U madam Julie
Matt vyjde z telegrafního úřadu. Na ruce si natahuje rukavice. Usmívá se. Je rád, že je se Zackem, i když Wyatt podle něj by tu nemusel být. Určitě bude chtít ho od něj oddělit. V tomto směru mu věří jako chřestýši. Uvidí je postávat na peróně s cigaretou. Neměl by tolik kouřit. Ten dým mu škodí, i když neví proč si to doktor myslí. Bude se ho muset optat. Přistoupí k nim.
„Tak co?“ Zack pohodí ji na zem, zašlápne.
„Odesláno. Myslím, že tu bude zítra ráno. Dřív to Simply nedostane.“ Nechtělo se mu opouštět ranč, ale Zacka taky ne. „Co uděláme?“
Wyatt se Zackem se vyhoupnu na koně. „Ubytujeme se.“ Natáhne k němu ruku. Matt se za něj vyhoupne. Obejme ho kolem pasu. Tak tohle je něco jiného. „Wyatte, máš vybraný hotel?“
„Eldorádo. Je v centru, ale taky je tam ten můj informátor.“ Rozhlížejí se po budovách, když Zack přitáhne uzdu. Na tváři se mu rozlije šťastný úsměv.
„Počkejte tady. Musím se podívat, zda to je ono.“
Wyatt s Mattem se na sebe nechápavě podívají, zatímco Zack spěchá ke dveřím s krásným vývěsním štítem, na němž je ozdobně napsáno Lázně U Julie. Vejde dovnitř.
„Dobrý den, je tu… Madam Julie?“
„Přejete… Och to jste vy? Opět někoho stíháte, drahoušku? Ovšem vypadáte lépe než posledně.“
„Děkuji. Ne, jsem tu na návštěvě. Náhodou jsem zahlédl štít. Musím k vám přijít. Jestlipak je tu ještě Annie?“
„Jistě, ale zrovna je zaneprázdněna. Snad později.“
Zack se nadšeně rozhlédne kolem. Tehdy to byla doslova oáza uprostřed nicoty. Je rád, že ji našel. „Přijdu s přítelem. Doufám, že…“
„Ale jistě. Můj podnik má vše, co si jen budete přát. Diskrétnost zaručena.“
„Pak mě tu čekejte.“ Vezme jí ruku a políbí. „Madam jste okouzlující, nádherná, božská. Jste Diana v tomto světě.“
„Umíte krásně lichotit. Budeme vás i vašeho přítele čekat. Jste tu kdykoliv vítán.“ Zack vyjde ven. Nasadí si klobouk.
„Starý známý?“ prohodí Wyatt. Mlaskne na koně, který se dá líně do pohybu.
„Stará známá. Potkal jsem ji kdysi v zlatokopeckém městečku, které umíralo. Byla to oáza pro zbloudilou duši páně. Povídala, že se chce přestěhovat do Denveru. Myslím, že její služeb využiju.“ Ucítí pevnější stisk. Otočí se na Matta, který se na něj tázavě dívá. „Bude nás čekat,“ prohodí tak, aby to Wyatt neslyšel. Matt se usměje.
„Mohli bychom toho využít,“ řekne Wyatt klidně. Pro ostatní se nedbale rozhlíží, ale Zack ví, že mu neunikne nic, co se na ulici děje, jinak by nemohl dělat šerifa. Klidným krokem dojedou k Eldorádu, což je několikapatrová zděná budova. Přivážou koně k žlabu, kteří se ihned skloní k vodě. Vejdou dovnitř.
„Tři pokoje na jméno Smith.“
„Samozřejmě, pane. Prosím, podepište se.“ Matt pobaven sleduje jejich škrabopis. To by nepřečetl ani šifrant jižanské armády. Úhledně se podepíše jako Smith. „Jsme bratři. Nevlastní,“ vysvětluje jen, aby řeč nestála.
„Rozumím. Zde jsou klíče. Příjemný pobyt v Denveru.“ Všichni vyjdou do třetího patra.
„Taky jsi mohl vybrat lepší,“ podotkne Zack, když zahlédne díru v koberci.
„Já ho nevybíral a mlč. Zůstaneš tady. Informátor je velmi nedůvěřivý. Otázkou je taky, zda ho najdu. Vyrazíme zítra.“
„Jasně.“ Rozejdou se do svých pokojů. Matt ihned přitiskne ucho ke dveřím. Číhá, kdy Wyatt zmizí. Tohle by mohl být on, když slyší vrznout dveře. Otevře je.
