Tornado
116.
Kdybych asi mohl něco říct, pak bych asi řekl, že nastala hodina H, myslí si nervózní Matt na trámu, odkud dírou ve střeše má přehled o všem co se v městečku děje. V ruce drží pušku. Popravdě nemá představu, jak ti dva to myslí. V té tmě by netrefil ani býka do zadku natož člověka. A rozlišit je? Pokud nemají na sobě svítící nápisy: Já jsem já, potom je to k ničemu. I když ono trochu světla je. Vykloní se, aby viděl na cestu k Studánce. Za tu chvilku, co tu sedí, se takto vyklonil nespočetkrát. Koukne se dolů. Vidí je jasně, jako na dlani. Dokonce vidí kus osvětleného vězení. Nechápe, proč to Drew udělal. Doslova to křičí: Zastavte se u mě. No on tam není. Přemýšlí, jak si ulevit, protože pozice není dvakrát pohodlná. Nakonec se mrkne na miláčky dole. Závidí jim jejich klid.
Zatouží být doma u svých koní. Taky se mu stýská po lidech, po práci a po všem. Zajímalo by ho, co tam všichni vyvádějí. Připravuje se další šílená svatba? A co Hardy? Taky ta nová učitelka je zajímavá. Jenže bez Zacka je to divné. Znají se necelý rok a nedokáže si bez něj představit život. I jeho život se hodně změnil. Od dědovy smrti jen tak žil. Teď je to jiné, ale musí se přiznat, že stále v podvědomí ho straší Wyatt. Nemá ho tolik rád jako Robina. Neví proč. Byl by raději, kdyby místo Wyatta byl Robin nebo Drew. Líbí se mu oba dva.
Tak dnes se to rozhodne. Všichni zůstali venku, protože nechtějí být v domovech obyvatel. Wyatt objevil jeden prázdný dům, tak ho obsadil, ale Clay a jeho banda nehledí na nikoho. To už dokázal smrti Diany.
„Hej, Matte, tak co?“ uslyší netrpělivé Zackovo volání.
Vykloní se. „Pořád nic, Zacku! Je tu nepohodlně!“
Smích zaletí až k němu. Slabý, ale je tu. Usměje se, přestože za chvilku bude střílet do lidí.
„A jako myslíš, že tady sedíme na hedvábných polštářích?“
„Mám je pořídit domů na ranč?“ zvolá nazpět. Takové hedvábné pokrývky a v nich Zack… Vzrušující představa, ale ono by to bylo všude takové, i kdyby to mělo být na slámě. No – pohodlná není. Hlavně je pichlavá, ale voňavá to ano. Mrkne se dolů na koně. Jeho pýcha - jeho radost. Nejblíže východu je Tornádo. Po něm jsou už uvázání další, ale osedlání. Přestože Zack řekl, že ne, tak on je raději připravil k jízdě. Kdyby něco, potom musí je ubránit s nasazením života. Clay je nesmí dostat.
„Koupím je já tobě. K Vánocům!“
Matt se rozesměje. Nechápe, jak mohou být tak veselí. A možná právě proto. Co by tu měl dělat? Vystrčí pušku a zkušebně míří na vše možné. Na chvilku se zastaví na domě, kde je schovaný Wytat.
„Prásk!“ zastydí se. Wyatt je přítel. Zack s ním spí, tak, zatraceně proč ty pochybnosti? Snaží se trochu opřít, ale moc to nejde. Nejspíš je to tím, že Zack je Doc. Stále tak nějak v nitru pochybuje, že je s takovým nýmandem, jako je on. Kromě ranče nemá nic.
Vykloní se a ztuhne. Ta černá masa, to bude… „Zacku!“ zakřičí slabě, ale nic se neozve. Uvědomí si, že jezdci ho ještě nemohu slyšet.
