Shounen - ai povídky

Záchrana

Zack zatím se dívá na koně a na Červený plamen. Vypadá to, že je v pořádku a ještě Vojtek, i když zdá se, že mu taky něco je. Ale muly a klisny jsou v pořádku. Skloní se ke krmení a pečlivě si je prohlíží. Koně jsou velmi vybíravá stvoření a nemají rádi špinavou vodu, ale přesto se té hořké vody napili. Proč? Jemně je rozhrnuje a pak si všimne, zvedne kousek trávy a olízne. Tiše zakleje a pohodí to.

„Dakoto!“

„Co je Zacku?“

„Vyměň jídlo. Dal do ní sůl, proto se napili. Měli šílenou žízeň.“

„A plamen?“

„Je divoký a asi odolnější a Vojtek je zas…“

„Zacku já ho zabiju!“

„Zabijeme!“ opraví ho. „Nejdřív koně.“ Matt přikývne a pohlédne na trpící Krásku. Bože ať to přežijí. Jaké zvíře dokáže tohle udělat? Potřese hlavou. Zvíře ne, monstrum.

Šedý vlk zatím u sebe ve stanu sebere všechny byliny, které mají aspoň trochu uspávací vliv a běží s nimi do kuchyně. Vytáhne velký hrnec a postaví ho na plotnu.

„Co se děje?“ otáže se rozespalá Mary, kterou vzbudilo řinčení hrnců a zívne.

„Lovec, Mary…“ neví jak pokračovat. „Otrávil koně.“

Mary s rukou ve vzduchu zůstane stát a potom jen v bačkorách vyběhne ven. Zastaví se až ve stáji.

„Matte!“

„Nechoď tu!“ zavrčí Simply a postaví se před ní, ale Mary slyší koně a oči se jí zalijí slzami. Ten strašný zvuk … Otočí se a rozběhne se do kuchyně, kde se cítí jistá. Usedne za stůl a složí hlavu na stůl. Ramena se jí otřásají vzlyky a v duchu se modlí a prosí o odpuštění, že byla zlá na Vojtka.

„U Velikého ducha!“ a doplní to příslušnou nadávkou. To trochu vzpamatuje Mary, otře si slzy, a kdyby to bylo jindy, asi by se začala smát nad tím, jak Šedý vlk bojuje s jejím sporákem.

„Co to děláš?“

„Vývar pro koně. Zack říká, že by to mohlo pomoci.“

Mary se zvedne, nadechne se a odsune Šedého vlka, až se zapotácí.  „Děláš to špatně.“ Vytáhne velké nízké hrnce a postaví je na plotnu. Přelije vodu i s bylinami a přiloží dřevo oheň. Je ráda, že může dělat aspoň něco.

„Přines vědra.“ 

Šedý vlk přikývne, rád, že to nemusí dělat a dojde pro vědra. „Tady!“ postaví je na stůl.

„Je to ono?“

Šedý vlk nahlédne pod poklici a zavrtí hlavou. „Ještě ne.“ Mary přikývne a potom si vzpomene a otevře jednu skříňku a vysype z plechovky na stůl prášky.

„Co je to?“

„Ještě než jsi k nám přišel, babička Matta občas potřebovala prášky na spaní. Tady. Není jich moc.“

„Hoď je tam!“ poručí Šedý vlk a Mary je vysype z lahvičky a hodí do hrnce. Zamíchá to.

„Může být?“

„Ano. Teď je vychladit.“ Nalije do všech věder po trochu nápoje a nese je ven. Je rád, že je zima a rychle vychládnou. „Mary, připrav další!“

Mary už lije vodu do hrnců. Co chvilku si utře slzy, které ji samovolně vytrysknou z očí, ale dál hlídá oheň a vaří bylinný odvar.

„Šedý vlku?“

„Mám to. Mary vaří a jde ji to.“ Tohle si bude pamatovat do konce života. Pokud Matt toho Lovce nezabije, pak to udělá on. Přinese vědro ke Krásce. „Který kůň?“ tiše se otáže. Matt vzhlédne k té divné otázce a potom se rozhlédne.

„Já… já… já nevím!“ vykřikne, když k němu přistoupí Zack a jednu mu vrazí. Matt se chytí za tvář a nevěřícně hledí na Zacka.

„Vzpamatuj se a rychle. Který?“

„Lucy.“ Nechá klesnout hlavu Krásky na slámu a zvedne se. Přejde k Lucy a zvedne jí hlavu. Tělem ji projedou křeče. „Musíme všichni. Šedý vlku nalij ji to.“

Šedý vlk nakloní k ní vědro a pití skončí na zemi.