„Pardon.“ Když vidí staršího muže v obleku s červeným šátkem kolem krku. Divná postava, zarozumuje. Někoho mu připomíná. Blbosti. Zase zaleze do pokoje. Ucho opět přitiskne ke dveřím. Další klapnutí. Wyatt! Pootevře dveře. Zklamaně uvidí dalšího muže, který smrdí, že by i tchoř před ním utekl. Zacpe si nos a schová se dovnitř. Zřejmě nějaký lovec. Chvilku váhá, ale neodolá. Přitiskne ucho ke dveřím. Klapnutí. Konečně to musí být on. Přece tu nemůže být tolik pokojů! Tiše otevře, vystrčí hlavu, potom zaregistruje před sebou postavu. Zvedne hlavu. Ou, zaskučí.
„Ahoj, Zacku,“ zamumlá.
„Co to děláš?“
Matt se narovná. „Jak to říct? Co chceš teď dělat?“
Zack ho chvilku studuje v ruce černý klobouk, kterým otáčí. „Uvažoval jsem o lázních, co ty na to? Madam Julie je, jak bych řekl… velkou odbornici, jak unavenému chlapovi vzpružit sebevědomí.“
„Víš, že do bordelu nechodím.“
„Ale no tak. A co jsi chtěl dělat ty?“
„Musíme zajít k doktorovi, takže…“
„Ne. Jdeme do lázní.“ K tomu pokoutnému šarlatánovi, který má sanatorium, nevěří. Kvůli němu ho Matt terorizuje. Bůhví co by mu naordinoval teď. A Matt mu věří jako slepý hluchému. Kdepak, tam ho nedostane ani párem koní.
„Zacku, nebuď jak malej. Jenom si tě prohlédne. Nic víc.“
„Nic víc? Málem jsem tam umřel. Ne, Matte, tam nepůjdu.“
Matt si ho prohlíží. Bude ho muset nějak dostat k tomu doktorovi. Už i tak měli tam přijet dřív, ale pořád to odkládal. Jako bych tušil, že ten mezek nebude chtít, pomyslí si. Ale jak ho přesvědčit? Moc času nemají.
„Jdeš nebo ne? Protože já jdu.“ Jde k schodům. Matt rychle zamkne dveře. Přece ho nepustí samotného. Ještě bůhví co by mu tam prováděly. Člověk nikdy neví, na koho narazí. Potřebuje hlídání. Občas je jak malé děcko, ale toho doktora, toho mu nedopustí. Bude muset ho nějak přesvědčit. Appleho nechají přivázaného k tyči. Pomalu míjejí obchody, různé služby. Dívají se po lidech.
„Tolik lidi.“
Zack přikývne. „Je jich víc než obvykle a tolik cizinců.“
„Jo, ale před padesáti lety jsme jimi byli taky. Kdy tvoje rodina přijela do Ameriky?“ vyzvídá.
„Nevím, už jsme tu byli.“
„Takže starousedlíci. To je jedno. Vyprávěj, jak jsi potkal madam Julii? Je hezká?“ Musí se na protivníka připravit.
Zack se usměje. „Nežárlí. Není důvod.“ Minou banku. „Když jsem honil Claye, ztratil jsem jeho stopu u jednoho městečka. Umíralo. Podle jednoho chlápka od koní, tak tam našli zlato. Chvilková sláva. Madam Julie tam vedla lázně. Byl jsem rád, že mohu smýt prach po cestě. Ovšem levná nebyla. Řekl bych, že mi peníze zbyly tak na lístek do Popleru.“
„Aha.“ Přestane se vyptávat. Minou klenotnictví, u kterého stojí ozbrojený chlápek. Stráž nebo lupič, napadne Matta.
„Tak jsme tu. Jsem rád, že jsem mohl se tu vrátit.“ Vejdou dovnitř. „Dobrý den.“
„Drahoušku, tak jsi zpět. To byla rychlovka,“ ocení ho.
