Shounen - ai povídky

Žádost

„Sexy mají vypadat jedině ženy, ne muži!“

„Ahoj Matte, Zacku. Kdo, že má vypadat sexy? Já tedy rozhodně ne a vy taky. Nikdo není sexy kromě madam Josefiny!“ vybuchne a svalí se na židli.

Matt ze Zackem konsternovaně dívají, jak Grizzly odsouvá židli a svalí se na ni.

„Katty pití!“ zařve, až v lokále nadskočí hosté.

„Já ti dám pití! Běž si pro něj k Nugetu. Víš, že tu alkohol nepodáváme.“

„Katty prosím, nutně je potřebují a k Nugetu nemohu.“

„Neříkej, že tě Lucky Charlee vyhodil? Bylo by to poprvé, kdy by vyhodil někoho střízlivého!“

„Protože jsem se nestihl napít.“

„To ti tak uvěřím a pak, ženy mají rádi sexy muže,“ rozpustile dodá a Zack s Mattem zrudnou, když pochopí, že je celou dobu poslouchala. „Není nad to pohlédnout na sympatického pěkného chlapa.“

„Katty!“

„Omlouvám se, musím běžet. Podívám se, co s tím budu moci udělat.“

„Katty je sluníčko!“ zavzlyká Grizzly. „Bože, proč já jsem v tento nešťastný den do toho mizerného saloonu chodil? Ale za to může Rosie. Uvidím Mary, vstávej a dokonce vyhrožovala, že mi nebude vařit. Čeho jsem se to dočkal!“

Mattovi a Zackovi se uleví. Nic z toho neslyšel anebo mu to nedošlo.

„Jen se podívej na ten jeho nádherný knír.“

„Je zarostlý jako medvěd. Divím se, že to Rosie nevadí. Já být na jejím místě tu ozdobu Grizzlyho bych seškrábal tupým nožem.“

„Vadí ji to!“ zavzlyká znovu. „Katty, sluníčko děkuji. Nechceš si mě vzít? Mám majetek!“

„A bát se Rosie, že o mě zlomí vařečku? Kdepak. Děkuji za nabídku, ale musím běžet. Zrovna někdo přišel.“ Odspěchá, až se zvedne modrá sukně a ukáže se bílá spodnička.

„Ty Grizzly, co se stalo?“ optá se Matt a láduje se bramborami.

„To by mě taky zajímalo,“ zamumlá Zack. Je pravda, že Grizzly je zarostlý jako starý huňáč a i tak by páchl nebýt Rosie, ale přiznat to před Mattem? Nikdy.

„Pamatuješ si, jak jsem u tebe stál a uviděl reverenda.“ Zakloní hlavu a kopne do sebe skleničku. Další nalije po paměti a obezřetně se rozhlédne. „Je to zlatíčko, že rovnou přinesla celou láhev. Ta rozumí mužské duši.“ Napije se z ní. „Dnešní den se pro mě saloon u Zlatého nugetu stane synonymem pro nejhnusnější den ze všech mých dní a věřte, že jsem zažil hnusné dny, příšerné dny, zkázonosné dny.“

„Aha!“ Jak Zack tak Matt přikývnou. Čekají, co z Grizzlyho vyleze, i když Matt to už tuší.

„Jak to jenom začalo? Aha.“

„Slušným úprkem jsem dorazil do Zlatého nugetu, nasál jsem tu domáckou atmosféru cigaret, pití a potu. Šustění karet a občasné zaklení bylo pro mé uši rajskou hudbou. Spokojeně jsem zašel k pultu a potom… „Já nemohu. Prosím, nechtějte to slyšet. Ještě teď se chvějí hrůzou. Vidíte,“ ukáže jim ruku pevnou a velkou jako skála. „Chvěje se mi.“

„A potom!“ fascinovaně se optá Zack. Tomu se jedině chvěje hlas a ne ruka.

„Dohonil ho reverend!“ pochmurně dodá za Grizzlyho Matt.

„Ano! Dohonil. Já bych nikdy neřekl, že tak slušný muž jako je reverend Canfield, nevstoupí do toho hříšného místa. Naopak. Přisedl si ke mně a Lucky na něho houknul: „Co si přejete, reverende?“

„Jako vždy!“ a už se k němu vezlo pivo. Já vím, že nikdo není svatý, ale proč zrovna ke mně musel přisednout? Jsem klidný spokojený člověk, který by ani mouše neublížil až na pár zlodějů, banditů, zabijáků, indiánů a další havětí a on si přisedne ke mně. Ne k Divokému Jackovi, nebo opilému Pablovi. On si musí vybrat mě. Proč a komu, co jsem udělal?“

Zack s Mattem už dojedli a tiše zírají na Grizzlyho, co z něho vypadne.