„Zacku, už jsou tu!“
„Cože?!“
Je hluchý nebo co? „Už jsou tady!“
„Jo díky.“ Odpoutá se od svého místa, aby zašel za Wyattem, který čeká nedaleko. „Jsou tady.“
„Jo slyšel jsem. Dostaneme ho.“
„Dostaneme, Wyatte.“ Usmějí se na sebe. Zack zmizí a Wyatt odejde na své stanoviště. Musí dokázat to už kvůli Mattovi. Vidí v jeho pohledu stesk po ranči. Popravdě i on chce se tam vrátit. Nechápe jak, ale chybí mu Simply, Hardy, dokonce i Mary a její jídlo. I Indiáni se mu zapsali do srdce. Hříbata, zatím co jsou pryč, vyrostla. Mattovi se určitě po nich stýská. Jsou jako děti, které nevidí vyrůstat. Už určitě mají za sebou… „Zacku, jde to s tebou s kopce, když přemýšlíš o pitomostech! Měl by ses soustředit, jak ho dostat a přežít to!“ Podívá se nahoru na stodolu. Tam jistě bude Matt v bezpečí. Je nejlépe z nich všech chráněn, pokud se někdo nedostane pod něj.
Uslyší dunění. Jsou tu.
V dálce se Clay zastaví a s ním jeho deset nejspolehlivější lidi. Pár se jich po cestě zbaví. Přimhouřenýma očima sleduje městečko.
„Same, Lefty, do vězení. Chci ho. Drave, Deane a ty, sežeňte koně. Víte, kde jsou.“
„Šéfe, nebudeme…“
„Blbče.“ Obě skupinky se od sebe odpoutají. Clay vyjede k městečku a k zásobám. U toho chce být osobně. Taky už kvůli bratrům Smithovým. Když si vzpomene, jak ti tři mu zatopili, nejraději by je pověsil. Zajímalo by ho, kdo to je. Určitě někdo známý, ale nic mu ta jména neříkají. Podle svědectví jednoho jeho chlapa, nejsou si vůbec podobní. Nejspíš půjde o nějaké přezdívky. Rozhodně je zabije, protože mu překážejí.
Sam a Lefty tryskem vyrazí k vězení. Už se těší na podíl, který dostanou.
„Znám jednu kočičku, z níž to všechno rozfofruji a co ty?“ křikne na svého parťáka.
„Já? Já si koupím nějakou banku nebo úřad starosty.“
„Cože? Zbláznil ses?“
„Absolutně ne! Je to super job. Nemusíš nic umět, jen kecat.“
Lefty se rozesměje. Jo Samovi tohle jde docela dobře. Výskne. „Jedeme na ty žabaře!“
„Hej prej jsou dobří, ti Smithové!“ zvolá Sam
„Odkdy se bojíš?“ zasměje se Lefty, když najednou letí přes hlavu koně. Kůň se zlomí, klopýtne a v běhu spadne. Sam stihne strhnout koně, takže se kulce vyhne a zabočí za dům. Seskočí z koně. „Do prdele, seš zdravej, Lefty? Lefty?! Ozvi se! Kurva, dostali ho.“ Zaskřípe zuby. Dostane toho parchanta, který dostal jeho parťáka. Nenechá si to líbit!
Clay zaslechne výstřel, proto prudce zatočí do úkrytu, ale nepodaří se to jeho kumpánovi zleva, který to schytá natolik, že sklouzne ze sedla a snaží se odplížit k hromadě sudů. I zbytek sesedá, zatímco koně nečekanou situaci se porozutíkají všemi směry.
„Do pekla!“ zavrčí Zack. Někdo začal moc brzy. Ještě kousek a měli by Claye jak na talíři. Budou to mít ztížené. To nemůže jít vše podle plánu? Jako by ho chránil sám ďábel. Odplivne si. Stejně ho dostanou. Vykoukne a uchechtne se, když zahlédne obrys. Drew to není, Matt sedí nahoře a Wyatt je před ním. Kdopak to asi je? Bandita na usmažení! Vystřelí. Zaslechne i přes tu vzdálenost zaskučení. Pocítí uspokojení, že nevypadl z cviku. Ovšem ti další nebudou tak snadní. Čeká odpověď, která musí přijít. Pátravým zrakem se dívá nahoru k Mattovi. Je klidný. Zatím ještě nezjistili, že tam je. Výborně, pomyslí si na jeho adresu. Odněkud se ozve štěknutí. Podle strany to musí být od vězení. Takže i tam se rozhodli zajít. Pitomci. Drew sice může mluvit jako zelenáč, vypadat jako zelenáč, ale určitě jim není. Kdysi viděl zvíře, co měnilo barvu, jo chameleon mu říkali. On je takovým zvířetem. Na něj by se spíš hodilo - černý beránek v bílém rouše.