„Jsem rád, že jsem se mohl k vám vrátit. To je Matt Darmont.“
„Vítejte u madam Julie. Co si budete přát?“
„Všechno?“ usměje se zářivě Zack. „A jestli by šly dvě vany vedle sebe? Rád bych si s přítelem popovídal.“
„Ale jistě. Pojďte prosím. Budete si přát Annie? Za chvilku by měla končit.“
„Určitě. Nějaké dobré jídlo…“
„Ale drahoušku,“ přeruší ho madam. „U madam Julie je to samozřejmost. Prosím, pojďte za mnou.“ Otevře dveře. Nejdřív se objeví červený závěs, potom dvě velké dřevěné vany. Zack je ocení, protože se do ní krásně vejde. Dokonce jako by předvídala, jsou plné horké vody. Věšák, kam si odloží oblečení, stolek, kam si odloží zbraně. Velká červená pohovka… Zack se usměje. Nadýchané ručníky, mýdla.
„Madam, jste nejlepší v státech. Víte, co má chlap rád.“ Vezme jí ruku a políbí.
„Má pravdu. Myslím, že sem zajedu na návštěvu,“ řekne zamyšleně Matt.
„Budete vítání oba dva. Nechám vás o samotě. Annie potom zaklepe, ano.“
„Samozřejmě.“ Oba se na sebe podívají.
Matt tiše se optá. „Zacku, je to bordel nebo není?“
Zack se usměje. „Madam Julie ví, co mají muži rádi, nic víc. Já si zalezu do té vody, dokud je horká. Měl bys to udělat taky, protože nejspíš si takového luxusu nedopřejeme několik dní, možná měsíců.“ Začne se svlékat, když ucítí Mattovu ruku. Tázavě se na něj podívá. Matt k němu přistoupí. Rozepne mu brokátovou vestičku, odloží ji. Pomalu rozepne knoflíčky. Neopomene hladit pokožku, která se objevuje.
„Já věděl, proč tě sebou beru,“ zašeptá mu do ucha.
„Jenom kvůli tomu?“ oplatí mu to, ale ruka sjede ke klínu.
„Samozřejmě, že ne. Madam s děvčaty je diskrétní.“
„Jak moc?“ dožaduje se odpovědí, zatímco ruka ho drsně i méně drsně hladí.
„Hodně. Později. Mám hlad.“
Matt přestane. Svlékne ho, klekne a políbí ho na úd. Zack skoro zasténá. Potom se Matt rychle svleče. I on je vzrušený. Pět minut potom, co se ponoří do vany, někdo zaklepe.
Oba se na sebe podívají. Mlčí. Vejde nebo ne? Nic. Za chvilku další zaklepání.
„Můžete vejít.“
„Dobrý den, pane. Madam povídala, že jste zde opět. Musela jsem se přestěhovat, ale je tu lépe než tam.“ Dovnitř vejdou dvě dívky. Annie světlovlasá, druhá má pokožku jako eben. V ruce drží tácy, které odloží na stůl.
Annie svine malý ručník, položí ho na okraj vany. „Bude se vám lépe ležet.“ Zpoza závěsu vezme hladká prkna. Položí je přes vanu a na ně položí tác s jídlem. „Vyhovuje vám jídlo?“
Matt se Zackem se podívají na kus masa s bramborami.
„Úplně.“
„Jestli si přejete, mohu vám potom přinést zmrzlinu. Juliette a já jsme vám plně k dispozici. Chcete něco donést ke čtení nebo později kávu, doutníky nebo whisky?“
„Ale až na závěr. Je to vyhovující. Děkujeme.“ Obě se na ně podívají, potom odejdou.
„Dobré, i když Mariino jídlo je daleko lepší,“ řekne po prvním soustu Matt. „Hele, ony se o nic nepokusily.“
„O co by se měli pokoušet? Je to dobré, ale máš pravdu. Na Marii nikdo nemá. Myslel jsi to vážně, že bys sem zajel?“
„Naprosto,“ přikývne Matt.
„Doufám, že tu mají páru.“
Matt se na něj živě podívá. „Páru? Tím myslím parní lázeň jako u indiánů? Šedý vlk ji občas udělá, potom nás všechny pozve. Tedy mě se Simplym. Je to fantastické.“
„To rád slyším. Je tu opravdu moc hezké.“ Oba mlčky dojedí. Matt se zvedne, že sundá desky, když zaslechne zaťukání. Automaticky, aniž uvažuje, řekne. „Dále.“
Zack se jenom uchechtne, když se na něj podívá. Dovnitř vejdou děvčata. Matt si rychle kecne do vody, až vyšplouchne.