Ten bouchne pěstí do stolu.

„Tohle tady tolerovat nebudu!“ V tom se natáhne ruka a láhev zmizí. „Marie, prosím nech mi ji!“ Zack vzhlédne a skoro hvízdne. Před ním stojí v hnědých šatech přepásaných velkou zástěrou nádherná blondýnka s rozkošnýma modrýma očima a trochu zdviženým nosíkem. Plné rty jsou přísně staženy, ale to jim neubírá na smyslnosti.

„Zavři pusu!“ upozorní ho tiše Matt.

Zack se zardí.

„Běž si skuhrat jinde a reverend už to dávno měl udělat. Konečně se taky rozhoupal ten starý šedivý mezek. Dobře ti tak a tohle je moje. Já Katty ukážu nosit hostům kořalku.“

„Madam, prosím ona je sluníčko, jen se nade mnou slitovala!“

„Slitovala se nad tebou Rosie, tak sedni na zadek a buď za ní rád. Katty!“

„Mami, už jdu!“ odpochoduje do kuchyně.

„Generál v sukních.“

„A přitom tak křehká!“ zasní se Zack.

„Zacku sklapni, na tuhle nemá nikdo.“

„To je pravda. Její pádnou ruku jsem pocítil i já. To tu ještě Rosie nebyla,“ přitaká Grizzly a zírá na dveře do kuchyně.

Matt s Grizzlym souhlasně pokývnou hlavou a vědoucně na sebe podívají.

„Opravdu?“

„Věř zkušeným!“ jednohlasně prohlásí.

„Matte i ty?“ Nevěřícně ze sebe dostane Zack. On a žena? Nemožné - nebo, že by přece a Marie, i když starší žena, by schovala do kapsy každou krasavici na západním i východním pobřeží.

Ten na něho kysele pohlédne. „Ne, já před ni bránil toho dotyčného!“ Rukou si zamne zátylek a zardí se.

„Kdo to byl?“

„Hardy.“ Tichounce zašeptá a koutkem oka mrkne dozadu ke kuchyni. „Moc nikdo o tom neví, ale už nikdy se nepřipletu do rvačky, v které je žena!“

„Souhlasím!“ tiše přitaká Grizzly. „Kam se na ně hrabou chlapi!“

Zack nad jejich výrazy se musí smát, koutky mu cukají, pak si vzpomene na rvačku dvou dívek o zákazníka. Řev po celém domě a nakonec vyhrála třetí. Jekot byl ještě větší a ony vypadaly… Nechtěl by tak dopadnout. Odkašle si a už s vážnou tváří se zeptá. „A co se tedy stalo v tom saloonu?“

„Já to neřekl?“ Upřímně se podiví Grizzly.

„Nee!“ řeknou oba najednou.

Grizzly sáhne na stůl, chytne mléko a vypije. Zack se zašklebí a Matt s rukou ve vzduchu pozoruje, jak obsah sklenice mizí v bezedném hrdle Grizzlyho. Stáhne ji.

„Dobré to bylo a co to vůbec bylo?“

Zack vyprskne smíchy, kdežto Matt se zamračí. Otočí se na židli a zavolá. „Katty!“

„Nechte mě vydechnout. Co zas chcete?!“

„Můžeš donést ještě mléko?“

„Cože to bylo mléko?“ vykřikne Grizzly a rázně odhodí židli. Vyběhne zadními dveřmi. Zack s Matem se udiveně zadívají na dveře.

„Asi se mu udělalo špatně po té whisce. Maminka ji dává občas do vaření, tak je tu už dlouho.“ Nakrčí nosík. „Hned je donesu.“

„Grizzly nepije mléko, ty ano a nebude ti po něm špatně,“ zarazí Matt Zackovy protesty. „Víš, co ti říkal doktor Lockwood. Mléko a…“

„Čerstvé svěží prostředí. Nejlépe horské.“

„Ano. Děkujeme.“

„Bože to bylo strašné. Kattinko, prosím kapku rozumného moku.“ S těmi slovy se dovnitř vpotácí Grizzly zelený jako mech v lese, postaví židli a posadí se. „Proboha, kdo tenhle dryák může pít?“ Zack se raději k tomu mléku nehlásí.