Vida objevili jeho úkryt, když zaslechne štěknutí. S tímto výstřelem jako by se rozpoutalo peklo na všech frontách.
Ten bastard je dobrej, pomyslí vztekle Lefty, když se schová za roh domu. Jak ho odtamtud vykouřit? Oheň? To mají zakázáno. Taky zrovna vězení není zrovna chatička, co by vzplála tak snadno. Musí se k němu dostat z takového úhlu, který nedokáže ostřelovat. Počítá vzdálenost, výšku okna. Nalezne hluché místo. Teď se tam dostat.
Lehne si a plíží se, proklínaje celý svět a toho zmetka obzvlášť.
„Začalo to, co?“ ozve se Robin. „Podej mi pušku.
„Zmlkni. Dokážu se o tebe postarat!“
„Já vím, že jsi dobrej, ale je jich hodně. Potřebuješ pomoc.“
„Ty zrovna bys něco dokázal trefit. Nerozplač mě!“
„Vidíš ho?“ zašeptá.
„Ne. Proč? Schovává se.“
Robin se pousměje, ale vyjde z toho kašel. „Je mi fakt mizerně. Hledá jiné místo. Zkus se podívat ze všech možných oken. Zatím nechoď ven!“
„Nebylo by to snadnější?“ Obejde okna, ale když se dívá příslušným směrem, je Sam zrovna ve stínu.
„Nic.“
„Buď opatrný.“
Drew se usměje. Bude.
Matt ztuhne, ale brzy se uvolní. Hledá cíle, ale schovávají se dobře. Vykloní se, aby viděl na vězení. Zatraceně něco se tam hýbe. Není skoro vidět, ale něco kovového se pěkně leskne. Jenže je mimo jeho dosah. Musí se spolehnout, že Drew ví, co má dělat. Všímá si koní, kteří se uklidňují a se svěšenýma hlavami čekají na pány. Zajímalo by ho, nakolik jsou uřícení.
Chladnokrevně zamíří na jednoho muže u banky, který jde pro koně. Robin měl pravdu. Netuší, zda na tu vzdálenost zasáhne nebo ne.
Prásk.
Dobrá rána, pomyslí si. Na to, že to je ve tmě, je přímo excelentní. Muž leží na zemi. Matt netuší, zda je mrtvý nebo ne. Není, ale zraněný ano. Doufá, že aspoň to bude noha. Plazí se přímo do stáje. Nechá ho být a rozhlíží se po druhém cíli.
Clay zachmuřeně přemýšlí, co se to děje. Věděli, že přijedou, ale jak?
„Šéfe, oni…“
„Vím to!“ přeruší ho. Odplivne si. „Musíme se dostat k zásobám a odjet!“ odmlčí se. „My dva určitě.“
Muž se usměje, až zasvítí mu v zarostlém obličeji zuby. „Chápu.“
Clay přikývne.
„A když někdo přežije?“
„Vezmeme ho sebou. Nejdůležitější je sehnat koně a proviant. Zbytek necháme boží vůli.“
„Nebo peklu!“ Zmizí ve tmě jako stín.
Sam mezitím se úspěšně dostane tam, kam chtěl. Teď se dostat k domku a bude to. Dostane ho. Pomstí svého parťáka. Byli spolu pěknou dobu, kdy přestáli skutečné peklo. Nadechne se a krátkými přískoky se dostane k verandě, kde zalehne. Tady už ho nebude vidět.
„Jak je? Vidíš ho?“ zaslechne.
„Ne.“ Sam se usměje. Má ho na háku a brzy na mušce. Sundá si boty, aby prkna nevrzala. Tiše jako duch jde ke dveřím. Nejde k oknu, protože nemá jistotu, že by se trefil. Přitiskne se k stěně a opatrně jako kočka se plíží ke dveřím.