„Nic si z toho nedělejte. Juliette, prosím dones zmrzlinu. Máte rádi sladké?“
„Ano.“
„Potom bych si dovolila navrhnout koblihy. Máme vynikajícího dodavatele.“
Oba se na sebe podívají. Zack si vzpomene na toho mladého kluka se sestrou, co si chtěli otevřít obchod. Zřejmě se jim to povedlo.
„Doneste. Byly výborné. Mám recept. Tedy moje hospodyně má.“
Annie uprostřed uličky, mezi oběma vanami, postaví stoleček. Matt si je důkladně prohlíží. Štědré výstřihy odhalují polokoule prsou, lehké látky se jemně vinou kolem boků a stehen. Zdůrazňují klín, prostě přednosti žen. Vlasy učesané nahoru do loken. V nich zastrčeny ozdobná péra. Juliette má červené barvy, Annie bledě modré. Jsou moc hezká a spokojená, uvědomí si.
Na stolek, tak aby oba dosáhli, položí mísu s koblihami, zmrzlinu, ebenovou krabici s doutníky, zápalky. Vše co člověk potřebuje k odpočinku. Nakonec donese broušenou karafu s dvěma sklenkami.
„Potřebujete ještě něco?“
„Ano, chci se optat, zda madam má stále parní lázeň.“
„Samozřejmě. Není tolik používána, ale můžete ji využít. Budete chtít využít našich služeb?“
Matt se nadechuje k odmítnutí, když ho Zack přeruší. „Samozřejmě.“
Annie se usměje. „Záda, že?“
„Slečno, máte geniální paměť.“
Annie se zapýří. „To je tím, že když jste přijel, bylo vše tak neobvyklé a po dlouhé době, jste byl jediný zákazník. Dobře se mi s vámi povídalo. Chcete je umýt teď nebo později?“
Zack ignoruje naštvaného Matta. Nechce, aby mu myl záda. Může někdy jindy.
„Raději teď, ale řekněte mi, nevzpomínáte si na toho muže?“
„Toho co jste stíhal? Předkloňte se.“
„Ne, bohužel, ale víte co, poptám se mezi děvčaty. Mám ho do paměti vrytý, jako by to bylo dnes. Něčím člověka odpuzoval, víte.“ Pokrčí holými rameny.
„Děkuji moc.“
„Prosím, můžete se nachýlit?“ ozve se poprvé jemný hlásek ebenové dívčiny.
Matt se předkloní. Skoro zasténá, když ucítí, jak ho myje. Potom mu škrábe záda. Málem se mu z toho blahem protočí panenky. Zack se jeho výrazem baví. Byl na tom úplně stejně. Málem, že tam blahem nevrněl jako kočka.
„Hotovo, pane. Opravdu nechcete pomoci od vašeho malého problému?“ Zack se podívá do vody.
„Ne, děkuji. Jak máme požádat o parní lázeň?“
„Stačí vyjít v prostěradlech ven. Někdo se vás ujme. Nebo já vás tam budu čekat.“
„Dobře.“ Matt červený v tváři se drhne usilovně houbou.
„Copak?“ optá se Zack.
„Nic.“
Zack se zasměje. „Vzrušilo tě to.“
„Ne.“
Zack se nadzvedne. „Nelži, vidím to až sem. Dej si zmrzlinu, teče.“ Oba odloží houby a dají si ji. Ochladí je to trochu. Matt se snaží předstírat, že ho Zack nezajímá, že kromě zmrzliny nic neexistuje.
„Ukápla ti.“
„To je tragédie. Je to nádhera.“ Odloží zmrzlinu na stolek. Matt se zvedne, posadí se na okraj vany. Zack pootevře oči. „Chceš už jít ven?“ optá se klidně.