„Ani náhodou. Běž k Luckemu a chceš něco k jídlu?“ podepře si rukou boky.

„Ne děkuji. Jsem ještě v šoku ze saloonu.“

„Tak dobře. A nevolejte pro každou pitominu. Aspoň vy.“

„My nevoláme!“ ale to je už řečeno do prázdna. „Grizzly, tak co se stalo v saloonu? Rádi bychom se to dozvěděli.“

„No jo já to ještě neřekl.“ Zafuní a rozvalí se na židli.

Zack zauvažuje, jestli nerupne.

„Milý Grizzly, začal reverend. No řekli byste mě Milý?“

Oba zoufale zavrtí hlavou. Konečně pochopí, že se potřebuje vykecat. Zack automaticky sáhne po mléku a pak si vzpomene, co se stalo Grizzlymu. Stáhne ruku a Matt mu ji přisune blíž.

„Je tady jedna věc, která mě a městečko trápí. Zpozorněl jsem. Přece víte, že mám městečko rád.“

„Je v něm čtyřikrát ročně,“ tiše poznamená Matt. Zack přikývne.

„Já vůl se optal: Jaká vás trápí věc, otče? Že já vůl nedržel jazyk za zuby. Já osel pitomý natřený na černo. Proč jsem se ptal?

A on na to: Grizzly žiješ už tady dlouho a každému občanů našeho krásného městečka velice záleží, aby bylo krásné, mírumilovné a také pořádkumilovné.“

„Jedině Hardymu a starostovi. Ostatní na to kašlou,“ podotkne Matt.

„Přikyvuji, já medvěd tupý.“

Oba přikývnou.

„Proto bychom rádi viděli, aby naše milá Rosie se taky tu cítila dobře. Jistě víš, že Bůh stvořil Adama a Evu. V tu chvílí mi začalo svítat. Ty slova budu pamatovat do konce života.“ Sklopí hlavu a sepne ruce na břiše. Zoufale vrtí hlavou.

„Víte, já to tu mám rád. Zvykl jsem si. Nechce se mi odtud.“

„Máš tu sousedy, blízko je město a Rosie.“

„A v tom je potíž!“ praští do stolu, až nadskočí sklenice. Matt ji pozoruje s obavami a Zack s potěšením myslí. Nakloň se. Nakloň se. Sklenice stojí a jen hladina se trochu pohybuje. Zack s Mattem se vrátí ke Grizzlymu.

„V čem je potíž?“

„V Rosie. Já pod tlakem zoufalství, whisky a Bůh stvořil Adama a Evu, jsem podal žádost. Budu se ženit!“ klesne na židli.

„Konečně!“ zařve Matt. Zack se na něho útrpně podívá stejně jako Grizzly. Asi jsem to přestřelil, pomyslí si Matt. „Chci říct, konečně máš od něho pokoj!“ vykoktá ze sebe. Pak ho napadne skvělá myšlenka a nakloní se k Zackovi.

„Tohle by ti ode mě nehrozilo,“ zamilovaně se na něho podívá. „Žádný reverend, žádná žena, žádná veselice ani chomout. Jen já.“

Zack se podívá na vyřízeného Grizzlyho. Tak tohle je jediné plus na vztahu s Mattem. Opravdu velké plus, když tak to zvažuje.

„Koncem jara. Já to nepřežiji!“

„Proč ne? Přežili to i jiní,“ namítne Matt. „S Rosie žiješ už hodně dlouho a ona bude ráda. Má tě moc ráda.“

„Já vím. Víte, mezi námi chlapy, mě to tak vyhovovalo. Mít doma ženskou a žádné závazky. Mohl jsem kdykoliv si kamkoliv odskočit a teď – utrum.“ Naznačí podříznutí krku.

Všichni tři přikývnou.

„Matte, ty houby víš!“

„Hele, ale to neznamená, že nemohu souhlasit. Jistě je to pohodlné, ale od čeho by byl reverend a k tomu veselka. Zacku, sjedou se sem lidi z okolí. To bude paráda.“

„Jak pro koho!“ zaduní hlas Grizzlyho. „Nemám rád obleky a musím se oholit. Bože nemohu to udělat!“

„Proč ne. Jen si to hezky upravíš. Znám jednoho šikovného holiče.“

Zack si pomyslí kdo to asi je. Nabízel mu ho taky.