„Dělá mi to starost. Někde musí být!“
„Co, když to vzdal?“
„Nevím.“
Ty parchante! Brzy poznáš, co je to mít kulku v srdci.
Wyatt pochopí, že tu moc platný nebude, ale má jít ven? Počkat! Pozorně sleduje muže, který skoro jde jak na procházce. Je tak blbý nebo co? Možná to není bandita. Co, když je to někdo z městečka? Není možné. Všichni zalezli jako krysy do svých doupat. Přistoupí k oknu. Clay? Je to možné? Že by měl takové štěstí? Dívá se, jak roztříští sklo u obchodu. Má jít za ním?
Vyklouzne z domu. Musí ho dostat.
Prásk!
Minul jsem. Wyatt? Zbláznil se? Kašle na něj. Stejně za vše může on. Kdyby se neobjevil, jsou na ranči a milují se. Místo toho tu sedí jako holub na drátě. Pche. Musí chránit Zacka, protože to vypadá, že se na něj soustředila veškerá palba. Rychle vymění nábojnice, když pochopí, že ho objevili. Jeho předešlá střelba měla neočekávané účinky. Uchichtne se. Dobře jim tak. Měli jít po Wyattovi a ne po Zackovi.
Prásk!
Prásk! Zazní v odpověď. Usměje se. Marně, to byste museli na to jinak, pomyslí si vesele. Dál střílí a tím se snaží chránit svou lásku.
Ruka se natáhne po klice od vězení. Už tam bude. Počkat. Trpělivost Same. Udělá krok, postaví se přede dveře, sáhne opět na kliku a pomalu ji zmáčkne.
„Nikde?“
„Ne.“
„To je podezřelé. Nemyslel jsem, že se tak snadno vzdají. Je mi mizerně.“
„Chceš něco?“
„Kruci, dávej pozor!“
Jsem tu. Za dveřmi. Připraví si zbraň, odjistí ji… Zmáčkne kliku a vlítne dovnitř.
Prásk!
Šikovný kluk, pomyslí si, když zaslechne střelbu. Na moment klid. Přesně tak to s Wyattem naplánovali. On soustředí na sebe palbu, Drew ochrání zajatce, Matt způsobí zmatek a Wyatt si pohlídá Claye. Určitě půjde pro zásoby. Není zbabělec, ale když nemusí, tak nechává dělat za sebe své lidi. V klidu si nabije obě zbraně. Odpočívá, ale v těle cítí podivnou únavu. Jako by někde číhala tuberkulóza a vysmívala se vší snaze. „Nedostaneš mě!“ zavrčí a vyrazí. Střílí po tom, který se schovává za sloupem na verandě. Je nejblíže a má ho nejvíc na mušce. Z výšky se ozve střelba z opakovačky. Zalehne mezi připravené sudy. Moc dlouho nevydrží, pokud se rozhodnout ho sestřelit, ale lepší něco než nic. A pak, je skoro pod Mattem, který jistě je střelbou taky přivitá.
Přesně tak, když Zaslechne bolestivý řev.
Nabije zbraně. Najednou se rozesměje. Už dlouho nezažil takovou švandu.
Wyatt tiše se plíží ke koloniálu. Mají tu všechno, co člověk v pustině potřebuje. Slyší další hlas. Jsou tam dva. Bude mít co dělat, ale zvládne to - musí. Musí ho dostat, protože je jak pijavice, co mu pije krev. Jen tloustne a vysmívá se mu, že je neschopný. Ale on dokáže, že Wyatt Earp je nejlepší na světě.
Opatrně vstoupí na verandu.
Prásk!
Sam vystřelí na postavu, která stojí v šeru, když se předkloní, chytí se rány a udiveně na ní hledí. „Jak?“ zašeptá, ale potom stočí zrak stranou. Nemůže věřit, že tam je jeho smrt.
Drew vystřelí ještě jednou a kulka narazí do měkkého masa. Tělo se podivně zakymácí, potom zkroutí a složí se na zem. Zbraň ještě stihne vystřelit s poslední Samovou myšlenkou: Tak to nemělo dopadnout.