„To se musí takhle!“ Simply k nim přistoupí a otevře jí tlamu a vrazí ruku do krku. „Lij!“ ignoruje žluté a fialové světla před očima.

„Lepší!“

Simply vytáhne ruku a začne ji třepat. Má pocit, že mu ji Lucy překousla.

„Dáme to dřevo.“

„Můžeme zkusit, jenže i tak hodně toho skončí na zemi a my nemáme pití dost.“ Na všechny padne stísněná atmosféra. Jak do nich dostat ten protijed?

„Co tady děláte? Proč nic neděláte!?“ Mary stojí v noční košili s vědry ve dveřích.

„Nemůžeme to do nich dostat, Mary. Mají křeče a odmítají spolupracovat a Simply, i když tam dá ruku, tak spousta se toho vylije.“ Mary k nim přistoupí a zahledí se na koně.

„Počkejte!“ otočí se a vyrazí do kuchyně. Naposled to použila někdy před rokem, ale doufá, že to najde. Začne se hrabat a nadává u toho. „Tady jsi, ty potvoro!“ a opět propukne v pláč, když si vzpomene na Vojtka a jak mu celou cestu lála - potvoro. Už to nikdy neudělá. Narovná se a popotáhne. Už mu tak nikdy neřekne a bude dávat jim cukříček.

Vyjde z kuchyně a ignoruje zimu i mokré bačkory. „Tady máte.“ Podá jim větší trychtýřovitou nálevku.

„Mary, jsi poklad.“ Rychle ji dají do huby a Matt Lucy zvedne hlavu, zatímco ostatní se snaží, aby byla v klidu. Spokojeně pozorují, jak v ní mizí pití.

„Další!“ přejdou k Modřence a zopakuji to. Dakota zatím vyměnil jídlo pro koně a jde k mulám. Vypadá to, že tady to bude v pořádku a klisny zdá se, že taky. Vrátí se k ostatním a pomáhá jim. Mary zatím zmizela připravovat další odvary. Sebou odnese použitá vědra.

„Tak co?“

Zack, který prohlíží Krásku, jí rukama přejíždí svaly. „Nevím, Matte je ještě brzy, ale lijte to do nich! Co nejvíc. I kdyby to uspávadlo nezabralo, musí mít tekutiny a dostat to ze sebe. Jediné štěstí je, že zřejmě neodhadl množství jedu, který by měli dostat.“

„Mně to množství stačí.“

Zack pohlédne na Matta. „Já vím.“ Zvedne se a pohlédne na ně. Zdá se, že křeče už nejsou tak časté jako před chvílí.

„Další a poslední. Z těch bylin už nic nedostaneme!“ zavolá Mary ode dveří. „Jak jim je?“

„Uklidňují se,“ když v tom zaslechnou zařičení z kouta, kde jsou klisny. Strnou.

„Bože to ne!“ nechají koně být a běží ke klisnám.

„Víla!“ když si všimnou, že leží na zemi. „Rodí?“

Šedý vlk, který se prodere kupředu, zavrtí hlavou a Zack jde zkontrolovat vodu. Zadrží Večernici.

„Předčasný porod, ale nelíbí se mi to.“

„Jed!“ všichni se vyděsí a Mary se rozeběhne pro džber s pitím. Přivleče ho i nálevkou. Snaží se nalít do ní, ale vědí, že asi nepůjde. Vypadá strašně.

„Zacku, Simply, Dakoto zkuste ji zachránit a my se pokusíme zachránit hříbě.“

Nikdo neříká, že je to skoro beznadějné a pouštějí se do práce. Mary opřena o zeď pozoruje, jak se snaží odrodit hříbě. Nadechne se a neuvědomuje si, že zadržovala dech. Je tam a z Víly vytáhnou hříbě.

„Zdravé!“

„Matte…“ tichý hlas.

„Neříkej, že je…“ objímá hříbě a hledí na Zacka.

„Bohužel. Myslím, že její poslední úsilí bylo to hříbě. Je mi to líto.“ Všichni sedí na zemi a neodvažují na sebe pohlédnout. Matt pustí hříbě a vrávoravě odchází ze stáje. Všichni neklidně dívají se za ním.

Matt vyjde ven na slunce a zamžourá. Ani si neuvědomili čas. Otočí se k domu a jde dovnitř. Začne balit věcí. Zbraně, něco šatstva.

„Zacku běž za ním,“ tiše ho pobídne Šedý vlk. Pohladí hlavu Víly a zadívá se na hříbě, které se snaží postavit na vratké dlouhé nohy.