„Ani ne, jen chci udělat tohle.“ Nakloní se a začne ho líbat. Nejdřív jen klidně, ale potom vášnivěji a vášnivěji, až vklouzne jazykem dovnitř. Když už jim dochází zvuk, odtáhne se, ale ještě na chvilku přidrží dolní ret, který pomalu pustí. „Chci tě.“
Zack, i když mu bije srdce jak splašené, řekne. „Není to vhodné místo.“
„Sám jsi říkal, že madam je diskrétní osoba nebo ti to vadí?“
Zack nadzvedne obočí, potom se podívá na jeho klín, kde pyšně trčí úd. Polaská ho nejdřív pohledem potom prsty. Matt slastně přivře oči. Nechá se laskat, až vyvrcholí. Políbí ho opět na rty. Zašeptá do nich. „Nádhera.“
„Jsem rád, že se ti to líbí.“
„Teď já.“ Mattova ruka vklouzne do vody. „Kdyby ses vztyčil, mohl bych tě vzít do úst.“ Provokativně si je olízne. Zack se pomalu zvedá. Chce to, tak proč se ohlížet na nějaké konvence. K tomu za chvilku budou v pustině jenom s Wyattem po boku. Tam nebude příležitost k takovým hrátkám. Budou rádi, když si na noc ustelou v nějaké díře.
Matt se zadívá na klín, který je proti jeho hlavě. Skloní hlavu k penisu. Políbí ho na špičku, potom vezme do rukou zvrásněná varlata. Sevře je. Mazlí se s nimi nekonečně dlouho, zatímco špičkou jazyka olizuje žalud.
Zack stojí, jemně pohupuje bedry proti ústům, rukou čechrá Mattovy vlasy. Takhle mu to ještě žádná, tedy kromě Matta, neudělala. Je to prostě skvostné.
Matt pomaloučku si ho zasouvá hlouběji do pusy. Miluje jeho chuť, ale hlavně miluje, když mu to může dobře udělat.
„Rád si s ním hraješ, co?“
Matt zvedne hlavu, olízne si rty. „Vždyť to víš. Není nic sladšího.“
Zack se kloní, políbí ho. Líbají se, až nemohou. Potom se Matt opět skloní k jeho údu. Zasouvá si ho hluboko do úst, zatímco prstem laská ho mezi nohy. Do dírky zastrčí špičku prstu. Jemně tře okolí dírky, i uvnitř. Pravidelným pohybem prst zasouvá dovnitř a zpět.
Zack se s rozkoší poddává jeho laskání.
„Už budu.“
Matt zrychlí své pohyby, sevře ho pevněji mezi rty i ruce přitvrdí. Prst vyklouzne z konečníku, stiskne rukou zadek, aby ho přitiskl pevněji ke rtům.
„To ne…,“ řekne, když vystříkne. Matt to spolyká. Zack na něj se dívá. Tak tohle by asi nesvedl.
Matt se na něj šťastně usměje. Vezme mořskou houbu, omyje úd a okolí. Políbí ho na něj. Laská ho, i když je už povadlý.
„Myslím, že to stačí.“
Matt si povzdechne.
„Jsi neuvěřitelný,“ řekne Zack, ponořený už do vody. „Nikdy bych neřekl, že někdo to fakt miluje.“
„Jistěže tě miluju, ale tohle dělám nejraději.“ Vstane, ponoří se do své vany. Chvilku odpočívají.
„Zacku, mohli bychom zajet za doktorem. Potřebuješ to.“
Zack otevře oko. Natáhne se pro sklenku s whisky. Upije. „Ne. Nemám ho rád. Je to jen šarlatán. Jsem naprosto zdráv. A pak dodržují, vše co předepsal. Dokonce piju i to odporné mléko.“
„Jestli chceš, budu je pít s tebou.“
„Ehm nemusíš, ale díky. Půjdeme raději do páry, co ty na to?“
„Půjdeme, ale měl by si tě prohlédnout. Taky poslechnout. Bylo by dobré taky vědět o nejnovějších pokrocích v tomto odvětví.“
„Matte, řekl jsem ne. Je mi skvěle. Vlastně takhle jsem se necítil už snad stovky let. Jestli toho nenecháš, potom tě sebou nevezmu.“
„To bys neudělal.“
Zack vyleze z vany. Matt obdivuje jeho štíhlé tělo, které se trochu zaoblilo, ale ne natolik aby bylo tlusté. Ty dlouhé štíhlé nohy, zadek, proti němu, to je vražedná kombinace. Dívá se, jak se balí do prostěradla. Sám vyleze, vezme svoje prostěradlo. Vyjdou ven. Annie vstane ze židle.