„Mrtvý?“ optá se Robin.
Drew k němu přijde, šťouchne do něj nohou, zatímco pozoruje dveře. „Jo mrtvej.“ Jde k zajatci, který mu dobře posloužil. Zvedne mu hlavu, potom se ušklíbne, protože omdlel. „Je živý, ale málem to dostal. Chybělo málo a málem přestal zpívat hluboké C.“
„To byl dobrý nápad.“
„Odvažte mě!“ zasípe postava s roubíkem přes ústa.
„Díky, máš u mě splacenou polovinu dluhu,“ řekne Robin. „Zdřímnu si. Jsem zvědavý, jak si vedou ostatní. Jsem rád, že jsi přežil.“
„Já taky,“ řekne. Odváže zajatce a opět ho šoupne do cely. Opatrně přistoupí ke dveřím a zavře dveře.
„Kde ti koně jsou?“ mumlá Dean. Občas při střelbě sebou trhne. Poškrábá se ve vlasech. Potom sklouzne k zadnici a poškrábá se tam taky. „Do prdele, dyť tu obvykle stáli? Teď jsou tu jenom herky.“
Co teď? Jít za Clayem se mu moc nechce. Většinou není v dobré náladě, když nejdou plány podle jeho představ a dnes se důkladně posraly. Zmizí. I tak chtěl už delší dobu zmizet. Možná si někde v Arizoně založí svou vlastní bandu. Vyjde ven. Clay má své starosti… nasedne na koně a zamíří pryč.
„Zrádče!“ Zarostlý muž namíří zbraň a střelí s pověstnou přesnosti. Postava se předkloní, potom sklouzne na krk, ale kůň jde dál, až se pochvíli zastaví. Muž k němu přistoupí, zvedne mu hlavu a spustí. Odplivne si. Je mrtvej. Dobře mu tak. Jenže to znamená jedno: Koně tu nejsou. Předvídali to? Zahledí se směrem ke stáji. Pochybuje, že by koně schovali někam jinam.
Vydá se tím směrem. Těsně mine chroptícího Leftyho, který k němu natáhne ruku, ale on ho mine. O kus dál zastaví se před stájí. Jsou tam koně, ale nahoře je skvělý ostřelovač. Kdyby nepotřebovali čerstvé čtyřnohé maso… Vykročí, protože odtud ho nemůže vidět.
Wyatt cukne, ale kulka mu těsně hvízdne u tváře. Viděli mě, ale jak? Zachmuří se a automaticky se vrhne stranou.
„Dostaň ho! Zabalím, co potřebujeme.“
„Moc se to nepovedlo, že šéfe?“
„Ne, Charlie. Pospěš si.“
„Jasně. Zajímá mě, kdo jsou ti bratři Smithové!“
To mě taky, pomyslí si Clay, který vybere drobné z pokladny a balí spěšně, co budou potřebovat. Hlavně bere jídlo. Konec. Zaváhá, zda má mu pomoct, když zaslechne zachroptění. Cukne, jak chce jít proti neznámému, ale nakonec zvítězí vidina zlata, která se vyskytne jednou dvakrát za celý život. Vypaří se zadními dveřmi. Wyatt čeká. Ten, co proti němu šel, nebyl žádný protivník. Opatrně jde ke dveřím. Dostane ho.
Prásk!
Matt si výskne. Začíná ho to bavit. Už nikoho netrefil. Spíš má pocit, že se stahují z jeho působnosti. Potom si všimne, že koně zmizeli. Pochopí.
„Zacku, stahuji se!“
Zack se rozhlédne. Má pravdu. Utíkají, takže musí za Wyattem! Možná dostal Claye. Byl by rád, kdyby ten parchant někde konečně zhebnul. Zvedne se a vyrazí směrem k opuštěnému domu a skladišti neboli koloniálu. Matt ho starostlivě hlídá, ale nemůže mu moc pomoci. Tak rád by teď byl dole!