Zack vyrazí a s ním Mary. Nedokáže tu už být déle. Dakota zatím vymění vodu, proklínajíc se, že to tady nezkontroloval. Potom přejde k mulám, ale voda je dobrá a seno v pořádku.

„Nejdeš sám, je to jasné?“

„Jedu a nech mně. Zabiju ho jak vzteklého psa.“

„Mary připrav jídlo. Cesta bude dlouhá a nikde se nebudeme stavovat.“

„Kruci tak poslouchej!“ zařve na něho.

„Nech mně!“ odhodí Zackovu ruku ze svého ramene. „Ty… Pro tebe nic neznamenali.“

Plesk.

„Lil jsem ten dryák i do Appleho!“

„Kterého jsi tady nechal. Vypadni a nedotýkej se mně.“ Dál balí do vaku věcí.

Zackovi se zablýskne v očích, chytí ho, otočí k sobě a přitiskne. Když nejde po zlém… políbí ho.

Matt zamrká a potom udělá krok vzad.

„Teď už budeš poslouchat?“

Matt se nadechne. „Jo.“

„Musíme mít jídlo. Cesta bude dlouhá, a jak se odtud dostaneme? Přemýšlel jsi o tom?“

„Koně. Venku není tak hrozné, jako tady v údolí.“

„Které.“

Matt přemýšlí. „Tornado. Je na tom nejlépe.“

„Fajn vezmu si Vojtka. Ostatní nemůžeme použít.“

„Tohle je moje věc, Zacku.“

„To je naše věc. Ne tvoje. Jdu balit a doufám, že nebudeš tak dětinský a nevyjedeš sám. Něco umím, a pokud není sám, další pistole se ti budou hodit.“ Zack vyjde z pokoje, když zaslechne: Děkuji. Pokrčí rameny. Chápe ho, ale nemůže jet sám. Ne v tomto stavu, kdy by mohl udělat hlouposti. Začne si balit těch pár věcí a nakonec vybalí pistole se slonovinovou rukojetí. Zde na ranči je nenosí, ale každý den s nimi cvičí. Vloží je do pouzder a rychle je vytáhne. Spokojeně přikývne a zachmuří se, když si vybaví ležící koně. Zabalí vak a vyjde ven z ložnice. Napůl očekává, že tam Matt nebude, ale slyší ho v kuchyni.

„Jedeme?“

„Ano a nechci… já… dostaňte ho!“ a pokřižuje se.

Oba přikývnou a vyjdou ven, kde už na ně čeká osedlaný Vojtek a Tornado. Jsou trochu malátní, ale pojedou.

„Šedý vlku, Dakoto, Simply prosím postarejte se o to hříbě a Vílu…“ zamrká, ale i přesto mu začnou téci slzy.

„Postaráme se. Počasí má být pěkné až do konce týdne, potom už nevím a šli na sever.“

„Děkuji vám všem, a jak jsou na tom?“

Šedému vlkovi i přes situaci se zvlní rty. „Spí a myslím, že se z toho dostanou.“

„Jsem rád. Jdeme!“ Zack s Mattem si nazují sněžnice a vezmou koně za uzdy. Vyrazí směr sever.

Simply za ním hledí. „Hodně štěstí!“ zamumlá a otočí se k Šedému vlkovi.

„Co budeme dělat?“

„Musíme najít náhradní matku a ta tady není. Nevím, co budeme dělat.“

„A co kravské mléko?“

„Nevhodné,“ zamumlá Dakota a potom pohlédne na nebe. „Musíme sehnat někoho, kdo kojí, ale tady na ranči nemáme. Ostatní klisny odrodí o hodně později.“

„Já vím!“ vykřikne spokojeně Simply a rozzáří se. „Potřebují koně. Když jsem byl ve městě, zahlédl jsem u Billyho klisnu s hříbětem. Měl ji vzadu, aby měla teplo. Dovezu tam naše hříbě a snad je přijme.“

„Nic lepšího nemáme.“

„Mary, deku!“

Mary přikývne a vejde do domu. Vytáhne novou měkkou pokrývku a jde do stáje.

„Vezmi si muly. Dakoto…“

„Jistě otče, ale co když …“

„Budeme řešit až potom,“ rázně prohlásí Šedý vlk a zabalí hříbě do deky. Simply zatím osedlá všechny muly. Nasednou s Dakotou a Šedý vlk jim podá vrtící hříbě do náruče.

„Hodně štěstí!“ zvolají oba. Stojí a dívají se na jejich odjezd.