„Chcete do parní lázně? Madam to nějak tušila, proto dala vše připravit. Budete potom chtít ještě něco?“
„Co byste doporučila?“
Annie se uculí. „Masáž. Máme tu dvě Číňanky. Nechápala jsem, proč je madam najímala, ale dovedou rukama kouzlit. Opravdu vřele doporučuji. Obyčejně to nenabízíme, protože je to dost drahé…“
Zack mávne rukou. „Bereme.“
Matt se zastaví. Usměje se. „Annie, mohl bych na chviličku mluvit s madam?“
„Bohužel je teď zaneprázdněná, ale po parní lázni určitě.“ Vede je hlouběji do domu. Matt přemýšlí, zda byl postaven na objednávku nebo jenom upraven. Rozhodně prostory jsou luxusní.
„Myslím, že sem zajedu častěji. Máte hodně lidi?“
Annie zavrtí hlavou, pak si odfrkne. „Moc ne, protože to není levné, ale ti co tu byli, vracejí se. Poznají kvalitu a my jsme nejlepší podnik v Denveru.“
„Omyl, slečno Annie,“ řekne Zack s ďábelským úsměvem. „Jste nejlepší v celé Americe a já jsem ji kus procestoval. Věřte mi.“
„Když to říká Zack, věřil bych mu,“ přitaká Matt. „Opravdu viděl ledacos. To je tady?“ Ukáže nedůvěřivě na dveře.“
„Ano madam to zkombinovala s lázněmi, ale tak trochu prý v ruském stylu nebo co. Hodně čte, víte.“ Otevře dveře, vejde dovnitř. Matt se Zackem musí sklonit hlavu, ale projdou v pohodě. Udiveně kolem sebe se rozhlédnou. Kolem místnosti jsou dřevěné lavice. Uprostřed je ohniště v ocelové míse.
„Tady je voda. Stačí trochu tady přilít, ale pozor ne do ohně.“ Takhle. Vezme dřevěnou naběračku, jemně vlije po obvodu mísy. Okamžitě se vyvalí pára.
„To je skvělé. Děkujeme.“ Annie udělá pukrle, odejde.
Matt bez rozpaků si stáhne prostěradlo, dá je na dřevěnou lavici. Lehne si. Zack to po něm udělá.
„Myslím, že tady kejkle nebudeme provádět.“
Matt zavrtí hlavou, přetočí se, aby viděl na Zacka. „Určitě ne, ale kdybys měl chuť, mohu to zopakovat.“
„Jednou to stačilo. Možná bych dnes v noci chtěl si to zopakovat.“ Matt si podloží hlavu rukama.
„Budu k dispozici.“
„Zní to jako…“
„Toužím po tobě.“
Zack pochopí. „Ano. Proč jsi chtěl mluvit s madam?“
„Jen ji poděkovat, potvrdit, že opět přijedeme a vidět ji znovu nic víc.“ Pokrčí rameny. „Jak dlouho to vydržíme?“ Přetočí se, mělce dýchá, ale spustí nohy, vezme naběračku, přilije vody. Místnost se ponoří do páry. Lehne si. Mlčí, myšlenky nechává bloudit různými směry. Neví, jak dlouho tu je, ale posadí se. Vezme prostěradlo, ovine je kolem sebe. „Mám toho dost.“
„Jo taky.“ Vyjdou ven, když Annie ukáže na druhé dveře. Oba se na sebe podívají. Voda ve vaně. Doslova do ní skočí, ale stejně rychle tak vylítnou. Annie se pochechtává.
„Tohle prej mají rádi ve Finsku a v Rusku.“
„Madam by měla méně číst. Strašné.“
„Ale drahoušku, je to zdravé a vypadáte úžasně. Annie mi povídala, že chcete masáž. Není to levné, ale budete v ráji.“
„Ráj není levný, madam. Zacku, nevadí ti, když s madam promluvím sám.“
„Jistě.“ Zack odejde za Annie.
Matt jin políbí ruku. „Jste úžasná, ale mám na vás velkou prosbu.“
„Pokud bude v mých silách, pomohu. Neostýchejte se.“
Matt se usměje. Určitě ji k tomu přemluví. Začne ji líčit, co by potřeboval. Madam se nejdřív tváří odmítavě, ale pak zdráhavě přikývne.
„Dobře, ale jestli…“
„Nic se nestane. Děkuji.“ Madam mávne rukou. Annie ho dovede do jiné místnosti, kde na lehátku čeká nahý Zack jen s ručníkem přes zadek.
„Byl jsi tam dlouho.“
„Maličkost. Jsem tu s tebou opět.“ Položí se na lehátko. Je moc zvědavý na šikovnost děvčat.