„Kdo to je?“

Matt se ušklíbne. „Paní Marie!“

„Nikdy.“ Grizzly zbledne ještě silněji než po mléku.

„No?“ Zack si pohladí knírek a zvažuje to. Možná by to nebylo špatné se oholit. Být v rukou takové pěkné ženské.

„Ani na to nemyslí!“ Zaslechne u sebe syčení a odtáhne se. Pod zuřivým pohledem Matta ho přejde chuť na holení v hebkých ručkách zlatovlasé bohyně a zlatovlasý bůh ho pro změnu nepřitahuje. No ano, nepřitahuje.

„Nabízel jsi mi ji.“

„Osle. Já nabízel sebe!“ odpoví.

„Hele o čem vy dva to vlastně mluvíte a šeptáte?“

„O tom, že Zack se vrátí na ranč, viď, Zacku.“

„Ještě nevím. Mám povinností jinde. Čeká mě pár lidi, které nesmím zklamat.“

Grizzly sleduje jednoho a pak druhého. Odkašle si. „Hele vnímali jste mě?“

„Jistěže, budeš si brát Rosie.“

„Já jsem tu chudák.“

„Ano a co se stalo potom?“

„Potom? Potom se vyklidil saloon a Lucky doporučil reverendu zmizet, že mu odhání zákazníky, a ať jde někam jinam. A on důstojně řekl, že svůj posvátný úkol…Posvátný. Slyšeli jste to někdy? Aby jeden chlap vehnal druhého chlapa do chomoutu? Svět by plakal. Jo  - Skončil Svůj Posvátný Úkol  - skončil a tak jsem si vzpomněl na tebe. Už jsem nechtěl ho vidět, a jelikož moje whisky se někam ztratila a on měl ještě celé pivo a já se bál, že budu muset poslouchat ještě jednou, jak Bůh stvořil Adama a Evu a jakou zkázu to přineslo, ale přece jen ta zkáza k něčemu byla. Hele, k čemu byla ta zkáza? Já to nějak nepochopil. To je jedno a tak jsem se sebral a jediné místo kde mě napadlo, že bych mohl dostat flašku whisky a zapomenout na to celé… Kruci zkáza. Ženská je mor a cholera v dvojitém vydání a reverend je ďáblův pohůnek. Co já budu dělat?“

Matt si zívne a nenápadně koukne k východu. Zack přikývne. Složí ubrousky a nenápadně odstrkují židle.

„Zadní dveře?“ tichounce zašeptá Zack. Matt přikývne.

„Co já budu dělat? Co? Oblek - nechci ho a pak musím říct to Rosie. Jenže jak ji to mám říct. Myslíte, že mám pokleknout na kolena nebo ne? Přece jen nejsem nejmladší a chtělo by to asi prsten a…Matte, Zacku? Zrádci a já jím věřil!“

„Katty!“

„Co je, Grizzly?“

„Kde jsou?“

„Šli zadem. Jsou sexy oba dva.“

„Cože?“ podiví se Grizzly. Katty ho přetáhne utěrkou. „ Zůstaneš tupý a budeš tupý ještě hodně dlouho. Nechápu Rosie, co na tobě vidí. Říkám jsou sexy oba dva.“

„Katty, skleničku?“ Ta si povzdechne. „Půjdu se optat maminky.“

„Sluníčko, nechceš si mě vzít?“

„To řekni jiné!“ odpluje a Grizzly zůstane. Pak se zahledí na sklenici. Přísahal by, že byla plná mléka a teď je prázdna a zvedne se mu žaludek. Už zase to vypil? Zbledne a vypotácí se ven.

„Kde je?“ podiví se Katty a položí na stůl skleničku a láhev. Ti chlapi. Jedné snášejí modré z nebe a umějí k ní kecat lichotky a přitom sledují jak se ji dostat pod sukně a druhé nemohou říct ani búú. No rozhodně se na veselku těší.

Dovnitř se vpotácí Grizzly a zahlédne láhev. Chvála bohu na nebesích, klesne na kolena a napije se klečíc na zemi. Zvedne hnědé oči k stropu a poděkuje za dobrou duši, která to tu nechala.

