti letech, jako by to bylo dnes. „Měla sukně vyhrnuté a ruce rozhozené. Nemyslím si, že se bránila. Běžel jsem k ní, kleknul a zjistil, že je mrtvá. V tom jsem zaslechl výkřik. Na nic jsem nečekal a vypadl jsem z ranče. Chytli mě a obvinili. To je vše.“

„Ale mně jsi říkal, že někoho měla,“ Hardy mu připomene dřívější rozhovor.

„To je můj dojem. Pán Kot, netrávil moc času na ranči a vedla ho jeho sestra. Často vyjížděla na Priceovi ven a vracela se… Já si myslel, že někoho měla.“

Šokovaný Gábor naslouchá Dakotovi. „Vždyť si měla brát Andrého!“

„Kdo je André?“

„André Beaumont? To je majitel ranče vedle nás a znali jsme se od mala.“

„Možná jezdila za ním,“ diplomaticky navrhne Dakota, ale v místnosti tomu nikdo nevěří.

„Proč si myslíš, že někoho měla?“ optá se Zack.„Mohla vyjíždět na obhlídku ranče nebo projet se. Kolik tam bylo lidí?“

„No, to ne. V té době jen já a dva honáci, ale ti byli u chovného stáda na severních pastvinách. Slečna Liana věřila v ušlechtilost plemene. Jenže ona pořád jezdila stejným směrem.“

„A to víš jak?“

„Ranč měl ohrady. Přece jen to byly drahé krávy,“ Zack se mimoděk usměje a Matt potlačí ho. „Nechávala otevřené vratka. Takové byly po celém obvodu, aby se nemuselo objíždět velký kus plotu a koně neradi skákali, protože byly moc vysoké.“

Všichni přikývnou.

„A ony byly otevřeny?“

„Ano. Slečna Liana nerada je zavírala a jednou dokonce mě je poslala zavřít. Ale tím směrem nic nebylo. Jenom hory a les.“

„Něco ano,“ povzdechne si Gábor. „Ale to ještě nic neznamená, je to jasné.“

„Co tam bylo?“

„Chata. Náš otec ji tam dal postavit na přespání. Kvůli lovu. Kdysi v horách bylo hodně vlků a pum. Nic to nedokazuje.“

„Jenže je tu další motiv.“

„Jaký asi?“

„Co zhrzená láska? André mohl žárlit nebo jiný motiv. Ale je přijatelnější obvinit Dakotu, než snoubence své sestry, že ano šerife.“

„Nevím, co byste na mém místě dělal ty! Seděl u mrtvé ženy a viděl ho důvěryhodný svědek.“ Šerif Hardy se začervená. Udělal by totéž, co Gábor. „No, vidíš, ale dobře. Odložím odvoz vězně o týden a pojedu s vámi. Doufám, že šerif Hardy ho nikomu nevydá a znovu mi neuprchne.“

„Na mou čest,“ přísahá Hardy a pohlédne na Dakotu. Ten s naději hledí na Matta se Zackem. Ulehčilo se mu, když to ví. Nerad tajil minulost před člověkem, který ho nevědomky chránil. Pohlédne na Šedého vlka. Zdá se, že i jemu pár let spadlo z kříže.

Šedý vlk přistoupí k Mattovi a stiskne mu ruku. Mlčky mu děkuje.

„Udělám, co budeme moci, že Zacku.“

„Ano, ale nebude to jednoduché. Kdy pojedeme?“

„Ranním vlakem,“ odpoví za ně Gábor. „V Denveru přesedneme a zítra k večeru bychom měli být v Alamose.

„Když jsem tam byl naposled, měl jednu ulici,“ klidně poznamená Zack.

„Rozvilo se. Není tak velký jako Popler, ale věřím, že bude to velké město.“

„Přespíme v hotelu a dostal jsem hlad.“

„Taky bych něco snědl.“ Obrátí se k Dakotovi. „Jestli chceš ještě něco říct, i když to není příjemné, řekni. Jde ti o krk. Zítra ráno tě ještě navštívíme, kdyby se ti něco vybavilo.“

„Ne, je to všechno,“ zavrtí hlavou Dakota. „Slečna Liana byla velmi šťastná, i když později něco ji tížilo. Nevím toho moc,“ pokrčí rameny. „Nebyl jsem zván do domu,“ omluvně se ozve.

„To je v pořádku. Vyřešíme to.“ Snad nějaké stopy ještě zůstaly. „Hardy, je to na tobě.“

„Jasně Matte. Klídek, nic se nestane.“

„Výborně. Šerife Kote, jste ubytován v hotelu?“

„Ano. Nebude vám vadit, když budu večeřet s vámi?“

Matt se v duchu zaškaredí a potom zauvažuje, že to bude lepší. Možná by se neovládl a Zacka napadl.

Vyjdou ven a nadechnou se mrazivého vzduchu. „Šedý vlku, jaké bude počasí?“

„Až do pozítří dobré.“

„Matte, zůstanu tu a dohlédnu na vše,“ promluví Mary. „Co se tam stalo?“

„Mary, budu rád a aspoň uděláš nějaké přípravy k svatbě. Jedeme do Alamosa zjistit, co se stalo.“

„Já to věděla. Je nevinný,“ prohlásí s jistotou Mary a nadme se pýchou. Rozhlédne se po sousedech. Gábor pozoruje změnu atmosféry. Je nejméně o dva stupně vřelejší.

Zatracenej Matt Darmont. Nebýt jeho, mohl být na cestě a konečně by duše Liany došla klidu.

„Jo, Matte, Víla nezemřela.“

„Cože?“ Zack s Mattem se zastaví a pohlédnou na culícího Simplyho. Ten si v duchu mne radostí ruce. „Jojo, hříbě je na ranči a pije mléko Víly.“

„Tak co tady děláš?“ chytne ho za ucho a tahá za něj. „Mazej na ranč a postarej se o něj.“

„Rozkaz. Vyjedu hned. Mary, sluníčko, já přijedu.“

„Opovaž se a neručím za sebe. Zvládnu to tu sama.“

Chovají se, jako by ten všivej indián byl už na svobodě. Jenže on si je jistý, že Lianu zavraždil on. Kdo by Lianě dokázal ublížit? Neexistuje důvod. Prostě není a Dakotu viděli u těla. Aspoň ti dva se přesvědčí a bude klid.

Všichni, až na Simplyho, zamíří do hotelu.