Najednou se ozve šramot a potom zařičení Tornáda. Matt se podívá dolu. Vyděsí se, když vidí Tornáda, který se urputně brání. Namíří zbraň, ale divoký tanec mezi mužem a koněm mu nedovoluje zamířit. Hodí dolu pušku. Musí bránit koně! Začne šplhat dolu. Vůbec nerozumí, proč Tornádo tak vyvádí, ale už i ostatní koně jsou vyděšení.
Má zbraň! Vytáhne svoji a bez míření vystřelí. Sud s vodou se začne vyprazdňovat, jak ho trefila Mattova kulka.
„Chcípni!“
„Zmiz!“
Tornáda se najednou vzepne a nohy dopadnou těsně vedle muže. Ten zavyje, protože jedna podkova těsně mine jeho rameno. Matt vystřelí, ale opět se netrefí. Nechce zasáhnout koně.
Konečně na zemi! Pečlivě opět zamíří na toho chlapa, ale ten se drží za rameno, ale nepřestává mířit na Tornáda, který úplně zešílel.
„Tornádo, klid!“ křičí zoufalý Matt.
Muž na něj upře svůj pohled a místo na koně vystřelí na něj. Prásk se rozlehne v stáji a koně se splaší ještě víc. Dokonce i jindy klidné muly vzadu zneklidní a začnou sebou trhat, jak se snaží dostat z ohlávek. Otočí se a zmizí ve tmě.
„Tornádo klid!“ zařve a schová se za břevna. Číhavě pozoruje odchod toho muže. Opatrně vykoukne, protože nemůže uvěřit, že je pryč. Není tu. Jde ke dveřím a pevně je zavře. Jde, když na něco šlápne. Ihned si uvědomí, co to je. Vlčí kožešina. Ten muž ji měl u sebe. Tornádo nesnáší jejich pach a myslel, že je to vlk. Proto zaútočil. Ihned ji vyhodí ven. Tornádo se uklidní, když pach nepřítele zeslábne. Matt ho zatím uklidňuje.
Najednou se otevřou dveře. Matt se otočí a vystřelí.
„Stáhneme se. Kde jsou koně? Kde je Lefty a Sam?“
„Zůstali tam, šéfe!“
„Jedeme!“ Nikdo se neptá na zbytek bandy. Měli být lepší než ti druzí.
Prásk! Někteří koně se vzepnou, ale zkušení jezdci je uklidní a vyrazí.
„Wyatte!“
„Odjíždějí!“ Mrskne kloboukem o zem. „Zatracený, Clay! Copak musí pořád mizet?“
„Bude v pořádku.“
Prásk!
Wyatt se chytí za ruku. „Co se stalo?“
„Škrábanec. Jdeme pro koně. Rychle!“ Oba se rozeběhnou těžkým krokem, jak nejsou zvyklí chodit. Zack je na tom o něco lépe. Doběhnou ke stájím. Zack se podiví, že jsou zavřené. Prudce je otevře.
Prásk!
„Matte!“
„Ježíši Maria! Zacku, Wyatte, co se děje?“
„Zdrhnul, koně!“
„Jasně!“ Jde pro Appleho a Wyattova Hnědáka. Všichni nasednou a tryskem se vydají za Clayem. Matt je klidně následuje, ale potom si všimne nepravidelného kroku. Nemůže tomu uvěřit. Otočí se k městečku, potom dopředu. Cesta je nesmírně dlouhá.
„Zacku! Wyatte!“
„Co je? Musíme ho dohonit.“ Zoufale se zadívá na Zacka. Miluje ho, ale… „Tornádo je zraněn. Jeďte beze mě!“
„Cože?!“
„Tornádo mě ubránil před tím chlapem. Musel se přitom poranit. Tu dlouhou cestu nevydrží. Zacku, dávej na sebe pozor a nezapomeň!“ S těžkým srdcem zastaví Tornáda. Ten mohutně oddechuje, když by jindy tu cestu vykonal jako procházku.
Zack se zastaví, otočí koně a potom se pustí s Wyattem. Matt mu zamává a pak Tornáda otočí k městečku. Po tvářích mu tečou slzy. „Zatraceně, proč?!“