„Vidíš, tohle by ti ode mě nehrozilo a pak jsem víc sexy než Grizzly.“

„Je sice pravda, že i mě se nelíbí zarostlý…“ zarazí se. Co to mluví? Zbláznil se nebo ne?

„Vidíš sám, a co pak mám říkat já. Jsi žádoucí?“ začervená se. Zack to nikomu neřekne „A bez knírku bys byl ještě přitažlivější.“

Možná ta zarostlá tvář není tak špatná.

„Matte, jak to jde?“

„Dobrý den, Mary.“

„Panečku, Zacku, tak ráda tě vidím! Jsi šíleně hubený. Určitě jsi důkladně nejedl!“ Rozpřáhne náruč a sevře ho do ní. Zack vypustí vzduch a má pocit, že nějak podivně mu vše plave před očima.

„Mary, pusť ho. Rosie měla bys jít za Grizzlym.“

„Stalo se mu něco?“

„Nevím, ale je to možné. Je v restauraci. Zadními dveřmi. Budeš mít to blíž.“

Rosie od nich vystřelí a Matt popadne Zacka i Mary za ruku. „Tohle musíme vidět, protože …“

„Protože proč?“ nechápou.

„Protože, když má něco v sobě, možná se osmělí a řekne ji to.“

„Co ji řekne?“ nechápavě zvolá Mary a drží si klobouk a hlídá kabelku.

„Grizzly, už zase láhev!“ Všichni se přikrčí nad mohutným hlasem. „Víš, co ti řekl doktor.“

„Rosie já - Vezmeš si mě!“ Grizzly stále klečíc rozpřáhne ruce s láhví v jedné a poloprázdnou skleničkou v druhé.

„Cože?“ Matt se vytahuje na špičky, aby ho zahlédl klečet.

„Vezmeš si mě, Rosie?“

„Měl jsi pravdu. On to řekl.“ Mary se skoro pokřižuje a Katty s Marií vykouknou z kuchyně.

„Já ano!“ skočí mu do náruče, Matt zahlédne spodničky. Grizzly zmizel.

„Vidíš, tohle by ti ode mě vůbec nehrozilo.“

„Myslíš?“

„Určitě. Nenosím spodničky!“ ujistí ho Matt pevně a zavře dveře od restaurace.

„Ještě abys je nosil jako pan Richard!“

„Kdo je pan Richard?“ oba se překvapeně otočí k Mary.

„No e e ehm… To byl můj bývalý zaměstnavatel v Denveru.“

„On byl herec?“ optá se zvědavě Zack.

„Ale ne. On je obchodník, ale po večerech si rád oblékal korzet a sukně. Jednou jsme ho s Rosie viděli. Otřesné a smáli jsme se mu hodně dlouho. Pojedete s námi na ranč? Bude krocan a slavnostní tabule. Nemohu uvěřit, že Rosie se vdá. Božíčku to je tak krásné. Já musím - víte do obchodu a na návštěvy. Matte, můžeme zůstat tu do zítra?“

„Samozřejmě,“ řekne ještě překvapený Matt z pana Richarda.  Mary odkvapí a zastaví někoho na ulici. Začne mu něco říkat a Matt ví přesně co.

„Tak se už to ví,“ pochmurně pronese Zack a smete z klobouku neviditelné smítko. Nasadí si ho. „Spodničky. Nemám je rád. Mám rád ženy bez nich.“

„Ode mě by ti nehrozily.“

„Matte, sklapni už.“

„Jsi ubytovaný v hotelu?“

„Ano.“

„Dobře. Jdu zamluvit pokoje. Musíš s námi jet. Všichni by byli zarmouceni a hlavně Mary. Má ráda hosty a její kuchyň je skvělá a já udělám taky něco.“

„Matte, já.“

„Jen chci strávit s tebou Vánoce. Nic víc.“ A dva další měsíce, kdy budeme ve sněhu skoro po krk. Usměje se a nasadí na hlavu starý klobouk. Popotáhne si ho do čela.

„No na pár dní mohu jet. Matte, a jak to tam vypadá se sněhem v zimě?“

„Perfektně. Skoro žádný není.“ Odpoví tiše a dál to nerozvádí. Zack se na něho podezřívavě zahledí. Proč to říká, vždyť mu místní řekli, že ranč bude odříznutý na nejméně dva měsíce. Možná by na tom něco bylo. Do chomoutu se mu nechce a s Mattem mu to opravdu nehrozí. Ale kvůli tomu s ním spát? Ani náhodou.